§ 59 zákon o jednacím řádu Národního shromáždění – Schůze a způsob jednání předsednictva.
Zákon o jednacím řádu Národního shromáždění · 195/1949 Sb. · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 59 zákona č. 195/1949 Sb. upravuje pravidla pro svolávání, řízení a průběh schůzí předsednictva Národního shromáždění, včetně podmínek pro platnost jeho usnesení a možnosti důvěrného jednání. Schůze předsednictva jsou obvykle neveřejné, ale mohou být prohlášeny za důvěrné, což znamená, že se na ně vztahují stejná pravidla jako na důvěrné schůze výborů. (§ 59 zákona č. 195/1949 Sb., zákon o jednacím řádu Národního shromáždění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Schůze a způsob jednání předsednictva.
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…to třetina členů s uvedením pořadu jednání, je předseda povinen svolati schůzi do 5 dnů.“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…1/3 členů předsednictva s uvedením pořadu jednání, svolati schůzi předsednictva do 3 dnů“
- Odkazuje na: § 66, § 75
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 195/1949 Sb.
(1) Schůze předsednictva Národního shromáždění jsou zpravidla neveřejné. Jednání, jeho část nebo výsledek schůze mohou být prohlášeny za důvěrné a v tomto případě platí obdobně ustanovení o důvěrných schůzích výborů Národního shromáždění.
(2) Schůze předsednictva Národního shromáždění svolává a řídí předseda Národního shromáždění. Navrhne-li to třetina členů s uvedením pořadu jednání, je předseda povinen svolati schůzi do 5 dnů.
(3) V době, kdy předsednictvo vykonává funkci podle § 66 ústavy, je předseda povinen, žádá-li o to předseda vlády nebo 1/3 členů předsednictva s uvedením pořadu jednání, svolati schůzi předsednictva do 3 dnů. Neučiní-li tak, sejde se předsednictvo v téže lhůtě bez vyzvání.
(4) K platnosti usnesení předsednictva je třeba, s výjimkou uvedenou v § 66, odst. 5 ústavy, přítomnosti alespoň poloviny členů a souhlasu nadpoloviční většiny přítomných.
(5) Ustanovení o účasti jiných osob ve výborech, o přizvání znalců a svědků do výboru (§§ 75 až 81), jakož i o provádění šetření platí obdobně pro schůze předsednictva.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Schůze předsednictva jsou obvykle neveřejné, ale mohou být prohlášeny za důvěrné, což znamená, že se na ně vztahují stejná pravidla jako na důvěrné schůze výborů.
- Předseda Národního shromáždění schůze svolává a řídí, ale třetina členů předsednictva může vynutit svolání schůze do 5 dnů, pokud navrhne pořad jednání.
- V krizových situacích (kdy předsednictvo vykonává funkci podle § 66 ústavy) je lhůta pro svolání schůze kratší (3 dny) a pokud předseda nesvolá schůzi, předsednictvo se sejde samo.
- Pro platné usnesení předsednictva je nutná přítomnost alespoň poloviny členů a souhlas nadpoloviční většiny přítomných, s výjimkou stanovenou v ústavě.
Na co si dát pozor
- Možnost prohlášení jednání za důvěrné omezuje přístup veřejnosti k informacím o projednávaných záležitostech.
- Předseda má sice pravomoc svolávat a řídit schůze, ale jeho pravomoc je omezena možností třetiny členů vynutit si svolání schůze.
- V době, kdy předsednictvo vykonává funkci podle § 66 ústavy, jsou pravidla pro svolávání schůzí přísnější a umožňují rychlejší reakci i bez součinnosti předsedy.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 56 Schůze a způsob jednání předsednictva (Zákon České národní rady o jednacím řádu)§ 55 Schůze a způsob jednání předsednictva (Zákon České národní rady o jednacím řádu)§ 10 (Zákon o jednacím řádu Federálního shromá)§ 16 (Zákon o jednacím řádu Federálního shromá)§ 18 (Zákon Slovenské národní rady, kterým se )