§ 17 zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů – Kázeňské tresty
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů · 228/1991 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 17 zákona č. 228/1991 Sb. stanovuje druhy kázeňských trestů pro vojáky a maximální délku trestu vězení. Voják může dostat kázeňský trest, například důtku, vězení, nebo snížení hodnosti. (§ 17 zákona č. 228/1991 Sb., zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Kázeňské tresty
- Týká se: obviněný
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Nejvyšší výměra kázeňského trestu vězení je 14 dnů.“
- Odkazuje na: § 20
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 228/1991 Sb.
(1) Kázeňskými tresty jsou: důtka, přísná důtka, nepovolení vycházek, zostřené nepovolení vycházek, vězení, snížení hodnosti o jeden stupeň, u poddůstojníků a svobodníků též odnětí hodnosti.
(2) Nejvyšší výměra kázeňského trestu vězení je 14 dnů.
(3) Za kázeňské přestupky uvedené v § 16 odst. 2 se ukládají tresty a ochranná opatření podle zvláštních zákonů.1)“.
12. § 18 se doplňuje odstavci 4 a 5, které zní:
„(4) Ukládat tresty a ochranná opatření za kázeňské přestupky uvedené v § 16 odst. 2 mohou jen velitelé útvarů a velitelé vyšší na místě orgánů uvedených ve zvláštních zákonech.1)
(5) Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu musí mít písemnou formu a musí být obviněnému vyhlášeno včetně poučení o jeho právu na odvolání.“.
13. § 19 se vypouští.
14. § 20 zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Voják může dostat kázeňský trest, například důtku, vězení, nebo snížení hodnosti.
- Nejdelší trest vězení, který lze uložit, je 14 dnů.
- Za kázeňské přestupky podle § 16 odst. 2 se ukládají tresty a ochranná opatření podle jiných zákonů.
- Tyto tresty mohou ukládat jen velitelé útvarů a vyšší velitelé.
- Rozhodnutí o trestu musí být písemné a musí obsahovat poučení o právu na odvolání.
Příklad
Voják poruší kázeňský řád. Velitel mu může uložit například přísnou důtku nebo ho poslat na 5 dnů do vězení. Rozhodnutí mu musí dát písemně a poučit ho, že se může odvolat.
Na co si dát pozor
- Proti uloženému trestu se lze odvolat do 2 dnů od doručení rozhodnutí.
- Odvolání má odkladný účinek, což znamená, že trest se nevykoná, dokud se o odvolání nerozhodne.
- Odvolání se podává nejbližšímu nadřízenému toho, kdo trest uložil.
- Proti rozhodnutí nadřízeného o odvolání už se nelze odvolat.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 53 Kázeňské tresty (Zákon o vojácích z povolání)§ 62 Kázeňské tresty (Vyhláška ministerstva spravedlnosti Česk)§ 29 Kázeňské tresty a jejich ukládání (Zákon o průběhu základní nebo náhradní s)§ 110 Kázeňské tresty (Vyhláška ministerstva spravedlnosti Česk)§ 87 Kázeňské tresty (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)