§ 38a Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty – Dodatečné daňové přiznání
Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty · 588/1992 Sb. · § 38a · Daňové právo
Stručně: Paragraf 38a zákona 588/1992 stanovuje pravidla pro podávání dodatečného daňového přiznání k dani z přidané hodnoty, přičemž rozlišuje situace, kdy plátce daňovou povinnost zvyšuje (povinnost podat) a kdy ji snižuje (možnost podat).
§ 38a Dodatečné daňové přiznání
(1) V dodatečném daňovém přiznání uvádí plátce pouze rozdíly oproti poslední známé daňové povinnosti příslušného zdaňovacího období.
(2) Dodatečné daňové přiznání je plátce povinen předložit v případě, že souhrnem oprav zvyšuje daňovou povinnost.
(3) V případě, že plátce snižuje souhrnem oprav daňovou povinnost, může předložit dodatečné daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem.40c)
Paragraf 38a zákona 588/1992 stanovuje pravidla pro podávání dodatečného daňového přiznání k dani z přidané hodnoty, přičemž rozlišuje situace, kdy plátce daňovou povinnost zvyšuje (povinnost podat) a kdy ji snižuje (možnost podat).
Co to znamená v praxi
Pokud plátce zjistí, že jeho původní daňová povinnost za určité období byla nižší, než měla být, je povinen podat dodatečné daňové přiznání.
V dodatečném daňovém přiznání se uvádí pouze rozdíl oproti původně přiznané daňové povinnosti, nikoli celé nové přiznání.
Pokud plátce zjistí, že jeho původní daňová povinnost byla vyšší, než měla být, může podat dodatečné daňové přiznání, ale není to jeho povinnost.
Na co si dát pozor
Dodatečné daňové přiznání se podává pouze v případě, že se mění daňová povinnost za již uplynulé zdaňovací období.
Lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání pro snížení daňové povinnosti je stanovena zvláštním předpisem (poznámka 40c), který však není součástí tohoto textu.