Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 6

§ 6 zákon, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Zásady pro stavbu úložného místa

Zákon, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony · 225/2017 Sb. · Nemovitosti a stavební právo

Stručně: Paragraf 6 zákona 225/2017 Sb. stanovuje, že provozovatel musí zřídit úložné místo pro těžební odpady, pokud není stanoveno jinak, a upravuje podmínky pro jeho povolování, umístění a provoz. Pro uložení těžebních odpadů je nutné zřídit speciální úložné místo, které podléhá schvalovacímu procesu. (§ 6 zákona č. 225/2017 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Pro uložení těžebních odpadů musí provozovatel zřídit úložné místo, není-li dále stanoveno jinak; tím nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů17). Schválený plán musí být součástí žádosti o povolení stavby úložného místa, pokud její povolení nebude spojeno s řízením o umístění úložného místa.

(2) Umístění stavby úložného místa v hranicích dobývacího prostoru, jakož i její změnu a užívání povoluje, případně její odstranění nařizuje nebo povoluje obvodní báňský úřad39).

(3) Umístění stavby úložného místa mimo dobývací prostor, jakož i její změnu nebo užívání, případně její odstranění nařizují nebo povolují orgány podle zvláštních právních předpisů21). Příslušný obvodní báňský úřad je v takovém případě dotčeným orgánem.

(4) Za stavbu úložného místa se nepovažuje uložení

a) těžebních odpadů klasifikovaných jako nebezpečné, které vznikly neočekávaně, mají-li být uloženy v daném místě po dobu kratší než 6 měsíců,

b) těžebních odpadů, které nejsou klasifikované jako nebezpečné, mají-li být uloženy v daném místě na dobu kratší než 12 měsíců,

c) neznečištěných zemin, těžebních odpadů, které nejsou klasifikované jako nebezpečné a vznikají při ložiskovém průzkumu nerostů, odpadů vznikajících při těžbě, úpravě a skladování rašeliny a inertního těžebního odpadu, mají-li být v daném místě uloženy na dobu kratší než 3 roky.

Doba podle písmen a) až c) počíná běžet ode dne prvního uložení těžebního odpadu v daném místě.

(5) Při umístění a povolení stavby, povolení provozu nebo při změně úložného místa je provozovatel povinen

a) úložné místo umístit s ohledem na chráněné oblasti a geologické, hydrologické, hydrogeologické, seismické a geotechnické faktory a navrhnout jej tak, aby

1. splňovalo všechny nezbytné podmínky pro předcházení znečištění půdy, ovzduší a podzemních nebo povrchových vod stanovené jinými právními předpisy18),

2. byl zajištěn účinný sběr znečištěné vody a průsaků, pokud je vyžadován v povolení podle § 8, a

3. byla omezena eroze způsobovaná větrem a vodou v nejvyšší technicky možné a ekonomicky únosné míře,

b) úložné místo provést a udržovat tak, aby byla zajištěna jeho geotechnická stabilita, aby se předcházelo znečištění půdy, ovzduší a povrchových nebo podzemních vod a aby bylo co možná nejvíce minimalizováno poškození krajiny,

c) vypracovat postup pro pravidelné monitorování a kontrolu úložného místa v průběhu jeho provozu a po určenou dobu po jeho ukončení,

d) podle postupu uvedeného v písmenu c) monitorovat a kontrolovat úložné místo.

(6) V případě, že výsledky kontrol podle odstavce 5 písm. d) prokáží nestabilitu úložného místa nebo znečištění vody nebo půdy, musí provozovatel přijmout nezbytná opatření k odstranění těchto nedostatků a musí informovat orgán, který provoz úložného místa povolil.

(7) Záznamy o monitorování a kontrolách podle odstavce 5 písm. d) musí provozovatel vést společně s podklady k povolení po dobu provozu úložného místa a uchovávat v souladu s § 11 odst. 2.

(8) Provozovatel je povinen oznámit příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, u odkališť rovněž příslušnému vodoprávnímu úřadu, bez zbytečného odkladu, nejpozději do 48 hodin, každou událost, která by mohla ovlivnit stabilitu úložného místa, a každý jeho nepříznivý vliv na životní prostředí zjištěný při kontrole nebo monitorování. Provozovatel v případě potřeby postupuje podle havarijního plánu a bez zbytečného odkladu musí vznik takové události oznámit orgánům podle věty první a dalším orgánům uvedeným v havarijním plánu.

(9) Pokud dojde při nakládání s těžebním odpadem k závažné nehodě, je provozovatel povinen tuto skutečnost ohlásit také odborové organizaci, radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nepůsobí-li u provozovatele žádný ze zástupců zaměstnanců uvedených ve větě první, musí být zaměstnanci informováni přímo.

39) § 16 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb.“.

2. V § 8 odstavec 1 zní:

„(1) Stavbu úložného místa lze provozovat pouze na základě povolení. Provoz úložného místa a jeho změny povoluje obvodní báňský úřad v souladu s jeho umístěním a povolením.“.

3. V § 8 odst. 2 písmeno d) zní:

„d) stavební povolení, nebyla-li stavba úložného místa povolena v rámci povolení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, jde-li o odval,“.

4. V § 8 odst. 2 se písmena e) a f) zrušují.

Dosavadní písmena g) až l) se označují jako písmena e) až j).

5. V § 17 odst. 3 písm. f) se za slovo „místa“ vkládají slova „v dobývacím prostoru“.

6. V § 20 odst. 2 písmeno d) zní:

„d) nesplní některou ze zásad pro stavbu úložného místa podle § 6 odst. 1, 5 nebo 8,“.

7. V § 22 odst. 1 se slova „odst. 6“ nahrazují slovy „odst. 8“.

ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ

Čl. XLVII

Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb., zákona č. 49/2016 Sb. a zákona č. 194/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 10 zní:

„(1) Tento zákon upravuje postupy při přípravě, umisťování a povolování staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací a uvádění těchto staveb do užívání s cílem urychlit jejich majetkoprávní přípravu, umisťování, povolování a povolování jejich užívání, jakož i vydávání podmiňujících podkladových správních rozhodnutí, a urychlení následného soudního přezkumu všech správních rozhodnutí v souvislosti s těmito stavbami. Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie10) výkon státní správy a postup při povolování projektů společného zájmu.

10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“.

2. V § 1 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

„b) stavby dráhy celostátní nebo stavby s nimi související,“.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).

3. V § 1 odst. 2 se na začátek písmene c) vkládá slovo „další“.

4. V § 1 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 11 zní:

„(3) Vodní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí

a) stavba vodního díla11) umisťovaného v plochách a koridorech vymezených v platné politice územního rozvoje a stavby s ní související, nebo

b) stavba vodního díla11) budovaná ve veřejném zájmu na ochranu před povodněmi, k prevenci nebo zmírnění následků sucha, jakož i k jiným účelům podle vodního zákona11) a ve veřejném zájmu, a stavby s ní související.

11) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

5. V § 1 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní:

„(4) Energetickou infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumějí stavby a zařízení elektrizační soustavy, plynárenské soustavy, soustavy zásobování tepelnou energií a stavby a zařízení ropovodů a produktovodů podle jiného zákona zřizované a provozované ve veřejném zájmu5), pokud nejsou v rozporu s platnou politikou územního rozvoje a se zásadami územního rozvoje. Vybranými stavbami energetické infrastruktury se rozumí

a) stavby a zařízení přenosové soustavy,

b) výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více,

c) stavby a zařízení přepravní soustavy,

d) zásobníky plynu,

e) stavby a zařízení ropovodů a produktovodů,

f) stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV a

g) stavby a zařízení vysokotlakých plynovodů distribuční soustavy.

5) § 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.“.

6. V § 2 odstavec 1 zní:

„(1) Vztahuje-li se na řízení tento zákon, příslušný úřad v oznámení o zahájení řízení poučí účastníky o této skutečnosti.“.

7. V § 2 se odstavce 2 až 4 zrušují.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 2.

8. V § 2 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 1a znějí:

„(3) Po dobu vyvlastňovacího řízení se běh lhůty platnosti rozhodnutí o povolení stavby staví.

(4) Při rozhodování o žalobách proti správním rozhodnutím vydaným v řízeních podle odstavce 2 rozhodne soud vždy o všech žalobních bodech1a).

1a) § 71 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního.“.

9. Za § 2a se vkládají nové § 2b až 2d, které včetně nadpisů znějí:

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pro uložení těžebních odpadů je nutné zřídit speciální úložné místo, které podléhá schvalovacímu procesu.
  • Povolování úložného místa se liší podle toho, zda se nachází uvnitř nebo vně dobývacího prostoru; v prvním případě rozhoduje obvodní báňský úřad, ve druhém jiné orgány, přičemž báňský úřad je dotčeným orgánem.
  • Některá dočasná uložení těžebních odpadů se nepovažují za stavbu úložného místa a nevyžadují tak povolení, například uložení nebezpečných odpadů na dobu kratší než 6 měsíců nebo neznečištěných zemin na dobu kratší než 3 roky.
  • Při umisťování a provozu úložného místa je nutné zohlednit řadu faktorů, jako jsou geologické podmínky, ochrana vod a ovzduší, stabilita a minimalizace poškození krajiny, a zajistit monitorování.

Na co si dát pozor

  • Je třeba pečlivě rozlišovat, zda se jedná o stavbu úložného místa, která vyžaduje povolení, nebo o dočasné uložení, které je z této povinnosti vyňato.
  • Provozovatel musí zajistit, aby úložné místo splňovalo přísné podmínky pro ochranu životního prostředí a geotechnickou stabilitu.
  • Součástí žádosti o povolení stavby úložného místa musí být schválený plán, pokud se povolení nespojuje s řízením o umístění.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 22 (Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a k)