Zákon o oběhu osiva a sadby

(1) Žádost musí obsahovat

a) jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu nebo název a místo trvalého pobytu žadatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu,

b) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu zmocněné osoby, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu a sídlo, jde-li o právnickou osobu, v případě postupu podle § 28 odst. 4,

c) latinský a český název druhu, popřípadě jiný stupeň botanického třídění,

d) název nebo předběžné označení odrůdy, která je předmětem žádosti,

e) údaj o tom, zda se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu,

f) údaje o výjimečných vlastnostech odrůdy vyžadujících zvláštní způsob zkoušení,

g) charakteristiku hlavních znaků odrůdy,

h) údaj o tom, ze kterých případných komponent se odrůda skládá,

i) informaci o tom, ve kterých zemích a pod jakým názvem je odrůda zapsána v úředním seznamu odrůd, popřípadě probíhá řízení o takovém zápisu,

j) informaci o tom, kdo je udržovatelem odrůdy a kde je udržovací šlechtění prováděno,

k) informaci o užitkovém zaměření odrůdy, je-li na tom závislý způsob zkoušení,

l) informaci o tom, zda je odrůda určena výhradně pro vývoz.

(2) Při podání žádosti musí žadatel

a) uhradit správní poplatek,8)

b) doložit v případě, že jde o geneticky modifikovanou odrůdu, že geneticky modifikované rostliny, které zahrnuje, lze uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty v rozsahu umožňujícím zkoušení odrůdy podle § 30 odst. 2.

(3) Vyskytnou-li se překážky, které brání dalšímu řízení, Ústav vyzve žadatele, aby překážky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu; současně žadatele upozorní, že v případě neodstranění překážek žádost zamítne.

(1) Žadatel je povinen

a) dodat Ústavu bezplatně rozmnožovací materiál v potřebném množství a jakosti, nezbytný k přezkoumání odrůdy podle odstavce 2 ve lhůtě a na místo podle požadavků zveřejněných na internetových stránkách Ústavu; pokud žadatel rozmnožovací materiál dodá opožděně, Ústav odloží zahájení zkoušek do následujícího zkušebního období,

b) uhradit Ústavu náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením; Ústav je oprávněn požadovat zálohu od osoby, na jejíž žádost se odborné úkony mají provést, popřípadě i úhradu nákladů předem, je-li zřejmé, že budou provedeny a jaká bude jejich přibližná výše; Ústav je povinen oznámit žadateli tuto skutečnost do 90 dnů po zahájení řízení o registraci odrůdy včetně výše a termínů takto požadovaných úhrad. Ústav řízení přeruší, pokud žadatel náklady neuhradí.

(2) Ústav přezkoumá, zda odrůda vyhovuje požadavkům stanoveným v § 26, jestliže jsou splněny náležitosti a požadavky podle § 28 a 29.

(3) Ústav ke zjišťování odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty provádí polní a laboratorní zkoušky podle metodik, jejichž výčet stanoví ministerstvo vyhláškou. Metodiky jsou uveřejněné na internetových stránkách Odrůdového úřadu Společenství (CPVO), Unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV) a Ústavu.

(4) Ústav umožní osobě, která prokáže důvodný zájem, aby se seznámila se zkouškami prováděnými podle odstavce 3.

(5) Ústav může k provádění dílčích zkušebních úkonů podle zvláštního zákona3) uzavřít smlouvu s jinou odborně způsobilou fyzickou nebo právnickou osobou za předpokladu, že tyto dílčí zkušební úkony budou prováděny pod odborným dozorem Ústavu.

(6) Ústav ukončí další zkoušení a zamítne žádost o registraci, prokáží-li dílčí výsledky zkoušení, že odrůda nesplňuje některý z předpokladů pro registraci stanovených zákonem.

(7) Ústav je oprávněn přezkoumat stav a dokumentaci udržovacího šlechtění zkoušené odrůdy. Zjistí-li Ústav, že stav udržovacího šlechtění nezaručuje další existenci odrůdy nebo výrobu rozmnožovacího materiálu s vlastnostmi požadovanými tímto zákonem nebo není vedena dokumentace udržovacího šlechtění, vyzve žadatele, aby nedostatky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, Ústav žádost o registraci odrůdy zamítne.

(8) Ústav po ukončeném vegetačním cyklu zkoušené odrůdy sdělí dílčí výsledky

a) žadateli o registraci,

b) dalším zájemcům na požádání.

(9) Zahrnuje-li zkoušení hybridní nebo syntetické odrůdy i zkoušení komponent, Ústav s výsledky zkoušení komponent a jejich popisy nakládá jako s důvěrnými, pokud o to při podání žádosti o registraci odrůdy žadatel požádá.

(10) Ústav zkoušení odrůdy ovocného druhu neprovede, pokud na základě žadatelem předloženého úředního popisu odrůdy vyhodnotí, že podmínky pro registraci odrůdy uvedené v § 26 jsou splněny, a je k dispozici vzorek rozmnožovacího materiálu odrůdy.

(11) U vybraných minoritních druhů Ústav provádí cyklické zkoušení užitné hodnoty. Zkoušky užitné hodnoty pro tyto druhy nezačínají ve zkušebním období následujícím po podání žádosti, ale probíhají v určitých časových intervalech. Vybrané minoritní druhy a termíny zahájení zkoušek užitné hodnoty jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.

(12) Ústav po projednání s žadatelem odloží zahájení zkoušek odrůdy do následujícího zkušebního období, pokud počet podaných žádostí o registraci odrůdy přesáhne kapacitu zkušebních ploch obhospodařovaných Ústavem.

(1) Odrůdovou komisi jmenuje ministr zemědělství na návrh ředitele Ústavu na dobu 5 let z okruhu zemědělských odborníků, představitelů výzkumu, školství, šlechtitelů, množitelů a zájmových svazů. Za každého člena je jmenován náhradník.

(2) Odrůdová komise je sedmičlenná, řízená předsedou voleným členy komise.

(3) Jednání Odrůdové komise svolává předseda, a to minimálně jednou ročně.

(4) Jednání Odrůdové komise se řídí jejím jednacím řádem, který komise přijme na svém prvním zasedání. Jednací řád schvaluje ministerstvo.

(5) Odrůdová komise si může přizvat na svá jednání experty, kteří nemají hlasovací právo.

(6) Odrůdová komise vydává stanovisko k

a) návrhu na zamítnutí žádosti o registraci odrůdy s ohledem na nesplnění předpokladů podle § 26 odst. 1 písm. d) na základě výsledků provedených zkoušek,

b) metodikám zkoušek užitné hodnoty.

Stanovisko sděluje Odrůdová komise Ústavu ve lhůtě do 30 dnů.

Ústav vydá rozhodnutí o registraci odrůdy, jejíž zkoušení bylo ukončeno, a zapíše odrůdu do Státní odrůdové knihy, jsou-li splněny předpoklady uvedené v § 26 odst. 1.

(1) Zápis do Státní odrůdové knihy obsahuje

a) název odrůdy,

b) latinský a český název druhu, k němuž odrůda náleží,

c) jméno a adresu žadatele,

d) jméno a adresu udržovatele odrůdy,

e) datum podání žádosti o registraci,

f) den nabytí právní moci rozhodnutí o registraci,

g) stručný popis významných pěstebních a užitkových vlastností odrůdy,

h) v případě geneticky modifikované odrůdy identifikační údaje o schválení pro uvádění do oběhu v České republice a údaje o funkci genetické modifikace podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, a pokud je odrůda určena k použití jako potravina nebo pro výrobu potravin, i údaje o schválení podle zvláštního zákona11),

i) v případě odrůdy ovocného druhu údaj úřední popis odrůdy nebo úředně uznaný popis odrůdy,

j) dobu platnosti registrace,

k) v případě uchovávané odrůdy údaj o tom, že se jedná o uchovávanou odrůdu,

l) v případě odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek údaj o tom, že se jedná o odrůdu vyšlechtěnou pro pěstování za zvláštních podmínek a

m) v případě ekologické odrůdy údaj o tom, že se jedná o ekologickou odrůdu.

(2) Ústav do Státní odrůdové knihy zapisuje též prodloužení registrace, uplynutí doby registrace, zrušení registrace a změny údajů o udržovateli odrůdy, dalšího udržovatele odrůdy a v případě odrůd révy a chmele též označení a udržovatele jejich klonů.

(3) Jestliže je odrůda v členském státě registrována s odchylným názvem od názvu schváleného v České republice nebo má-li být pro označování rozmnožovacího materiálu registrované odrůdy vyráběného a uznávaného pro vývoz použito odchylného názvu, zapíše Ústav do Státní odrůdové knihy i tento název.

(4) Ústav každoročně zveřejňuje seznam všech odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize, včetně údajů o jejich udržovatelích. Odrůda hybridní, odrůda geneticky modifikovaná, odrůda uchovávaná, odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek a ekologická odrůda se v seznamu uvádí s tímto označením. V případě odrůd ovocného druhu se v seznamu uvede údaj úřední popis odrůdy nebo údaj úředně uznaný popis odrůdy.

(5) Udržovatel registrované odrůdy je povinen sdělit Ústavu do 30 dnů změny údajů uvedených v odstavci 1 písm. d) a h) a v odstavci 3.

(6) Všechny zápisy, změny a doplňky zápisů do Státní odrůdové knihy jsou zveřejňovány ve Věstníku Ústavu.

(1) Odrůda se registruje na dobu do konce desátého kalendářního roku od roku zaregistrování odrůdy. Odrůda révy, chmele, ovocné a okrasné dřeviny se registruje na dobu do konce třicátého kalendářního roku od roku zaregistrování odrůdy.

(2) Registrace může být na žádost udržovatele opakovaně prodloužena. Podáním žádosti se registrace předběžně prodlužuje až do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti.

(3) Žádost o prodloužení registrace předkládá udržovatel Ústavu nejpozději 2 roky před uplynutím doby registrace. Je-li žádost podána po této lhůtě, Ústav žádost zamítne.

(4) Udržovatel, který požádal o prodloužení registrace, je povinen uhradit správní poplatek za přijetí žádosti a dodat Ústavu bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálu v množství, jakosti a termínu, které stanoví Ústav. Vyžádá-li si to Ústav, je povinen poskytnout další nezbytné informace o odrůdě. Ustanovení § 29 odst. 3 a § 30 odst. 1 se použijí obdobně.

(5) Jestliže odrůda stále ještě splňuje podmínky podle § 26 odst. 1 písm. a) až c) a f), Ústav prodlouží rozhodnutím registraci odrůdy o 10 let, v případě odrůdy révy, chmele, ovocných a okrasných dřevin o 30 let. Ústav zruší zápis ve Státní odrůdové knize udržovatele registrované odrůdy, který nepodal žádost o prodloužení registrace.

(6) Ústav může usnesením, které pouze poznamená do spisu, prodloužit registraci odrůdy ovocného rodu nebo druhu, pro kterou nebyla podána žádná písemná žádost o prodloužení registrace, pokud takové prodloužení slouží k zachování genetické rozmanitosti, udržitelné produkci nebo slouží k jinému obecnému zájmu.

(7) Jestliže doba registrace uplynula, vyznačí Ústav uplynutí doby registrace ve Státní odrůdové knize. Jestliže odrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, může Ústav na žádost udržovatele podanou nejpozději do uplynutí doby registrace stanovit lhůtu pro uznávání a uvádění do oběhu jejího rozmnožovacího materiálu. Tato lhůta se stanoví tak, aby posledním dnem lhůty byl nejdéle 30. červen třetího roku po datu uplynutí doby registrace.

(8) Jestliže k odrůdě zapsané ve společném katalogu odrůd byly lhůty pro uznávání a uvádění do oběhu poskytnuty více členskými státy, vztahuje se na uvádění do oběhu takové odrůdy ve všech členských státech lhůta, která uplyne jako poslední.

(9) V případě geneticky modifikované odrůdy je doba platnosti registrace omezena na dobu, po kterou je geneticky modifikovaný organismus, ze kterého odrůda sestává, povolen za účelem pěstování podle nařízení (ES) č. 1829/2003 a zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty.

(1) Po dobu registrace musí být odrůda udržována udržovacím šlechtěním v České republice nebo v členském státě. Je-li udržovací šlechtění prováděno v jiném členském státě, než ve kterém byla odrůda registrována, spolupracuje Ústav v oblasti kontroly s dotčeným orgánem jiného členského státu.

(2) Odrůda zemědělského nebo zeleninového druhu může být udržována v jiném státě, pokud je zabezpečena rovnocenná kontrola udržovacího šlechtění. V takovém případě musí být udržovatelem nebo udržovateli pro jednání s Ústavem zmocněn zástupce s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice nebo v jiném členském státě.

(3) Pokud odrůdu udržují další udržovatelé,

a) může každý z nich podat žádost o zápis jako další udržovatel odrůdy; jedná-li se o chráněnou odrůdu, musí být doložen písemný souhlas držitele šlechtitelských práv podle zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin2) nebo držitele odrůdového práva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b),

b) další udržovatel je povinen uhradit správní poplatek za přijetí žádosti a dodat Ústavu bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálu v množství, jakosti a termínu, které stanoví Ústav. Vyžádá-li si to Ústav, je povinen poskytnout další nezbytné informace o odrůdě. Ustanovení § 29 odst. 3 a § 30 odst. 1 písm. a) se použijí obdobně,

c) Ústav udržovatele zapíše, pokud se na základě provedených zkoušek prokáže, že odrůda má vlastnosti, které byly podmínkou její registrace; náklady na zkušební úkony hradí žadatel o zápis jako další udržovatel odrůdy. Ustanovení § 30 odst. 1 písm. b) se použije obdobně.

(4) Ústav zapíše jako udržovatele osobu, která převzala udržovací šlechtění odrůdy od udržovatele zapsaného ve Státní odrůdové knize. Takovéto převzetí nevyžaduje provedení zkoušek podle odstavce 3 písm. c).

(5) Udržovatel odrůdy je povinen vést záznamy o udržovacím šlechtění a o množství produkovaného rozmnožovacího materiálu a předložit je na požádání Ústavu. V případě odrůdy révy a chmele jsou tyto záznamy povinni vést udržovatelé každého zapsaného klonu odrůdy.

(1) Jako uchovávaná odrůda může být registrována krajová odrůda nebo odrůda přirozeně adaptovaná na místní a regionální podmínky a ohrožená genetickou erozí. Odrůda musí být významná z hlediska zachování genetických zdrojů rostlin; Ústav může za účelem jejího posouzení požádat o stanovisko osobu pověřenou podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů3c). Jako uchovávaná odrůda může být registrována odrůda zemědělského nebo zeleninového druhu.

(2) Podle odstavce 1 však nelze registrovat odrůdu, která

a) je již ve společném katalogu zapsána jako odrůda jiná než uchovávaná odrůda nebo byla v průběhu posledních 2 let nebo během 2 let od uplynutí lhůty stanovené podle § 34 odst. 7 a 8 ze společného katalogu vymazána, nebo

b) je chráněná podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b) nebo odrůda, u níž je podána žádost o udělení těchto ochranných práv.

(3) Zkoušení odrůdy nemusí být prováděno, jestliže jsou vedle názvu odrůdy a jejího popisu k dispozici informace dostačující pro rozhodnutí o registraci uchovávané odrůdy. Jde zejména o informace

a) vycházející z výsledků neúředních zkoušek,

b) založené na praktických zkušenostech s pěstováním, množením a využíváním uchovávané odrůdy, nebo

c) získané v rámci postupu podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů.3c)

(4) Ústav může s ohledem na názvy uchovávaných odrůd, které byly známy před 25. květnem 2000, povolit odchylky od přímo použitelného předpisu Evropské unie11b), s výjimkou případů, kdy by byly tyto odchylky v rozporu s předchozími právy třetí strany, která jsou chráněna podle článku 2 tohoto předpisu. Pro jednu odrůdu může být schváleno použití více názvů, pokud jsou historicky známy.

(5) Při registraci uchovávané odrůdy Ústav na základě informací pověřené osoby3c) určí oblast nebo oblasti původu dané odrůdy.

(6) Uchovávaná odrůda musí být udržována ve své oblasti původu.

(7) V případě, že uchovávaná odrůda zeleninového druhu byla registrována postupem podle odstavce 3, smí být její rozmnožovací materiál uváděn do oběhu pouze v kategorii standardní osivo.

(1) Jako odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek může být registrována odrůda zeleninového druhu, která nemá žádnou vlastní hodnotu pro tržní pěstování zeleniny, ale která byla vyšlechtěna pro pěstování za zvláštních agrotechnických, klimatických či půdních podmínek.

(2) Podle odstavce 1 však nelze registrovat odrůdu, která

a) je již ve společném katalogu zapsána jako odrůda jiná než odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek nebo byla v průběhu posledních 2 let nebo během 2 let od uplynutí lhůty stanovené podle § 34 odst. 7 a 8 ze společného katalogu vymazána, nebo

b) je chráněná podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b) anebo je u ní podána žádost o udělení těchto ochranných práv.

(3) Zkoušení odrůdy nemusí být prováděno, jestliže jsou vedle názvu odrůdy a jejího popisu k dispozici informace dostačující pro rozhodnutí o registraci odrůdy. Jde zejména o informace

a) vycházející z výsledků neúředních zkoušek,

b) založené na praktických zkušenostech s pěstováním, množením a využíváním odrůdy, nebo

c) získané v rámci postupu podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů3c).

(4) Ústav může s ohledem na názvy odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek, které byly známy před 25. květnem 2000, povolit odchylky od přímo použitelného předpisu Evropské unie11b), s výjimkou případů, kdy by tyto odchylky byly v rozporu s předchozími právy třetí strany, která jsou chráněna podle článku 2 tohoto předpisu. Pro jednu odrůdu může být schváleno použití více názvů, pokud jsou historicky známy.

(1) Jako odrůda s úředně uznaným popisem odrůdy může být registrována odrůda ovocných druhů, jejíž rostliny nebo rozmnožovací materiál byly uváděny do oběhu přede dnem 30. září 2012.

(2) Žádost o registraci odrůdy s úředně uznaným popisem obsahuje údaje stanovené v § 29 odst. 1 písm. a) až e) a g).

(3) Při registraci odrůdy s úředně uznaným popisem odrůdy musí registrovaná odrůda splňovat podmínky stanovené v § 26 odst. 1 písm. a) až c), e) a g).

(4) Ústav může od zkoušení pro registraci upustit, pokud k dané odrůdě dříve existoval úřední popis odrůdy nebo pokud má k dispozici dostatečné informace včetně popisných, umožňující schválení jako úředně uznaný popis odrůdy.

(5) Další odrůdy ovocných druhů s úředně uznaným popisem, které se považují za zapsané do Státní odrůdové knihy, stanoví ministerstvo vyhláškou.

(1) Ústav je povinen kontrolovat, zda odrůda má ještě vlastnosti, které byly podmínkou registrace podle § 26 odst. 1.

(2) Udržovatel odrůdy je povinen na vyžádání Ústavu dodat zdarma kontrolní vzorky rozmnožovacího materiálu registrované odrůdy za účelem zjištění, zda má odrůda ještě vlastnosti, které byly podmínkou registrace podle § 26 odst. 1, a předložit dokumentaci udržovacího šlechtění.

(3) Pověření zaměstnanci Ústavu mají právo odebírat vzorky rozmnožovacího materiálu z udržovacího šlechtění registrované odrůdy pro zjištění, zda odrůda je uniformní a stálá.

(4) Zjistí-li Ústav, že registrovaná odrůda již nemá vlastnosti podle § 26 odst. 1 nebo že stav udržovacího šlechtění nezaručuje udržení těchto vlastností, uloží udržovateli odrůdy, aby ve stanovené lhůtě zajistil nápravu, je-li možná. Náklady ověřovacích zkoušek hradí udržovatel odrůdy Ústavu pouze v případě, odpovídá-li za to, že odrůda nesplňuje vlastnosti podle § 26 odst. 1. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, rozhodne Ústav buď o zrušení registrace odrůdy, anebo o zrušení zápisu udržovatele, jestliže odrůdu udržují i další udržovatelé.

(1) Ústav rozhodne o zrušení registrace odrůdy a zrušení vyznačí ve Státní odrůdové knize, jestliže

a) o to požádá udržovatel odrůdy; je-li udržovatelů více, musí žádost podat všichni udržovatelé,

b) odrůda ztratila užitnou hodnotu, pokud je užitná hodnota podmínkou registrace,

c) odrůda ztratila uniformitu nebo stálost,

d) odrůda ohrožuje zdraví lidí, zvířat nebo rostlin anebo životní prostředí,

e) vyjde dodatečně najevo, že nebyly splněny podmínky pro registraci; Ústav v takovém případě může rozhodnout, že se na rozhodnutí o registraci odrůdy hledí, jako by nebylo uděleno,

f) stav udržovacího šlechtění nebo jeho dokumentace neumožňuje další udržení odrůdy, nebo není-li zajištěno udržovací šlechtění odrůdy,

g) odrůda zahrnuje geneticky modifikované rostliny, které již nelze uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty.

(2) Jestliže je registrace odrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. d) nebo g), musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu bez prodlení po vydání rozhodnutí o zrušení registrace.

(3) Jestliže je registrace odrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. e), musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu ve lhůtě uvedené v rozhodnutí, nejpozději však do konce roku, v němž bylo o zrušení registrace rozhodnuto.

(4) Jestliže je registrace odrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) a f) a odrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, může Ústav na žádost udržovatele stanovit lhůtu pro uznávání a uvádění do oběhu jejího rozmnožovacího materiálu. Tato lhůta se stanoví tak, aby posledním dnem lhůty byl nejdéle 30. červen třetího roku po datu zrušení registrace.

(1) Každý má právo se seznámit s vlastnostmi registrované odrůdy zjištěnými Ústavem i s výsledky jejich zkoušek.

(2) Ústav zveřejňuje informace o významných pěstebních a užitkových vlastnostech odrůdy registrované na základě splnění požadavku užitné hodnoty; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona12).

(3) Ministerstvo může pověřit Ústav, aby pro účely poskytování informací podle odstavce 2 organizoval s registrovanými odrůdami samostatné zkoušky, které mohou být zakládány i jinou odborně způsobilou fyzickou nebo právnickou osobou.

(4) Ústav může zřídit odborné komise, které vydávají doporučení k metodikám, výsledkům i publikaci výsledků zkoušek prováděných podle odstavce 3.

(5) Výsledky zkoušek podle odstavce 3 jsou Ústavem každoročně zveřejňovány jako Seznam doporučených odrůd.

(6) Zkoušky podle odstavce 3 se provádějí podle metodik, jejichž výčet stanoví ministerstvo vyhláškou. Metodiky jsou uveřejněny na internetových stránkách Ústavu.

(7) Na postup podle odstavců 3 až 6 se nevztahují obecná ustanovení předpisů pro správní řízení.

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v uzavřené pěstební oblasti pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základní sadby brambor pěstuje brambory v rozporu s § 7 odst. 4,

b) jako osoba, která nakoupila rozmnožovací materiál zemědělských druhů, zeleninových druhů nebo révy, neuchová návěsku podle § 19 odst. 12, nebo

c) při uvádění do oběhu rostlinného materiálu poruší zákaz klamání podle § 20.

(2) Dodavatel se dopustí přestupku tím, že

a) jako dodavatel, který požádal o uznání rozmnožovacího materiálu, nevede nebo neuchovává záznam podle § 7 odst. 1,

b) nevede evidenci podle § 6a odst. 6, § 7a odst. 4, § 8 odst. 1 písm. d), § 11 odst. 2, § 12 odst. 7, § 13 odst. 3, § 14 odst. 5, § 23a odst. 2 písm. a), § 23a odst. 3 nebo § 23a odst. 5 písm. b),

c) jako dodavatel, který vyrábí standardní osivo, nevede nebo neuchovává záznam podle § 9 odst. 2 písm. b),

d) jako dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů v rozporu s § 24 odst. 5 písm. a) nezjišťuje nebo nemonitoruje kritické body anebo o nich nevede evidenci,

e) jako dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny a uvádí je do oběhu, nevede nebo neuchovává evidenci nebo záznamy podle § 15 odst. 2 písm. e),

f) jako dodavatel, který vyrábí standardní osiva, neuchovává vzorky podle § 9 odst. 2 písm. a),

g) neoznámí rozmnožovací materiál, který pochází z jiného členského státu podle § 18 odst. 11,

h) jako dodavatel rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství pravidelně neaktualizuje údaje jeho se týkající v databázi vedené Ústavem podle § 13 odst. 5,

i) neoznačí nebo nezabalí směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí podle § 12a odst. 3 nebo rozmnožovací materiál nebo směsi osiv podle § 19,

j) nedodrží Ústavem nařízené zvláštní opatření podle § 22 odst. 8,

k) uvede do oběhu rozmnožovací materiál, směsi osiv nebo sazenice zeleniny, které nesplňují podmínky podle tohoto zákona,

l) nestáhne z oběhu rozmnožovací materiál odrůdy v případech, kdy je registrace zrušena podle § 37 odst. 2 nebo 3,

m) nedodrží lhůtu pro uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu podle § 37 odst. 4,

n) jako dodavatel, který uvádí do oběhu, dováží ze třetích zemí nebo vyrábí rozmnožovací materiál révy, chmele, ovocných rodů a druhů nebo okrasných druhů pro jiného než konečného spotřebitele nebo vyrábí nebo dováží sazenice zeleniny, nesplní povinnost registrace podle § 16 odst. 1,

o) jako dodavatel nepodléhající registraci podle § 16 odst. 1 neoznámí zahájení činnosti podle § 16 odst. 6,

p) nesplní požadavky pro malé balení uvedené v § 19a,

q) jako dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů v rozporu s § 24 odst. 6 nebo 7 nevede evidenci nebo neuchovává záznamy,

r) jako dodavatel osiva, které je uznáváno podle § 4 až 7 nebo je povoleno jako obchodní osivo podle § 11, nevede evidenci přijatých, vydaných a skartovaných návěsek podle § 19 odst. 5,

s) bez dozoru Ústavu znovu uzavře obal rozmnožovacího materiálu, který byl uzavřen úředně nebo pod dozorem Ústavu, nebo nevystaví protokol o novém balení a označení rozmnožovacího materiálu podle § 19 odst. 6,

t) jako dodavatel, který vyrábí směs osiva k uvádění do oběhu, nesplní povinnost podle § 12 odst. 3,

u) jako dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál uchovávaných odrůd, neoznámí Ústavu před začátkem každého vegetačního období výměru a umístění množitelských porostů uchovávaných odrůd,

v) jako dodavatel nepodá Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství osiva každé uchovávané odrůdy nebo každé odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek nebo každé směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí uvedené do oběhu podle § 3b odst. 4, § 3c odst. 2 nebo § 12a odst. 2,

w) jako dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál v podobě směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, neoznámí Ústavu před začátkem každého vegetačního období množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, pro kterou hodlá žádat o povolení, a výměru a umístění plánovaných lokalit sběru a v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek navíc výměru a umístění plánovaných lokalit množení osiva podle § 12a odst. 2,

x) jako dodavatel neohlásí změny údajů podle § 16 odst. 11,

y) jako dodavatel neoznámí Ústavu rozsah výroby rozmnožovacího materiálu podle § 16 odst. 10 nebo tuto skutečnost neoznámí v termínu, který stanoví vyhláška,

z) jako dodavatel neoznámí Ústavu ve lhůtě a způsobem podle § 6 odst. 10 svůj záměr použít mobilní čisticí zařízení pro přípravu partie osiva nebo pro odběr vzorku z partie osiva, nebo

aa) jako dodavatel nezajistí sledovatelnost rozmnožovacího materiálu použitím jednoznačného označování rozmnožovacího materiálu ve všech fázích výroby, zpracování nebo uvádění do oběhu.

(3) Dodavatel se dále dopustí přestupku tím, že

a) neoznámí ekologický heterogenní materiál Ústavu podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 a uvede ho do oběhu,

b) uvede do oběhu rozmnožovací materiál ekologického heterogenního materiálu, který nesplňuje některý z požadavků na vlastnosti, označování nebo balení stanovené v čl. 3 až 7 nařízení Komise (EU) 2021/1189,

c) neuchovává doklady nebo informace týkající se rozmnožovacího materiálu ekologického heterogenního materiálu v souladu s čl. 8 nařízení Komise (EU) 2021/1189,

d) nesplní některý z požadavků týkající se uchovávání ekologického heterogenního materiálu podle čl. 10 nařízení Komise (EU) 2021/1189, nebo

e) nesplní některý z požadavků týkající se označení obalů osiva nebo průvodních dokladů osiva ve vztahu k použitému přípravku na ochranu rostlin podle čl. 49 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009.

(4) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí se dopustí přestupku tím, že doveze ze třetí země rozmnožovací materiál v rozporu s § 18 odst. 4 nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 18 odst. 9 nebo 10.

(5) Dodavatel nebo konečný prodejce se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz vydaný pověřeným zaměstnancem Ústavu podle § 22 odst. 7 písm. a).

(6) Pověřená osoba se dopustí přestupku tím, že vytvoří záznam o úkonu, který neprovedla, nebo do záznamu o úkonu uvede nepravdivé údaje anebo údaje nevyplývající z vlastního zjištění.

(7) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b), odstavce 2 písm. a) až i) a n) až aa), odstavce 3 písm. b) až e), odstavce 5 nebo 6,

b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. j) a k), odstavce 3 písm. a) nebo odstavce 4,

c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. l) nebo m).

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Ústav.

(2) Pokuty vybírá Ústav.

(1) Ústav ve Věstníku Ústavu zveřejňuje

a) přehled registrovaných a evidovaných dodavatelů,

b) informace o výměře přihlášených a uznaných množitelských porostů podle jednotlivých odrůd za sklizňový rok,

c) informace o množství uznaného rozmnožovacího materiálu podle jednotlivých odrůd za sklizňový rok,

d) seznam neregistrovaných odrůd révy, jejichž rozmnožovací materiál lze uvádět do oběhu jako standardní rozmnožovací materiál,

e) informace o podaných žádostech o registraci odrůdy,

f) informace o názvech odrůd podle § 27,

g) oznámení o registraci odrůdy a zápisu do Státní odrůdové knihy podle § 32,

h) změny a doplňky zápisů do Státní odrůdové knihy podle § 33,

i) seznam odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize podle § 33,

j) oznámení o zrušení registrace odrůdy podle § 37,

k) seznam klonů odrůd révy a chmele,

l) oblasti původu uchovávaných odrůd podle § 35a odst. 5 a další oblasti schválené podle § 3b odst. 1 a 2, včetně případných omezení nebo podmínek stanovených Komisí.

(2) Ústav v souladu s předpisy Evropské unie sděluje Komisi Evropské unie (dále jen „Komise“) a příslušným úřadům jiných členských států údaje získané při provádění tohoto zákona, zejména

a) informace o zákazu uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu,

b) u révy informace o podaných žádostech o povolení odrůdy a o zpětvzetí takových žádostí, včetně zápisů do katalogu odrůd a jejich změn,

c) množství osiva každé uchovávané odrůdy, každé odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek a každé směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí uvedené do oběhu na území České republiky,

d) informace o určených oblastech původu a dalších oblastech, které Ústav hodlá schválit pro výrobu osiva uchovávaných odrůd, a o dalších oblastech schválených pro uvádění osiva uchovávaných odrůd do oběhu.

(3) Ústav umožní volný přístup k elektronické databázi rozmnožovacího materiálu7a), jím vedené a aktualizované, podle § 13 odst. 4.

(1) Ministerstvo může, je-li vážně ohroženo zásobení trhu osivem kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní osivo některého druhu uvedeného v druhovém seznamu nebo obchodní osivo krmných plodin nebo sazenicemi zeleniny, požádat Komisi o povolení uvádět do oběhu osivo nebo sazenice zeleniny, u nichž jsou stanoveny méně přísné požadavky na vlastnosti, nebo osivo vymezené odrůdy, která není na seznamu odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize ani uvedena ve společném katalogu odrůd.

(2) Ministerstvo může, je-li vážně ohroženo zásobení trhu rozmnožovacím materiálem révy, ovocných rodů a druhů nebo okrasných druhů v rámci Evropské unie, požádat Komisi o povolení uvádět do oběhu materiál, který splňuje méně přísné požadavky.

(3) Ministerstvo může v postupu podle příslušných předpisů Evropské unie zakázat uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu odrůdy zapsané ve společném katalogu odrůd, pokud se prokáže, že by její pěstování mohlo ohrozit zdraví lidí, zvířat nebo rostlin anebo životní prostředí.

(1) Ústav rozhodne o registraci odrůdy nejpozději do 3 měsíců po ukončení zkoušek nezbytných pro rozhodnutí, nebo po obdržení výsledků těchto zkoušek provedených jinými odbornými pracovišti, a uplynula-li lhůta pro podání námitek proti názvu odrůdy.

(2) Odvolání proti rozhodnutí Ústavu vydanému podle § 22 odst. 8 a § 37 odst. 2 nemá odkladný účinek.

(1) Zápisy odrůd ve Státní odrůdové knize provedené před nabytím účinnosti tohoto zákona zůstávají nedotčeny.

(2) Rozhodnutí vydaná podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti.

(3) Řízení o registraci odrůdy zahájená a neskončená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

(4) Množitelské porosty založené podle dosavadních právních předpisů a rozmnožovací materiál z nich vyrobený se uznávají podle dosavadních právních předpisů. Rozmnožovací materiál vyrobený z množitelských porostů založených podle dosavadních právních předpisů se uznává podle dosavadních právních předpisů u révy, chmele a ovocných druhů po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Registrace osob podle dosavadních právních předpisů se považuje za registraci nebo evidenci osob podle tohoto zákona.

(6) Osoby podléhající nově registraci podle § 16 musí podat žádost o registraci nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(7) Návěsky podle dosavadních právních předpisů lze používat nejdéle po dobu 3 let, u révy, chmele a ovocných druhů nejdéle po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(9) Rozmnožovací materiál okrasných druhů lze podle tohoto zákona uvádět do oběhu až ode dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Zrušuje se:

1. Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin.

2. Zákon č. 357/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

V zákoně č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů, se část třetí zrušuje.

Sazebník správních poplatků uvedený v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 129/2003 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 148/2003 Sb. a zákona č. 149/2003 Sb., se mění takto:

Položka 87 zní:

„Položka 87

Podání žádostia) o registraci osoby k uvádění rozmnožovacího materiálu

do oběhu (§ 16 zákona)Kč 100,-b) o registraci odrůdy (§ 28 a 29 zákona)Kč 2 000,-c) o prodloužení registrace odrůdyKč 500,-“.

Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb. a zákona č. 149/2002 Sb., se mění takto:

1. V § 2 písmeno e) zní:

„e) členem Unie stát nebo mezivládní organizace, které jsou členy Unie pro ochranu nových odrůd rostlin,2)“.

2. V § 7 odst. 1 věta první zní: „Pro jednu a tutéž odrůdu musí být použit stejný název v České republice jako v jiném státě, který je členem Unie (dále jen „členský stát“).“.

3. V § 7 odst. 2 písmeno b) zní:

„b) shodný nebo zaměnitelný s názvem používaným pro jinou odrůdu téhož nebo příbuzného druhu v České republice nebo v členském státě,“.

4. § 8 zní:

(1) K podání žádosti o udělení ochranných práv k odrůdě (dále jen „žádost“) je oprávněn šlechtitel, který je občanem České republiky nebo právnickou osobou, která má sídlo v České republice, anebo šlechtitel, který je občanem členského státu nebo právnickou osobou, která má sídlo v členském státě, (dále jen „žadatel“). Žádost může podat i více žadatelů společně.

(2) Osobám, na které se nevztahuje ustanovení odstavce 1, může být oprávnění k podání žádosti Ústavem přiznáno v případě, že půjde o

a) občany země, která poskytuje osobám z členských států obdobnou ochranu pro odrůdy téhož stupně botanického třídění, nebo

b) právnické osoby, které mají sídlo v zemi, která poskytuje osobám z členských států obdobnou ochranu pro odrůdy stejného stupně botanického třídění.“.

5. V § 12 odst. 1 se slova „kterékoli členské zemi“ nahrazují slovy „kterémkoli členském státu“.

6. V § 12 odstavec 2 zní:

„(2) Podá-li žadatel před podáním žádosti v České republice žádost v jiném členském státu, požívá pro podání žádosti k téže odrůdě v České republice po dobu 12 měsíců od podání dřívější žádosti v jiném členském státu právo přednosti, jestliže toto právo uplatnil v žádosti podané u Ústavu. K právu přednosti Ústav nepřihlédne, pokud žadatel do 3 měsíců od podání žádosti u Ústavu nedoloží úředně ověřenou kopii dřívější žádosti podané v jiném členském státu.“.

7. V § 17 odstavec 2 zní:

„(2) Název chráněné odrůdy nebo odrůdy chráněné v jiném členském státu, nebo název s tímto názvem zaměnitelný nesmí být používán pro jinou odrůdu stejného nebo příbuzného druhu.“.

8. V § 30 větách druhé a třetí se slova „členské zemi“ nahrazují slovy „členském státu“.

9. Část druhá se zrušuje.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení § 4 odst. 4 písm. a) bodu 3, § 18 odst. 1 písm. c), § 18 odst. 4, § 18 odst. 8 písm. a) a § 40 odst. 4, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

(2) Ustanovení § 18 odst. 3 a § 43 odst. 8 pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Špidla v. r.

1) Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Rady 68/193/EHS ze dne 9. dubna 1968 o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.

Směrnice Rady 69/60/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Rady 69/63/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Rady 71/140/EHS ze dne 22. března 1971, kterou se mění směrnice 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.

Směrnice Rady 71/162/EHS ze dne 30. března 1971, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh.

Směrnice Rady 72/274/EHS ze dne 20. července 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Rady 72/418/EHS ze dne 6. prosince 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. srpna 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin.

Směrnice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Rady 74/648/EHS ze dne 9. prosince 1974, kterou se mění směrnice 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.

Směrnice Rady 75/444/EHS ze dne 26. června 1975, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Komise 77/629/EHS ze dne 28. září 1977, kterou se mění přílohy směrnice Rady 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.

Směrnice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

První směrnice Komise 78/386/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

První směrnice Komise 78/387/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 78/511/EHS ze dne 24. května 1978, kterou se mění směrnice 74/268/EHS, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin.

Směrnice Rady 78/692/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.

Směrnice Rady 78/1020/EHS ze dne 5. prosince 1978, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Komise 79/641/EHS ze dne 27. června 1979, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.

Směrnice Rady 79/692/EHS ze dne 24. července 1979, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Komise 80/754/EHS ze dne 17. července 1980, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění na trh osiva pícnin.

Směrnice Komise 81/126/EHS ze dne 16. února 1981, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS.

Směrnice Komise 82/287/EHS ze dne 13. dubna 1982, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS.

Směrnice Komise 82/331/EHS ze dne 6. května 1982, kterou se mění směrnice Rady 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.

Směrnice Komise 85/38/EHS ze dne 14. prosince 1984, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v důsledku přistoupení Španělska a Portugalska mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh.

Směrnice Komise 86/320/EHS ze dne 20. června 1986, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.

Směrnice Komise 87/480/EHS ze dne 9. září 1987, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Rady 88/332/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh, pokud jde o přijímání prováděcích pravidel k ustanovením o osivu a sadbě vyhovující méně přísným požadavkům.

Směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Komise 88/506/EHS ze dne 13. září 1988, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 89/2/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 89/14/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se určují skupiny odrůd mangoldu a červené řepy, na které odkazují požadavky na nejmenší povolené vzdálenosti porostu v příloze I směrnice Rady 70/458/EHS o uvádění osiva zeleniny na trh.

Směrnice Komise 89/100/EHS ze dne 20. ledna 1989, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Komise 92/19/EHS ze dne 23. března 1992, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Komise 93/2/EHS ze dne 28. ledna 1993, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 93/49/EHS ze dne 23. června 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál okrasných rostlin a na okrasné rostliny podle směrnice Rady 91/682/EHS.

Směrnice Komise 93/61/EHS ze dne 2. července 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na sadbu a rozmnožovací materiál zeleniny mimo osivo podle směrnice Rady 92/33/EHS.

Směrnice Komise 93/62/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění na trh sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo.

Směrnice Komise 95/6/ES ze dne 20. března 1995, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 96/18/ES ze dne 19. března 1996, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.

Směrnice Rady 96/72/ES ze dne 18. listopadu 1996, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.

Směrnice Rady 98/56/ES ze dne 20. července 1998 o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh.

Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin.

Směrnice Rady 98/96/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění, mimo jiné ve věci neúředních inspekcí, směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Komise 1999/8/ES ze dne 18. února 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 1999/54/ES ze dne 26. května 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Komise 1999/66/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví požadavky na návěsku nebo jiný dokument vystavený dodavatelem na základě směrnice Rady 98/56/ES.

Směrnice Komise 1999/67/ES ze dne 28. června 1999, kterou se mění směrnice 93/67/EHS, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál okrasných rostlin a na okrasné rostliny podle směrnice Rady 91/682/EHS.

Směrnice Komise 1999/68/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví dodatečná opatření pro odrůdové seznamy okrasných rostlin, které vedou dodavatelé podle směrnice Rady 98/56/ES.

Směrnice Rady 2001/64/ES ze dne 31. srpna 2001, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh a směrnice 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.

Směrnice Rady 2002/11/ES ze dne 14. února 2002, kterou se mění směrnice 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh a kterou se zrušuje směrnice 74/649/EHS.

Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh.

Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh.

Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh.

Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Rady 2002/68/ES ze dne 19. července 2002, kterou se mění směrnice 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Komise 2003/45/ES ze dne 28. května 2003, kterou se mění směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.

Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství.

Směrnice Komise 2003/90/ES ze dne 6. října 2003, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/53/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin.

Směrnice Komise 2003/91/ES ze dne 6. října 2003, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zeleniny.

Směrnice Komise 2003/111/ES ze dne 26. listopadu 2003, kterou se mění příloha II směrnice 92/34/EHS o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce.

Směrnice Komise 2004/29/ES ze dne 4. března 2004 o stanovení charakteristických znaků a minimálních požadavků pro zkoušení odrůd révy vinné.

Směrnice Komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

Směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o zkoušky pod úředním dohledem a rovnocennost osiva vyprodukovaného ve třetích zemích.

Směrnice Komise 2006/124/ES ze dne 5. prosince 2006, kterou se mění směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh a směrnice Rady 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh.

Směrnice Komise 2006/127/ES ze dne 7. prosince 2006, kterou se mění směrnice 2003/91/ES, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zeleniny.

Směrnice Komise 2007/72/ES ze dne 13. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí druhu Galega orientalis Lam.

Směrnice Komise 2008/62/ES ze dne 20. června 2008, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování zemědělských krajových odrůd a odrůd, které jsou přirozeně adaptovány na místní a regionální podmínky a ohroženy genetickou erozí, a pro uvádění osiva a sadby brambor těchto odrůd na trh.

Směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce.

Směrnice Komise 2009/145/ES ze dne 26. listopadu 2009, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování krajových odrůd zeleniny a odrůd zeleniny, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, a odrůd zeleniny, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek, a pro uvádění osiva těchto odrůd na trh.

Směrnice Komise 2010/60/EU ze dne 30. srpna 2010, kterou se stanovují některé odchylky pro uvádění směsí osiv pícnin určených k uchování přirozeného životního prostředí na trh.

Prováděcí směrnice Komise 2014/96/EU ze dne 15. října 2014, o požadavcích na označování, uzavírání a balení rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce, spadajících do oblasti působnosti směrnice Rady 2008/90/ES.

Prováděcí směrnice Komise 2014/97/EU ze dne 15. října 2014, kterou se provádí směrnice Rady 2008/90/ES, pokud jde o registraci dodavatelů a odrůd a společný seznam odrůd.

Prováděcí směrnice Komise 2014/98/EU ze dne 15. října 2014, kterou se provádí směrnice Rady 2008/90/ES, pokud jde o zvláštní požadavky na rody a druhy ovocných rostlin uvedených v příloze I uvedené směrnice, zvláštní požadavky na dodavatele a podrobná pravidla pro úřední inspekce.

Směrnice Rady 2008/72/ES ze dne 15. července 2008 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh.

1a) Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty.

2) Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb. a zákona č. 219/2003 Sb.

2a) Rozhodnutí Rady 2003/17/ES ze dne 16. prosince 2002 o rovnocennosti inspekcí v terénu prováděných ve třetích zemích u množitelského porostu pro produkci osiva a o rovnocennosti osiva vyprodukovaného ve třetích zemích, ve znění Rozhodnutí Rady 2003/403/ES ze dne 26. května 2003.

3) Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů.

3b) § 154 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

3c) Zákon č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), ve znění pozdějších předpisů.

4) Občanský zákoník.

4a) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

4b) Nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství v platném znění.

5) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5a) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, v platném znění.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1189.

7) § 2 písm. a) zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech).

Nařízení Rady (EHS) č. 2092/1991 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin.

7a) Čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

7b) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

8a) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

8b) Článek 15 odst. 2 písm. a) směrnice Rady 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.

10) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11a) Čl. 63 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 2100/94.

11b) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/384.

12) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.

15) Směrnice Komise 2009/145/ES.

16) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007, v platném znění.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/384 ze dne 3. března 2021 o vhodnosti názvů odrůd druhů zemědělských rostlin a zeleniny a o zrušení nařízení (ES) č. 637/2009.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1189 ze dne 7. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, pokud jde o produkci a uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin z ekologického heterogenního materiálu určitých rodů nebo druhů.

18) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1189.