§ 113 zákon o vojácích z povolání – Odpovědnost za škodu na odložených věcech
Zákon o vojácích z povolání · 221/1999 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 113 zákona o vojácích z povolání stanovuje, že stát odpovídá za škodu na věcech, které voják odložil při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním na určeném či obvyklém místě, přičemž pro věci, které se obvykle do služby nenosí, platí omezení výše náhrady, pokud nebyly převzaty do úschovy nebo škodu nezpůsobil jiný voják. (§ 113 zákona č. 221/1999 Sb., zákon o vojácích z povolání, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Odpovědnost za škodu na odložených věcech
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže její vznik voják neohlásil nadřízenému bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl.“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…její vznik voják neohlásil nadřízenému bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl.“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 221/1999 Sb.
(1) Stát odpovídá za škodu na věcech, které voják odložil při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním na určeném nebo obvyklém místě.
(2) Za věci, které voják obvykle do služby nenosí a které nadřízený nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá stát jen do výše dvojnásobku minimální mzdy, kterou stanovuje zvláštní právní předpis.17) Jestliže škoda na těchto věcech byla způsobena jiným vojákem nebo jestliže nadřízený tyto věci převzal do úschovy, hradí se škoda bez omezení.
(3) Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže její vznik voják neohlásil nadřízenému bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud si voják odloží své věci (např. uniformu, batoh) na místě k tomu určeném (šatna, skříňka) nebo obvyklém (např. v kanceláři na věšáku) a tyto věci se poškodí nebo ztratí, stát za to nese odpovědnost a škodu uhradí.
- Jestliže si voják do služby přinese věci, které tam běžně nenosí (např. drahý šperk, velkou sumu peněz), a tyto věci se poškodí, stát uhradí škodu maximálně do výše dvojnásobku minimální mzdy, pokud nadřízený tyto věci nepřevzal do zvláštní úschovy.
- Omezení výše náhrady (dvojnásobek minimální mzdy) neplatí, pokud škodu na těchto "neobvyklých" věcech způsobil jiný voják, nebo pokud nadřízený tyto věci převzal do úschovy – v takových případech se hradí celá škoda.
Na co si dát pozor
- Voják musí škodu nahlásit nadřízenému bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů od doby, kdy se o škodě dozvěděl, jinak nárok na náhradu škody zanikne.
- Pro plnou náhradu škody na věcech, které se obvykle do služby nenosí, je klíčové, aby je nadřízený převzal do zvláštní úschovy.
- Důležité je odkládat věci na určeném nebo obvyklém místě, aby vznikla odpovědnost státu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 433 Odpovědnost za škodu způsobenou na vnesených (Občanský zákoník)§ 1 Odpovědnost za škodu způsobenou na vnesených (Nařízení vlády, kterým se provádí občans)§ 14 Odpovědnost za škodu způsobenou na vnesených (Vyhláška ministerstva spravedlnosti, kte)§ 97 Odpovědnost za škodu na odložených věcech (Zákon České národní rady o služebním pom)§ 91 Odpovědnost za škodu na odložených věcech (Zákon o služebním poměru policistů zařaz)