§ 3 Zákon o některých opatřeních v občanských věcech právních – Odklad exekučních úkonů.
Zákon o některých opatřeních v občanských věcech právních · 227/1946 Sb. · § 3 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 3 zákona 227/1946 umožňuje dlužníkovi peněžité pohledávky vzniklé před 1. listopadem 1945 požádat soud o stanovení delší lhůty ke splnění závazku nebo o povolení splácení ve splátkách, pokud ještě neexistuje exekuční titul.
§ 3 Odklad exekučních úkonů.
b) před sporem.
(1) Dlužník peněžité pohledávky, která vznikla před 1. listopadem 1945, může u okresního soudu, v jehož obvodu má věřitel své bydliště nebo závod, z jehož provozu pohledávka vznikla, uznávaje současně pohledávku, navrhnouti, aby soud stanovil přiměřenou lhůtu ke splnění závazku anebo povolil splácení pohledávky ve splátkách a stanovil jejich výši a dobu splatnosti. Nemá-li věřitel bydliště nebo závod na území Československé republiky, je pro návrh příslušný soud dlužníkova bydliště (závodu). Návrh je nepřípustný, je-li závazek dlužníkův určen exekučním titulem.
(2) Byl-li proti dlužníku vydán platební rozkaz v řízení upomínacím, může dlužník ve lhůtě k odporu, nepodává-li odpor, navrhnouti u soudu, který platební rozkaz vydal, aby byla stanovena lhůta nebo splátky podle § 2, odst. 1.
(3) Návrh podle odstavce 1 nebo 2 lze učinit ústně do protokolu nebo písemně. Navrhovatel musí stručně vylíčit skutkové okolnosti rozhodné pro povolení lhůty nebo splátek a uvésti průvodní prostředky.
(4) Před rozhodnutím o návrhu vyslechne soud věřitele; rozhodnutí se stane usnesením. Soud návrhu vyhoví, není-li dlužník beze své viny s to závazek splnit a lze-li na věřiteli spravedlivě žádati, aby snášel odklad plnění. Vyhoví-li soud návrhu, vysloví povinnost dlužníka zaplatit uznanou pohledávku ve lhůtě, kterou stanoví, nebo místo lhůty stanovené v platebním rozkaze stanoví novou lhůtu k plnění, anebo určí výši splátek a dobu jejich splatnosti, a to i tak, že se při prodlení s některou splátkou stanou všechny zbývající splátky ihned splatnými. Lhůtu nebo splátky lze povolit pro celý závazek nebo jen pro jeho část.
(5) Náklady výslechu je dlužník povinen nahraditi věřiteli; to neplatí, jestliže věřitel nevyhověl zřejmě odůvodněné žádosti dlužníkově o povolení lhůty nebo splátek, podané mimosoudně.
(6) Proti rozhodnutí soudu druhé stolice o návrhu na stanovení lhůty nebo splátek není opravný prostředek. Změní-li se však podstatně poměry, které byly rozhodné pro úpravu podle odstavce 4, může soud na návrh rozhodnutí změnit nebo zrušit.
(7) Pro řízení o návrhu podle odstavce 1 platí s výhradou ustanovení odstavců 5 a 6 předpisy zákona ze dne 19. června 1931, č. 100 Sb., o základních ustanoveních soudního řízení nesporného.
Část třetí.
Paragraf 3 zákona 227/1946 umožňuje dlužníkovi peněžité pohledávky vzniklé před 1. listopadem 1945 požádat soud o stanovení delší lhůty ke splnění závazku nebo o povolení splácení ve splátkách, pokud ještě neexistuje exekuční titul.
Co to znamená v praxi
Pokud dlužíte peníze z doby před 1. listopadem 1945 a věřitel na vás ještě nepodal žalobu (nebo už podal, ale ještě neexistuje exekuční titul), můžete u soudu navrhnout, aby vám určil delší lhůtu ke splacení nebo splátkový kalendář.
Návrh podáte u okresního soudu, kde má věřitel bydliště nebo sídlo firmy, ze které dluh vznikl. Pokud věřitel není v Československu, podáte návrh u soudu ve vašem bydlišti.
Musíte uznat, že dluh existuje, a stručně vysvětlit, proč nemůžete dluh splatit hned a proč by věřitel měl odklad snést.
Soud vyslechne věřitele a rozhodne usnesením. Pokud vám vyhoví, určí novou lhůtu nebo splátky.
Příklad
Pan Novák dluží panu Dvořákovi 5000 Kč za zboží, které si koupil v září 1945. Pan Dvořák se chystá dluh vymáhat, ale ještě nepodal žalobu. Pan Novák ví, že dluh má, ale momentálně nemá dost peněz na jednorázové splacení. Může podat návrh k soudu, aby mu povolil splácet dluh po 1000 Kč měsíčně.
Na co si dát pozor
Návrh je nepřípustný, pokud už existuje exekuční titul (např. pravomocný rozsudek nebo platební rozkaz, proti kterému nebyl podán odpor).
Soud návrhu vyhoví jen tehdy, pokud dlužník není schopen závazek splnit bez své viny a lze-li na věřiteli spravedlivě žádat odklad plnění.
Pokud soud povolí splátky a dlužník se opozdí s jednou splátkou, mohou se všechny zbývající splátky stát splatnými ihned.
Proti rozhodnutí soudu druhé instance o návrhu na stanovení lhůty nebo splátek není opravný prostředek.
Náklady na výslech věřitele hradí dlužník, ledaže věřitel odmítl zjevně odůvodněnou mimosoudní žádost dlužníka o odklad nebo splátky.