Zákon o ověřování

V zákoně č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 460/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 436/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 106 odst. 1 písmeno d) zní:

„d) porušil služební přísahu tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst policie,“.

2. V § 106 odst. 1 písm. e) se za slovo „pro“ vkládá slovo „úmyslný“.

3. V § 108 odstavec 3 zní:

„(3) Při propuštění z důvodu podle § 106 odst. 1 písm. d) a e) je služební poměr ukončen dnem doručení rozhodnutí o propuštění.“.

4. Za § 121 se vkládají nové § 121a až 121c, které včetně nadpisu znějí:

Skončí-li služební poměr policisty uvolněním v době, kdy je proti němu vedeno trestní řízení, odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu se až do pravomocného skončení tohoto řízení nevyplácí. Skončí-li trestní řízení odsouzením policisty pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, má se za to, že jeho nárok na odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu nevznikl; nedojde-li k takovému odsouzení, výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se obnoví a tyto se doplatí za období, za které náležely.

Výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se zastaví prvním dnem kalendářního měsíce po dni, kdy služební funkcionář zjistí, že je proti policistovi vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný v době trvání jeho služebního poměru. Jestliže je následně policista v řízení o tomto trestném činu pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nárok na platové vyrovnání a příspěvek za službu dnem zastavení jejich výplaty zaniká; nedojde-li k takovému odsouzení, výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se obnoví a tyto se doplatí za období, za které náležely.

Policista, který žádá o uvolnění ze služebního poměru, nebo policista, jehož služební poměr skončil a je mu přiznán nárok na platové vyrovnání nebo příspěvek za službu, je povinen do 3 dnů oznámit služebnímu funkcionáři, že je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný v době trvání jeho služebního poměru. Jestliže v důsledku nesplnění oznamovací povinnosti bylo policistovi vyplaceno odchodné, platové vyrovnání nebo příspěvek za službu, je policista povinen takto vyplacené částky vrátit ode dne, kdy měl tuto povinnost splnit.“.

(1) V řízení o propuštění příslušníka Policie České republiky ze služebního poměru zahájeném před nabytím účinnosti tohoto zákona se důvody propuštění posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(2) Nároky související se skončením služebního poměru příslušníka Policie České republiky vzniklé před účinností tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy.

Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb. a zákona č. 290/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 40 odst. 1 písmeno d) zní:

„d) porušil služební přísahu tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst Bezpečnostní informační služby,“.

2. Za § 124 se vkládají nové § 124a až 124c, které včetně nadpisu znějí:

Skončí-li služební poměr příslušníka uvolněním v době, kdy je proti němu vedeno trestní řízení, odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu se až do pravomocného skončení tohoto řízení nevyplácí. Skončí-li trestní řízení odsouzením příslušníka pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, má se za to, že jeho nárok na odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu nevznikl; nedojde-li k takovému odsouzení, výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se obnoví a tyto se doplatí za období, za které náležely.

Výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se zastaví prvním dnem kalendářního měsíce po dni, kdy služební orgán zjistí, že je proti příslušníkovi vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný v době trvání jeho služebního poměru. Jestliže je následně příslušník v řízení o tomto trestném činu pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nárok na platové vyrovnání a příspěvek za službu dnem zastavení jejich výplaty zaniká; nedojde-li k takovému odsouzení, výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se obnoví a tyto se doplatí za období, za které náležely.

Příslušník, který žádá o uvolnění ze služebního poměru, nebo příslušník, jehož služební poměr skončil a je mu přiznán nárok na platové vyrovnání nebo příspěvek za službu, je povinen do 3 dnů oznámit služebnímu orgánu, že je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný v době trvání jeho služebního poměru. Jestliže v důsledku nesplnění oznamovací povinnosti bylo příslušníkovi vyplaceno odchodné, platové vyrovnání nebo příspěvek za službu, je příslušník povinen takto vyplacené částky vrátit ode dne, kdy měl tuto povinnost splnit.“.

(1) V řízení o propuštění příslušníka Bezpečnostní informační služby ze služebního poměru zahájeném před nabytím účinnosti tohoto zákona se důvody propuštění posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(2) Nároky související se skončením služebního poměru příslušníka Bezpečnostní informační služby vzniklé před účinností tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 2006, s výjimkou § 30, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.

1) § 35 odst. 1 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

2) § 6 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů.

3) § 2 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.

4) § 38 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

5) § 69 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb.

6) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

7) § 1 odst. 1 písm. r) vyhlášky č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků.

8) § 9 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů.

14) § 33 a 34 zákona č. 312/2002 Sb.

15) § 22 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.

18) § 180b zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012.

20) § 8a odst. 2 písm. d) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.