§ 3 zákon o některých opatřeních v občanských věcech právních – b) před sporem
Zákon o některých opatřeních v občanských věcech právních · 227/1946 Sb. · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 3 zákona 227/1946 umožňuje dlužníkovi peněžité pohledávky vzniklé před 1. listopadem 1945 požádat soud o stanovení delší lhůty ke splnění závazku nebo o povolení splácení ve splátkách, pokud ještě neexistuje exekuční titul. (§ 3 zákona č. 227/1946 Sb., zákon o některých opatřeních v občanských věcech právních, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, věřitel, dlužník
- Odkazuje na: § 2
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 227/1946 Sb.
b) před sporem.
(1) Dlužník peněžité pohledávky, která vznikla před 1. listopadem 1945, může u okresního soudu, v jehož obvodu má věřitel své bydliště nebo závod, z jehož provozu pohledávka vznikla, uznávaje současně pohledávku, navrhnouti, aby soud stanovil přiměřenou lhůtu ke splnění závazku anebo povolil splácení pohledávky ve splátkách a stanovil jejich výši a dobu splatnosti. Nemá-li věřitel bydliště nebo závod na území Československé republiky, je pro návrh příslušný soud dlužníkova bydliště (závodu). Návrh je nepřípustný, je-li závazek dlužníkův určen exekučním titulem.
(2) Byl-li proti dlužníku vydán platební rozkaz v řízení upomínacím, může dlužník ve lhůtě k odporu, nepodává-li odpor, navrhnouti u soudu, který platební rozkaz vydal, aby byla stanovena lhůta nebo splátky podle § 2, odst. 1.
(3) Návrh podle odstavce 1 nebo 2 lze učinit ústně do protokolu nebo písemně. Navrhovatel musí stručně vylíčit skutkové okolnosti rozhodné pro povolení lhůty nebo splátek a uvésti průvodní prostředky.
(4) Před rozhodnutím o návrhu vyslechne soud věřitele; rozhodnutí se stane usnesením. Soud návrhu vyhoví, není-li dlužník beze své viny s to závazek splnit a lze-li na věřiteli spravedlivě žádati, aby snášel odklad plnění. Vyhoví-li soud návrhu, vysloví povinnost dlužníka zaplatit uznanou pohledávku ve lhůtě, kterou stanoví, nebo místo lhůty stanovené v platebním rozkaze stanoví novou lhůtu k plnění, anebo určí výši splátek a dobu jejich splatnosti, a to i tak, že se při prodlení s některou splátkou stanou všechny zbývající splátky ihned splatnými. Lhůtu nebo splátky lze povolit pro celý závazek nebo jen pro jeho část.
(5) Náklady výslechu je dlužník povinen nahraditi věřiteli; to neplatí, jestliže věřitel nevyhověl zřejmě odůvodněné žádosti dlužníkově o povolení lhůty nebo splátek, podané mimosoudně.
(6) Proti rozhodnutí soudu druhé stolice o návrhu na stanovení lhůty nebo splátek není opravný prostředek. Změní-li se však podstatně poměry, které byly rozhodné pro úpravu podle odstavce 4, může soud na návrh rozhodnutí změnit nebo zrušit.
(7) Pro řízení o návrhu podle odstavce 1 platí s výhradou ustanovení odstavců 5 a 6 předpisy zákona ze dne 19. června 1931, č. 100 Sb., o základních ustanoveních soudního řízení nesporného.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud dlužíte peníze z doby před 1. listopadem 1945 a věřitel na vás ještě nepodal žalobu (nebo už podal, ale ještě neexistuje exekuční titul), můžete u soudu navrhnout, aby vám určil delší lhůtu ke splacení nebo splátkový kalendář.
- Návrh podáte u okresního soudu, kde má věřitel bydliště nebo sídlo firmy, ze které dluh vznikl. Pokud věřitel není v Československu, podáte návrh u soudu ve vašem bydlišti.
- Musíte uznat, že dluh existuje, a stručně vysvětlit, proč nemůžete dluh splatit hned a proč by věřitel měl odklad snést.
- Soud vyslechne věřitele a rozhodne usnesením. Pokud vám vyhoví, určí novou lhůtu nebo splátky.
Příklad
Pan Novák dluží panu Dvořákovi 5000 Kč za zboží, které si koupil v září 1945. Pan Dvořák se chystá dluh vymáhat, ale ještě nepodal žalobu. Pan Novák ví, že dluh má, ale momentálně nemá dost peněz na jednorázové splacení. Může podat návrh k soudu, aby mu povolil splácet dluh po 1000 Kč měsíčně.
Na co si dát pozor
- Návrh je nepřípustný, pokud už existuje exekuční titul (např. pravomocný rozsudek nebo platební rozkaz, proti kterému nebyl podán odpor).
- Soud návrhu vyhoví jen tehdy, pokud dlužník není schopen závazek splnit bez své viny a lze-li na věřiteli spravedlivě žádat odklad plnění.
- Pokud soud povolí splátky a dlužník se opozdí s jednou splátkou, mohou se všechny zbývající splátky stát splatnými ihned.
- Proti rozhodnutí soudu druhé instance o návrhu na stanovení lhůty nebo splátek není opravný prostředek.
- Náklady na výslech věřitele hradí dlužník, ledaže věřitel odmítl zjevně odůvodněnou mimosoudní žádost dlužníka o odklad nebo splátky.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.