§ 6 Vyhláška federálního ministerstva financí o kalkulaci – Kalkulace vlastních nákladů a dalších složek ceny výkonů

§ 6 Kalkulace vlastních nákladů a dalších složek ceny výkonů (1) Náklady na kalkulační jednici se v předběžné kalkulaci stanoví a ve výsledné kalkulaci zjišťují přímo (přímé náklady) nebo nepřímo (nepřímé náklady). Přitom se vychází ze zásady, co největší objem nákladů stanovovat nebo zjišťovat na kalkulační jednici přímo. (2) Přímé náklady se v plánové a operativní kalkulaci stanoví na kalkulační jednici podle norem zdůvodněných a) technicky, to je na základě příslušných podkladů pro uskutečnění výkonů, např. podkladů pro konkrétní konstrukci výrobků, technologických nebo jiných postupů, rozborů a propočtů vycházejících z výrobní, technické a jiné dokumentace; b) ekonomicky, to je stanovené a zdůvodněné jako ekonomicky nejvýhodnější řešení v daných provozních podmínkách. (3) Plánová kalkulace se sestavuje podle průměrných norem na příslušné období, které vážou na úroveň plánu nákladů; nejsou-li tyto normy k dispozici, sestavuje se odvozením od výchozí kalkulace výkonu. Funkci výchozí kalkulace plní operativní kalkulace platná v době sestavování plánové kalkulace, popřípadě výsledná kalkulace. (4) Operativní kalkulace se sestavuje podle operativních norem (podrobných nebo souhrnných). Splňuje-li operativní kalkulace požadavky kladené na plánovou kalkulaci, to je má-li vazbu na plánovou úroveň nákladů a nemění-li se během plánovacího (rozpočetního) období, plní současně funkci plánové kalkulace. (5) Přímé náklady se v propočtové kalkulaci stanoví na kalkulační jednici a) na základě operativní nebo plánové kalkulace porovnatelného výkonu, od níž se odečtou (přičtou) rozdíly vyjadřující odlišnosti nového (inovovaného) výkonu od výkonu stávajícího, jakož i vývoj podmínek do doby uskutečňování nového (inovovaného) výkonu, b) pomocí odborných výpočtů a posudků. (6) Přímé náklady se ve výsledné kalkulaci zjišťují na kalkulační jednici ve skutečné výši4), 5) z údajů v účetnictví nebo v kalkulačních podkladech, vztahujících se ke kalkulační jednici. (7) Zásady uvedené v odstavci 2 platí přiměřeně i pro normování nepřímých nákladů, přičemž pro stanovení nepřímých nákladů se použijí i normativy, limity, odborné výpočty a zdůvodněný odhad vývoje. (8) Nepřímé náklady se v plánové a operativní kalkulaci stanoví na kalkulační jednici pomocí rozvrhové sazby nebo přirážky, jež vycházejí z údajů v rozpočetnictví1) a stanovené základny. (9) Nepřímé náklady se v propočtové kalkulaci stanoví na kalkulační jednici pomocí rozvrhové sazby (přirážky) vycházející z propočtů nepřímých nákladů, založených na podmínkách, které budou platit v době, kdy se bude výkon uskutečňovat. (10) Nepřímé náklady se ve výsledné kalkulaci zjišťují na kalkulační jednici ve skutečné výši, jež vychází z údajů v účetnictví nebo v kalkulačních podkladech a stanovené základny a) buď pomocí plánovaných nebo rozpočtovaných zúčtovacích sazeb nebo přirážek a jejich odchylek od skutečné výše, b) nebo podle skutečných zúčtovacích sazeb nebo přirážek.