Vyhláška, kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem obrany provádějí některá ustanovení školského zákona

(K § 103 zákona)

(1) Školní vyučování ve školním roce trvá 40 týdnů, z toho 32 týdnů trvá školní výuka, 6 týdnů je určeno pro samostatné studium a k získání hodnocení v řádném termínu a 2 týdny tvoří časová rezerva. Teoretická a praktická příprava v posledním období vzdělávacího programu trvá nejméně 14 týdnů.

(2) Začátek a konec školní výuky v zimním a letním období, období pro samostatné studium a k získání hodnocení v řádném termínu, školních prázdnin, případně další členění školního roku stanoví v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem ředitel školy.

(3) Po dobu školních prázdnin lze konat zejména povinné kurzy, odborné praxe a po dohodě zkoušejícího nebo zkušební komise se studentem i zkoušky. Volný čas studentů v době školních prázdnin nesmí být těmito činnostmi zkrácen na dobu kratší než 4 týdny.

(4) Teoretická příprava se uskutečňuje formou přednášek, seminářů, konzultací, cvičení a exkurzí v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem.

(5) Konzultační hodina ve všech formách vzdělávání trvá 45 minut.

(6) Začátek a konec teoretické přípravy a praktického vyučování a rozvrh hodin včetně přestávek stanoví ředitel školy v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem a zveřejní je ve škole.

(K § 103 zákona)

(1) Každý vyučující předmětu je povinen zveřejnit před zahájením výuky program vyučovaného předmětu, který obsahuje zejména:

a) anotaci vyučovaného předmětu,

b) požadavky kladené na studenty v průběhu období a u zkoušky, jakož i podmínky stanovené pro udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu,

c) seznam literatury ke studiu.

(2) Hodnocení se provádí formou:

a) průběžného hodnocení,

b) zápočtu,

c) klasifikovaného zápočtu,

d) zkoušky.

(3) Průběžné hodnocení studenta se může uskutečňovat v seminářích, ve cvičeních, v praktickém vyučování, v odborné praxi nebo při exkurzích. Vyučující provádí průběžné hodnocení zejména kontrolními otázkami, zadáváním písemných prací, testy, zadáváním samostatných úkolů, semestrálními pracemi. Výsledky průběžného hodnocení mohou být příslušným způsobem zohledněny při zkoušce, klasifikovaném zápočtu a zápočtu. Do výkazu o studiu se průběžné hodnocení nezapisuje.

(4) Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje program předmětu. Zápočet uděluje vyučující předmětu, za který se zápočet uděluje. Ve výkazu o studiu se udělení zápočtu zapisuje slovem „započteno“, k němuž se připojí datum jeho udělení a podpis vyučujícího. Neudělení zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje.

(5) Při klasifikovaném zápočtu se navíc hodnotí a způsobem jako u zkoušky klasifikuje, jak student splnil požadavky zápočtu.

(6) Zkouškami se prověřují vědomosti studenta z předmětu a jeho schopnost uplatňovat poznatky získané studiem.

(7) Podle způsobu provedení může mít klasifikovaný zápočet a zkouška formu ústní, písemnou, praktickou nebo kombinovanou.

(8) Výsledky klasifikovaného zápočtu nebo zkoušky jsou hodnoceny známkami:

a) 1 – výborně,

b) 2 – velmi dobře,

c) 3 – dobře,

d) 4 – nevyhověl(a).

(9) V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítávají se všechny známky ze všech konaných zkoušek a klasifikovaných zápočtů.

(10) Výsledek klasifikovaného zápočtu a zkoušky zapíše zkoušející slovy do výkazu o studiu a připojí datum a podpis.

(11) Zkoušející určí termíny pro udělování zápočtů, klasifikovaných zápočtů a konání zkoušek z jednotlivých předmětů v dostatečném počtu a časovém předstihu.

(12) Hodnocení výsledků vzdělávání studentů se může v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem provádět také prostřednictvím kreditů.

(K § 103 zákona)

(1) Komisionální zkoušku koná student v případě,

a) koná-li druhou opravnou zkoušku,

b) požádá-li student ředitele školy o přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení svého vzdělávání,

c) koná-li rozdílovou zkoušku, nebo

d) stanoví-li tak akreditovaný vzdělávací program.

(2) Komise pro komisionální zkoušku je tříčlenná. Komisi jmenuje ředitel školy. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, členy jsou zkoušející učitel vyučující studenta danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu.

(3) Komisionální zkouška se koná v termínu stanoveném ředitelem školy tak, aby byl stanovený termín studentovi oznámen alespoň 7 dní přede dnem jejího konání. Pokud je termín dohodnutý se studentem, není předchozí oznámení nutné.

(4) Konkrétní obsah a rozsah komisionální zkoušky stanoví ředitel školy v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem. Zkouška může být ústní, písemná nebo praktická podle charakteru vyučovaného předmětu. Formy zkoušky se mohou kombinovat.

(5) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí osobní dokumentace studenta. Výsledek zkoušky sdělí předseda komise prokazatelným způsobem studentovi.

(6) Počet komisionálních zkoušek konaných v jednom dnu stanoví ředitel školy po dohodě se studentem.

(7) Student může ze závažných důvodů omluvit svoji neúčast na komisionální zkoušce, avšak nejpozději den před jejím zahájením. Student se může ze zvlášť závažných, zejména zdravotních, důvodů písemně omluvit i dodatečně, avšak nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání zkoušky. O uznání závažnosti a omluvitelnosti důvodu rozhoduje ředitel školy. Ředitel školy stanoví, případně se studentem dohodne náhradní termín zkoušky. Od náhradního termínu zkoušky se lze omluvit jen jednou.

(8) Odstoupí-li student od zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke zkoušce bez omluvy, jeho omluva nebyla uznána, nebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.

(9) Komisionální zkouška je veřejná s výjimkou písemné zkoušky a jednání zkušební komise o hodnocení studenta.

(K § 103 zákona)

(1) Termíny absolutoria stanovuje ředitel školy v období:

a) od 1. do 30. června pro řádný termín v případě vzdělávacího programu v délce studia 3 nebo 4 roky, od 1. do 30. září a od 2. do 31. ledna pro opravné a náhradní termíny,

b) od 2. do 31. ledna pro řádný termín v případě vzdělávacího programu v délce studia 3,5 nebo 4,5 let, od 1. do 30. června a od 1. do 30. září pro opravné a náhradní termíny.

(2) Řádné termíny, termíny pro opravné zkoušky a náhradní termíny musejí být zveřejněny nejméně 1 měsíc předem ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(K § 103 zákona)

(1) Přede dnem zahájení konání absolutoria neprobíhá výuka studentů posledního ročníku v rozsahu nejméně 5 po sobě následujících pracovních dnů.

(2) Příprava na zkoušku z odborných předmětů, zkoušku z cizího jazyka a na obhajobu absolventské práce trvá nejméně 20 minut.

(3) Obhajoba absolventské práce trvá nejvýše 20 minut; pokud je její součást virtuální nebo jiná prezentace, trvá nejvýše 40 minut.

(4) Zkouška z odborných předmětů trvá nejvýše 20 minut a zkouška z cizího jazyka trvá nejvýše 20 minut.

(5) Zkouška z odborných předmětů se může skládat nejvýše ze 3 odborných předmětů.

(K § 103 zákona)

(1) Výsledky jednotlivých zkoušek a obhajoby absolventské práce jsou hodnoceny známkami:

a) 1 – výborně,

b) 2 – velmi dobře,

c) 3 – dobře,

d) 4 – nevyhověl(a).

(2) Do celkového hodnocení absolutoria se započítává klasifikace zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce.

(3) Celkové hodnocení studenta u absolutoria se vyjadřuje stupni:

a) prospěl s vyznamenáním, jestliže student není hodnocen z žádné zkoušky nebo obhajoby absolventské práce známkou horší než 2 - velmi dobře a průměr stupňů prospěchu studenta při absolutoriu není vyšší než 1,50,

b) prospěl, jestliže student není hodnocen z žádné zkoušky nebo obhajoby absolventské práce známkou horší než 3 – dobře,

c) neprospěl, jestliže student má v hodnocení z některé zkoušky nebo obhajoby absolventské práce známku prospěchu 4 – nevyhověl.

(4) Celkové hodnocení absolutoria včetně hodnocení jeho jednotlivých zkoušek oznámí studentovi předseda zkušební komise v den, ve kterém konal student absolutorium.

(K § 123 odst. 5 zákona)

Nejvyšší úplata za vyšší odborné vzdělávání (dále jen „školné“) se za školní rok stanovuje ve výši 3 000 Kč.

(K § 123 odst. 5 zákona)

(1) Student uhradí školné ve dvou splátkách:

a) nejpozději do 15. října za zimní období a nejpozději do 15. února za letní období příslušného školního roku,

b) přijatý uchazeč o studium musí uhradit první splátku nejpozději do 15 dnů po obdržení rozhodnutí o přijetí.

(2) Při přijetí ke vzdělávání v průběhu školního roku uhradí student poměrnou částku za příslušné období nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o přijetí nabylo právní moci.

(3) Při přerušení studia nebo ukončení vzdělávání v průběhu zimního nebo letního období se školné nevrací.

(K § 108a odst. 5 zákona)

(1) Nostrifikační zkouškou se ověřuje, zda znalosti a dovednosti žadatele odpovídají cílům a obsahu vzdělávání podle vzdělávacího programu v oblasti vojenství. Nostrifikační zkoušku nařizuje žadateli Ministerstvo obrany.

(2) Nostrifikační zkouška se koná před komisí, která je nejméně tříčlenná a jejíž předseda a ostatní členové jsou jmenováni Ministerstvem obrany.

(3) Obsah, rozsah a termín konání nostrifikační zkoušky určuje Ministerstvo obrany po dohodě s ředitelem školy.

(4) O hodnocení celkového výsledku nostrifikační zkoušky rozhoduje komise hlasováním. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise.

(5) O nostrifikační zkoušce se sepisuje protokol.

Ustanovení upravující střední vzdělávání se vztahují i na nástavbové studium.

Ustanovení § 36 odst. 4 a 5 se nepoužije, pokud učební dokumenty vydané podle dosavadních právních předpisů, které se považují za akreditované vzdělávací programy, stanovují podmínky zkoušky z odborných předmětů odlišně.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministryně:

JUDr. Parkanová v. r.

Příloha k vyhlášce č. 220/2007 Sb.

1) Vyhláška č. 269/1999 Sb., o rozsahu, výši a způsobu poskytování naturálních náležitostí a peněžních náležitostí žákům vojenských středních škol, kteří nejsou vojáky v činné službě a kteří se soustavně studiem připravují k výkonu služby vojáka z povolání.

2) § 3 odst. 7 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

3) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 108 školského zákona.

5) § 69 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb.

6) § 69 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb.

7) § 31 zákona.