(1) Odměna náleží za úplné vyřízení svěřeného případu, a to bez rozdílu, jde-li o výkony před soudem, úřadem nebo orgánem veřejné správy nebo mimo ně. V soudním a ve správním řízení náleží za činnost v každé stolici zvláštní odměna.
(2) Odměna za jednotlivé výkony se určí zlomkem celkové odměny podle toho, jakou pracovní námahu a pracovní dobu bylo třeba vynaložiti na tyto výkony ve srovnání s pracovní námahou a pracovní dobou, která byla vynaložena nebo byla by vynaložena při obvyklém průběhu na úplné vyřízení věci.
Podrobné sazby odměn, jakož i případy, kdy nenáleží odměna, a podmínky a výši náhrady za promeškaný čas stanoví ministerstvo spravedlnosti a vyhlásí je v příslušném úředním listě (§ 5 odst. 1 vl. nař. č. 235/1949 Sb., o plánování a jiné tvorbě cen).
(1) Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951.
(2) Toto nařízení platí pro advokátské a notářské výkony, provedené po počátku jeho účinnosti. Ve věcech neskončených v den počátku jeho účinnosti se určí odměna za výkony, provedené počínaje tímto dnem, podle zásady uvedené v § 3 odst. 2.