Zákon o jednacím řádu Národního shromáždění

Orgány Národního shromáždění jsou:

1. předsednictvo,

2. užší předsednictvo,

3. předseda,

4. výbory,

5. zapisovatelé,

6. kancelář Národního shromáždění.

(1) Předsednictvo má 24 členů a skládá se z předsedy, místopředsedů a ostatních členů (§ 63 ústavy).

(2) Předseda a místopředsedové tvoří užší předsednictvo.

Do pravomoci předsednictva náleží:

1. pravomoc podle § 65 ústavy,

2. projednávat návrhy na vyslovení nedůvěry vládě (§ 83, odst. 2 ústavy),

3. přijímat demisi vlády v době, kdy vláda vykonává funkci presidenta republiky (§ 84, odst. 3 ústavy),

4. podávat Národnímu shromáždění žalobu na presidenta republiky (§ 78 ústavy) a žalobu na členy vlády (§ 91, odst. 2 ústavy),

5. svolávat Národní shromáždění ve smyslu § 49, odst. 3, poslední věty ústavy,

6. projevovat souhlas s další vazbou poslance, který byl při trestném činu dopaden a zatčen v době, kdy sněmovna právě nezasedá (§ 46, odst. 3 ústavy),

7. pravomoc podle § 66 ústavy,

8. projednávat vládní návrhy a podle povahy věci i návrhy a podněty své nebo výborů, nebyly-li přikázány k projednání některému výboru, a podávat o nich zprávu Národnímu shromáždění; výjimečně může v zájmu urychleného projednání návrhu převzíti k vlastnímu projednání i věci výborům již přikázané,

9. rozhodovat, zda iniciativní návrhy poslanců mají být předmětem jednání Národního shromáždění, a v kladném případě postupovat podle § 16, odst. 1 jednacího řádu,

10. podávat závazný výklad jednacího řádu,

11. ustanovovat pořadí, v jakém místopředsedové zastupují předsedu,

12. ustanovovat funkcionáře Národního shromáždění a vymezovat jejich pravomoc (§ 52, odst. 2 ústavy), nejsou-li podle ustanovení jednacího řádu voleni.

Užší předsednictvo řídí ostatní práce Národního shromáždění a pečuje o jejich řádný chod, nejsou-li tyto práce vyhrazeny předsedovi Národního shromáždění, zejména:

1. přikazuje výborům vládní návrhy a podle povahy věci návrhy a podněty výborů, neponechá-li je k projednání předsednictvu,

2. projednává návrhy, podněty, resoluce, petice a pod., o nichž rozhodlo, že se nestanou předmětem jednání Národního shromáždění,

3. rozhoduje, zda na dotazy poslanců má býti předsedou nebo členy vlády dána ústní odpověď,

4. určuje dobu jednání schůzí Národního shromáždění a navrhuje plenární schůzi ke schválení pořad těchto schůzí,

5. usnáší se na návrhu rozpočtu Národního shromáždění, o výdajích v rámci rozpočtu nebo o poukazovacím právu,

6. usnáší se o organisaci kanceláře Národního shromáždění, jakož i o jejím služebním řádu,

7. činí návrhy nebo rozhoduje v kárných věcech poslanců,

8. usnáší se o tisku návrhů a vylučuje z tisku projevy, které mohou ohrozit bezpečnost republiky nebo její lidově demokratické zřízení, projevy hrubě urážlivé nebo vybízející k trestným činům anebo je schvalující. S téhož hlediska posuzuje také přípustnost dotazů (§ 40 a násl.).

(1) Do pravomoci předsedy Národního shromáždění náleží zejména:

1. svolávat a řídit plenární schůze Národního shromáždění a schůze předsednictva,

2. zastupovat Národní shromáždění navenek,

3. podpisovat zákony (§ 60, odst. 2 ústavy),

4. podávat Národnímu shromáždění zprávy o činnosti předsednictva podle § 66, odst. 7 ústavy.

(2) Předsedovi je přímo podřízena kancelář Národního shromáždění.

(3) Předsedovi podléhá v Národním shromáždění stráž, kterou opatřuje v dohodě s ministrem vnitra.

Místopředsedové zastupují předsedu se všemi jeho právy a povinnostmi v pořadí stanoveném předsednictvem.

(1) Národní shromáždění si volí ze svého středu předsednictvo vždy na dobu jednoho roku.

(2) Členové předsednictva podržují své funkce, dokud není zvoleno předsednictvo nové. Uplyne-li volební období Národního shromáždění anebo bude-li Národní shromáždění rozpuštěno, podrží členové předsednictva své funkce, dokud si nové Národní shromáždění nezvolí předsednictvo své.

(3) Nepřijme-li zvolený poslanec volbu do předsednictva, provede se ihned volba doplňovací.

(4) Uprázdní-li se z jakékoli příčiny místo člena předsednictva dříve, než skončí funkční období předsednictva, koná se na zbytek období volba doplňovací.

(5) Národní shromáždění může své předsednictvo nebo jeho jednotlivé členy kdykoli odvolat.

(1) Návrhy na volby, jakož i odvolání předsednictva Národního shromáždění nebo jeho členů, musí být podepsány alespoň 50 poslanci.

(2) Volba předsedy Národního shromáždění a místopředsedů se koná zvláštním hlasováním.

(3) Jinak platí pro volbu předsednictva všeobecná ustanovení tohoto jednacího řádu o volbách (§ 39).

(1) Schůze předsednictva Národního shromáždění jsou zpravidla neveřejné. Jednání, jeho část nebo výsledek schůze mohou být prohlášeny za důvěrné a v tomto případě platí obdobně ustanovení o důvěrných schůzích výborů Národního shromáždění.

(2) Schůze předsednictva Národního shromáždění svolává a řídí předseda Národního shromáždění. Navrhne-li to třetina členů s uvedením pořadu jednání, je předseda povinen svolati schůzi do 5 dnů.

(3) V době, kdy předsednictvo vykonává funkci podle § 66 ústavy, je předseda povinen, žádá-li o to předseda vlády nebo 1/3 členů předsednictva s uvedením pořadu jednání, svolati schůzi předsednictva do 3 dnů. Neučiní-li tak, sejde se předsednictvo v téže lhůtě bez vyzvání.

(4) K platnosti usnesení předsednictva je třeba, s výjimkou uvedenou v § 66, odst. 5 ústavy, přítomnosti alespoň poloviny členů a souhlasu nadpoloviční většiny přítomných.

(5) Ustanovení o účasti jiných osob ve výborech, o přizvání znalců a svědků do výboru (§§ 75 až 81), jakož i o provádění šetření platí obdobně pro schůze předsednictva.

Požádá-li o to předsednictvo Národního shromáždění, je člen vlády a předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu povinen dostaviti se osobně do schůze předsednictva (§ 55, odst. 2 ústavy).

(1) O schůzích předsednictva se vedou zápisy, pro něž platí obdobně všeobecná ustanovení o zápisech v plenární schůzi Národního shromáždění (§ 46).

(2) O zpravodajích a zprávách předsednictva platí obdobně ustanovení o zpravodajích a zprávách výborů (§§ 84 až 86).

Národní shromáždění zvolí po svém ustavení výbor rozpočtový, mandátový a výbor pro hospodářské plánování a jeho kontrolu a stanoví počet jejich členů. Dále zvolí Národní shromáždění výbory podle zákona.

Na návrh užšího předsednictva Národního shromáždění nebo 20 poslanců nebo na návrh vlády může Národní shromáždění zřídit prostým hlasováním bez rozpravy i výbory jiné a stanovit počet jejich členů.

(1) Výbory projednávají věci přikázané jim plenární schůzí, předsednictvem nebo užším předsednictvem Národního shromáždění a podávají o nich zprávy (§§ 53 a 54).

(2) Vlastní podněty předkládají užšímu předsednictvu.

Rozpočtovému výboru musí být přikázány k projednání osnovy rozpočtové a finanční, jakož i státní závěrečné účty.

(1) Mandátový výbor zkoumá:

a) byli-li jednotliví poslanci platně zvoleni,

b) zda poslanec ztratil po volbě volitelnost,

c) zda se poslanec, jehož odvolání navrhla volební skupina, na jejíž kandidátní listinu byl zvolen, provinil proti zájmům lidu,

d) zda je funkce poslance neslučitelná s jinou jeho funkcí (§ 41, odst. 1 ústavy).

(2) Za tím účelem provede výbor nutné šetření, v němž poslanci poskytne možnost k vyjádření, a podá Národnímu shromáždění zprávu s návrhem, zda má býti vyslovena ztráta mandátu.

(3) Mandátový výbor kromě toho podává po vyšetření věci Národnímu shromáždění návrh podle § 45 ústavy, zda má býti dán souhlas k trestnímu nebo kárnému stíhání poslance, nebo zda má být dán souhlas podle § 46 ústavy s další vazbou, byl-li poslanec dopaden a zajištěn při trestném činu samém.

Výboru pro hospodářské plánování a jeho kontrolu přísluší zejména sledovat provádění a plnění hospodářského plánu, a to na podkladě zpráv, které vláda podává Národnímu shromáždění pravidelně čtvrtletně nebo kdykoli ji o to výbor požádá.

(1) Členy výborů volí plenární schůze Národního shromáždění podle všeobecných ustanovení platných pro volbu (§ 39).

(2) Ztratí-li poslanec členství ve výboru nebo uprázdní-li se místo člena výboru z jakékoli příčiny jiné, provede Národní shromáždění doplňovací volbu.

(1) Ustavující schůzi výboru svolává a řídí člen výboru pověřený předsedou Národního shromáždění.

(2) Jakmile si výbor zvolí ze svého středu předsedu, ujme se nově zvolený předseda řízení schůze. Kromě předsedy zvolí si výbor místopředsedy a zapisovatele.

(3) Pro tyto volby platí obdobně všeobecná ustanovení jednacího řádu o volbách (§ 39).

Nadpoloviční většina všech členů výboru může kdykoli žádat o nové volby všech nebo některých funkcionářů.

(1) Schůze výboru svolává a řídí jeho předseda.

(2) Předseda je povinen schůzi svolat, požádá-li o to užší předsednictvo Národního shromáždění nebo 1/3 členů výboru s uvedením předmětu jednání. Nevyhoví-li, svolá schůzi výboru předseda Národního shromáždění.

(1) Schůze výborů jsou zpravidla neveřejné, jestliže se výbor se souhlasem užšího předsednictva Národního shromáždění neusnese, aby byla připuštěna veřejnost.

(2) Jednání neveřejné schůze výboru, jeho část nebo výsledek může býti prohlášen za důvěrný na návrh předsedy Národního shromáždění, vlády nebo člena vlády nebo na návrh předsedy výboru.

Výbor je schopen se usnášeti, je-li přítomna nejméně 1/3 členů. K platnosti usnesení je třeba nadpoloviční většiny přítomných. Předseda výboru může se účastnit rozpravy a činit návrhy. Návrhy lze se souhlasem předsedy podávat i ústně. Jinak platí pro jednání výboru obdobně pravidla pro plenární schůzi Národního shromáždění.

(1) Zápisy ve výborech pořizuje úředník kanceláře Národního shromáždění, ověřuje je předseda a zapisovatel výboru, který odpovídá za správnost a úplnost zápisu.

(2) O obsahu zápisů platí obdobně všeobecná ustanovení o zápisech (§ 46).

(3) Těsnopisný záznam o jednání výboru pořizuje se jen tehdy, usnese-li se na tom výbor a dá-li k tomu předseda Národního shromáždění souhlas.

(4) Výbor se může usnésti, že se zpráva o jeho jednání nebo jeho části neuveřejní.

(1) Předseda a místopředsedové Národního shromáždění, členové vlády, předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu a pověřenci v oboru své působnosti, se souhlasem příslušného ministra, mohou se dostaviti do výborových schůzí.

(2) Předsedovi a místopředsedům Národního shromáždění a členům vlády budiž uděleno slovo, kdykoliv o to požádají. Totéž platí, avšak jen v oboru jejich působnosti, pro předsedu nejvyššího účetního kontrolního úřadu a pověřence.

(3) Úředníci, vyslaní členy vlády, mohou se zúčastnit schůzí výborových a se souhlasem předsedy výboru ujmouti se tam slova.

(4) Poslanci, kteří nejsou členy výboru, mají právo býti přítomni jednání výboru, ačli jeho jednání nebylo prohlášeno za důvěrné.

(5) Dále mají právo býti přítomni předsedou Národního shromáždění pověření úředníci kanceláře Národního shromáždění, úředníci vyslaní kanceláří presidenta republiky a mimo schůze důvěrné tajemníci poslaneckých klubů, pověření předsednictvem klubu.

Člen vlády a předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu jsou povinni dostaviti se do schůze výboru na pozvání jeho předsedy, jestliže se na tom usnese výbor (§ 55 ústavy).

(1) Výbor může se souhlasem předsedy Národního shromáždění přizvati ke svým poradám i jiné osoby jako znalce s hlasem poradním.

(2) O jejich odměně rozhoduje užší předsednictvo Národního shromáždění.

Usnesením výboru může býti předseda nebo zpravodaj zmocněn, aby ve věci, kterou výbor se souhlasem užšího předsednictva vyšetřuje, předvolal a ve schůzi nebo mimo schůzi vyslechl nebo příslušným soudem po případě jiným orgánem státní moci dal vyslechnouti svědky.

(1) Vyžaduje-li toho objasnění věci, může si výbor vyžádat i jiná dobrozdání nebo vyšetření příslušným orgánem státní moci nebo použití jiných důkazních prostředků, jako předložení listin a pod.

(2) Orgán státní moci je povinen vyžádaný úkon provést.

(3) Odepření předložení soukromé listiny se rovná odepření svědectví.

Výbor může pověřiti předsedu nebo zpravodaje nebo několik svých členů, aby za spoluúčasti znalců nebo bez ní provedli ohledání na místě samém.

(1) O povinnosti svědčiti, o opatřeních donucovacích, o právu odpírati výpověď a o nárocích na svědečné platí ustanovení správního řízení, neprovádí-li úkon soud.

(2) Člen Národního shromáždění může odepříti svědectví z důvodu § 47 ústavy.

(3) Veřejní úředníci před výborem nemohou odepříti svědectví z důvodu úředního tajemství.

(4) Křivá výpověď svědkova před výborem je trestná jako křivá výpověď před soudem.

(5) O donucovacích opatřeních rozhodne soud nebo příslušný orgán státní moci.

Poslanec zvolený do výboru je povinen volbu přijmout a pravidelně se zúčastnit schůzí. Pro účast ve schůzích výboru platí všeobecná ustanovení o účasti v plenárních schůzích (§ 91 a násl.).

Nemůže-li se člen výboru dočasně účastnit výborových schůzí, může výbor na návrh předsednictva klubu, jehož členem je tento poslanec, povolat na jeho místo a po dobu jeho nepřítomnosti do výboru jiného poslance téhož klubu.

(1) Pro projednání věci výboru přikázané bude ustanoven předsedou nebo, budou-li vzneseny námitky, usnesením výboru zpravodaj, který podává zpravidla též zprávu o výsledku jednání výboru plenární schůzi. Výjimečně při zvlášť obsáhlých osnovách lze ustanoviti vedle hlavního zpravodaje i zpravodaje dílčí.

(2) Zpravodaj doprovodí ve výboru svou zprávu čtením osnovy zákona nebo návrhu usnesení, po případě jeho části, kterou výbor projednává.

(1) Pro podání zprávy plenární schůzi může však býti ustanoven zpravodaj jiný, po případě jeden zpravodaj i pro podání zprávy o více osnovách projednaných týmž výborem.

(2) Projednává-li tutéž záležitost několik výborů, může podati zprávu zpravodaj nebo zpravodajové, na nichž se dohodli předsedové příslušných výborů. Nedohodnou-li se, určí zpravodaje předseda Národního shromáždění.

(1) Zprávu o výsledku jednání nutno sepsati, a jde-li o osnovu zákona, připojit k ní jako její součást celou osnovu zákona v úpravě výborem provedené. Zprávu o výsledku jednání výboru lze podati teprve, když byla výborem schválena. Výbor může však zmocnit zpravodaje a předsedu, aby sami zprávu vypracovali.

(2) Zprávu podpisuje předseda a zpravodaj, který též dohlíží, aby byla správně vytištěna.

Zapisovatelé odpovídají za správnost a úplnost zápisu a dohlížejí na hlasování a konání voleb.

(1) Orgánem Národního shromáždění a jeho předsednictva je kancelář Národního shromáždění, která je bezprostředně podřízena předsedovi Národního shromáždění. V jejím čele stojí generální tajemník Národního shromáždění, který má náměstky.

(2) Organisace a působnost kanceláře Národního shromáždění, ustanovování jejích zaměstnanců a úprava jejich služebního poměru řídí se platnými zákonnými ustanoveními a organisačními a služebními řády.

Dříve než se poslanci zúčastní poprvé schůze Národního shromáždění, podepíší v jeho kanceláři prohlášení, obsahující formuli poslaneckého slibu.

(1) Poslanci skládají v první schůzi Národního shromáždění, které se zúčastní, slib (§ 42, odst. 1 ústavy).

(2) Slib skládají poslanci slovem „slibuji“ a podáním ruky předsedajícímu, jenž před tím dá přečísti formuli slibu.

(3) Odepření slibu nebo slib s výhradou mají samy o sobě za následek ztrátu mandátu (§ 42, odst. 2 ústavy), kterou prohlásí předsedající.

(1) Poslanci jsou povinni účastniti se všech jednání a prací Národního shromáždění.

(2) Toto ustanovení se nevztahuje na poslance, kteří jsou členy vlády.

(1) Nemůže-li se poslanec zúčastnit jednání nebo prací Národního shromáždění, musí se omluvit. Omluvit se může jen ze závažných důvodů ústně nebo písemně předem u předsedy Národního shromáždění.

(2) Dodatečná omluva se uzná jen tehdy, prokáže-li poslanec překážky, které mu zabránily omluviti se předem a podá-li ji ihned, jakmile tyto překážky pominou.

(3) Brání-li poslanci omluvné důvody, s výjimkou nemoci, zúčastnit se jednání a prací Národního shromáždění na dobu delší než 7 dnů, musí si vyžádati u předsedy Národního shromáždění písemně dovolenou s uvedením a s průkazem omluvných důvodů. Trvá-li nemoc déle než 7 dnů, musí poslanec předložit lékařské vysvědčení.

(4) O udělení dovolené, jakož i o platnosti omluvy rozhoduje užší předsednictvo Národního shromáždění. Proti jeho rozhodnutí může se dotčený poslanec odvolati do 15 dnů k plenární schůzi Národního shromáždění, která rozhodne prostým hlasováním bez rozpravy.

Při každé plenární schůzi se vyloží presenční listina, do které se přítomní poslanci podepíší, a která je potvrzením o přítomnosti.

(1) Kárné řízení se zavádí proti poslanci, který

1. se opětovně nezúčastní bez platné omluvy schůzí nebo jiných prací Národního shromáždění jemu uložených;

2. urazí při výkonu mandátu při jednání Národního shromáždění jeho členy nebo jiné ústavní činitele na cti takovým způsobem, který je v rozporu s postavením Národního shromáždění;

3. urazí toto shromáždění nebo jeho orgán při jednání Národního shromáždění.

(2) Kárné řízení se zahájí k návrhu předsedovu nebo v případech odstavce 1, č. 2 a 3 též k návrhu uraženého.

Ve všech případech kárného řízení musí býti dána poslanci možnost obhajoby.

Tresty jsou:

1. písemná důtka,

2. veřejná důtka,

3. ztráta členství ve výboru nebo v předsednictvu,

4. ztráta nároku poslance Národního shromáždění na náhradu nebo její část (zákon ze dne 25. října 1948, č. 246 Sb., o náhradě poslanců Národního shromáždění).

Je možno uložit zároveň několik druhů trestů.

Kárné řízení provádí užší předsednictvo Národního shromáždění, které též samo ukládá tresty: písemnou důtku, ztrátu členství ve výboru a ztrátu nároku poslance Národního shromáždění na náhradu nebo její část na dobu nejvýše 1 měsíce a činí návrhy plenární schůzi Národního shromáždění na uložení ostatních trestů.

O návrzích užšího předsednictva Národního shromáždění v kárných věcech rozhodne Národní shromáždění prostým hlasováním.

Ve všech případech, kde trest ukládá užší předsednictvo Národního shromáždění, má poslanec právo odvolati se do 15 dnů k plenární schůzi Národního shromáždění. Stejné odvolací právo má také uražený, zastaví-li užší předsednictvo kárné řízení.

Zahájení kárného řízení i jeho výsledek oznámí předsednictvo Národního shromáždění předsednictvu klubu, jehož je poslanec členem.

(1) K usnadnění výkonu mandátu a politické spolupráce poslanců, styku s předsednictvem a jinými orgány Národního shromáždění sdružují se poslanci v poslanecké kluby.

(2) K vytvoření klubu je třeba nejméně pěti poslanců.

(3) Klub zastupuje jeho předseda nebo místopředseda.

(4) Předseda nebo místopředseda klubu mohou se dát zastupovat tajemníkem klubu.

Předsednictvo klubu oznámí předsednictvu Národního shromáždění ustavení klubu, jména členů klubu a jeho předsednictva a jméno tajemníka klubu nebo jeho zástupců.

Na úhradu nákladů poslaneckých klubů poskytují se státní příspěvky z rozpočtu Národního shromáždění ve výši 15 % úhrnné částky nároků poslanců Národního shromáždění na náhradu všech členů klubu.

Do té doby, než Národní shromáždění zvolí výbory podle tohoto zákona, vykonávají dosavadní výbory přiměřeně jejich funkce.

Z předchozích ustanovení mají povahu autonomních usnesení tato: § 4, odst. 2, § 14, § 24, § 25, § 26, § 27, § 28, § 29, § 33, § 34, § 43, § 49, § 50, § 74, § 86, § 92, § 93, § 100, § 102 a § 103.

Účinností tohoto zákona se zrušují zejména:

1. zákon ze dne 18. června 1924, č. 144 Sb., o inkompatibilitě (neslučitelnosti),

2. vládní nařízení ze dne 4. července 1924, č. 159 Sb., o orgánech, které určují obvyklost odměn požadovaných členy Národního shromáždění,

3. zákon ze dne 18. prosince 1946, č. 244 Sb., o parlamentní kontrolní a úsporné komisi,

4. zákon ze dne 2. července 1947, č. 140 Sb., o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Nosek v. r.