2/1952 Sb. · 118 paragrafů
(1) Oprávněný může žádat 6% úroky ročně z přiznané částky, je-li tato částka z jedné přepravní smlouvy větší než 500 Kčs.
(2) Úroky se počítají ode dne podání reklamace do dne poukazu částky. Úrok se však nepočítá, poukázala-li železnice částku do 60 dnů ode dne podání reklamace.
(3) Železnice neposkytuje úroky za dobu, po kterou oprávněný zdržel vyřízení reklamace, a to zejména tím, že nepředložil potřebné doklady pro určení výše náhrady.
(1) Železnice odpovídá za své zaměstnance ve své službě a za jiné osoby, kterých užije k provedení převzaté přepravy.
(2) Provádějí-li železniční zaměstnanci na žádost úkony, které železnici nepříslušejí, jsou pokládáni za zmocněnce toho, za něhož jsou činni, a železnice za jejich jednání neodpovídá.
(1) Železnice je povinna zjistit zápisem úplnou ztrátu cestovního zavazadla ihned, jakmile je úplná ztráta nepochybná, jinak až za 14 dnů po dni, kdy bylo žádáno o jeho výdej. Opis zápisu vydá železnice oprávněnému.
(2) Objeví-li železnice částečnou ztrátu nebo poškození cestovního zavazadla nebo domnívá-li se, že došlo k částečné ztrátě nebo poškození, nebo tvrdí-li to oprávněný, je železnice povinna ihned, a to co možná v přítomnosti oprávněného, sepsat zápis. V zápise se zjistí stav cestovního zavazadla, podle potřeby jeho váha, a pokud je to možné, příčina a velikost škody i doba, kdy škoda vznikla. Opis zápisu vydá železnice oprávněnému.
(3) Ke zjišťování částečné ztráty nebo poškození přibere železnice alespoň jednoho svědka, a je-li toho třeba, i znalce. Rovněž oprávněný si může přibrat na vlastní útraty znalce.
(4) Neuzná-li oprávněný zjištění zápisem, může žádat u soudu o zajištění důkazu.
(1) Nárok z přepravní smlouvy musí být uplatněn u železnice písemně (reklamace); ústně může být uplatněna pouze reklamace na vrácení dovozného za cestovní zavazadlo, vrací-li stanice dovozné nebo jeho rozdíl podle § 98 odst. 1 až 4. Tarif stanoví, které údaje musí reklamace obsahovat, které doklady musí být spolu s ní předloženy a kde je nutno ji podat.
(2) Uplatnit nárok z přepravní smlouvy je oprávněn držitel zavazadlového lístku nebo ten, kdo hodnověrně prokáže svou oprávněnost.
(3) Železnice je povinna písemně oznámit své rozhodnutí o písemné reklamaci oprávněnému do 60 dnů ode dne podání reklamace a vrátit doklady. Tarif stanoví, které z dokladů je železnice oprávněna si ponechat.
(4) Zamítne-li železnice reklamaci úplně nebo částečně, je povinna oprávněnému důvody zamítnutí oznámit.
(1) Odběrem cestovního zavazadla zanikají proti železnici všechny nároky z přepravní smlouvy kromě případů uvedených v odstavci 2.
(2) Nezanikají nároky na vrácení zaplacených částek podle přepravní smlouvy a nároky na náhradu,
a) byla-li zjištěna částečná ztráta nebo poškození cestovního zavazadla (§ 108) do odběru nebo bylo-li takové zjištění opominuto pouze vinou železnice;
b) z takových zevně neznatelných škod, které byly zjištěny teprve po odběru cestovního zavazadla oprávněným, ale pouze za těchto podmínek:
1. nenabídla-li železnice oprávněnému, aby se přesvědčil ve stanici určení o stavu cestovního zavazadla,
2. podá-li oprávněný návrh na zjištění (§ 108) ihned po objevení škody, nejpozději však do 3 dnů po odběru cestovního zavazadla,
3. dokáže-li, že škoda vznikla od přijetí k přepravě do odběru;
c) za zpožděný výdej cestovního zavazadla, byla-li reklamace podána do 15 dnů po odběru.
Nároky z přepravní smlouvy může oprávněný podle § 109 uplatnit žalobou jedině tehdy, zamítla-li železnice reklamaci úplně nebo částečně anebo nevyřídila-li reklamaci ve lhůtě 60 dnů ode dne jejího podání.
(1) Nároky vyplývající z ustanovení o přepravě cestovních zavazadel se promlčují v jednom roce.
(2) Promlčecí doba se počíná:
a) při nárocích na náhradu za úplnou ztrátu uplynutím 14. dne po uplynutí dne, ve kterém mělo cestovní zavazadlo dojít do stanice určení;
b) při nárocích na náhradu za částečnou ztrátu, poškození nebo zpožděný výdej uplynutím dne výdeje;
c) při nárocích na doplacení nebo vrácení dovozného, vedlejších poplatků, přirážek a hotových výdajů uplynutím dne, kdy byla sjednána přepravní smlouva;
d) při nárocích na vyplacení výtěžku z prodeje uplynutím dne prodeje;
e) u ostatních nároků uplynutím dne, kdy nastala událost odůvodňující podání reklamace.
(3) Promlčecí doba neplyne od počátku dne podání reklamace až do konce dne, kdy oprávněný obdržel od železnice odpověď na reklamaci a doklady, které k ní byly přiloženy, pokud železnice není oprávněna některé z nich si ponechat. Důkaz o podání reklamace nebo o odpovědi a o vrácení dokladů přísluší tomu, kdo se toho dovolává. Opětovná reklamace téhož nároku nemá vliv na běh promlčecí doby.
(1) Ve stanicích, kde je toho třeba, ustanoví železnice nosiče, kteří jsou povinni podle příkazů cestujících přenášet v nádražním obvodu předměty přípustné jako ruční i cestovní zavazadla, a to za částky uveřejněné vývěskou.
(2) Nosiči musí mít služební odznak. Při převzetí předmětů podle odstavce 1 vydají cestujícímu známku opatřenou svým číslem a na požádání předloží sazebník nosičů a služební průkaz.
(3) Za předměty svěřené nosiči podle odstavce 1 odpovídá železnice jako za cestovní zavazadlo přijaté k přepravě.
(4) Provádějí-li nosiči na žádost cestujícího jiné úkony, než které vyplývají z ustanovení odstavce 1, pokládají se za jeho zmocněnce.
(1) Ve stanicích, kde je toho třeba, zřídí železnice, pokud je to možné, úschovny, kam lze za částku stanovenou tarifem odevzdat předměty do dočasné úschovy. Podmínky stanoví tarif.
(2) Nebyly-li uschované předměty odebrány ve lhůtě stanovené tarifem, je železnice oprávněna je odevzdat socialistické právnické osobě za odhadní nebo úředně stanovenou cenu nebo prodat ve veřejné dražbě, a za podmínek § 47 odst.5 i zničit. Podrobnosti stanoví tarif.
(3) Zavinila-li železnice ztrátu, poškození nebo opožděný výdej uschovaných předmětů, hradí prokázanou škodu, a to u předmětů bez udané ceny do částky 2000 Kčs a u předmětů s udanou cenou až do výše udané ceny, nejvýše však do částky 50.000 Kčs. Podmínky, za kterých lze udat cenu uschovaného předmětu, stanoví tarif.
(1) Pro reklamace z provádění služeb nosičů a úschoven, pro žaloby a promlčení nároků platí obdobně ustanovení §§ 109, 111 a 112, pokud v odstavcích 2 až 4 není stanoveno jinak.
(2) Reklamaci z nosičské služby může uplatnit ten, kdo předloží známku vydanou nosičem, u nároků z úschovy doklad stanovený tarifem, anebo nemůže-li tyto doklady předložit, kdo prokáže hodnověrně svou oprávněnost; doklady musí být připojeny k reklamaci.
(3) Reklamace může být uplatněna písemně u stanice, ve které nastala skutečnost zakládající nárok, nebo u jiného místa, které na požádání stanice oznámí. Je-li reklamace podávána osobně, potvrdí železnice na přání její podání.
(4) Nároky z provádění služeb nosičů a úschoven se promlčují v 6 měsících. Promlčecí doba se počíná uplynutím dne, kdy oprávněný požádal nosiče nebo úschovnu o výdej předmětů, u nároků na vyplacení výtěžku z prodeje uplynutím dne prodeje.
Železniční přepravní smlouvy sjednané ve vnitrozemské přepravě do 31. března 1952, ale splněné po tomto dni, se posuzují podle dosavadních předpisů.
Zrušují se všechny předpisy, které odporují tomuto řádu, zejména vládní nařízení č. 1/1946 Sb. i s přílohou k němu, ve znění předpisů, je měnících a doplňujících.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1952; provede je ministr dopravy.
Zápotocký v. r.
Pospíšil v. r.