22/1977 Sb. · 64 paragrafů
(1) Narození je povinen oznámit lékař nebo porodní asistentka, popřípadě jiná osoba, která při porodu působila.
(2) Není-li žádná z osob uvedených v předchozím odstavci, je povinen učinit oznámení jeden z rodičů.
(3) Narození v nemocnici, porodnici nebo jiném zdravotnickém zařízení, kasárnách nebo v jiných vojenských ubytovacích zařízeních je povinen oznámit nejpozději v následující pracovní den určený pracovník nebo velitel.
(1) Narození lze oznámit ústně i písemně; narození ve zdravotnickém zařízení nebo ve vojenském ubytovacím zařízení a narození mimo zdravotnické zařízení za přítomnosti lékaře nebo porodní asistentky se oznamují jen písemně. O ústním oznámení sepíše matrikář s oznamovatelem zápis.
(2) V oznámení je třeba uvést údaje o všech skutečnostech, jež mají být do matriky zapsány. Jméno a příjmení dítěte se napíše strojem nebo hůlkovým písmem.
(1) Zápis do knihy narození provede matrikář na základě oznámení a případného zjištění v něm scházejících údajů.
(2) Ve sloupci 1 se zapíše pořadové číslo zápisu, ve sloupci 2 den, měsíc, rok, místo narození a rodné číslo,6) ve sloupci 3 jméno a příjmení dítěte, jeho pohlaví a státní občanství. Den, měsíc a rok narození se vypíší i slovy v prvním pádě.
(1) Jméno dítěte se zapíše podle souhlasného prohlášení rodičů. Při narození dítěte ve zdravotnickém nebo vojenském ubytovacím zařízení nebo při narození mimo zdravotnické zařízení za přítomnosti lékaře nebo porodní asistentky platí za souhlasné prohlášení rodičů jejich spolupodpisy na písemném oznámení. Nebude-li prohlášení rodičů souhlasné, vyznačí to matrikář ve sloupci 3 a učiní neprodleně oznámení příslušnému soudu.
(2) Zapsáno může být pouze jedno jméno. Dítěti, které je cizím státním občanem, lze na žádost jeho rodičů, kteří jsou rovněž cizími státními občany, zapsat více jmen. Zápis jmen zkomolených, zdrobnělých nebo domáckých nelze připustit. Rovněž není přípustné, aby osobě mužského pohlaví bylo dáno jméno ženské a naopak, nebo aby jako jméno bylo dáno dítěti jméno neosobní (tj. označení věcí, dnů apod.) anebo jméno, kterého se užívá jako příjmení, popřípadě jméno, které má žijící sourozenec.
(1) Mají-li rodiče společné příjmení, zapíše se příjmení dítěte podle příjmení rodičů.
(2) Mají-li rodiče různá příjmení, zapíše se příjmení, na němž se rodiče, jde-li o rodiče spolu oddané, při uzavření manželství dohodli.
(3) U rodičů spolu neoddaných se zapíše příjmení dítěte podle dohody rodičů. Nedohodli-li se ještě rodiče v době zápisu o příjmení dítěte, zapíše matrikář příjmení matky a učiní oznámení soudu. Změna takto zapsaného příjmení dítěte se provede a vyznačí ve sloupci 6, dohodli-li se rodiče o příjmení dítěte ještě před právní mocí soudního rozhodnutí o určení příjmení dítěte anebo rozhodne-li tak soud v případě neshody rodičů.
(4) Není-li otec dítěte znám, zapíše se příjmení matky, které má v době narození dítěte.
(5) Není-li znám žádný z rodičů, zapíše se příjmení, které určil soud.
(6) Je-li příjmení rodičů (rodiče) českého původu zapsáno v matrice zkomoleně nebo pravopisně nesprávně, zapíše se příjmení dítěte na návrh rodičů ve shodě s pravidly českého pravopisu.
(1) Ve sloupci 4 se zapisují jména a příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, povolání a místo trvalého (přechodného) pobytu rodičů a jména a příjmení prarodičů.
(2) Jako otec dítěte bude zapsán manžel matky dítěte, narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne po zániku manželství nebo po jeho prohlášení za neplatné.
(3) Narodí-li se dítě ženě znovu provdané, zapíše se jako otec manžel pozdější, i když se dítě narodilo před uplynutím třístého dne po tom, kdy její dřívější manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné. Jinak se jako otec zapíše muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů před místním národním výborem pověřeným vést matriky nebo před soudem.
(4) Nedojde-li k určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů, zapíše se jako otec muž, jehož otcovství určil soud.
(1) Ve sloupci 5 se zapisuje zejména dohoda rodičů o příjmení dítěte.
(2) Ve sloupci 6 se zapisují změny zapsaných skutečností podle pravomocných rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu, zejména změna jména nebo příjmení, záznam o osvojení, prohlášení za mrtvého, určení otcovství, popření otcovství, jakož i prohlášení rodičů o volbě státního občanství jejich dětí.
Při narození dvojčat, trojčat atd. musí být každé dítě zapsáno v matrice samostatně, a to tak, aby pořadí zápisu se shodovalo s časovým pořadím narozených dětí. Ve sloupci 5 se zároveň vyznačí, že jde o dvojče, trojče atd., a pod kterým pořadovým číslem je zápis sourozence.
Děti mrtvě narozené se zapíší jen do knihy narození. Ve sloupci 3 se místo jména vyznačí, že jde o dítě mrtvě narozené.
(1) Zápis narození osoby nalezené, jejíž totožnost nelze zjistit, se provede ve sloupci 5 v knize narození podle místa, kde byla osoba nalezena. Jde-li o novorozeně, zapíše se neprodleně; jde-li o dítě starší, zapíše se po provedeném šetření, pokud šetřením nebylo zjištěno, že dítě je již zapsáno.
(2) Zápis musí obsahovat čas, místo a okolnosti, za kterých byla osoba nalezena, popis oděvu a jiných předmětů majících vztah ke zjištění totožnosti nalezeného, zvláštní tělesné znaky, pravděpodobný věk, pohlaví, rodné číslo, jakož i jméno a příjmení, které nalezené osobě určil soud.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije obdobně, jde-li o osobu, jejíž místo narození nelze zjistit.
(1) Manželství se uzavírá před místním národním výborem pověřeným vést matriky pro obvod, v němž má jeden ze snoubenců trvalý pobyt. Tento místní národní výbor může z důležitých důvodů povolit uzavření manželství před jiným místním národním výborem pověřeným vést matriky nebo na kterémkoliv vhodném místě. Je-li život snoubence přímo ohrožen, může být manželství uzavřeno před kterýmkoliv místním národním výborem.
(2) Manželství se uzavírá před předsedou místního národního výboru za přítomnosti dvou zletilých osob jako svědků. Místní národní výbor může touto funkcí pověřit jiného poslance místního národního výboru.
(1) O uzavření manželství musí písemně žádat oba snoubenci. K žádosti je třeba připojit buď v prvopise nebo v opise tyto doklady:
a) rodný list,
b) doklad o státním občanství,
c) potvrzení o místě trvalého (přechodného) pobytu a rodinném stavu (svobodný, ovdovělý, rozloučený, rozvedený) vydané místním národním výborem příslušným podle místa trvalého (přechodného) pobytu,
d) je-li některý ze snoubenců ovdovělý, úmrtní list zemřelého manžela nebo soudní rozhodnutí o prohlášení za mrtvého opatřené doložkou o právní moci,
e) je-li některý ze snoubenců rozveden (do 31. prosince 1949 rozloučen), soudní rozhodnutí o rozvodu (do 31. prosince 1949 o rozluce) opatřené doložkou o právní moci,
f) jestliže byl rozvod vysloven cizím soudem a jeho rozsudek není v Československé socialistické republice účinný, rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky o uznání rozsudku. Rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky není třeba v případech, kdy rozvod cizích státních občanů provedl soud státu, jehož jsou oba občany, nebo byl-li rozvod proveden ve státě, s nímž má Československá socialistická republika uzavřenu smlouvu o právní pomoci, podle níž se rozhodnutí orgánů druhé smluvní strany uznávají bez zvláštního rozhodnutí československého orgánu. Rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky není rovněž třeba tehdy, kdy manželství cizích státních občanů bylo rozvedeno v jiném státě než kterého jsou oba občany, avšak pouze za předpokladu, že taková rozhodnutí uznává domovský stát účastníků řízení.
(2) Kromě dokladů uvedených v odstavci 1 je nutno k žádosti připojit:
a) jde-li o osobu nezletilou starší šestnácti let, rozhodnutí soudu o povolení uzavřít manželství opatřené doložkou o právní moci,
b) jde-li o osobu stiženou duševní poruchou, rozhodnutí soudu o povolení uzavřít manželství opatřené doložkou o právní moci,
c) jde-li o cizince, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo doklad, že jeho předložení bylo prominuto a doklad, jímž lze prokázat totožnost.
(3) Jde-li o cizince, lze kromě dokladů uvedených v odstavci 2 písm. c) žádat též předložení potvrzení o povolení pobytu v České a Slovenské Federativní Republice.
(4) Doklady uvedené v odstavci 1 pod písm. b) a c) nahrazuje občanský průkaz. Doklad o státním občanství nahrazuje též průkaz vojáka z povolání nebo vojenský průkaz vojáků vykonávajících vojenskou činnou službu. Místní národní výbor může, jestliže by opatření dokladů bylo spojeno s těžko překonatelnou překážkou, připustit nahrazení některých nebo všech dokladů uvedených v odstavci 1 čestným prohlášením, popřípadě upustit od jejich předložení.
O uzavření manželství se sepíše zápis na předepsaném tiskopise. Zápis podepíší manželé, svědkové, oddávající a zapisovatel, popřípadě též tlumočník.
(1) Z důležitých důvodů může okresní národní výbor povolit, aby prohlášení snoubence o tom, že vstupuje do manželství, učinil jeho zástupce. Plná moc pro zástupce musí být písemná a musí obsahovat přesné označení zástupce a obou snoubenců, dohodu o příjmení snoubenců, prohlášení, že zmocniteli nejsou známy okolnosti, jež by uzavření zamýšleného manželství vylučovaly a že je mu znám zdravotní stav druhého snoubence. Podpis na plné moci musí být ověřen.
(2) Odvolání plné moci je účinné jen tehdy, dozví-li se o něm druhý snoubenec před tím, než učiní prohlášení, že vstupuje do manželství se zmocnitelem.
(1) Zápis o uzavření manželství se provede neprodleně po uzavření manželství podle zápisu o něm pořízeného (§ 49).
(2) Bylo-li manželství uzavřeno u místního národního výboru, který není pověřen vedením matrik, zašle tento místní národní výbor zápis o uzavření manželství bezodkladně místnímu národnímu výboru příslušnému k zápisu do matriky.
(1) Ve sloupci 1 se zapisuje pořadové číslo, ve sloupci 2 den, měsíc a rok uzavření manželství. Místo uzavření manželství se zapisuje jen tehdy, když manželství bylo uzavřeno mimo sídlo matričního obvodu nebo mimo obřadní síň. Ve sloupci 3 se zapisuje jméno, příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, povolání, místo trvalého (přechodného) pobytu snoubenců a jejich rodičů, stav a státní občanství snoubenců. Den, měsíc a rok uzavření manželství se vypíší i slovy v prvním pádě.
(2) Ve sloupci 4 se zapisuje jméno, příjmení, povolání a místo trvalého (přechodného) pobytu svědků. Ve sloupci 5 se zapisuje dohoda snoubenců o příjmení, jež budou užívat, dohoda o příjmení dětí, které se v manželství narodí, ponechají-li si snoubenci dosavadní příjmení, rozhodnutí o povolení k uzavření manželství vydané místně příslušným národním výborem podle § 47, rozhodnutí o povolení okresního národního výboru k uzavření manželství zástupcem, pravomocné rozhodnutí soudu o povolení uzavřít manželství nezletilci staršímu šestnácti let nebo osobě stižené duševní poruchou a vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, jde-li o cizince.
(3) Ve sloupci 6 se zapisují změny zapsaných skutečností a záznamy týkající se zejména trvání manželství (pravomocné rozhodnutí soudu o rozvodu, o neplatnosti manželství, prohlášení za mrtvého).
(1) Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do jednoho měsíce od právní moci rozsudku o rozvodu manželství oznámit místnímu národnímu výboru, kde bylo manželství zapsáno, že opět přijímá příjmení, které měl před uzavřením manželství.
(2) O tom, že oznámení o opětném přijetí dřívějšího příjmení bylo vzato na vědomí a poznamenáno v knize manželství, vydá místní národní výbor oznamovateli potvrzení.
(1) K zápisu úmrtí je příslušný místní národní výbor pověřený vedením matrik, v jehož obvodu osoba zemřela nebo byla nalezena mrtvola, nezjistí-li se, kde úmrtí nastalo.
(2) Zemře-li osoba za jízdy v dopravním prostředku, řídí se příslušnost místního národního výboru místem, kde došlo k vyložení zemřelé osoby z dopravního prostředku.
(1) Oznámení úmrtí k zápisu do matriky je povinen učinit písemně neprodleně po prohlídce mrtvého prohlížející lékař.
(2) Byla-li provedena zdravotní nebo soudní pitva, je povinen podat písemně oznámení lékař, který provedl pitvu.
(3) Jméno a příjmení mrtvého a příčina smrti se napíše strojem nebo hůlkovým písmem.
(1) Na základě oznámení a po případném zjištění v něm scházejících údajů provede matrikář zápis do knihy úmrtí. Ve sloupci 1 se zapisuje pořadové číslo, ve sloupci 2 den, měsíc, rok, hodina, místo úmrtí, příčina smrti a číselný znak. Den, měsíc a rok úmrtí se vypíší i slovy v prvním pádě.
(2) Ve sloupci 3 se zapisuje jméno a příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, stav, povolání a místo trvalého (přechodného) pobytu zemřelého. Kromě příjmení, které má zemřelý v době úmrtí, zapíše se, pokud uzavřel manželství, také příjmení, které měl jako svobodný.
(3) Ve sloupci 4 se zapisuje jméno a příjmení manžela. Kromě příjmení, které má pozůstalý manžel v době úmrtí svého manžela, se zapíše také příjmení, které měl jako svobodný. Ve sloupci 5 se zapisují jména a příjmení rodičů zemřelého. Ve sloupci 8 se zapisuje místo, čas a způsob pohřbení.
(1) Zjistí-li se totožnost nalezené mrtvoly, provede zápis místní národní výbor pověřený vést matriky (§ 54) v knize úmrtí ve sloupci 1 až 8.
(2) Nezjistí-li se totožnost nalezené mrtvoly, provede zápis příslušný místní národní výbor pověřený vést matriky (§ 54) v knize úmrtí ve sloupci 6. Zápis musí obsahovat čas, místo a okolnosti, za kterých byla mrtvola nalezena, popis oděvu a jiných předmětů majících vztah k zjištění totožnosti nalezené mrtvoly, popřípadě zvláštní tělesné znaky, jakož i pravděpodobný věk, pohlaví a dobu úmrtí, určené lékařem provádějícím prohlídku mrtvého. Zápis se provede v ročníku knihy úmrtí odpovídajícímu pravděpodobné době úmrtí. Zjistí-li se dodatečně totožnost mrtvoly, provede se zápis ve sloupci 7.
(3) Ustanovení odstavce 2 platí přiměřeně, jde-li o zápis úmrtí osoby, jejíž totožnost nebyla zjištěna.
(4) Jde-li o nalezení mrtvoly novorozeněte, jehož totožnost byla - byť i dodatečně - zjištěna, provede místní národní výbor, který je příslušný k zápisu v knize úmrtí, šetření, bylo-li novorozeně zapsáno v knize narození, a nebylo-li zapsáno, zařídí provedení zápisu.
(1) U místního národního výboru, kde se provádí větší počet zápisů, může bezprostředně nadřízený národní výbor povolit nebo nařídit vedení dílčí matriky. Přitom určí způsob rozdělení zápisu na dílčí matriku (podle správních obvodů, pro velké zdravotnické ústavy apod.).
(2) Jednotlivé dílčí matriční knihy se označí římským číslem lomeným arabským číslem svazku. Na první straně dílčí matriční knihy se vyznačí místo nebo obvod, na který se vztahuje. Na výpisech z matriky se vždy uvede označení dílčí matriky.
(1) Listiny, které slouží výlučně jako doklad pro zápis nebo pro změnu zápisu narození, uzavření manželství nebo úmrtí, a úřední záznamy o oznámeních učiněných ústně označí matrikář pořadovým číslem zápisu, číslem stránky, svazku a ročníku matriční knihy a uloží do sbírky listin.
(2) Listiny uvedené v odstavci 1 za předchozí rok zašle matrikář do 31. ledna následujícího roku bezprostředně nadřízenému národnímu výboru. Tomuto národnímu výboru odešle matrikář rovněž všechny listiny, které sloužily jako doklad pro dodatečné záznamy nebo zápisy, ihned po provedení dodatečného záznamu nebo zápisu. Rovněž jakékoliv jiné změny oznámí matrikář bezprostředně nadřízenému národnímu výboru na předepsaném tiskopise.
(1) Jestliže se matriční kniha ztratí, zničí nebo stane neupotřebitelnou, zařídí bezprostředně nadřízený národní výbor její obnovení podle sbírky listin.
(2) Nezachová-li se ani sbírka listin, provede obnovení příslušný místní národní výbor zejména na podkladě dat obsažených v jiných matrikách, školních výkazech, odvodních seznamech, sčítacích listech, ohlašovacích lístcích a jiných veřejných listinách. Data se opatří u příslušných orgánů státní správy.
(3) Obnovená matriční kniha se vyloží po dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí u místního národního výboru. O námitkách podaných v této lhůtě rozhodne bezprostředně nadřízený národní výbor.
(4) Obnovenou matriční knihu opatří bezprostředně nadřízený národní výbor na první straně doložkou udávající, o kterou obnovenou matriční knihu jde, a dobu, za niž obsahuje zápisy.
(5) Jestliže se ztratí, zničí nebo stane neupotřebitelnou matriční kniha, u níž byl podle dřívějších předpisů pořízen opis, označí neprodleně bezprostředně nadřízený národní výbor opis matriční knihy na prvé straně opisu za prvopis, připojí k tomuto označení ověřovací doložku opatřenou podpisem, úřední pečetí a datem a předá jej příslušnému místnímu národnímu výboru. Není-li zachována sbírka listin, uloží zároveň místnímu národnímu výboru, aby pořídil nový matriční opis.
(6) Ztratí-li se, zničí nebo se stal neupotřebitelným opis matriční knihy pořízený podle dřívějších předpisů a není-li zachována sbírka listin, zajistí úřad, u něhož byl opis matriční knihy uložen, (dále jen „příslušný úřad“) vyhotovení opisu matriční knihy. Je-li matriční kniha obtížně čitelná pro pořízení opisu, může příslušný úřad zajistit nový opis matriční knihy vyhotovením fotokopie matriční knihy. Jednotlivé listy opisu matriční knihy musí být pevně spojeny vazbou nebo jiným vhodným způsobem. Při označení opisu matriční knihy se postupuje podle § 9 této vyhlášky.
(7) Ztratí-li se, zničí nebo se stala neupotřebitelnou sbírka listin uložená u příslušného úřadu, nahradí ji opis matriční knihy nebo její fotokopie pořízená způsobem uvedeným v odstavci 6.
(1) Narození, uzavření manželství a úmrtí občanů České republiky, k nimž došlo na území cizích států, se zapisují do zvláštní matriky vedené Magistrátem města Brna (dále jen „zvláštní matrika“).
(2) Zápisy se provedou z úřední povinnosti na základě oznámení zastupitelských úřadů České republiky, popřípadě podle výpisů z matrik zaslaných z cizích států, s nimiž se provádí výměna, nebo na žádost občanů na základě jimi předložených cizozemských veřejných listin.
(3) Není-li možno cizozemskou veřejnou listinu pro závažnou překážku opatřit, lze provést zápis i na podkladě jiných dostatečných důkazů, zejména výslechem hodnověrných svědků. Tímto způsobem nelze nahradit soudní rozhodnutí o prohlášení za mrtvého.
(4) Výpis z matriky cizího státu, podle něhož se zápis provede v matrice uvedené v odstavci 1, musí být ověřen zastupitelským úřadem České republiky, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
(5) Zápisy se provádějí v časovém pořadí došlých výpisů z matriky nebo jiných listin, jež jsou podkladem zápisu, bez ohledu na dobu, do níž matriční případ spadá, a neoznačují se pořadovými čísly samostatně pro každý rok.
(6) Obsahuje-li výpis z matriky časové údaje podle jiného počítání času (např. podle juliánského kalendáře), provede se zápis shodně s těmito časovými údaji. Záznam o tom se provede ve sloupci určeném pro záznamy a změny před podpisem.
(7) Na žádost fyzické osoby o vystavení úplného výpisu ze zápisu o narození, uzavření manželství nebo úmrtí státního občana Slovenské republiky, k němuž došlo do 31. prosince 1992, ze zvláštní matriky, tato matrika
a) vystaví požadovaný doklad a zašle ho žadateli,
b) doklady ze sbírky listin odešle zvláštní matrice Slovenské republiky,
c) zápis ve zvláštní matrice uzavře, další úplné výpisy se z tohoto zápisu již nevystavují.
(8) Podklady pro provedení změny zápisu, který se týká státního občana Slovenské republiky, zašle zvláštní matrika zvláštní matrice Slovenské republiky spolu s příslušnou sbírkou listin, zápis se uzavře a další úplné výpisy se již nevystavují.
(9) Uzavření zápisu se poznamená do sloupce označeného „dodatečné záznamy a změny“.
O narození, uzavření manželství a úmrtí cizího státního příslušníka na území České republiky se zároveň se zápisem do matriky, jde-li o příslušníka státu, s nímž se provádí výměna matrik (na základě mezinárodní smlouvy nebo vzájemnosti), vyhotoví výpis z matriky (rodný, oddací nebo úmrtní list). Při uzavření manželství a úmrtí se v tomto výpisu uvede u místa narození a místa trvalého (přechodného) pobytu, pokud se nachází na území cizího státu, obec, okres a stát cizího státního občana.
Zrušuje se vyhláška ministerstva vnitra č. 182/1959 Ú. l., kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o matrikách.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1977.
Ministr:
Obzina v. r.
1) § 9 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
2) § 24 odst. 1 a 2 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
3) § 6 odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb.
4) § 29 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací.
5) Vyhláška č. 162/1976 Sb., o správních poplatcích.
6) Vyhláška č. 55/1976 Sb., o rodném čísle.