§ 8 zákon o kulturních památkách – Rozsah a způsob péče o památky

(1) Vlastník památky je povinen vlastním nákladem pečovat o její zachování a udržovat ji v dobrém stavu podle zásad památkové péče a podle pokynů výkonného orgánu krajského národního výboru; u národních kulturních památek si vyžádá výkonný orgán krajského národního výboru předem posudek od Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody. Závažné ohrožení a poškození památky je vlastník památky povinen neprodleně ohlásit výkonnému orgánu krajského národního výboru.

(2) Zamýšlí-li vlastník památky provést úpravu nebo obnovu památky, je povinen vyžádat si potřebné pokyny od výkonného orgánu krajského národního výboru; u národních kulturních památek je třeba postupovat obdobně podle ustanovení odstavce 1 věty prvé. Toto ustanovení se netýká movitých památek, které jsou uloženy u organisací nebo zařízení, jejichž úkolem je o takové památky pečovat.

(3) Stejné povinnosti jako vlastník památky má každý, kdo má památku u sebe; povinnost hradit náklady spojené s udržováním památky má však jen tehdy, vyplývá-li to z právního poměru mezi ním a vlastníkem, u národního majetku má povinnosti uložené vlastníku rozpočtová, hospodářská nebo jiná organisace, která památku spravuje nebo které byla památka odevzdána do trvalého užívání (§ 103 odst. 2 obč. zák.).

(4) Neplní-li vlastník nebo správce památky povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3, může výkonný orgán krajského národního výboru rozhodnout, že se na náklad vlastníka památky provedou opatření nezbytná k zachování památky.

(5) Výjimky z ustanovení odstavce 4, zvláště pro případy, kdy vlastník památky nemůže z hospodářských důvodů plnit uložené povinnosti, stanoví směrnice, jež vydá ministerstvo školství a kultury v dohodě s ministerstvem financí a ostatními zúčastněnými ústředními úřady.