Zákon o ozbrojených silách České republiky

Hradní stráž je podřízena náčelníkovi Vojenské kanceláře prezidenta republiky.

(1) Hradní stráž

a) provádí vnější ostrahu areálu Pražského hradu, zabezpečuje jeho obranu a provádí vnější ostrahu a obranu objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta a jeho hostů,

b) organizuje a zajišťuje vojenské pocty, zejména při oficiálních návštěvách představitelů jiných států a při přijetí vedoucích zastupitelských misí u prezidenta.

(2) Hradní stráž nesmí být použita k plnění jiných úkolů, než které jsou uvedeny v odstavci 1, bez souhlasu prezidenta.

(1) Příprava příslušníků ozbrojených sil zahrnuje vzdělávání, vojenský výcvik vojáků k plnění bojových, záchranných a humanitárních úkolů a výchovu k vlastenectví. Vojenský výcvik má formu základní, odbornou a speciální. Součástí přípravy je fyzický a psychologický výcvik.

(2) Výcvik vojáků se uskutečňuje ve vojenských objektech, vojenských újezdech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských školách a na pozemcích, v prostorech nebo stavbách, se kterými jsou příslušné hospodařit příspěvková organizace nebo státní podnik, u kterých vykonává funkci zřizovatele nebo zakladatele ministerstvo. Mimo tyto prostory se může výcvik konat pouze ve výjimečných případech, je-li to nezbytné k plnění úkolů ozbrojených sil.

(3) Vojenský výcvik, který nelze uskutečnit v objektech a prostorách uvedených v odstavci 2, lze po dohodě se správními úřady, orgány územní samosprávy, právnickými osobami nebo vlastníky provádět v jejich zařízeních, objektech nebo na jejich pozemcích. O provedení takovéhoto výcviku rozhoduje u armády ministr na návrh náčelníka Generálního štábu a u Hradní stráže náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky na návrh velitele Hradní stráže.

(4) Výcvik vzdušných sil lze uskutečňovat ve vzdušném prostoru nad územím České republiky nebo ve vzdušném prostoru za hranicemi České republiky, pokud to připouští mezinárodní smlouva.

(5) Výcvik v řízení vozidel ozbrojených sil lze provádět na pozemních komunikacích za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem13a).

(6) Armáda může poskytovat vojenský výcvik i jiným osobám než vojákům nebo občanským zaměstnancům, jestliže se jedná o osoby plnící úkoly ve spolupráci s armádou nebo ve prospěch armády. Na základě rozhodnutí ministra může armáda poskytovat vojenský výcvik i dalším osobám, není-li tím ohroženo plnění úkolů armády.

Není-li možno zabezpečit vojenský výcvik a odbornou přípravu vojáků v objektech a prostorách uvedených v § 29 odst. 2, může se jejich vojenský výcvik a odborná příprava uskutečnit v civilních školách a školských zařízeních v České republice nebo v civilních a vojenských školách v zahraničí.

(1) Ozbrojené síly jsou oprávněny užívat vojenský materiál k plnění svých úkolů. Vojenský materiál se označuje vojenským znakem.

(2) Organizační složky státu zřízené ministerstvem a právnické osoby, k nimž plní ministerstvo funkci zakladatele nebo zřizovatele, mohou v rozsahu jejich předmětu podnikání nebo hlavního předmětu činnosti užívat vojenský materiál, s výjimkou vojenské výzbroje. K jiným účelům mohou vojenský materiál, s výjimkou výzbroje, užívat jen se souhlasem vlády.

(3) Ozbrojené síly jsou oprávněny užívat na vojenském materiálu určeném k humanitárním účelům mezinárodně platné rozeznávací znaky pro vojenskou zdravotnickou službu, vojenský duchovní personál a civilní obranu.1)

(4) Armáda je oprávněna užívat na vojenské technice národní rozlišovací znak České republiky (dále jen „národní rozlišovací znak“) nebo státní symboly. Hradní stráž je oprávněna užívat na vojenské technice národní rozlišovací znak nebo znak Hradní stráže.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou zobrazení vojenského znaku, národního rozlišovacího znaku, znaku Hradní stráže a Vojenské kanceláře prezidenta republiky, způsob označování vojenského materiálu vojenským znakem a mezinárodně platným rozeznávacím znakem, zobrazení vojenského stejnokroje a vojenských odznaků a jejich nošení a označování vojenské techniky národním rozlišovacím znakem nebo státním symbolem anebo znakem Hradní stráže.

(1) Vojáci v činné službě nosí vojenský stejnokroj a vojenské odznaky.

(2) V rozsahu stanoveném služebním orgánem mohou vojenský stejnokroj nebo jeho součásti nosit také žáci a studenti vojenských škol.

(3) Služební orgán může povolit nošení vojenského stejnokroje při slavnostních příležitostech osobám, které vykonávaly vojenskou činnou službu, a to před skončením jejich služebního poměru. Povolení neudělí osobě, u níž existuje důvodná obava, že by nošením vojenského stejnokroje mohla ohrozit vážnost nebo důvěryhodnost ozbrojených sil.

(4) Ministr může povolit nošení vojenského stejnokroje při slavnostních příležitostech na základě žádosti i jiným osobám než uvedeným v odstavci 3, pokud je to v zájmu ozbrojených sil.

(5) Povolení nosit vojenský stejnokroj podle odstavců 3 a 4 ministr odejme v případě, že jeho nošení ohrožuje vážnost nebo důvěryhodnost ozbrojených sil.

(6) Pro rozhodování podle odstavce 3 se správní řád nepoužije.

(1) Technickou způsobilost vojenských vozidel schvaluje Vojenská policie podle zvláštního právního předpisu.14)

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) druhy a kategorie vojenských vozidel a vojenských pracovních strojů a způsob schvalování jejich technické způsobilosti,

b) podmínky uznávání osvědčení o schválení typu vojenského vozidla vydaného jiným státem,

c) technické podmínky, konstrukci a provedení vojenských vozidel a možné výjimky,

d) předpoklady technické nezpůsobilosti a zákazu provozu vojenských vozidel a

e) doplňkovou výstroj a vybavení vojenských vozidel.

(1) Pravidelné technické prohlídky a měření emisí silničních motorových a přípojných vozidel se provádějí podle zvláštního právního předpisu14a).

(2) Pravidelné technické prohlídky a měření emisí vojenských vozidel, zkoušky určených technických zařízení vojenských vozidel a vozidel ozbrojených sil začleněných k plnění úkolů v zahraničních operacích se provádějí v zařízeních určených ministerstvem.

(3) V případě, že platnost pravidelné technické prohlídky a měření emisí vozidla ozbrojených sil nasazeného v zahraniční operaci končí v průběhu zahraniční operace nebo během návratu z ní, má se za to, že tato platnost končí posledním dnem šestého měsíce následujícího po dni návratu vozidla ze zahraniční operace.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob a termíny provádění pravidelných technických prohlídek vojenských vozidel, pravidelných měření emisí vojenských vozidel a zkoušek určených technických zařízení vojenských vozidel.

(1) Vojenská policie eviduje vozidla ozbrojených sil v registru vozidel, přiděluje jim vojenskou poznávací značku, vydává osvědčení o technickém průkazu vozidla ozbrojených sil a vojenským vozidlům vydává technický průkaz vojenského vozidla.

(2) Registr vozidel není veřejně přístupný a zapisují se do něj tyto údaje:

a) provozovatel vozidla,

b) vojenská poznávací značka,

c) tovární značka, typ a druh vozidla,

d) ostatní základní technické údaje o vozidle,

e) datum zápisu a výmazu z registru vozidel.

(1) Technickou způsobilost vojenských plavidel schvaluje ministerstvo, jestliže ji již neschválil příslušný schvalovací orgán.15)

(2) Ministerstvo eviduje vojenská plavidla ve vojenském plavebním rejstříku a současně

a) vydává osvědčení vojenského plavidla,

b) přiděluje vojenské poznávací znaky.

(3) Vojenský plavební rejstřík není veřejně přístupný a zapisují se do něj tyto údaje o vojenském plavidle:

a) provozovatel,

b) poznávací znaky,

c) druh plavidla, oblast jeho provozu na vodní cestě a účel, pro který je plavidlo určeno,

d) nosnost, dovolený počet osob a ostatní základní technické údaje,

e) datum zápisu a výmazu z vojenského plavebního rejstříku.

(4) Do vojenského plavebního rejstříku se nezapíše plavidlo zapsané v jiném plavebním rejstříku.

(5) Technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení na vojenských plavidlech se provádí ve vojenských zařízeních určených ministerstvem.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou kategorie vojenských plavidel, schvalování technické způsobilosti a provádění technických prohlídek vojenských plavidel a zkoušek technických zařízení vojenských plavidel.

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) vojenským letadlem letadlo, které je určeno k plnění úkolů při zajišťování obrany státu; vojenským letadlem je též vojenské bezpilotní letadlo konstruované pro provoz bez pilota na palubě a určené k plnění úkolů při zajišťování obrany státu,

b) typem vojenské letecké techniky shoda konstrukčních a technických vlastností výrobku vojenské letecké techniky, vojenské letadlové části nebo zařízení a vojenského leteckého pozemního zařízení s požadavky stanovenými na bezpečnost létání a ekologii provozu letadla,

c) výrobkem vojenské letecké techniky letadlo, motor nebo vrtule určené pro vojenské letadlo,

d) vojenskou letadlovou částí nebo zařízením jakýkoliv přístroj, vybavení, mechanismus, aparatura, příslušenství nebo agregát včetně komunikačního vybavení, které je využíváno nebo určeno k použití při provozu nebo řízení letadla za letu a je vestavěné ve vojenském letadle nebo k němu upevněné; vojenská letadlová část nebo zařízení zahrnuje též část draku, motoru nebo vrtule, řídící stanice vojenského bezpilotního letadla a jakéhokoliv dalšího prvku nezbytného k umožnění letu a vojenskou výzbroj používanou u vojenského letadla,

e) vojenským leteckým pozemním zařízením technické zařízení, které slouží k provozu vojenského letadla, k zajištění letového provozu a zahrnuje též pozemní řídící stanici, včetně komunikačního spojení,

f) prototypem zkušební výrobek letadla, letadlové části nebo zařízení, leteckého pozemního zařízení, na kterém se provádí potřebné zkoušky a testy k ověření konstrukce, tvaru a funkce.

Určená vojenská letecká technika může být použita ve vojenském letectví, jen pokud byl ministerstvem schválen nebo uznán její typ a pokud byla ministerstvem posouzena a osvědčena její letová způsobilost, provozní způsobilost nebo uvolnění do provozu. Náklady spojené se schválením nebo uznáním typu a s posouzením a osvědčením způsobilosti určené vojenské letecké techniky hradí žadatel.

(1) Vojenské letadlo, jehož typ byl schválen nebo uznán podle § 35e, se eviduje ve vojenském leteckém rejstříku České republiky (dále jen „vojenský letecký rejstřík“), který vede ministerstvo.

(2) Vojenský letecký rejstřík není veřejně přístupný a zapisují se do něj letadla ozbrojených sil, právnických osob zabezpečujících úkoly pro zajišťování obrany státu nebo právnických osob zabývajících se vývojem, výrobou, zkouškami, instalací, údržbou, opravami, modifikacemi anebo konstrukčními změnami letadel určených k plnění úkolů při zajišťování obrany státu anebo právnických osob zabezpečujících úkoly zkušebních a předváděcích letů.

(3) Do vojenského leteckého rejstříku se zapisují tyto údaje o vojenském letadle:

a) vlastník,

b) provozovatel,

c) poznávací značka,

d) typ a výrobní číslo vojenského letadla a ostatní základní technické údaje,

e) letadlová adresa, byla-li přidělena,

f) datum zápisu a výmazu z vojenského leteckého rejstříku.

(4) Do vojenského leteckého rejstříku může být zapsáno pouze letadlo, které není zapsáno v jiném leteckém rejstříku.

(5) Zápisem do vojenského leteckého rejstříku se letadlo stává vojenským letadlem a získává státní příslušnost České republiky.

(6) Vojenská letadla zapsaná do vojenského leteckého rejstříku se označují národním rozlišovacím znakem nebo státní vlajkou, poznávací značkou a označením provozovatele. Grafický návrh označení vojenského letadla schvaluje ministerstvo.

(1) Zápis letadla do vojenského leteckého rejstříku provede ministerstvo na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele letadla. Ministerstvo přidělí vojenskému letadlu poznávací značku a vydá osvědčení o zápisu vojenského letadla do vojenského leteckého rejstříku. Poznávací značka vojenského letadla nesmí být zaměnitelná s poznávací značkou jakéhokoliv civilního letadla.

(2) Smlouva o převodu vlastnického práva k vojenskému letadlu nebo smlouva o pronájmu vojenského letadla, kterou dojde ke změně provozovatele, nabývá účinnosti dnem zápisu do vojenského leteckého rejstříku.

(3) Vlastník nebo provozovatel vojenského letadla je povinen ministerstvu ohlásit a doložit změny údajů zapisovaných do vojenského leteckého rejstříku nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.

Výmaz zápisu vojenského letadla z vojenského leteckého rejstříku provede ministerstvo na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele vojenského letadla, ke které musí být připojeny všechny doklady, které ministerstvo k tomuto vojenskému letadlu vydalo, nebo pokud zjistí, že došlo ke změně nebo zániku podmínek stanovených pro zápis letadla do vojenského leteckého rejstříku. O výmazu vojenského letadla z vojenského leteckého rejstříku vydá ministerstvo osvědčení.

(1) Typ letecké techniky určený pro plnění úkolů při zajišťování obrany státu schvaluje ministerstvo jako typ vojenské letecké techniky na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby.

(2) Ministerstvo může na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby uznat typ vojenské letecké techniky schválený jiným státem nebo Úřadem pro civilní letectví, jestliže jejich požadavky a postupy pro schvalování typu vojenské letecké techniky jsou srovnatelné s požadavky a postupy stanovenými tímto zákonem a zaručují bezpečnost létání.

(3) Ministerstvo pro účely schvalování typu vojenské letecké techniky nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení žádosti stanoví

a) v dohodě se žadatelem předpisy pro schvalování typu vojenské letecké techniky v souladu s mezinárodními smlouvami (dále jen „předpisová základna“) a požadavky ministerstva, na jejichž základě bude typ vojenské letecké techniky schvalován,

b) lhůtu, do které lze pro schválení typu vojenské letecké techniky vycházet ze stanovené předpisové základny a požadavků ministerstva.

(4) V průběhu schvalování nebo uznávání typu vojenské letecké techniky si může ministerstvo vyžádat provedení zkoušek nebo předložení výsledků ověření shody vlastností výrobku s požadavky stanovenými předpisovou základnou na bezpečnost, ochranu životního prostředí a ekologii.

(5) Ministerstvo schválí typ vojenské letecké techniky na základě výsledků posouzení a ověření shody vlastností vojenské letecké techniky s požadavky stanovenými na bezpečnost vojenské letecké techniky.

(6) O schválení typu vojenské letecké techniky vydá ministerstvo pro výrobek vojenské letecké techniky typové osvědčení, pro vojenskou letadlovou část nebo zařízení souhlas s použitím ve vojenském letectví a pro vojenské letecké pozemní zařízení osvědčení typové způsobilosti. Uzná-li ministerstvo typ vojenské letecké techniky podle odstavce 2, vydá osvědčení o uznání způsobilosti typu vojenské letecké techniky.

(7) Významné změny typu vojenské letecké techniky schvaluje ministerstvo podle odstavců 3 až 5. O schválení významných změn typu vojenské letecké techniky vydá ministerstvo pro výrobek vojenské letecké techniky doplňkové typové osvědčení a pro vojenské letecké pozemní zařízení doplňkové osvědčení typové způsobilosti.

(1) Ministerstvo vydá povolení k provozu vojenského bezpilotního letadla na základě žádosti provozovatele nebo jiné právnické nebo fyzické osoby. Povolení k provozu ministerstvo vydá po vyhodnocení míry rizika vyplývající z druhu provozu daného typu vojenského bezpilotního letadla.

(2) Při hodnocení rizik podle odstavce 1 ministerstvo posuzuje vojenské bezpilotní letadlo včetně všech součástí systému nezbytných pro provedení letu a stanovuje míru rizika vyplývající z druhu provozu na základě

a) technických parametrů,

b) vlastností,

c) účelu použití,

d) vybavení,

e) charakteru provozu na zemi a ve vzdušném prostoru a jeho případných dopadů,

f) úrovně bezpečnosti ve vztahu k ostatnímu leteckému provozu,

g) charakteru prostředí, ve kterém bude provoz probíhat,

h) úrovně odborné způsobilosti a výcviku personálu,

i) zátěže personálu při letové činnosti a

j) systému údržby.

(3) Ministerstvo na základě vyhodnocené míry rizika druhu provozu zařadí vojenské bezpilotní letadlo do

a) kategorie vojenských bezpilotních letadel, která podléhají schválení typu vojenské letecké techniky, nebo

b) kategorie vojenských bezpilotních letadel, která nepodléhají schválení typu vojenské letecké techniky a na která se nevztahuje zákaz provozování vojenského letadla ve vzdušném prostoru České republiky podle § 35i odst. 1 písm. a) a b).

(4) V povolení k provozu ministerstvo stanoví podmínky provozu vojenského bezpilotního letadla zohledňující míru rizika vyhodnocenou podle odstavce 1.

(5) Ministerstvo průběžně kontroluje, zda provozovatel nebo jiná právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 dodržuje podmínky stanovené v jím vydaném povolení k provozu.

(6) Zjistí-li ministerstvo při kontrole, že provozovatel nebo jiná právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nedodržuje podmínky stanovené v povolení k provozu a zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě neodstraní, rozhodne o jeho odejmutí.

(1) Výrobce vojenské letecké techniky je povinen

a) vyrábět vojenskou leteckou techniku podle typu schváleného nebo uznaného ministerstvem,

b) sledovat jím vyrobenou vojenskou leteckou techniku v provozu a na základě analýz poruch vojenské letecké techniky vydávat opatření pro udržení nebo obnovení její technické způsobilosti.

(2) Provozovatel vojenské letecké techniky je povinen

a) vést záznamy o provozu vojenské letecké techniky a předávat výrobci určené vojenské letecké techniky nejméně jedenkrát ročně informace o provozu této vojenské letecké techniky,

b) provozovat vojenskou leteckou techniku v souladu s dokumentací schváleného nebo uznaného typu vojenské letecké techniky ministerstvem.

(1) O způsobilosti výrobku vojenské letecké techniky k létání (dále jen „letová způsobilost“), o způsobilosti vojenské letadlové části nebo zařízení k létání (dále jen „uvolnění do provozu“) a o provozní způsobilosti vojenského leteckého pozemního zařízení k zajištění letového provozu (dále jen „provozní způsobilost“) rozhoduje ministerstvo na základě žádosti

a) výrobce nebo dovozce, jedná-li se o nově vyrobenou nebo dovezenou vojenskou leteckou techniku,

b) provozovatele, jedná-li se o již provozovanou vojenskou leteckou techniku.

(2) Podmínkou schválení letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu je shoda vojenské letecké techniky se schváleným nebo uznaným typem a posouzení a ověření jeho letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu. Posuzování a ověřování letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu provádí ministerstvo. Posuzováním a ověřováním letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo posuzováním uvolnění do provozu může ministerstvo pověřit právnickou nebo fyzickou osobu, která splňuje požadavky stanovené v § 35n.

(3) Ministerstvo může uznat způsobilost vojenské letecké techniky podle odstavce 1 vydanou jiným státem nebo Úřadem pro civilní letectví. Při uznávání způsobilosti vojenského letadla určeného pro plnění úkolů podle § 14 odst. 1 písm. e) uzná ministerstvo doklady výrobce potvrzující splnění požadavků právních předpisů o ochraně životního prostředí pro hluk při provozu letadel.

(4) O schválení nebo uznání letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu vojenské letecké techniky vydá ministerstvo osvědčení.

(1) Vojenská letadla evidovaná ve vojenském leteckém rejstříku a vojenská letecká pozemní zařízení podléhají kontrolám letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti u ministerstva. Kontrolu letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti může ministerstvo provádět v součinnosti s právnickou nebo fyzickou osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 35n.

(2) Zjistí-li ministerstvo při kontrole, že vojenské letadlo nebo vojenské letecké pozemní zařízení nesplňuje podmínky letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti, zadrží osvědčení letové způsobilosti nebo osvědčení provozní způsobilosti do doby odstranění zjištěných závad letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti.

(3) V případě zjištění trvalé letové nezpůsobilosti vojenského letadla nebo trvalé provozní nezpůsobilosti vojenského leteckého pozemního zařízení rozhodne ministerstvo o odejmutí osvědčení o letové způsobilosti nebo osvědčení o provozní způsobilosti.

(1) Ve vzdušném prostoru České republiky je zakázáno provozovat vojenské letadlo,

a) které nebylo zapsáno do vojenského leteckého rejstříku nebo jiného leteckého rejstříku,

b) které nemá platné osvědčení letové způsobilosti nebo jiný obdobný doklad, nebo

c) jehož technický a provozní stav neodpovídá požadavkům bezpečnosti létání.

(2) Provozovatel vojenského letadla je povinen

a) udržovat letovou způsobilost vojenského letadla v technickém a provozním stavu odpovídajícím požadavkům bezpečnosti létání,

b) zajistit přistavení jím provozovaného vojenského letadla ke kontrole letové způsobilosti ve lhůtách stanovených vyhláškou.

(3) Provozovatel vojenského letadla s výjimkou ozbrojených sil je povinen mít po celou dobu provozování vojenského letadla sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu vojenského letadla a zaplaceno pojistné.

(4) Vojenská letadla zapsaná ve vojenském leteckém rejstříku a vojenská bezpilotní letadla, která se do vojenského leteckého rejstříku nezapisují, mohou být provozována jen za podmínek stanovených ministerstvem.

(1) Posouzením a ověřením shody vlastností vojenské letecké techniky, posouzením a ověřením letové způsobilosti, posouzením provozní způsobilosti nebo posouzením uvolnění do provozu se rozumí činnosti, kterými se zjišťují, ověřují nebo prokazují vlastnosti vojenské letecké techniky pro účely

a) schválení typu vojenské letecké techniky,

b) schválení letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu,

c) kontroly letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti.

(2) Posouzení a ověření shody vlastností vojenské letecké techniky při vývoji, konstrukci, výrobě, instalaci, zástavbě a provozu může pro potřeby ministerstva provádět právnická nebo fyzická osoba, která splňuje požadavky stanovené v § 35n.

Technické prohlídky a zkoušky vojenské letecké techniky a určených technických zařízení na vojenské letecké technice se provádějí v zařízeních určených ministerstvem.

(1) Zkušební létání může provádět armáda, nebo se souhlasem ministerstva právnická nebo fyzická osoba, která splňuje požadavky stanovené v § 35n.

(2) Ministerstvo může vydat zvláštní osvědčení letové způsobilosti pro

a) zkušební a předváděcí lety prototypu vojenského letadla,

b) vojenské letadlo, pro které nebylo dosud vydáno osvědčení letové způsobilosti,

c) vojenské letadlo, které nesplňuje podmínky letové způsobilosti v důsledku změny účelu v jeho využívání,

d) vojenské letadlo, které pozbylo letovou způsobilost.

(3) Ministerstvo může vydat exportní osvědčení letové způsobilosti pro vojenské letadlo určené k vývozu mimo území České republiky.

(4) Ministerstvo zároveň s vydáním zvláštního osvědčení letové způsobilosti nebo exportního osvědčení letové způsobilosti stanoví omezující podmínky k bezpečnému provedení letu.

(5) Pro letadla nezapsaná ve vojenském leteckém rejstříku ani v jiném leteckém rejstříku vydá ministerstvo na dobu platnosti zvláštního osvědčení letové způsobilosti anebo na dobu platnosti exportního osvědčení letové způsobilosti předběžnou nebo dočasnou poznávací značku.

(1) Zkušební provoz může provádět armáda nebo se souhlasem ministerstva právnická nebo fyzická osoba, která splňuje požadavky stanovené v § 35n.

(2) Ministerstvo může vydat zvláštní osvědčení provozní způsobilosti za účelem zkušebního provozu pro

a) prototyp vojenského leteckého pozemního zařízení,

b) vojenské letecké pozemní zařízení, pro které nebylo dosud vydáno osvědčení provozní způsobilosti,

c) vojenské letecké pozemní zařízení, které nesplňuje podmínky provozní způsobilosti v důsledku změny účelu v jeho využívání,

d) vojenské letecké pozemní zařízení, které pozbylo provozní způsobilosti.

(3) Ministerstvo zároveň s vydáním zvláštního osvědčení provozní způsobilosti stanoví omezující podmínky k bezpečnému zajištění zkušebního provozu.

(1) Ministerstvo může právnickou nebo fyzickou osobu

a) pověřit posuzováním a ověřováním letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu, kontrolou letové nebo provozní způsobilosti, posuzováním a ověřováním shody vlastností vojenské letecké techniky,

b) osvědčit k vývoji, projektování, výrobě, zkouškám, instalaci, řízení zachování letové způsobilosti, údržbě, opravám, modifikacím nebo konstrukčním změnám vojenské letecké techniky,

c) osvědčit k výuce a výcviku na vojenské letecké technice.

(2) Právnická nebo fyzická osoba může být pověřena nebo osvědčena k činnostem podle odstavce 1, pokud

a) splňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem13),

b) má k činnostem potřebné technické a stavebně-technické vybavení,

c) zajistí, aby uvedené činnosti prováděly odborně způsobilé fyzické osoby,

d) je držitelem projektové nebo výrobní technické dokumentace s výjimkou činností spočívajících ve vývoji a projektování vojenské letecké techniky.

(3) Právnická nebo fyzická osoba může být osvědčena k výuce a výcviku na vojenské letecké technice, splňuje-li požadavky stanovené v odstavci 2 písm. a) až c) a disponuje-li vojenskou leteckou technikou pro zajišťování výuky a výcviku.

(4) Ministerstvo kontroluje, zda právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 splňuje a dodržuje požadavky, za kterých jí bylo vydáno pověření nebo osvědčení.

(5) Zjistí-li ministerstvo při kontrole, že právnická nebo fyzická osoba dočasně nesplňuje požadavky, za kterých jí bylo vydáno pověření nebo osvědčení, rozhodne o pozastavení platnosti pověření nebo osvědčení do doby odstranění zjištěných závad.

(6) Zjistí-li ministerstvo při kontrole, že právnická nebo fyzická osoba přestala splňovat požadavky, za kterých jí bylo vydáno pověření nebo osvědčení, rozhodne o odejmutí pověření nebo osvědčení.

(1) Leteckou nehodou vojenského letadla je událost, při níž v souvislosti s létáním vojenského letadla zapsaného ve vojenském leteckém rejstříku nebo vojenského letadla ozbrojených sil jiného státu, kterému bylo povoleno létání ve vzdušném prostoru České republiky, došlo

a) k usmrcení nebo poškození zdraví osob,

b) k poruše či poškození vojenského letadla, které má vliv na jeho letovou způsobilost, nebo

c) ke zničení nebo zmizení vojenského letadla.

(2) Zjišťování příčin leteckých nehod vojenských letadel provádí ministerstvo.

(3) Ministerstvo je oprávněno k

a) volnému přístupu na místo letecké nehody vojenského letadla, k vojenskému letadlu a jeho obsahu a k troskám vojenského letadla, za předpokladu, že nehrozí nebezpečí ohrožení života a jsou provedeny záchranné práce složkami integrovaného záchranného systému,

b) okamžitému nalezení a zkoumání důkazů a kontrole odstraňování trosek vojenského letadla pro účely zkoumání,

c) okamžitému přístupu a využití záznamů letových zapisovačů a k veškerým ostatním záznamům a informacím týkajícím se provozu vojenského letadla, letiště a orgánů odpovídajících za poskytované služby v souladu s úkolem, který posádka vojenského letadla plnila,

d) okamžitému přístupu k výsledkům vysvětlení vojenského leteckého personálu a testům provedeným na vzorcích odebraných z jejich tkání, vysvětlením svědků, jakož i jiných osob, souvisela-li jejich činnost s plněním úkolu posádky letadla, zejména řízením jejího výcviku, stanovením a přípravou k úkolu a přípravou vojenského letadla k letu.

Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) podle § 35a určenou vojenskou leteckou techniku, která podléhá schválení nebo uznání typu a posouzení a osvědčení letové způsobilosti, provozní způsobilosti anebo uvolnění do provozu,

b) podle § 35c odst. 1 náležitosti žádosti o zápis letadla do vojenského leteckého rejstříku, doklady, které je nutné k žádosti přiložit, a vzor osvědčení o zápisu vojenského letadla do vojenského leteckého rejstříku,

c) podle § 35d náležitosti žádosti o výmaz vojenského letadla z vojenského leteckého rejstříku a vzor osvědčení o výmazu vojenského letadla z vojenského leteckého rejstříku,

d) podle § 35e náležitosti žádosti o schválení typu vojenské letecké techniky a doklady, které je nutno k žádosti přiložit, způsob posuzování a ověřování shody vlastností vojenské letecké techniky s požadavky stanovenými na bezpečnost vojenské letecké techniky, vzor typového osvědčení, vzor doplňkového typového osvědčení, vzor souhlasu s použitím ve vojenském letectví, vzor osvědčení typové způsobilosti, vzor doplňkového osvědčení typové způsobilosti a vzor osvědčení o uznání způsobilosti typu vojenské letecké techniky,

e) podle § 35ea kategorie vojenských bezpilotních letadel, která podléhají schválení typu vojenské letecké techniky, a kategorie vojenských bezpilotních letadel, která nepodléhají schválení typu vojenské letecké techniky, včetně pravidel pro provádění posuzování a hodnocení rizik, způsobu hodnocení rizik, náležitosti žádosti o povolení k provozu a doklady, které je nutno přiložit, a vzor povolení k provozu vojenských bezpilotních letadel,

f) podle § 35f rozsah vedení záznamů o provozu vojenské letecké techniky a rozsah poskytovaných informací o provozu určené vojenské letecké techniky,

g) podle § 35g náležitosti žádosti letové způsobilosti, hlukové způsobilosti, uvolnění do provozu a provozní způsobilosti, vzory žádostí a doklady, které je nutno k jednotlivým žádostem přiložit, vzor osvědčení letové způsobilosti, vzor osvědčení hlukové způsobilosti, vzor osvědčení uvolnění do provozu, vzor osvědčení provozní způsobilosti a vzor osvědčení uznání způsobilosti vojenské letecké techniky,

h) podle § 35h lhůty a rozsah provádění kontroly letové způsobilosti a provozní způsobilosti,

i) podle § 35i odst. 2 písm. b) lhůty pro provedení kontroly letové způsobilosti vojenského letadla,

j) podle § 35l vzor zvláštního osvědčení letové způsobilosti a vzor exportního osvědčení letové způsobilosti,

k) podle § 35m vzor osvědčení provozní způsobilosti za účelem zkušebního provozu,

l) podle § 35n odst. 1 písm. a) vzor pověření k činnostem a podle § 35n odst. 1 písm. b) vzor osvědčení k činnostem,

m) podle § 35n odst. 1 náležitosti žádosti o vydání osvědčení k výuce a výcviku na vojenské letecké technice a doklady, které je nutno k žádosti přiložit, a vzor osvědčení o způsobilosti k výuce a výcviku na vojenské letecké technice.

(1) Montáž, opravy, revize, zkoušky určených technických zařízení a plnění nádob plyny jsou oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé osoby. Právnická osoba může vykonávat činnost podle věty první, zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou pro danou činnost. To platí i pro podnikající fyzickou osobu, která sama nesplňuje požadavky na odbornou způsobilost.

(2) Předpoklady odborné způsobilosti fyzických osob k činnostem na určených technických zařízeních jsou

a) dosažení věku 18 let a plná svéprávnost,

b) zdravotní způsobilost k vykonávaným činnostem,

c) odborné vzdělání v oboru a stupni podle míry rizika a činnosti vykonávané na určeném technickém zařízení,

d) odborná praxe v délce, oboru a stupni vzdělání podle míry rizika a činnosti vykonávané na určeném technickém zařízení a potřebné technické vybavení,

e) osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na určených technických zařízeních, provádějí-li revize a zkoušky určených technických zařízení, montáž, opravy určených plynových zařízení nebo obsluhu určených tlakových zařízení - parních a kapalinových kotlů.

(1) Náležitosti oprávnění a osvědčení jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby,

b) identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

c) sídlo žadatele,

d) evidenční číslo oprávnění nebo osvědčení přidělené ministerstvem,

e) jméno, popřípadě jména, a příjmení odpovědné odborné osoby a dalších osob splňujících předpoklady odborné způsobilosti pro požadovaný rozsah činností na určených technických zařízeních, které budou odpovídat za řádný výkon montáže, oprav, revizí a zkoušek určených technických zařízení,

f) činnosti, pro které se oprávnění vydává, a jejich rozsah,

g) doba platnosti oprávnění nebo osvědčení.

(2) Oprávnění a osvědčení k činnostem na určených technických zařízeních podle § 7 odst. 1 písm. d) bodů 4 a 5 se vydávají na základě písemné žádosti a mají platnost 5 let ode dne vydání.

Ministerstvo je oprávněno

a) vykonávat kontrolu plnění opatření v oblasti státního dozoru podle § 7 odst. 1 písm. d) tohoto zákona, je-li při jejím zahájení přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby, zástupce kontrolované osoby, zaměstnanec kontrolované osoby, nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby; na místech, na kterých by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví osoby provádějící kontrolu, může být kontrola vykonána jen za doprovodu fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou,

b) v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího z prodlení, nařizovat kontrolované osobě provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí,

c) ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění; může rovněž navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik.

K zániku oprávnění nebo osvědčení dochází dnem

a) kdy držitel oprávnění oznámí ministerstvu, že ukončil jakoukoli činnost v rozsahu oprávnění nebo osvědčení k montáži, opravám, revizím, zkouškám určených technických zařízení,

b) kdy držitel oprávnění nebo osvědčení zanikne, popřípadě podnikající fyzická osoba zemře nebo je prohlášena za mrtvou, nedojde-li k pokračování živnosti,

c) kdy dojde ke zrušení živnostenského oprávnění k jakékoli činnosti v rozsahu oprávnění nebo osvědčení k montáži, opravám, revizím, zkouškám určených technických zařízení,

d) k němuž uplyne doba platnosti oprávnění, nebo

e) odebrání oprávnění nebo osvědčení ministerstvem, pokud jeho držitel přestane plnit podmínky, za kterých bylo oprávnění nebo osvědčení vydáno.

Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) vymezení určených technických zařízení používaných s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech,

b) pravidla provádění zkoušek určených technických zařízení,

c) požadavky na bezpečnost, umístění, montáž, opravy, provoz, prohlídky, revize, zkoušky a provozní dokumentaci určených technických zařízení,

d) případy, ve kterých a kdy provádí prohlídky a zkoušky nebo se zúčastňuje zkoušek na určených technických zařízeních, na základě kterých vydává stanoviska, zda tato zařízení splňují požadavky na zajištění bezpečnosti určených technických zařízení,

e) způsob provádění zkoušky z odborné způsobilosti, její obsah a náležitosti dokladu o úspěšném vykonání zkoušky z odborné způsobilosti,

f) požadavky na

1. způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob z hlediska potřebného technického vybavení,

2. odborné způsobilosti podle jednotlivých druhů určených technických zařízení, jakož i na odbornou způsobilost fyzických osob, které pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby činnosti na určených technických zařízeních vykonávají,

g) požadavky kladené na fyzické osoby, které zajišťují odborný výkon činností na určených technických zařízeních podle jednotlivých druhů, pokud jde o jejich montáž, opravy, revize nebo plnění nádob plyny v rozsahu oprávnění ministerstva vůči příslušnému určenému technickému zařízení,

h) požadavky kladené na odbornou způsobilost

1. fyzických osob k činnostem na určených technických zařízeních podle § 36 odst. 2,

2. k výkonu některých činností fyzických osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických určených technických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím včetně stupně, popřípadě oboru odborného vzdělání a délky a oboru odborné praxe a nejnižšího vzdělání a nejnižší délky praxe v příslušném oboru.

(1) Technickou způsobilost vojenských zbraní a munice, které byly konstruovány, vyrobeny nebo upraveny pro plnění úkolů ozbrojených sil, schvaluje ministerstvo.

(2) Technické prohlídky a zkoušky vojenských zbraní a munice, které jsou používány ozbrojenými silami k plnění jejich úkolů, se provádějí ve vojenských zařízeních určených ministerstvem.

(3) Ministerstvo eviduje vojenské zbraně a munici, které jsou používány ozbrojenými silami k plnění jejich úkolů, ve vojenském centrálním registru zbraní a munice. Vojenský centrální registr zbraní a munice není veřejně přístupný.

(1) Vojenský letecký personál tvoří fyzické osoby, které jsou držiteli průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu.

(2) Ve věcech vojenského leteckého personálu se postupuje podle zvláštního právního předpisu.13)

(3) Evidenci vojenského leteckého personálu vede ministerstvo.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou kategorie vojenského leteckého personálu, jejich kvalifikaci a rozsah odborných znalostí a stanoví obsah průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu.

(5) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou zdravotní způsobilost vojenského leteckého personálu.

Při řízení o zdravotní způsobilosti řidičů, vůdců vojenských plavidel a vojenského leteckého personálu se postupuje podle zvláštního právního předpisu.18)

(1) Voják v činné službě je oprávněn při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby použít vojenskou zbraň nebo zvláštní prostředky uvedené v § 42a odst. 2 a 3,

a) aby odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho osobě nebo útok, který mu bezprostředně hrozí, anebo útok na život nebo zdraví jiné osoby,

b) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený objekt nebo stanoviště, a to po marné výzvě, aby od útoku bylo upuštěno,

c) aby zamezil útěku ozbrojené osoby nebo osoby důvodně podezřelé ze spáchání zvlášť závažného zločinu, kterou nelze jiným způsobem zadržet,

d) aby zamezil letu bezpilotního letadla nad oblastí vymezenou z důvodu bezpečnosti nebo obrany státu opatřením obecné povahy podle § 44e zákona o civilním letectví, je-li důvodné podezření, že let bezpilotního letadla porušuje pravidlo užívání vzdušného prostoru České republiky tímto opatřením obecné povahy vymezené,

e) je-li třeba zneškodnit zvíře, ohrožuje-li život nebo zdraví osob.

(2) Vojenskou zbraní se pro účely tohoto ustanovení rozumí vojenská střelná zbraň, vojenská zbraň bodná nebo sečná.

(3) Před použitím vojenské zbraně, v případech uvedených v odstavci 1, je voják v činné službě povinen, je-li to s ohledem na okolnosti případu možné, vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od útoku nebo útěku, zvoláním „Stůj“, „Stůj, nebo střelím“ a podle okolností užít i výstražného výstřelu. Při použití vojenské zbraně je voják v činné službě povinen dbát nutné opatrnosti, neohrožovat život a nezpůsobit zranění jiným osobám a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.

(4) Voják v činné službě je povinen, dovoluje-li to ohrožení, před použitím vojenské zbraně užít domluvy, napomenutí nebo použít hmatů a chvatů sebeobrany, služebního psa nebo úderu vojenskou zbraní.

(5) Voják v činné službě je oprávněn použít některého z prostředků, které jsou uvedeny v odstavcích 1, 2, 3 a 4, který umožňuje splnění povinností a přitom co nejméně ohrožuje život a zdraví osob, proti nimž zakročuje. Zároveň dbá na to, aby tento prostředek byl použit jen přiměřeným způsobem a aby případná škoda nebyla ve zřejmém nepoměru k významu chráněného zájmu.

(6) Při zákroku se nesmí použít vojenská zbraň, úder vojenskou zbraní a služební pes proti ženě, jejíž těhotenství je zjevně patrné, proti osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo nemocí a dítěti, s výjimkou případu, kdy to povaha útoku, který vedou tyto osoby proti chráněnému zájmu, nebo mimořádnost vzniklé situace podle odstavce 1 písm. a) a b) nezbytně vyžadují.

(7) Použití vojenské zbraně, služebního psa, hmatů a chvatů sebeobrany a údery vojenskou zbraní je voják v činné službě povinen neprodleně po jejich použití hlásit nadřízenému a sepsat o tom záznam.

(1) Při vojenském výcviku a plnění úkolů podle § 10 odst. 1 a 2, § 14 odst. 1 písm. a) a b) a § 28 odst. 1 písm. a) je voják v činné službě oprávněn použít zvláštní prostředky.

(2) Zvláštními prostředky jsou prostředky, které umožní splnit úkol bez použití vojenské výzbroje a jejichž použití je v souladu s mezinárodním právem. Jedná se zejména o slzotvorné prostředky, obušek, pouta, vodní stříkač, zásahové výbušky, technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla, zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla, dočasně zneschopňující prostředky, speciální vrhací prostředky, speciální úderné prostředky, mechanické střelné zbraně, výbušniny, speciální výbušné předměty a speciální náloživo.

(3) Zvláštními prostředky k zamezení letu bezpilotního letadla jsou prostředky, které umožní splnit úkol bez použití vojenské výzbroje a jejichž použití je v souladu s mezinárodním právem. Jedná se zejména o rušiče signálu, vrhače sítí a zařízení využívající směrovanou energii.

(4) Voják v činné službě je povinen používat zvláštní prostředky přiměřeným způsobem a v míře nezbytně nutné ke splnění úkolu.

(1) Ozbrojené síly mohou při plnění svých úkolů, popřípadě za účelem odstranění bezprostředního ohrožení životů nebo zdraví osob anebo za účelem odstranění bezprostředně hrozící škody velkého rozsahu na majetku, rušit v nezbytné míře a po nezbytnou dobu

a) provoz elektronických komunikačních zařízení a sítí,

b) poskytování služeb elektronických komunikací, nebo

c) provozování radiokomunikačních služeb;

o zahájení rušení informují Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) a územně příslušné operační a informační středisko Integrovaného záchranného systému (dále jen „Středisko“), a to neprodleně.

(2) Ozbrojené síly mohou provádět rušení podle odstavce 1 rovněž při vojenském výcviku, přičemž ohlásí Úřadu a Středisku toto rušení v přiměřené lhůtě předem. Za účelem odstranění nebo zmírnění dopadů ohlášeného rušení může Úřad stanovit podmínky tohoto rušení.

(3) Kontrolu rušení prováděného podle odstavců 1 a 2 vykonává Poslanecká sněmovna prostřednictvím kontrolního orgánu zřizovaného podle zákona o Policii České republiky23).

(4) Kontrolu podle odstavce 3 provádí kontrolní orgán v příslušných útvarech armády po předchozím vyrozumění ministra. Ministr předkládá kontrolnímu orgánu nejméně jednou ročně zprávu o rušení prováděném podle odstavců 1 a 2 a dále též na jeho žádost informace o tomto rušení. Tím není dotčeno právo kontrolního orgánu požadovat informace a účast na jednání kontrolního orgánu od jiných osob.

(1) Za škodu osobě, která poskytla pomoc ozbrojeným silám nebo vojákovi při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby nebo vojenskému policistovi anebo vojákovi vojenského zpravodajství na jeho žádost nebo s jeho vědomím, (dále jen „poškozený“) odpovídá stát. Stát se odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.

(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady této škody podle zvláštního právního předpisu.19)

(3) Za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou ozbrojeným silám nebo vojákovi, odpovídá stát.

(4) Za škodu způsobenou ozbrojenými silami nebo vojákem v souvislosti s plněním úkolů stanovených tímto zákonem odpovídá stát; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.

(5) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.

(6) Pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v této části zákona zvláštním právním předpisem.20)

(1) Vojenskou evidencí se rozumí shromažďování, zpracovávání a uchovávání osobních údajů21) a údajů o vojenském materiálu, které souvisejí s plněním úkolů ozbrojených sil.

(2) Údaji o vojenské technice se rozumí údaje uvedené v § 33 odst. 2, § 34 odst. 3 a § 35b odst. 3.

(3) Ministerstvo vede vojenskou evidenci o osobních údajích strojníků, cvičitelů strojnického výcviku, zkušebních komisařů ženijního vojska, vůdců vojenských plavidel a vojenského leteckého personálu a údaje o vojenské technice uvedené v § 34 odst. 3 a § 35b odst. 3.

(4) Vojenská policie vede vojenskou evidenci řidičů ozbrojených sil, vojenských zkušebních komisařů řidičů a údaje o vojenské technice uvedené v § 33 odst. 2.

(5) Vojáci a občanští zaměstnanci orgánů uvedených v odstavcích 3 a 4 jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili ve vojenské evidenci. Tato povinnost trvá i po skončení služebněprávního vztahu nebo pracovněprávního vztahu.

(6) Ministerstvo využívá k vedení vojenské evidence podle tohoto zákona údaje z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob podle jiných právních předpisů.

(1) Příslušníkům ozbrojených sil se k financování jejich pobytu a činnosti v zahraničí podle § 10 odst. 2 poskytuje záloha, kterou jsou povinni vyúčtovat v termínu stanoveném ministerstvem.

(2) Ministerstvo může při pořizování vojenského materiálu strategického významu poskytovat dodavatelům zálohy na období delší než období jednoho čtvrtletí. Zálohy musí být vyúčtovány v termínu stanoveném ministerstvem.

Občanskému zaměstnanci, který se podílí na zabezpečení úkolů ozbrojených sil v zahraničí podle § 10 a který je vyslán na pracovní cestu k výkonu práce do místa, kde probíhá zahraniční operace, náleží rizikový příspěvek ve výši 700 až 3 500 Kč denně. Výši příspěvku v závislosti na míře rizika, intenzitě a době působení stanoví pro konkrétní zahraniční operaci ministr.

(1) Fyzická osoba, která není vojákem v činné službě, se dopustí přestupku tím, že na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský stejnokroj, nebo takové součásti vojenského stejnokroje, které jsou s vojenským stejnokrojem zaměnitelné.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

(3) Přestupek podle odstavce 1 se zapisuje do evidence přestupků spravované Ministerstvem spravedlnosti30).

Zrušuje se:

Zákon č. 20/1990 Sb., o zřízení Správy ochrany prezidenta Československé socialistické republiky a o Hradní stráži Československé socialistické republiky.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

1) Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I.), sdělení č. 168/1991 Sb.

2) § 4 odst. 4 písm. c) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.

3) § 75 odst. 5 až 7 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.

4) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze.

5) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

8) Například zákon č. 221/1999 Sb., zákon č. 220/1999 Sb.

9) Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů.

Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

10) Například zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.

12) Zákon č. 221/1999 Sb.

13) Například zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), ve znění pozdějších předpisů.

13a) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

14) § 3 písm. k) zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění zákona č. 39/1995 Sb.

14a) Zákon č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění pozdějších předpisů.

15) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě.

18) Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

19) § 116 až 125 zákona č. 221/1999 Sb.

20) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

21) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.

22) Zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů.

23) § 98 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

24) § 1 odst. 4 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.

25) § 20 a násl. zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

26) § 2 odst. 18 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

27) § 2 odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

28) Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

29) § 33 odst. 3 písm. f) zákona č. 266/1994 Sb.

30) Zákon č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů.