Vyhláška ministra financí o provedení úmluvy mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o vydání deposit a způsobu úhrady závazků z cenných papírů a jich kuponů.

(1) Úmluvou nejsou nikterak dotčena soukromá práva, na př. právo zástavní nebo jiné, ani právo správní, které by se deposit dotýkalo (čl. I., bod 8., úmluvy).

(2) Je-li tedy na př. depositum zástavou za pohledávku, ať soukromou (lombard), ať veřejnou (kauce za dávky veřejné), nemůže býti uvolněno bez souhlasu depositního místa.

(3) Rovněž nemůže, nesouhlasí-li depositář, býti vydáno depositum žadateli, je-li depositář podle soukromého nebo správního práva povinen vydati je osobě jiné.

(1) Nebyla-li žádost zaslána přímo depositnímu místu v Maďarsku, nýbrž podána u tuzemské berní správy (finančního ředitelství), zapíše tento úřad žádost do zvláštního záznamu a zašle oba její stejnopisy, je-li řádně sepsána a doložena, i s doklady nejdéle do 14 dnů královskému maďarskému finančnímu ředitelství příslušnému podle depositního místa (v Budapešti královskému maďarskému inspektoru daní [čl. I., bod 3., úmluvy], jemuž zaslati jest žádost také tehdy, je-li pochybno, které finanční ředitelství jest k rozhodnutí místně příslušné).

(2) Žádosti neúplné nebo nedoložené vrátí úřad žadateli s patřičným poučením.

(3) O tom, jsou-li dány podmínky uvolnění, rozhodují jedině a výhradně příslušné úřady maďarské (finanční ředitelství, v Budapešti královský maďarský inspektor daní, o depositech odkazů, darů, stipendií a nadací, municipií a obcí, jakož i o případech pochybných královský maďarský ministr financí po případě se souhlasem příslušného ministra); finanční úřad československý se touto otázkou vůbec nezabývá (čl. III., odst. 1., úmluvy).

(4) Do zamítavého rozhodnutí, pokud nebylo vydáno královským maďarským ministerstvem financí, nýbrž úřadem jemu podřízeným, lze podati prostřednictvím československého ministerstva financí v Praze stížnost dohlédací u královského maďarského ministerstva financí v Budapešti (čl. III., odst. 1., úmluvy).

(5) Výměr uvolňující depositum, který vydá příslušný úřad maďarský, jest zároveň povolením k vývozu deposita z Maďarska.

(6) Skutečnou dopravu obstarají si jednotlivci buď sami nebo, jak již naznačeno, prostřednictvím některého peněžního ústavu (§ 4 této vyhlášky).

(7) Poštovní úřad šekový v Praze a filiálka Zemské banky v Bratislavě dovezou deposita státních úřadů, jakož i deposita správy darů, odkazů, stipendií a nadací i deposita municipií a obcí (§ 4 této vyhlášky).

(1) Podle vyhlášky ze dne 5. května 1923, č. 93 Sb. z. a n., netřeba zpravidla dovezených cenných papírů dodatečně označovati.

(2) Jen obsahuje-li papír splatnosti (kupony) dospělé do 10. května 1923, nemohou tyto splatnosti býti v tuzemsku vypláceny, nejsou-li řádně označeny nebo provázeny t. zv. affidavit (§ 15, odst. 4. a 5., vl. nař. ze dne 12. března 1919, č. 126 Sb. z. a n.).

(3) Dodatečné označení provede se podle § 10 vl. nař. ze dne 12. března 1919, č. 126 Sb. z. a n., za podmínek tam stanovených.

(4) Dodatečné označení povolí berní správa (finanční ředitelství) bydliště žadatelova; provede je berní úřad v sídle okresního finančního ředitelství (finančního ředitelství) příslušného podle bydliště žadatelova, v Praze finanční zemská pokladna.

(5) Peněžní ústavy (zvláště zemské, akciové banky i jich filiálky), které dovezly značný počet neoznačených cenných papírů s nevyplacenými dosud splatnostmi dospělými do 10. května 1923, mohou u zemského finančního úřadu žádati, aby k nim vyslal úředníka, který rozhodne o přípustnosti označení podle dokladů (§ 10 vl. nař. č. 126 Sb. z. a n.), jež ovšem nutno mu předložiti, a označení provede u ústavu samého (srov. § 12 cit. nař.).

(1) Žádati lze též za uvolnění deposit, při nichž nejsou splněny podmínky úmluvy (úmluvy čl. I., bod 1., odst. 2. a 3. od konce).

(2) Žádosti tyto řádně sepsané, odůvodněné a doložené podati jest rovněž buď přímo u maďarského depositního místa nebo u tuzemské berní správy (finančního ředitelství) bydliště žadatelova.

(3) O žádostech těchto rozhodují maďarské úřady nezávisle.

(1) O žádostech maďarských příslušníků za uvolnění a vývoz deposit uložených v tuzemsku podle čl. II. úmluvy rozhodují berní správy (na Slovensku a Podkarpatské Rusi finanční ředitelství), v jichž obvodu jest sídlo místa depositního (bydliště depositářovo), s platností konečnou.

(2) Do jejich rozhodnutí není další opravný prostředek přípustný. Podati lze pouze jako mimořádný prostředek opravný dohlédací stížnost u ministerstva financí (čl. III., odst. 1., úmluvy). Žádosti podati jest dvojmo.

(3) Tuzemští depositáři, jimž byla žádost za uvolnění zaslána z Maďarska přímo, předloží došlé žádosti (v obou stejnopisech i s doklady) své berní správě (finančnímu ředitelství) nejdéle do 14 dnů k rozhodnutí a oznámí jí zároveň případné své námitky proti uvolnění s příslušnými doklady (čl. II., bod 3., úmluvy).

(4) Žádosti, které došly nikoli od tuzemských míst depositních, nýbrž od maďarských úřadů (čl. II., bod 3., úmluvy), buďtež dříve, než o nich bude rozhodnuto, zaslány k vyjádření tuzemskému místu depositnímu, které, má-li proti vydání deposita námitky, nechť je úřadu oznámí a doloží.

(5) Depositní místa jsou povinna oznámiti berní správě (finančnímu ředitelství) na vyzvání veškeré skutečnosti potřebné k zjištění správnosti údajů žadatelových.

(6) Berní správy (finanční ředitelství) zapisují žádosti do zvláštního záznamu. Prozkoumají předložené doklady o státní příslušnosti, bydlišti a vlastnictví deponentově [úmluvy čl. II., bod 1., lit. a), b)] a žádosti nedoložené nebo nedostatečně doložené vrátí podateli (v obou stejnopisech i s doklady) k doplnění. Žádosti, kde nejsou splněny podmínky čl. II. úmluvy, zamítnou zpravidla rozhodnutím, které musí býti řádně odůvodněno (čl. III., odst. 1., úmluvy); v tom případě vrátí podateli jen jeden stejnopis žádosti s čistopisem rozhodnutí a s doklady, kdežto druhý stejnopis žádosti s konceptem rozhodnutí uschovají. Zamítnouti lze však žádost jen, je-li nepochybně zjištěno, že podmínky úmluvy nejsou splněny. V případech pochybných nechť předloží berní správa (finanční ředitelství) spis se zprávou o věci a s návrhem přímo ministerstvu financí k rozhodnutí (srov. ale také posl. odst. §u 13).

(7) Sezná-li však berní správa (finanční ředitelství), že podmínky uvolnění dle článku II. úmluvy jsou splněny, opatří jeden ze stejnopisů žádosti (seznamu) doložkou: „Podle čl. II., bod 1., úmluvy mezi republikou Československou a královstvím Maďarským ze dne 13. července 1923 o vydání deposit a způsobu úhrady závazků z cenných papírů a jich kuponů (č. 225 Sb. z. a n. z r. 1924) povoluje se uvolniti a vyvézti z území Československé republiky hodnoty v žádosti (v seznamu) uvedené.

Berní správa (finanční ředitelství) v..............................dne...........................“ a vrátí tento stejnopis žádosti s doklady podateli.

(8) Druhý stejnopis žádosti s poznámkou, že bylo žádosti vyhověno, budiž uschován.

(9) Žádosti správ odkazů, darů, stipendií a nadací, jakož i municipií a obcí, buďtež před rozhodnutím předloženy na Slovensku ministru s plnou mocí pro správu Slovenska, na Podkarpatské Rusi a v ostatních územích zemské (civilní) správě politické k vyjádření o tom, jsou-li podmínky úmluvy splněny. V pochybnostech nechť se zemské správy politické obrátí na ministerstvo vnitra.

(10) O vyřízení žádostí došlých od úřadů maďarských přímo buďtež zpraveny jak maďarský úřad, tak i tuzemské místo depositní.

(11) Povolovací výměr tuzemské berní správy (finančního ředitelství) nahrazuje jakékoliv potřebné povolení vývozní (čl. II., bod 8., úmluvy).

Obsahuje-li depositum, určené k vývozu do Maďarska, cenné papíry, jichž maďarský příslušník nabyl před 1. březnem 1919, kterých však dosud ani tuzemský depositář [§ 3, lit. c), vlád. nař. č. 126/1919 Sb. z. a n.] k soupisu nepřihlásil, ačkoli papíry soupisem povinny byly, jest depositář povinen papíry přihlásiti k soupisu dodatečně u své berní správy (finančního ředitelství) (čl. II., bod 5., odst. 2., úmluvy a § 9 vyhlášky).

(1) Hodnoty, které podle úmluvy budou vyvezeny, nelze ve státu, odkud se vyváží, postihnouti ani dávkou z majetku ani jinou dávkou, která by uvolnění a vývoz ztěžovala (čl. II., bod 5., odst. 1., úmluvy).

(2) Byla-li z hodnot těchto dávka předepsána, budiž odepsána z moci úřední.

(3) Při hodnotách, jichž nabyl maďarský státní příslušník po 1. březnu 1919 od osoby, která v tuzemsku podléhá dávce z majetku (srov. čl. II., bod 5., odst. 3., úmluvy), vyšetří berní správa (finanční ředitelství), byla-li hodnota tato přihlášena k soupisu a přiznána k dávce z majetku.

(4) Nestalo-li se tak, zahájí proti této osobě řízení trestní podle platných předpisů o soupisu a o dávce z majetku.

(5) Váznou-li na depositech, která mají býti uvolněna, práva zástavní nebo jiná, ať soukromá, ať veřejná, nesmí býti depositum bez souhlasu depositního místa uvolněno, i když podmínky úmluvy jsou splněny (čl. II., bod 8., úmluvy).

(6) Má-li tudíž depositář v té příčině námitky, oznámí je berní správa (finanční ředitelství) žadateli s podotčením, že o žádosti rozhodne, jakmile bude jí oznámeno, že depositář s uvolněním deposita souhlasí.

(7) Zvláštním podáním lze žádati ovšem také za vydání deposit v Československu uložených, na něž se depositní úmluva nevztahuje.

(8) Takové žádosti řádně sepsané a odůvodněné podati lze u československého místa depositního anebo u maďarského finančního ředitelství podle bydliště žadatelova (v Budapešti u král. maďarského inspektora daní), která je zašlou berní správě (finančnímu ředitelství), příslušné podle místa depositního.

(9) Berní správy (finanční ředitelství) předloží žádosti tyto s návrhem vyřízení přímo ministerstvu financí k rozhodnutí.

B.

(1) Československé cenné papíry, které jako vlastnictví maďarských příslušníků nalézají se na území království Maďarského a nemohly proto býti označeny československou značkou soupisovou podle nař. ze dne 12. března 1919, č. 126 Sb. z. a n., označí touto značkou dodatečně vyslanectví republiky Československé v Budapešti na žádost dle čl. IV. úmluvy řádně doloženou. Žádosti za dodatečný soupis a označení podané na předepsaných tiskopisech s doklady [čl. IV., a) a b), úmluvy] přijímá do 6 měsíců od účinnosti úmluvy, t. j. nejdéle do 30. dubna 1925 vyslanectví republiky Československé v Budapešti, Akademia utcza 17, prostřednictvím Maďarsko-české průmyslové banky v Budapešti, u které lze obdržeti tiskopisy žádostí (soupisových seznamů) za cenu, kterou vyslanectví stanoví vyhláškou.

(2) Bližší pokyny udělí na žádost vyslanectví republiky Československé v Budapešti nebo Maďarsko-česká průmyslová banka tamtéž.

(3) Při vyřizování žádostí za označení papírů postupovati bude vyslanectví blahovolně, připouštějíc též důkaz pravděpodobnosti o skutečnostech zde rozhodných.

(4) Vyskytnou-li se přes to zamítavá vyřízení, může se žadatel prostřednictvím československého vyslanectví v Budapešti obrátiti zvláštní, odůvodněnou žádostí na ministerstvo financí republiky Československé v Praze. Takové žádosti předloží vyslanectví jednotlivě s příslušnou zprávou bez odkladu ministerstvu financí v Praze (čl. IV., odst. 6., úmluvy).

(5) Toto označení jest náhradou za potvrzení (t. zv. affidavit) potřebné podle § 15 vl. nař. ze dne 12. března 1919, č. 126 Sb. z. a n., pro výplatu splatností neoznačených československých cenných papírů, pokud dospěly do 10. května 1923 (srov. vyhlášku ze dne 5. května 1923, č. 93 Sb. z. a n.).

(6) Za označení vybírá se poplatek ½% ze jmenovité hodnoty papíru v korunách československých (přepočtených na koruny maďarské) (srov. § 4 vl. nař. č. 126/1919 Sb. z. a n.).

(7) Vkladní knížky nepokládají se za cenné papíry podle ustanovení tohoto paragrafu (čl. IV., předposlední odstavec, úmluvy); jich soupis a označení provedeno bude, pokud nebyly dosud sepsány, podle zvláštní vyhlášky maďarské vlády.

(8) Cenných papírů, které podle úmluvy mohou býti z Maďarska do Československa dovezeny, nebude však vyslanectví označovati. Papíry takové označeny budou, pokud obsahují splatnosti dospělé do 10. května 1923, teprve po dovozu do tuzemska dle § 9 této vyhlášky.

C.

(1) Tuzemské státní a jakékoliv jiné úřady, státní pokladny, veřejní notáři a peněžní ústavy jsou povinni oznamovati maďarským deponentům na žádost veškerá potřebná data o jejich depositech, která byla u nich uložena, za stejných zákonných podmínek jako deponentům tuzemským (bod 1. zápisu k úmluvě).

(2) Stejně mohou českoslovenští deponenti požadovati na maďarských místech depositních sdělení veškerých potřebných dat o svých depositech.

(3) Dále jsou svrchu uvedená tuzemská místa depositní povinna podle svého vědomí sestaviti seznamy deposit maďarských příslušníků, která u nich jsou uložena a vyvezena nebyla jen proto, že jejich majitelé, ač byli oprávněni, za uvolnění a vývoz nežádali (čl. VIII. úmluvy). Seznamy tyto buďtež předloženy do 31. prosince 1925 prostřednictvím příslušného zemského finančního úřadu ministerstvu financí.

Bečka v. r.