§ 7 Zákon o dani z přidané hodnoty – Předmět daně a místo plnění
Zákon o dani z přidané hodnoty · 222/1992 Sb. · § 7 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 7 zákona o dani z přidané hodnoty definuje, co je předmětem daně z přidané hodnoty v tuzemsku, přičemž zahrnuje veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty, včetně naturálního plnění, a také plnění uskutečněná plátcem pro účely nesouvisející s podnikáním.
§ 7 Předmět daně a místo plnění
(1) Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně naturálního plnění v tuzemsku, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považují i plnění uskutečněná plátcem pro účely nesouvisející s podnikáním.
Paragraf 7 zákona o dani z přidané hodnoty definuje, co je předmětem daně z přidané hodnoty v tuzemsku, přičemž zahrnuje veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty, včetně naturálního plnění, a také plnění uskutečněná plátcem pro účely nesouvisející s podnikáním.
Co to znamená v praxi
DPH se platí z prodeje zboží a služeb, a to i v případě, že za ně není zaplaceno penězi (např. výměna zboží za zboží).
DPH se vztahuje i na plnění, která plátce poskytne bezplatně nebo pro svou osobní spotřebu, pokud by jinak podléhala DPH.
Zákon předpokládá, že DPH se uplatňuje na všechna zdanitelná plnění, pokud výslovně nestanoví výjimku.
Na co si dát pozor
I když plátce neobdrží za plnění úplatu, může mu vzniknout povinnost odvést DPH.
Plnění, která nesouvisejí s podnikáním plátce (např. použití firemního majetku pro soukromé účely), mohou být předmětem DPH.