§ 38a zákon o dani z přidané hodnoty (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění) – Dodatečné daňové přiznání

(1) V dodatečném daňovém přiznání uvádí plátce pouze rozdíly oproti poslední známé daňové povinnosti příslušného zdaňovacího období.

(2) Dodatečné daňové přiznání je plátce povinen předložit v případě, že souhrnem oprav zvyšuje daňovou povinnost.

(3) V případě, že plátce snižuje souhrnem oprav daňovou povinnost, může předložit dodatečné daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem.40c)

(4) Plátce, který postupuje podle § 20, v případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění provede opravu odpočtu daně s nově propočteným koeficientem za zdaňovací období s promítnutím všech oprav vztahujících se k opravovanému zdaňovacímu období. V případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění za zdaňovací období roku již vypořádaného se pro opravu odpočtu použije nově vypočtený roční koeficient s promítnutím všech oprav za příslušný rok. Současně s předkládanou opravou je plátce povinen provést opravu vypořádání nároku na odpočet daně podle § 20 odst. 7 a předložit v jednom dodatečném daňovém přiznání. K opravovanému zdaňovacímu období se oprava vypořádání vyměří.