Vyhláška ministerstva financí o průkazech pro snížení daně ze mzdy a o některých dalších opatřeních v oboru této daně

(1) Průkazy uvedené v § 1 odst. 1 č. 1, 3, 4 a 5 písm. e) až g) platí pro prokázání nároku na snížení daně ze mzdy trvale, nebyla-li jejich platnost pro tento účel časově omezena, a průkazy uvedené v § 1 odst. 1 č. 2 a 5 písm. a) až d) platí vždy jen na rok, pro který byly vystaveny, a to za předpokladu, že u poplatníka a jím vyživovaných osob nenastaly změny ve skutečnostech rozhodujících o zvýšení nebo snížení daně.

(2) U zletilých studujících dětí platí potvrzení vydané školou podle § 1 odst. 1 č. 2 ještě pro dva měsíce následující po měsíci, v němž studující ukončil studia, pokud v těchto měsících neměl příjem přesahující 200 Kčs.

Za ukončení studií se pokládá u žáků škol poskytujících střední odborné vzdělání vysvědčení na odchodnou, popřípadě vysvědčení téže povahy, u žáků škol poskytujících úplné střední vzdělání (všeobecné, odborné), kteří nepokračují ve studiích, maturitní zkouška a u studentů vysokých škol státní závěrečná zkouška.

(3) Opožděné předložení průkazu nebo zmeškanou lhůtu pro uplatnění nároku na snížení daně ze mzdy může prominout okresní národní výbor příslušný podle poplatníkova trvalého bydliště.

(4) Průkazy na snížení daně ze mzdy předložené plátcům pro rok 1965 před účinností této vyhlášky se považují za průkazy předložené podle této vyhlášky.

(1) Dani ze mzdy podléhá mzda (odměna) za práci vykonávanou na příkaz tuzemského zaměstnavatele mimo území Československé socialistické republiky,

a) je-li vykonávána po dobu kratší než 183 dny nebo

b) je-li vykonávána po dobu delší než 183 dny, ale mzda (odměna) nebyla v cizině prokazatelně podrobena dani ze mzdy nebo dani stejného druhu.

(2) Dani ze mzdy nepodléhá mzda (odměna) za práci vykonávanou na území Československé socialistické republiky na příkaz cizozemského zaměstnavatele po dobu kratší než 183 dny, je-li tato vyplácena cizozemským zaměstnavatelem.

(1) Dani ze mzdy nepodléhají odměny vyplácené osobám trvale pracujícím v jednotných zemědělských družstvech, nejsou-li tyto osoby v pracovním poměru k družstvu.

(2) Za osobu trvale pracující v družstvu se považuje, kdo vykonává práce v družstvu soustavně a pravidelně a podrobuje se pracovním příkazům družstva, zakládá-li tato činnost nárok na dávky podle zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

Zrušují se:

a) ustanovení odstavců 1 až 3, 60 a 67 vyhlášky č. 369/1952 Ú. l., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy,

b) ustanovení odstavců 13 a 14 vyhlášky č. 192/1953 Ú. l., o úpravě procent zvýšení a snížení daně ze mzdy,

c) ustanovení odstavce 6 vyhlášky č. 338/1953 Ú. l., o úpravě zvýšení a snížení daně ze mzdy poplatníkům, kteří poskytují úhradu osobních potřeb,

d) ustanovení § 3 odstavce 1 vyhlášky č. 244/1956 Ú. l., o některých opatřeních v oboru daně ze mzdy,

e) ustanovení § 1 odstavce 3 a § 2 odstavce 3 vyhlášky č. 218/1957 Ú. l., o povolování slev podle § 9 zákona o dani ze mzdy a uznávání osob za vyživované poplatníkem.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Dvořák v. r.