Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 22

§ 22 branný zákon – Určení k náhradní službě z moci úřední

Zákon o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon) · 218/1999 Sb. · Správní právo

Stručně: Paragraf 22 upravuje situace, kdy je odvedenec nebo voják určen k náhradní službě z úřední moci, tedy bez vlastní žádosti, a stanovuje podmínky pro takové určení i pro zrušení tohoto rozhodnutí. Určení pro zájemce o služební poměr: Odvedenci, kteří chtějí vstoupit do služebního poměru (např. jako profesionální vojáci), jsou automaticky určeni k náhradní službě. (§ 22 zákona č. 218/1999 Sb., branný zákon, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Určení k náhradní službě z moci úřední
  • Týká se: ministerstvo
  • Lhůta nebo doba (odst. 2): „K náhradní službě z moci úřední lze určit odvedence a vojáky, kteří dosud nevykonali 3 měsíce základní služby a kterých není třeba k doplnění ozbrojených sil“
  • Odkazuje na: § 20
  • Judikatura: na § 22 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 218/1999 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) K náhradní službě z moci úřední určí náčelník územní vojenské správy odvedence, kteří žádají o přijetí do služebního poměru10) podle zvláštních právních předpisů.

(2) K náhradní službě z moci úřední lze určit odvedence a vojáky, kteří dosud nevykonali 3 měsíce základní služby a kterých není třeba k doplnění ozbrojených sil. Jejich počet stanoví ministerstvo. O určení odvedence k náhradní službě rozhoduje náčelník územní vojenské správy, o určení vojáka k náhradní službě rozhoduje služební orgán. Pro určení k náhradní službě platí přiměřeně § 20.

(3) Rozhodnutí o určení k náhradní službě podle odstavce 1 se zruší, pominou-li důvody; rozhodnutí podle odstavce 2 lze zrušit z důvodů potřeb ozbrojených sil. Proti rozhodnutí o zrušení určení k náhradní službě z moci úřední není přípustné odvolání.

(4) Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 3 se odvedenci a vojáci určení k náhradní službě povolají k základní službě jen na dobu končící dnem, kterým by základní služba skončila, kdyby nebyli určeni k náhradní službě; pokud služební poměr podle zvláštních právních předpisů10) nevznikl, povolávají se vojáci určení k náhradní službě k dokončení základní služby v zákonné výměře.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Určení pro zájemce o služební poměr: Odvedenci, kteří chtějí vstoupit do služebního poměru (např. jako profesionální vojáci), jsou automaticky určeni k náhradní službě.
  • Určení pro doplnění ozbrojených sil: Odvedenci a vojáci, kteří ještě nevykonali 3 měsíce základní služby a nejsou potřeba k doplnění ozbrojených sil, mohou být určeni k náhradní službě. Počet takto určených osob stanovuje Ministerstvo.
  • Zrušení určení k náhradní službě: Rozhodnutí o určení k náhradní službě může být zrušeno, pokud pominou důvody pro něj, nebo v případě potřeby ozbrojených sil. Proti zrušení není možné se odvolat.
  • Dopady zrušení určení: Pokud je rozhodnutí o určení k náhradní službě zrušeno, dotyčný je povolán k základní službě. Pokud služební poměr nevznikl, musí dokončit základní službu v plné zákonné délce.

Na co si dát pozor

  • Proti rozhodnutí o zrušení určení k náhradní službě z moci úřední není přípustné odvolání.
  • Pokud služební poměr, kvůli kterému byl odvedenec určen k náhradní službě, nevznikne, je povinen dokončit základní službu v plné zákonné výměře.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 22

1
NSS
Městský soud v Praze
22. 10. 2020

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 22 zákona 218/1999 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 22

Zákonná úprava navíc výslovně počítala s tím, že základní vojenské službě mohou být podrobeni pouze někteří odvedenci, jak žalobci dovozují například z ust. § 19 a § 22 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „branný zákon“), kdy tato úprava počítala s tím, že výkonu základní vojenské služby mohou být podrobeny pouze některé osoby a jejich výběr byl ponechán na orgánech vojenské správy.

6 Ad 27/2017 · Městský soud v Praze · 22. 10. 2020

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 6 Účinnost (Vyhláška o náležitostech a způsobu veden)§ 3 Náležitosti evidence investičního zprostředko (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 231)§ 11 správních poplatků vybíraných národními výbor (Vyhláška ministerstva financí o správníc)