Zákon, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

(1) Pro uložení těžebních odpadů musí provozovatel zřídit úložné místo, není-li dále stanoveno jinak; tím nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů17). Schválený plán musí být součástí žádosti o povolení stavby úložného místa, pokud její povolení nebude spojeno s řízením o umístění úložného místa.

(2) Umístění stavby úložného místa v hranicích dobývacího prostoru, jakož i její změnu a užívání povoluje, případně její odstranění nařizuje nebo povoluje obvodní báňský úřad39).

(3) Umístění stavby úložného místa mimo dobývací prostor, jakož i její změnu nebo užívání, případně její odstranění nařizují nebo povolují orgány podle zvláštních právních předpisů21). Příslušný obvodní báňský úřad je v takovém případě dotčeným orgánem.

(4) Za stavbu úložného místa se nepovažuje uložení

a) těžebních odpadů klasifikovaných jako nebezpečné, které vznikly neočekávaně, mají-li být uloženy v daném místě po dobu kratší než 6 měsíců,

b) těžebních odpadů, které nejsou klasifikované jako nebezpečné, mají-li být uloženy v daném místě na dobu kratší než 12 měsíců,

c) neznečištěných zemin, těžebních odpadů, které nejsou klasifikované jako nebezpečné a vznikají při ložiskovém průzkumu nerostů, odpadů vznikajících při těžbě, úpravě a skladování rašeliny a inertního těžebního odpadu, mají-li být v daném místě uloženy na dobu kratší než 3 roky.

Doba podle písmen a) až c) počíná běžet ode dne prvního uložení těžebního odpadu v daném místě.

(5) Při umístění a povolení stavby, povolení provozu nebo při změně úložného místa je provozovatel povinen

a) úložné místo umístit s ohledem na chráněné oblasti a geologické, hydrologické, hydrogeologické, seismické a geotechnické faktory a navrhnout jej tak, aby

1. splňovalo všechny nezbytné podmínky pro předcházení znečištění půdy, ovzduší a podzemních nebo povrchových vod stanovené jinými právními předpisy18),

2. byl zajištěn účinný sběr znečištěné vody a průsaků, pokud je vyžadován v povolení podle § 8, a

3. byla omezena eroze způsobovaná větrem a vodou v nejvyšší technicky možné a ekonomicky únosné míře,

b) úložné místo provést a udržovat tak, aby byla zajištěna jeho geotechnická stabilita, aby se předcházelo znečištění půdy, ovzduší a povrchových nebo podzemních vod a aby bylo co možná nejvíce minimalizováno poškození krajiny,

c) vypracovat postup pro pravidelné monitorování a kontrolu úložného místa v průběhu jeho provozu a po určenou dobu po jeho ukončení,

d) podle postupu uvedeného v písmenu c) monitorovat a kontrolovat úložné místo.

(6) V případě, že výsledky kontrol podle odstavce 5 písm. d) prokáží nestabilitu úložného místa nebo znečištění vody nebo půdy, musí provozovatel přijmout nezbytná opatření k odstranění těchto nedostatků a musí informovat orgán, který provoz úložného místa povolil.

(7) Záznamy o monitorování a kontrolách podle odstavce 5 písm. d) musí provozovatel vést společně s podklady k povolení po dobu provozu úložného místa a uchovávat v souladu s § 11 odst. 2.

(8) Provozovatel je povinen oznámit příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, u odkališť rovněž příslušnému vodoprávnímu úřadu, bez zbytečného odkladu, nejpozději do 48 hodin, každou událost, která by mohla ovlivnit stabilitu úložného místa, a každý jeho nepříznivý vliv na životní prostředí zjištěný při kontrole nebo monitorování. Provozovatel v případě potřeby postupuje podle havarijního plánu a bez zbytečného odkladu musí vznik takové události oznámit orgánům podle věty první a dalším orgánům uvedeným v havarijním plánu.

(9) Pokud dojde při nakládání s těžebním odpadem k závažné nehodě, je provozovatel povinen tuto skutečnost ohlásit také odborové organizaci, radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nepůsobí-li u provozovatele žádný ze zástupců zaměstnanců uvedených ve větě první, musí být zaměstnanci informováni přímo.

39) § 16 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb.“.

2. V § 8 odstavec 1 zní:

„(1) Stavbu úložného místa lze provozovat pouze na základě povolení. Provoz úložného místa a jeho změny povoluje obvodní báňský úřad v souladu s jeho umístěním a povolením.“.

3. V § 8 odst. 2 písmeno d) zní:

„d) stavební povolení, nebyla-li stavba úložného místa povolena v rámci povolení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, jde-li o odval,“.

4. V § 8 odst. 2 se písmena e) a f) zrušují.

Dosavadní písmena g) až l) se označují jako písmena e) až j).

5. V § 17 odst. 3 písm. f) se za slovo „místa“ vkládají slova „v dobývacím prostoru“.

6. V § 20 odst. 2 písmeno d) zní:

„d) nesplní některou ze zásad pro stavbu úložného místa podle § 6 odst. 1, 5 nebo 8,“.

7. V § 22 odst. 1 se slova „odst. 6“ nahrazují slovy „odst. 8“.

ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ

Čl. XLVII

Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb., zákona č. 49/2016 Sb. a zákona č. 194/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 10 zní:

„(1) Tento zákon upravuje postupy při přípravě, umisťování a povolování staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací a uvádění těchto staveb do užívání s cílem urychlit jejich majetkoprávní přípravu, umisťování, povolování a povolování jejich užívání, jakož i vydávání podmiňujících podkladových správních rozhodnutí, a urychlení následného soudního přezkumu všech správních rozhodnutí v souvislosti s těmito stavbami. Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie10) výkon státní správy a postup při povolování projektů společného zájmu.

10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“.

2. V § 1 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

„b) stavby dráhy celostátní nebo stavby s nimi související,“.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).

3. V § 1 odst. 2 se na začátek písmene c) vkládá slovo „další“.

4. V § 1 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 11 zní:

„(3) Vodní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí

a) stavba vodního díla11) umisťovaného v plochách a koridorech vymezených v platné politice územního rozvoje a stavby s ní související, nebo

b) stavba vodního díla11) budovaná ve veřejném zájmu na ochranu před povodněmi, k prevenci nebo zmírnění následků sucha, jakož i k jiným účelům podle vodního zákona11) a ve veřejném zájmu, a stavby s ní související.

11) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

5. V § 1 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní:

„(4) Energetickou infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumějí stavby a zařízení elektrizační soustavy, plynárenské soustavy, soustavy zásobování tepelnou energií a stavby a zařízení ropovodů a produktovodů podle jiného zákona zřizované a provozované ve veřejném zájmu5), pokud nejsou v rozporu s platnou politikou územního rozvoje a se zásadami územního rozvoje. Vybranými stavbami energetické infrastruktury se rozumí

a) stavby a zařízení přenosové soustavy,

b) výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více,

c) stavby a zařízení přepravní soustavy,

d) zásobníky plynu,

e) stavby a zařízení ropovodů a produktovodů,

f) stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV a

g) stavby a zařízení vysokotlakých plynovodů distribuční soustavy.

5) § 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.“.

6. V § 2 odstavec 1 zní:

„(1) Vztahuje-li se na řízení tento zákon, příslušný úřad v oznámení o zahájení řízení poučí účastníky o této skutečnosti.“.

7. V § 2 se odstavce 2 až 4 zrušují.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 2.

8. V § 2 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 1a znějí:

„(3) Po dobu vyvlastňovacího řízení se běh lhůty platnosti rozhodnutí o povolení stavby staví.

(4) Při rozhodování o žalobách proti správním rozhodnutím vydaným v řízeních podle odstavce 2 rozhodne soud vždy o všech žalobních bodech1a).

1a) § 71 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního.“.

9. Za § 2a se vkládají nové § 2b až 2d, které včetně nadpisů znějí:

(1) Vybrané stavby energetické infrastruktury může stavební úřad umístit a povolit ve společném územním a stavebním řízení nebo ve společném územním a stavebním řízení s posuzováním vlivů na životní prostředí, ve kterém postupuje podle stavebního zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Vybrané stavby energetické infrastruktury uvedené v § 1 odst. 4 písm. f) a g) může stavební úřad umístit v územním řízení nebo územním řízení s posuzováním vlivů na životní prostředí, ve kterém postupuje podle stavebního zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Pro vybrané stavby energetické infrastruktury uvedené v § 1 odst. 4 písm. f) a g) je příslušným stavebním úřadem obecní úřad obce s rozšířenou působností.

(4) Elektroenergetická vedení o napěťové hladině 400 kV a vyšší se v zastavěném území obcí umisťují nad zem.

(1) Stavební úřad vydává na žádost stavebníka předběžnou informaci o podmínkách pro vydání společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, včetně požadavků na údaje, podklady a obsah dokumentace, které má stavebník předložit k žádosti o vydání společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje.

(2) Stavebník k žádosti o společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, předkládá závazná stanoviska dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů jen tehdy, jestliže byla opatřena před podáním žádosti.

(3) Stavební úřad, je-li žádost o společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, úplná, nařídí k zajištění závazných stanovisek dotčených orgánů a k jejich koordinaci společné jednání s dotčenými orgány. Dotčené orgány při společném jednání uplatní, popřípadě doplní svá závazná stanoviska a stavební úřad zajistí řešení případných rozporů tak, aby byla podkladem pro další řízení. Společné jednání je neveřejné, stavební úřad oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 15 dnů předem.

(4) Dotčený orgán si může vyhradit uplatnění závazného stanoviska v prodloužené lhůtě 30 dnů ode dne konání společného jednání. Pokud dotčený orgán závazné stanovisko neuplatní ani v dodatečné lhůtě, má se za to, že nemá výhrady a jím hájený veřejný zájem není dotčen.

(5) Odstavce 3 a 4 se pro vydání závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nepoužijí.

(1) U vybraných staveb energetické infrastruktury uvedených v § 1 odst. 4 písm. f) a g) předkládá stavebník k žádosti o vydání územního rozhodnutí závazná stanoviska dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů jen tehdy, jestliže byla opatřena před podáním žádosti.

(2) Stavební úřad, je-li žádost o vydání územního rozhodnutí úplná, nařídí k zajištění závazných stanovisek dotčených orgánů a k jejich koordinaci společné jednání s dotčenými orgány. Dotčené orgány při společném jednání uplatní, popřípadě doplní svá závazná stanoviska a stavební úřad zajistí řešení případných rozporů tak, aby byla podkladem pro další řízení. Společné jednání je neveřejné, stavební úřad oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 15 dnů předem.

(3) Dotčený orgán si může vyhradit uplatnění závazného stanoviska v prodloužené lhůtě 30 dnů ode dne konání společného jednání. Pokud dotčený orgán závazné stanovisko neuplatní ani v dodatečné lhůtě, má se za to, že nemá výhrady a jím hájený veřejný zájem není dotčen.

(4) Odstavce 2 a 3 se pro vydání závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nepoužijí.“.

10. V § 3a větě první se slova „Návrh smlouvy“ nahrazují slovem „Smlouva“ a za slovo „komunikací“ se vkládají slova „nebo energetické infrastruktury“.

11. V § 3b se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) U energetické infrastruktury se odstavce 1 až 5 nepoužijí.“.

12. V § 3c větě první se za slovo „komunikací“ vkládají slova „nebo energetické infrastruktury“.

13. Za část první se vkládá část druhá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 11 až 13 zní:

„ČÁST DRUHÁ

(1) Předkladatel projektu společného zájmu11) energetické infrastruktury (dále jen „projekt“) předloží Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) písemné oznámení o projektu k posouzení zralosti projektu pro další projednávání a povolování. Oznámení kromě obecných náležitostí obsahuje zejména

a) identifikaci stavebního záměru jako projektu společného zájmu zařazeného do unijního seznamu podle prováděcího nařízení Evropské komise12),

b) údaje o podmínkách stanovených pro stavební záměr politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací, nebo vyjádření příslušného orgánu územního plánování, není-li stavební záměr těmito dokumentacemi řešen,

c) údaje o požadovaných změnách oproti řešení přijatému v územně plánovací dokumentaci včetně podrobného odůvodnění nezbytnosti takovéto změny,

d) vymezení jednotlivých staveb souboru staveb, které tvoří projekt společného zájmu, které budou předmětem jednoho komplexního rozhodnutí13),

e) grafické podklady,

f) situace, zakreslení staveb do mapových podkladů v měřítku 1 : 5 000 nebo 1 : 10 000,

g) návrh harmonogramu dalšího projednávání a povolování projektu společného zájmu,

h) návrh rozsahu materiálů a informací, které mají být obsahem dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí.

(2) Podléhá-li projekt společného zájmu jako záměr posuzování vlivů na životní prostředí, předkladatel k oznámení připojí závěr zjišťovacího řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud byl vydán, nebo doklad o tom, že bylo podáno oznámení záměru příslušnému orgánu podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

(1) K projednání oznámení nařídí ministerstvo do 30 dnů ode dne jeho podání společné jednání s dotčenými orgány k posouzení zralosti projektu a ke stanovení rozsahu materiálu a informací, které mají být obsahem dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí.

(2) Dotčené orgány sdělí svá stanoviska k oznámení projektu a požadavky na rozsah materiálů a úroveň podrobností informací v dokumentaci žádosti o komplexní rozhodnutí nejpozději do 15 dnů ode dne konání společného jednání. V případě, že jejich stanovisko nebo požadavky nebudou uplatněny ani v prodloužené lhůtě 15 dnů, má se za to, že s oznámením projektu souhlasí a ministerstvo si učiní úsudek o ochraně dotčeného veřejného zájmu podle zvláštního právního předpisu samo, přičemž přihlédne k požadavkům uvedeným v příslušných zvláštních právních předpisech.

(3) Uzná-li ministerstvo na základě posouzení oznámení projektu a výsledků jeho projednání s dotčenými orgány, že projekt je zralý pro další projednávání a povolování, sdělí to nejpozději do 3 měsíců ode dne podání oznámení předkladateli společně s určením rozsahu materiálů a úrovně podrobností informací, které má předložit v rámci dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí a se stanovením podrobného harmonogramu udělování povolení. V opačném případě sdělí předkladateli projektu, že oznámený projekt nelze přijmout a povolovací postup nelze zahájit. O sdělení k oznámení projektu vyrozumí ministerstvo dotčené orgány jednotlivě.

(4) Rozsah požadavků na dokumentaci podle odstavce 3 ministerstvo stanoví v součinnosti s příslušným úřadem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, podléhá-li záměr posuzování vlivů na životní prostředí, a na základě dalších požadavků dotčených orgánů podle odstavce 2.

(5) Ministerstvo postupuje při projednání oznámení projektu, který přesahuje hranice státu, a při kontrole návrhu dokumentace žádosti a při jejím případném doplňování podle příslušných ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie11).

Předkladatel projektu společného zájmu energetické infrastruktury může v případech, vyžaduje-li projekt společného zájmu vymezení nové plochy nebo koridoru v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu nebo úpravu existujících ploch a koridorů, včetně změny jejich vymezení z územních rezerv do návrhových ploch nebo koridorů, připojit k návrhu na pořízení aktualizace zásad územního rozvoje nebo k návrhu na pořízení změny územního plánu přímo příslušný návrh dokumentace aktualizace zásad územního rozvoje nebo návrh dokumentace změny územního plánu a posouzení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud je vyžadováno.

Stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury se umisťují a povolují vždy ve společném územním a stavebním řízení nebo ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí podle stavebního zákona.

11) Čl. 2 odst. 4 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.

12) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/89 ze dne 18. listopadu 2015, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu.

13) Čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.

Dosavadní části druhá a třetí se označují jako části třetí a čtvrtá.

Čl. XLVIII

1. Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

2. Společné územní a stavební řízení se nevede u staveb projektů společného zájmu energetické infrastruktury, pokud byly umístěny na základě správních řízení nebo jiných postupů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo pokud taková řízení nebo jiné postupy byly zahájeny přede dnem účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ

Čl. XLIX

V § 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se za slovo „budov“ vkládají slova „nebo staveb projektů společného zájmu energetické infrastruktury10)“ a na konci textu se doplňují slova „; je dotčeným orgánem při posuzování zralosti těchto projektů společného zájmu energetické infrastruktury“.

Poznámka pod čarou č. 10 zní:

10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ

Čl. L

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 87/2014 Sb., zákona č. 382/2015 Sb. a zákona č. 369/2016 Sb., se mění takto:

1. V § 12 odstavec 6 zní:

„(6) Bez závazného stanoviska podle § 11 odst. 1 písm. b) a § 11 odst. 2 písm. b) nelze vydat územní rozhodnutí, společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru podle jiných právních předpisů6). Bez závazného stanoviska podle § 11 odst. 2 písm. c) nelze vydat stavební povolení, společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo povolení hornické činnosti podle jiných právních předpisů6). Bez povolení provozu podle § 11 odst. 1 písm. d) nelze vydat povolení k předčasnému užívání stavby, povolení zkušebního provozu nebo kolaudační souhlas podle stavebního zákona.“.

2. V § 27 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Ministerstvo je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury33) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu z hlediska působnosti krajských a obecních úřadů, které vykonávají státní správu ochrany ovzduší.“.

Poznámka pod čarou č. 33 zní:

„33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“.

3. V § 40 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Vydání závazného stanoviska podle § 11 odst. 2 písm. c) a závazného stanoviska k provedení stavby podle § 11 odst. 3 se nenahrazuje postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle jiného právního předpisu28), pokud se integrované povolení na základě žádosti provozovatele zařízení vydává po vydání stavebního povolení nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, podle stavebního zákona.“.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ

Čl. LI

V § 21 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 185/2016 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem rozhodnutí o umístění stavby, změny rozhodnutí o umístění stavby, rozumí se tím také společné povolení a změny společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle stavebního zákona.“.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ

Čl. LII

V § 2 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), se slova „nebo územním souhlasem,“ nahrazují slovy „, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí, územním souhlasem nebo hranicí danou schválením navrhovaného záměru stavebním úřadem,“.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Čl. LIII

Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), se mění takto:

1. V § 47 se na konci odstavce 1 doplňují slova „, je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektu společného zájmu energetické infrastruktury30) a jako dotčený orgán na úseku prevence závažných havárií vydává ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury závazné stanovisko podle § 49 odst. 3“.

Poznámka pod čarou č. 30 zní:

„30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“.

2. V § 53 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem územní řízení, územní rozhodnutí, stavební řízení nebo stavební povolení, rozumí se tím také společné územní a stavební řízení nebo společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle stavebního zákona.“.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ

Čl. LIV

Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 405/2012 Sb. a zákona č. 49/2016 Sb., se mění takto:

1. V § 18 odst. 3 písm. b) se za slova „zvláštní právní předpis2)“ vkládají slova „nebo společné povolení podle zvláštního právního předpisu2)“.

2. V § 19 odst. 3 větě první se slovo „kterých“ nahrazuje slovy „a to v rozsahu, kterého“.

3. V § 19 odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „nebo s jeho souhlasem“.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ

Čl. LV

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.

Hamáček v. r.

Zeman v. r.

Sobotka v. r.