Nařízení, jímž se vydává železniční přepravní řád

(1) Cestovní zavazadlo se podává k přepravě podle ustanovení tarifu u výpravny zavazadel nebo u vlaku.

(2) Cestovní zavazadlo může být podáno jen na předložení jízdenky platné alespoň do stanice určení cestovního zavazadla. Tarif může stanovit výjimky.

(3) Železnice je povinna, nestanoví-li tarif jinak, pro účely přepravní smlouvy zjistit při přijetí cestovního zavazadla počet kusů a váhu. Cestující má právo zúčastnit se tohoto zjišťování. Tarif může u některých předmětů stanovit pro výpočet dovozného jednotkové váhy.

(4) Přepravní smlouva je sjednána, jakmile je cestovní zavazadlo železnicí přijato k přepravě a cestujícímu vydán, stanoví-li to tarif, zavazadlový lístek. Cestující je povinen se přesvědčit při přejímání zavazadlového lístku, je-li sepsán správně podle jeho údajů. Přijetím tohoto lístku přijímá cestující odpovědnost za správnost údajů v něm uvedených a stihnou ho všechny následky vyplývající z toho, že tyto údaje jsou nesprávné, nepřesné nebo neúplné.

(5) Vzorec zavazadlového lístku je stanoven tarifem.

(6) Železnice vypraví cestovní zavazadlo po cestě, po které platí jízdenka. Tarif může stanovit výjimky.

(7) Cestující má právo při podeji cestovního zavazadla určit vlak, kterým má být cestovní zavazadlo přepraveno z odesílací stanice. Neučiní-li tak nebo nepodá-li cestovní zavazadlo k určenému vlaku včas, přepraví železnice cestovní zavazadlo nejbližším vhodným vlakem. Musí-li být cestovní zavazadlo cestou překládáno do jiného vlaku, musí být dále přepraveno přípojným vlakem, kterým se přepravují cestovní zavazadla; není-li však na přeložení dosti času nebo není-li v zavazadlovém voze místo, přepraví železnice cestovní zavazadlo nejbližším vhodným vlakem.

(8) Tarif nebo jízdní řád může vyloučit nebo omezit přepravu cestovních zavazadel u některých vlaků. Vyžadují-li toho provozní poměry, může tak železnice učinit vývěskou ve stanici.

(9) Tarif může stanovit zvláštní podmínky pro přijetí cestovního zavazadla u vlaku, jakož i pro nakládání těžkých kusů.

(10) Podmínky pro placení přepravného stanoví tarif.

(1) Držitel zavazadlového lístku je oprávněn žádat u výpravny zavazadel ve stanici určení výdej cestovního zavazadla, jakmile uplyne po příjezdu vlaku, kterým cestovní zavazadlo mělo být přepraveno, doba potřebná k jeho přichystání, nejvýše však jedna hodina. Tato doba se prodlužuje o dobu potřebnou k splnění celních nebo jiných předpisů. Tarif stanoví zvláštní podmínky pro výdej cestovního zavazadla u vlaku, jakož i pro vykládání těžkých kusů.

(2) Železnice vydá cestovní zavazadlo po zaplacení částek na něm váznoucích a po vrácení zavazadlového lístku; není však povinna zkoumat, je-li držitel zavazadlového lístku oprávněn cestovní zavazadlo odebrat. Není-li vrácen zavazadlový lístek, vydá železnice cestovní zavazadlo jen tomu, kdo hodnověrně prokáže svou oprávněnost k odběru a odevzdá prohlášení podle ustanovení tarifu.

(3) Na včasnou žádost držitele zavazadlového lístku vrátí železnice cestovní zavazadlo v odesílací stanici nebo je vydá v některé stanici na cestě, dovolují-li to provozní poměry a nebrání-li tomu celní nebo jiné předpisy; držitel zavazadlového lístku je povinen zaplatit částky váznoucí na cestovním zavazadle a vrátit zavazadlový lístek.

(4) Cestovní zavazadlo musí být odebráno ve lhůtě stanovené tarifem; nebylo-li v této lhůtě odebráno, vybere železnice skladištné stanovené tarifem.

(5) Nevydala-li železnice cestovní zavazadlo, ač k tomu byla podle ustanovení odstavce 1 povinna, je držitel zavazadlového lístku oprávněn žádat osvědčení o tom, kdy žádal o výdej. Chybějí-li při výdeji cestovního zavazadla některé z kusů zapsaných v zavazadlovém lístku, může držitel tohoto lístku, dříve než přijme došlé kusy, žádat na železnici o tom osvědčení.

(6) Cestovní zavazadlo, které nebylo odebráno do 14 dnů po příchodu do stanice určení, může železnice prodat za podmínek stanovených tarifem, a za podmínek § 47 odst. 5 i zničit. Cestovní zavazadlo, v němž jsou věci, které se rychle kazí, nebo živá zvířata, dovoluje-li jejich přepravu tarif, a které nebylo odebráno ve lhůtě podle odstavce 4, je železnice oprávněna prodat i před uplynutím lhůty 14 dnů.

(1) Bylo-li zpožděním vlaku zmeškáno připojení k jinému vlaku anebo nejede-li některý vlak vůbec nebo jen po části cesty, může cestující, vzdá-li se další jízdy, žádat o výdej cestovního zavazadla a vrácení rozdílu mezi zaplaceným dovozným za cestovní zavazadlo a dovozným za projetou trať.

(2) Vzdá-li se cestující další jízdy a vrátí-li se nejbližším vhodným vlakem do nástupní stanice, aniž přerušil jízdu, přepraví železnice na jeho žádost cestovní zavazadlo zdarma zpět vlakem, kterého cestující užije při cestě zpět; rozdíl mezi zaplaceným dovozným a dovozným za projetou trať mu na jeho žádost vrátí. Ustanovení § 85 odst. 3 věty druhé platí obdobně.

(3) Vzdá-li se cestující zpáteční jízdy a bezplatné přepravy cestovního zavazadla zpět a pokračuje-li v jízdě, přepraví železnice jeho cestovní zavazadlo bez doplatku vlakem, kterým cestující jede.

(4) Ustanovení § 85 odst. 6 platí obdobně.

(1) Cestující je povinen řídit se celními nebo jinými předpisy o prohlídce cestovních zavazadel. Cestující je povinen být této prohlídce přítomen. Železnice neodpovídá za následky vzniklé z toho, že cestující těchto povinností nedbal.

(2) Železnice je oprávněna žádat za svou účast při plnění celních nebo jiných předpisů vedlejší poplatky stanovené tarifem nebo vývěskou ve stanici a náhradu hotových výdajů.

(1) Vezme-li cestující cestovní zavazadlo zpět v odesílací stanici dříve, než bylo odesláno, může žádat vrácení dovozného.

(2) Vydá-li železnice cestovní zavazadlo v některé stanici na cestě, je cestující oprávněn žádat vrácení rozdílu mezi zaplaceným dovozným a dovozným za projetou trať.

(3) O vrácení dovozného při zmeškání připojení a vynechání vlaků platí ustanovení § 96 odst. 1, 2 a obdobně ustanovení § 85 odst. 6.

(4) Železnice je oprávněna v případech odstavců 1 a 2 srazit si za zavazadlový lístek 10 Kčs, a vrací-li příslušnou částku poštou, odečíst poštovní poplatky.

(5) Nárok na návratek podle odstavců 1 až 3 zaniká, nebyl-li uplatněn u železnice do 6 měsíců; tato lhůta se počíná uplynutím dne, kdy byla sjednána přepravní smlouva.

(6) Ustanovení § 87 odst. 10 až 12 platí obdobně.

(1) Železnice odpovídá za podmínek stanovených v §§ 99 až 107 za škodu vzniklou úplnou nebo částečnou ztrátou nebo poškozením, a to od přijetí cestovního zavazadla k přepravě až do jeho výdeje, a za zpožděný výdej cestovního zavazadla.

(2) Za výdej se pokládá také odevzdání cestovního zavazadla ve stanici určení celnici nebo jinému státnímu orgánu do jeho skladiště.

(3) Železnice neodpovídá za úplnou nebo částečnou ztrátu anebo poškození cestovního zavazadla, dokáže-li, že škoda byla způsobena zaviněním cestujícího, vadností cestovního zavazadla nebo okolnostmi, které železnice nemohla odvrátit ani zdolat.

(4) Železnice neodpovídá za zpožděný výdej cestovního zavazadla, dokáže-li, že zpožděný výdej byl způsoben okolnostmi, které železnice nemohla odvrátit ani zdolat.

(1) Železnice neodpovídá u cestovního zavazadla za škodu vzniklou z jedné nebo několika dále uvedených příčin:

a) z nebezpečí souvisícího s tím, že obal chybí nebo je vadný,

b) z nebezpečí úplné nebo částečné ztráty anebo poškození souvisícího se zvláštní povahou cestovního zavazadla;

c) z nebezpečí souvisícího s tím, že předměty, které jsou jako cestovní zavazadlo z přepravy vyloučeny, byly přece podány k přepravě jako cestovní zavazadlo;

d) z nebezpečí spojeného s přepravou pro živá zvířata, dovoluje-li tarif přepravovat některá živá zvířata jako cestovní zavazadlo.

(2) Mohla-li podle okolností případu vzniknout škoda z jedné nebo několika příčin uvedených v odstavci 1, platí domněnka, že z nich vznikla, nedokáže-li cestující opak.

(1) Úplnou ztrátou je ztráta celého cestovního zavazadla; částečnou ztrátou se rozumí ztráta jednotlivých kusů cestovního zavazadla nebo ztráta na jeho váze.

(2) Musí-li železnice podle ustanovení tohoto řádu dát náhradu za úplnou nebo částečnou ztrátu cestovního zavazadla, zaplatí železnice oprávněnému jeho skutečnou cenu v místě a době odeslání, ne však více než 1000 Kčs za každý chybějící kilogram skutečné hrubé váhy.

(3) Za úplnou ztrátu cestovního zavazadla s udanou cenou zaplatí železnice jako náhradu udanou cenu, při částečné ztrátě udanou cenu ztraceného kusu, nebo došlo-li pouze ke ztrátě na váze, odpovídající díl udané ceny za každý chybějící kilogram. Dokáže-li železnice, že udaná cena přesahuje cenu cestovního zavazadla v místě a době jeho odeslání, zaplatí náhradu pouze do výše takové ceny.

(4) Železnice nahradí též dovozné za cestovní zavazadlo, vedlejší poplatky, clo, daně, dávky a jiné hotové výdaje, které bylo třeba zaplatit v souvislosti s přepravou ztraceného cestovního zavazadla. Za další škody se náhrada neposkytuje.

(1) Nebyly-li cestovní zavazadlo nebo jednotlivý kus cestovního zavazadla přichystány k výdeji cestujícímu do 14 dnů po uplynutí dne, kdy bylo o výdej žádáno, pokládají se za ztracené.

(2) Bude-li jednotlivý kus cestovního zavazadla nalezen do jednoho roku po dni, kdy bylo žádáno o výdej, je železnice povinna zpravit o tom oprávněného, jestliže jeho bydliště je známo nebo může být zjištěno.

(3) Oprávněný může do 30 dnů po obdržení zprávy podle odstavce 2 žádat, aby mu nalezený kus cestovního zavazadla byl vydán ve stanici, kterou určí. Železnice jeho žádosti vyhoví, jestliže oprávněný zaplatí dovozné za cestovní zavazadlo z původní odesílací stanice do stanice, kterou určil, a vrátí náhradu, která mu byla vyplacena, vyjímajíc dovozné za cestovní zavazadlo, pokud bylo v této náhradě započteno. Oprávněný má však nárok na náhradu za zpožděný výdej, po případě i nárok na náhradu za částečnou ztrátu nebo poškození.

(4) Nebyl-li nalezený kus cestovního zavazadla požadován ve lhůtě 30 dnů nebo byl-li nalezen teprve po roce, jedná železnice s nalezeným kusem podle svého uvážení, přihlížejíc přitom k zákonným ustanovením a opatřením státních orgánů.

(1) Za poškození cestovního zavazadla je železnice povinna zaplatit částku, o kterou se cestovní zavazadlo znehodnotilo. Za další škody vzniklé poškozením se náhrada neposkytuje.

(2) Za poškození cestovního zavazadla s udanou cenou zaplatí železnice náhradu v rozsahu odpovídajícím znehodnocení cestovního zavazadla, ne však více než udanou cenu.

Cestující může při podeji cestovního zavazadla udat jeho cenu. Obsahuje-li cestovní zavazadlo s udanou cenou několik kusů, je cestující povinen udat cenu každého kusu. Podrobnější podmínky stanoví tarif.

(1) Za zpožděný výdej cestovního zavazadla je železnice povinna zaplatit jako náhradu polovinu dovozného za cestovní zavazadlo za každý započatý den od žádosti o výdej, nejvíce však za 14 dní, pokud oprávněný nedokáže, že mu zpožděným výdejem vznikla škoda. Náhrada přísluší také za den, ve kterém oprávněný požádal o výdej.

(2) Dokáže-li oprávněný, že zpožděným výdejem mu vznikla škoda, zaplatí železnice náhradu škody, avšak jen do výše dvojnásobku částek vypočtených podle odstavce 1.

(3) Náhrada za zpožděný výdej nepřísluší při úplné ztrátě cestovního zavazadla.

(4) Při poškození cestovního zavazadla se připočítává náhrada za zpožděný výdej k částce náhrady za poškození cestovního zavazadla (§ 103).

(5) Železnice neposkytuje náhradu za zpožděný výdej, činí-li nárok u jedné přepravní smlouvy méně než 20 Kčs.

(1) Oprávněný může žádat 6% úroky ročně z přiznané částky, je-li tato částka z jedné přepravní smlouvy větší než 500 Kčs.

(2) Úroky se počítají ode dne podání reklamace do dne poukazu částky. Úrok se však nepočítá, poukázala-li železnice částku do 60 dnů ode dne podání reklamace.

(3) Železnice neposkytuje úroky za dobu, po kterou oprávněný zdržel vyřízení reklamace, a to zejména tím, že nepředložil potřebné doklady pro určení výše náhrady.

(1) Železnice odpovídá za své zaměstnance ve své službě a za jiné osoby, kterých užije k provedení převzaté přepravy.

(2) Provádějí-li železniční zaměstnanci na žádost úkony, které železnici nepříslušejí, jsou pokládáni za zmocněnce toho, za něhož jsou činni, a železnice za jejich jednání neodpovídá.

(1) Železnice je povinna zjistit zápisem úplnou ztrátu cestovního zavazadla ihned, jakmile je úplná ztráta nepochybná, jinak až za 14 dnů po dni, kdy bylo žádáno o jeho výdej. Opis zápisu vydá železnice oprávněnému.

(2) Objeví-li železnice částečnou ztrátu nebo poškození cestovního zavazadla nebo domnívá-li se, že došlo k částečné ztrátě nebo poškození, nebo tvrdí-li to oprávněný, je železnice povinna ihned, a to co možná v přítomnosti oprávněného, sepsat zápis. V zápise se zjistí stav cestovního zavazadla, podle potřeby jeho váha, a pokud je to možné, příčina a velikost škody i doba, kdy škoda vznikla. Opis zápisu vydá železnice oprávněnému.

(3) Ke zjišťování částečné ztráty nebo poškození přibere železnice alespoň jednoho svědka, a je-li toho třeba, i znalce. Rovněž oprávněný si může přibrat na vlastní útraty znalce.

(4) Neuzná-li oprávněný zjištění zápisem, může žádat u soudu o zajištění důkazu.

(1) Nárok z přepravní smlouvy musí být uplatněn u železnice písemně (reklamace); ústně může být uplatněna pouze reklamace na vrácení dovozného za cestovní zavazadlo, vrací-li stanice dovozné nebo jeho rozdíl podle § 98 odst. 1 až 4. Tarif stanoví, které údaje musí reklamace obsahovat, které doklady musí být spolu s ní předloženy a kde je nutno ji podat.

(2) Uplatnit nárok z přepravní smlouvy je oprávněn držitel zavazadlového lístku nebo ten, kdo hodnověrně prokáže svou oprávněnost.

(3) Železnice je povinna písemně oznámit své rozhodnutí o písemné reklamaci oprávněnému do 60 dnů ode dne podání reklamace a vrátit doklady. Tarif stanoví, které z dokladů je železnice oprávněna si ponechat.

(4) Zamítne-li železnice reklamaci úplně nebo částečně, je povinna oprávněnému důvody zamítnutí oznámit.

(1) Odběrem cestovního zavazadla zanikají proti železnici všechny nároky z přepravní smlouvy kromě případů uvedených v odstavci 2.

(2) Nezanikají nároky na vrácení zaplacených částek podle přepravní smlouvy a nároky na náhradu,

a) byla-li zjištěna částečná ztráta nebo poškození cestovního zavazadla (§ 108) do odběru nebo bylo-li takové zjištění opominuto pouze vinou železnice;

b) z takových zevně neznatelných škod, které byly zjištěny teprve po odběru cestovního zavazadla oprávněným, ale pouze za těchto podmínek:

1. nenabídla-li železnice oprávněnému, aby se přesvědčil ve stanici určení o stavu cestovního zavazadla,

2. podá-li oprávněný návrh na zjištění (§ 108) ihned po objevení škody, nejpozději však do 3 dnů po odběru cestovního zavazadla,

3. dokáže-li, že škoda vznikla od přijetí k přepravě do odběru;

c) za zpožděný výdej cestovního zavazadla, byla-li reklamace podána do 15 dnů po odběru.

Nároky z přepravní smlouvy může oprávněný podle § 109 uplatnit žalobou jedině tehdy, zamítla-li železnice reklamaci úplně nebo částečně anebo nevyřídila-li reklamaci ve lhůtě 60 dnů ode dne jejího podání.

(1) Nároky vyplývající z ustanovení o přepravě cestovních zavazadel se promlčují v jednom roce.

(2) Promlčecí doba se počíná:

a) při nárocích na náhradu za úplnou ztrátu uplynutím 14. dne po uplynutí dne, ve kterém mělo cestovní zavazadlo dojít do stanice určení;

b) při nárocích na náhradu za částečnou ztrátu, poškození nebo zpožděný výdej uplynutím dne výdeje;

c) při nárocích na doplacení nebo vrácení dovozného, vedlejších poplatků, přirážek a hotových výdajů uplynutím dne, kdy byla sjednána přepravní smlouva;

d) při nárocích na vyplacení výtěžku z prodeje uplynutím dne prodeje;

e) u ostatních nároků uplynutím dne, kdy nastala událost odůvodňující podání reklamace.

(3) Promlčecí doba neplyne od počátku dne podání reklamace až do konce dne, kdy oprávněný obdržel od železnice odpověď na reklamaci a doklady, které k ní byly přiloženy, pokud železnice není oprávněna některé z nich si ponechat. Důkaz o podání reklamace nebo o odpovědi a o vrácení dokladů přísluší tomu, kdo se toho dovolává. Opětovná reklamace téhož nároku nemá vliv na běh promlčecí doby.

(1) Ve stanicích, kde je toho třeba, ustanoví železnice nosiče, kteří jsou povinni podle příkazů cestujících přenášet v nádražním obvodu předměty přípustné jako ruční i cestovní zavazadla, a to za částky uveřejněné vývěskou.

(2) Nosiči musí mít služební odznak. Při převzetí předmětů podle odstavce 1 vydají cestujícímu známku opatřenou svým číslem a na požádání předloží sazebník nosičů a služební průkaz.

(3) Za předměty svěřené nosiči podle odstavce 1 odpovídá železnice jako za cestovní zavazadlo přijaté k přepravě.

(4) Provádějí-li nosiči na žádost cestujícího jiné úkony, než které vyplývají z ustanovení odstavce 1, pokládají se za jeho zmocněnce.

(1) Ve stanicích, kde je toho třeba, zřídí železnice, pokud je to možné, úschovny, kam lze za částku stanovenou tarifem odevzdat předměty do dočasné úschovy. Podmínky stanoví tarif.

(2) Nebyly-li uschované předměty odebrány ve lhůtě stanovené tarifem, je železnice oprávněna je odevzdat socialistické právnické osobě za odhadní nebo úředně stanovenou cenu nebo prodat ve veřejné dražbě, a za podmínek § 47 odst.5 i zničit. Podrobnosti stanoví tarif.

(3) Zavinila-li železnice ztrátu, poškození nebo opožděný výdej uschovaných předmětů, hradí prokázanou škodu, a to u předmětů bez udané ceny do částky 2000 Kčs a u předmětů s udanou cenou až do výše udané ceny, nejvýše však do částky 50.000 Kčs. Podmínky, za kterých lze udat cenu uschovaného předmětu, stanoví tarif.

(1) Pro reklamace z provádění služeb nosičů a úschoven, pro žaloby a promlčení nároků platí obdobně ustanovení §§ 109, 111 a 112, pokud v odstavcích 2 až 4 není stanoveno jinak.

(2) Reklamaci z nosičské služby může uplatnit ten, kdo předloží známku vydanou nosičem, u nároků z úschovy doklad stanovený tarifem, anebo nemůže-li tyto doklady předložit, kdo prokáže hodnověrně svou oprávněnost; doklady musí být připojeny k reklamaci.

(3) Reklamace může být uplatněna písemně u stanice, ve které nastala skutečnost zakládající nárok, nebo u jiného místa, které na požádání stanice oznámí. Je-li reklamace podávána osobně, potvrdí železnice na přání její podání.

(4) Nároky z provádění služeb nosičů a úschoven se promlčují v 6 měsících. Promlčecí doba se počíná uplynutím dne, kdy oprávněný požádal nosiče nebo úschovnu o výdej předmětů, u nároků na vyplacení výtěžku z prodeje uplynutím dne prodeje.

Železniční přepravní smlouvy sjednané ve vnitrozemské přepravě do 31. března 1952, ale splněné po tomto dni, se posuzují podle dosavadních předpisů.

Zrušují se všechny předpisy, které odporují tomuto řádu, zejména vládní nařízení č. 1/1946 Sb. i s přílohou k němu, ve znění předpisů, je měnících a doplňujících.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1952; provede je ministr dopravy.

Zápotocký v. r.

Pospíšil v. r.