§ 5 Vyhláška federálního ministerstva financí o kalkulaci – Druhy kalkulací

§ 5 Druhy kalkulací (1) Podle funkce, kterou předběžná kalkulace plní, se rozlišují kalkulace a) plánová, b) operativní, c) propočtová. (2) Plánová kalkulace vyjadřuje průměrné předem stanovené vlastní náklady na kalkulační jednici v plánovacím období. (3) Operativní kalkulace vyjadřuje předem stanovené vlastní náklady na kalkulační jednici v konkrétních technických, technologických, ekonomických a organizačních podmínkách určených technickou přípravou výroby pro uskutečňování výkonu počínaje datem, ke kterému byly sestaveny. (4) Propočtová kalkulace vyjadřuje předběžně stanovené vlastní náklady kalkulační jednice v případech, kdy nejsou k dispozici dostatečně spolehlivé a podrobné podklady pro operativní nebo plánovou kalkulaci, přičemž je nutno pro potřeby rozhodování znát náklady na výkon, popřípadě další složky ceny výkonu, v časovém předstihu. (5) Výslednou kalkulací se zjišťují skutečné vlastní náklady kalkulační jednice po jejím dokončení. (6) Předběžná a výsledná kalkulace vlastních nákladů téže kalkulační jednice musí být srovnatelná co do vymezení kalkulační jednice, obsahu a členění položek kalkulačního vzorce a rozvrhování nepřímých nákladů. (7) Kalkulace se sestavuje jako: a) průběžná, v níž se spotřebované polotovary vlastní výroby nebo jiné výkony z předchozích stupňů nebo fází výroby, či jiné činnosti, uvádějí v členění stanovených kalkulačních položek nákladů; b) postupná, v níž se spotřebované polotovary vlastní výroby nebo jiné výkony z předchozích stupňů nebo fází výroby, nebo jiné činnosti, uvádějí v kalkulaci dalších stupňů nebo fází v samostatné (komplexní) kalkulační položce, například v položce „Polotovary vlastní výroby“, „Výkony mechanizmů“, popřípadě „Poddodávky“ nebo „Hodinová sazba“, pro něž se sestavuje samostatná kalkulace. Oddíl III