§ 8 vyhláška federálního ministerstva financí o kalkulaci – Metody kalkulace
Vyhláška federálního ministerstva financí o kalkulaci · 21/1990 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 8 vyhlášky 21/1990 stanovuje, že organizace si volí metodu kalkulace vlastních nákladů podle charakteru výkonu a podmínek, přičemž rozlišuje kalkulaci úplných nákladů (úhrnná nebo rozdílová metoda) a kalkulaci neúplných (variabilních) nákladů. Organizace si musí vybrat vhodnou metodu kalkulace nákladů, která bude odpovídat tomu, co kalkuluje (např. výrobek, služba) a v jakých podmínkách to dělá. (§ 8 zákona č. 21/1990 Sb., vyhláška federálního ministerstva financí o kalkulaci, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Metody kalkulace
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 21/1990 Sb.
(1) Metody kalkulace vlastních nákladů představují různé způsoby používané pro vyčíslení výše a struktury vlastních nákladů kalkulační jednice. Volba metody kalkulace závisí na charakteru výkonu a na podmínkách, v nichž se výkony uskutečňují. Metoda kalkulace se stanoví v organizaci způsobem předepsaným v § 19 odst. 2 písm. c) této vyhlášky jako stálá při nezměněných podmínkách uskutečňování kalkulovaných výkonů.
(2) Kalkulace úplných nákladů se sestavuje úhrnnou metodou nebo rozdílovou metodou. Při rozdílové metodě se vychází z předem stanovené, výchozí nebo jiné úrovně nákladů na výkon, k níž se připočítávají (odečítají) rozdíly odpovídající předpokládaným nebo skutečným nákladům na výkon.
(3) Kalkulace neúplných (variabilních) nákladů, to je kalkulace přímých nákladů, popřípadě přímých nákladů zvýšených o variabilní složku režie, se sestavuje tak, že místo zisku a režijních nákladů, respektive fixních nákladů, se v kalkulaci vyjadřuje hrubé rozpětí (u kalkulace přímých nákladů) nebo příspěvek na úhradu fixních nákladů (u kalkulace variabilních nákladů).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Organizace si musí vybrat vhodnou metodu kalkulace nákladů, která bude odpovídat tomu, co kalkuluje (např. výrobek, služba) a v jakých podmínkách to dělá.
- Zvolená metoda kalkulace by měla být stálá, dokud se nezmění podmínky, za kterých se kalkulované výkony uskutečňují.
- Pro kalkulaci úplných nákladů lze použít buď úhrnnou metodu, nebo rozdílovou metodu, která vychází z již stanovených nákladů a k nim přičítá či odečítá rozdíly.
- Kalkulace neúplných (variabilních) nákladů se zaměřuje na přímé náklady a variabilní složku režie, přičemž místo zisku a fixních nákladů vyjadřuje hrubé rozpětí nebo příspěvek na úhradu fixních nákladů.
Na co si dát pozor
- Metoda kalkulace se stanoví v organizaci způsobem předepsaným v § 19 odst. 2 písm. c) této vyhlášky, což naznačuje, že volba metody není zcela libovolná, ale musí být formálně upravena.
- Při rozdílové metodě je důležité správně stanovit výchozí úroveň nákladů a přesně vyčíslit rozdíly.
- Při kalkulaci neúplných nákladů je klíčové správně rozlišit mezi přímými a variabilními náklady a fixními náklady, aby bylo možné správně vyjádřit hrubé rozpětí nebo příspěvek na úhradu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 12 Promítnutí podmínek výroby do ceny (Vyhláška Státní komise pro finance, ceny)§ 22 Vyjádření podmínek výroby v ceně (Vyhláška Státní komise pro finance, ceny)§ 6 Výpočet výše nouzových zásob ropy vyjádřené v (Vyhláška, kterou se stanoví seznam a pře)§ 6 Výpočet výše nouzových zásob ropy vyjádřené v (Vyhláška Správy státních hmotných rezerv)§ 3 Neinvestiční náklady zahrnované do nákladů na (Vyhláška federálního ministerstva financ)