§ 40 zákon o ochraně ovzduší – SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Zákon o ochraně ovzduší · 201/2012 Sb. · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 40 zákona o ochraně ovzduší obsahuje různorodá ustanovení týkající se společných řízení, vztahu k jiným právním předpisům, přechodu práv a povinností a výjimek z některých povinností pro specifické typy provozů. Pokud orgán ochrany ovzduší rozhoduje o více stacionárních zdrojích v rámci jedné provozovny, povede jedno společné řízení. (§ 40 zákona č. 201/2012 Sb., zákon o ochraně ovzduší, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Při rozhodování podle tohoto zákona o dvou nebo více stacionárních zdrojích v rámci jedné provozovny4) vede orgán ochrany ovzduší společné řízení podle správního řádu27).
(2) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko42), závazná stanoviska podle § 11 odst. 2 písm. b) a d) se nevydávají.
(3) Povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. c) se nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle jiného právního předpisu28). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.
(4) Práva a povinnosti vyplývající z rozhodnutí vydaných podle tohoto zákona provozovateli přecházejí na právní nástupce provozovatele.
(5) Ustanovení tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů stanovující technické požadavky a další podmínky vztahující se na výrobky podle jiného právního předpisu jsou technickými předpisy podle tohoto jiného právního předpisu12).
(6) Na zařazování do Přechodného národního plánu a vyřazování z Přechodného národního plánu podle § 37 se nevztahuje správní řád.
(7) Provozovatel stacionárního zdroje používaného pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů, kdy se za výzkum, vývoj nebo zkoušení nových výrobků a procesů nepovažuje tepelné zpracování odpadu, pokud je množství spalovaného odpadu vyšší než 50 tun za rok, je povinen plnit pouze povinnosti uvedené v § 17 odst. 1 písm. a), d) a e).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud orgán ochrany ovzduší rozhoduje o více stacionárních zdrojích v rámci jedné provozovny, povede jedno společné řízení.
- U záměrů, které vyžadují jednotné environmentální stanovisko, se nevydávají některá závazná stanoviska podle § 11 odst. 2 písm. b) a d) tohoto zákona.
- Povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. c) se nevydá podle tohoto zákona, pokud je nahrazeno integrovaným povolením podle jiného právního předpisu.
- Práva a povinnosti z rozhodnutí podle tohoto zákona přecházejí na právní nástupce provozovatele.
- Provozovatelé stacionárních zdrojů používaných pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení (s výjimkou tepelného zpracování odpadu nad 50 tun/rok) mají omezené povinnosti, konkrétně jen podle § 17 odst. 1 písm. a), d) a e).
Na co si dát pozor
- Ustanovení tohoto zákona a jeho prováděcích předpisů stanovující technické požadavky na výrobky jsou považovány za technické předpisy podle jiného právního předpisu.
- Na zařazování a vyřazování z Přechodného národního plánu podle § 37 se nevztahuje správní řád.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 380 SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (Vyhláška, kterou se stanoví poštovní pod)§ 19 SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (Vyhláška o přijímacím řízení ke středním)§ 22a SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ US (Zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních sm)§ 39 SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (Vyhláška o registraci vozidel)§ 23 SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ US (Zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních sm)