Poštovní zákon

(1) Pošta, její zaměstnanci nebo jiní zaměstnanci v poštovní službě, byť i jen dočasně činní, nesmějí nikomu dávati zprávy o poštovním styku určitých osob nebo o obsahu třeba otevřených poštovních zásilek. Pokud ustanovení odstavce 4 nestanoví jinak, nesmějí otvírati uzavřené poštovní zásilky, ani jinak pátrati po jejich obsahu. Osobám třetím nesmějí dáti ani možnost, aby se o poštovních zásilkách něčeho dovídaly.

(2) Zprávy o poštovních zásilkách smí pošta dávati jen odesilateli a adresátu nebo jejich oprávněným zástupcům nebo právním nástupcům. Soudům a úřadům smí pošta vydati poštovní zásilky, dávati o nich zprávy nebo dovoliti nahlížeti do poštovních dokladů jen v případech stanovených zákonem.

(3) Všeobecná povinnost oznamovati určité trestné činy, stanovená zákonem, není dotčena ustanovením odstavce 1 a 2.

(4) Pošta má právo otevříti uzavřené poštovní zásilky:

1. nemohou-li býti ani dodány adresátovi, ani vráceny odesilateli (neodbytné zásilky);

2. zjistí-li se na nich po podání vnější závada, která by mohla míti podstatný vliv na odpovědnost pošty;

3. je-li důvodné podezření, že obsahují věci, jejichž doprava je zakázána zákonem, nebo je nebezpečná, t. j. věci, které by mohly ohroziti lidskou bezpečnost nebo lidské zdraví nebo poškoditi jiné věci.

III. Zvláštní oprávnění pošty.

(1) Nejsou přípustné exekuční a zajišťovací úkony na peníze plynoucí poště z její činnosti nebo přijaté poštou pro státní pokladnu, na zásilky odevzdané poště k dopravě, dokud nebyly vydány příjemci, na dopravní prostředky, zařízení a nářadí určené pro poštovní službu a na úplatu poskytovanou státem osobám obstarávajícím poštovní dopravu, pokud úplata je určena pro úhradu nákladů na tuto dopravu.

(2) Pokud nejsou přípustné exekuční a zajišťovací úkony, nelze ani zříditi dobrovolné zástavní právo.

(3) Poště přísluší zadržovací právo na zásilky odevzdané jí k dopravě za poplatky a výdaje na zásilkách váznoucí.

(1) Mimo případy stanovené zákonem nelze poště naříditi výkon veřejných služeb nebo ukládati jí břemena, kterými by byl postižen řádný a nerušený chod poštovní služby.

(2) Úřady a orgány státní a jiné veřejné správy jsou povinny poskytnouti poště na její žádost neodkladnou a účinnou pomoc k výkonu její služby nebo jejích práv.

(3) Veřejní dopravci a soukromí živnostenští dopravci jsou povinni dopravovati na žádost pošty za přiměřenou náhradu poštovní zásilky a zaměstnance je doprovázející. Pošta při tom přihlédne ke zřetelům hospodárného provozu dopravcova.

(4) Poště je vyhrazeno vydávati poštovní známky a jiné poštovní cenniny, jakož i používati pro poštovní službu zvláštní služební odznaky a oděv.

IV. Stížnosti. Odpovědnost pošty.

(1) Při sporech o tom, byly-li náležitě splněny podmínky pro používání pošty, vyhovuje-li postup při poštovní dopravě nebo byl-li poštovní poplatek správně vyměřen, je pořad práva vyloučen.

(2) Kdo se cítí poškozen jednáním pošty, může si stěžovati u poštovních správních úřadů. O stížnostech rozhodují tyto úřady v pořadí stolic; jsou povinny projednati je neodkladně a podle okolností zjednati nápravu.

(3) Pro řízení o stížnostech podle odstavce 2 použije se obdobně předpisů, platných pro řízení ve věcech správních.

(1) V případech, ve kterých poštovní správní úřad rozhoduje o nárocích vyplývajících z odpovědnosti pošty za věci poštou dopravované, jest straně dotčené rozhodnutím ponecháno na vůli dovolávati se po vyčerpání opravných prostředků nápravy ve výroku o těchto nárocích pořadem práva.

(2) Pro řízení, kterým poštovní správní úřady rozhodují o nárocích podle odstavce 1, platí obdobně ustanovení § 11, odst. 2 a 3.

V. Trestní ustanovení.

(1) Poštovní zaměstnanec nebo jiný zaměstnanec v poštovní službě, byť i jen dočasně činný, který úmyslně

1. jedná proti ustanovení § 8, odst. 1, nebo

2. poštovní zásilku poškodí, zničí, odstraní, zadrží nebo zatají, nebo takové jednání třetí osobě dovolí nebo při něm pomáhá,

bude potrestán soudem za přečin vězením od 8 dnů do 6 měsíců, není-li čin přísněji trestný. Zamýšlel-li však vinník zjednati činem sobě nebo jinému majetkový prospěch, bude potrestán tuhým vězením od 14 dnů do 6 měsíců.

(2) Pokus přečinu je trestný.

(3) Poštovním známkám a jiným poštovním ceninám (§ 10, odst. 4) se poskytuje trestní ochrana podle zvláštních zákonných ustanovení.

(1) Kdo

1. dopravuje nebo dá dopraviti jinak než poštou věci vytčené v § 2, aniž běží o dopravu podle § 3, nebo

2. jedná proti předpisům § 3, omezujícím výjimky z poštovní výhrady, nebo proti ustanovení § 7, odst. 2, nebo

3. zřídí proti ustanovení § 4 podnik k dopravě věcí vytčených v § 2,

bude potrestán za těžký důchodkový přestupek pokutou, vyměřenou pětinásobkem až třicetinásobkem poštovního poplatku, o který byla nebo mohla býti pošta zkrácena, a nelze-li výši tohoto poplatku zjistiti, pětinásobkem až třicetinásobkem jeho pravděpodobné výše. Avšak nejmenší pokuta za přestupek podle č. 1 a 2 tohoto odstavce se vyměří částkou 30 Kčs a za přestupek podle č. 3 tohoto odstavce částkou 1000 Kčs. Mimo to buď vinníku uloženo zaplatiti poště poplatek, o který byla zkrácena, po případě jeho pravděpodobnou výši.

(2) Pokutu podle odstavce 1, nepřesahuje-li částku 500 Kčs a podrobí-li se jí vinník, ukládá poštovní správní úřad; jinak se použije předpisů o stíhání důchodkových přestupků.

(3) Kdo neoprávněně použije zvláštních služebních odznaků nebo oděvu pro poštovní službu (§ 10, odst. 4), bude potrestán za přestupek okresním národním výborem, neběží-li o čin soudně trestný, pokutou do 5000 Kčs nebo vězením do 14 dnů. V případě nedobytnosti pokuty buď vyměřen zároveň náhradní trest vězení podle míry zavinění do 14 dnů.

(4) Pokus přestupku podle odstavce 1 a 3 je trestný.

VI. Závěrečná ustanovení.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením upravila odpovědnost pošty za věci poštou dopravované, jakož i ostatní podrobnosti o věcech upravených tímto zákonem.

(1) Mezinárodní poštovní styk a věci s ním souvisící upravují mezinárodní dohody, úmluvy a ujednání. Ustanovení těchto dohod, úmluv a ujednání mají po dobu své mezinárodní účinnosti též účinnost vnitrostátní.

(2) Pokud mezinárodní dohody, úmluvy a ujednání nestanoví nic jiného, platí ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných též pro mezinárodní poštovní styk.

Dnem, kdy tento zákon nabývá účinnosti, se zrušují:

cís. patent ze dne 5. listopadu 1837, č. 47 sb. zák. pol. z roku 1838 a č. 240 sb. zák. soud., kterým byl vyhlášen poštovní zákon,

cís. patent ze dne 26. prosince 1850, č. 4 ř. z. z roku 1851, kterým byl vyhlášen provisorní poštovní zákon pro Uhry, Sedmihradsko atd.,

§§ 423 až 435 důchodkového trestního zákona, vyhlášeného cís. patentem ze dne 11. července 1835, č. 112 sb. zák. pol.,

jakož i všechna v jiných předpisech obsažená ustanovení odporující tomuto zákonu.

Tento zákon nabývá účinnosti 30. dnem po vyhlášení; provede jej ministr pošt v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Dr. Beneš v. r.

Dr. Zenkl v. r.

Hála v. r.