§ 62 vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky – Kázeňské tresty
Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky · 247/1992 Sb. · Školství a vzdělávání
Stručně: Paragraf 62 vyhlášky 247/1992 stanovuje, kdo je oprávněn ukládat kázeňské tresty odsouzeným ve výkonu trestu odnětí svobody a jaké konkrétní tresty mohou jednotliví funkcionáři ukládat. Různí funkcionáři (samostatný vychovatel, vychovatel specialista, vedoucí oddělení, ředitel ústavu, ředitel Sboru) mají odlišné pravomoci v ukládání kázeňských trestů. (§ 62 zákona č. 247/1992 Sb., vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Kázeňské tresty
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „snížení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu jednoho měsíce“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „zákaz přijetí balíčku až na dobu šesti týdnů“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „umístění do uzavřeného oddělení v mimopracovní době až na 10 dnů.“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 247/1992 Sb.
(1) Kázeňské tresty (§ 20 zákona) má právo ukládat samostatný vychovatel, vychovatel specialista, vedoucí oddělení výkonu trestu (oddělení vazby a trestu), ředitel ústavu a ředitel Sboru.
(2) Samostatný vychovatel a vychovatel specialista mají právo ukládat tyto kázeňské tresty:
a) důtku,
b) snížení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu jednoho měsíce,
c) zákaz přijetí balíčku až na dobu šesti týdnů,
d) umístění do uzavřeného oddělení v mimopracovní době až na 10 dnů.
(3) Vedoucí oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu) má právo ukládat kázeňské tresty podle zákona s výjimkou umístění do samovazby.
(4) Ředitel ústavu a ředitel Sboru mají právo ukládat kázeňské tresty vyplývající ze zákona v plném rozsahu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Různí funkcionáři (samostatný vychovatel, vychovatel specialista, vedoucí oddělení, ředitel ústavu, ředitel Sboru) mají odlišné pravomoci v ukládání kázeňských trestů.
- Nejnižší úrovně (samostatný vychovatel, vychovatel specialista) mohou ukládat mírnější tresty, jako je důtka, snížení kapesného, zákaz balíčku nebo umístění do uzavřeného oddělení mimo pracovní dobu.
- Vedoucí oddělení má širší pravomoci, ale nemůže ukládat samovazbu.
- Ředitel ústavu a ředitel Sboru mají nejširší pravomoci a mohou ukládat všechny kázeňské tresty, které vyplývají ze zákona.
Na co si dát pozor
- Pokud příslušník Sboru usoudí, že je potřeba uložit přísnější trest, než jaký může sám uložit, musí věc postoupit svému nadřízenému s širší kázeňskou pravomocí (§ 63 odst. 2).
- Proti uložení kázeňského trestu má odsouzený právo podat stížnost do tří dnů od oznámení rozhodnutí (§ 64 odst. 1).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 53 Kázeňské tresty (Zákon o vojácích z povolání)§ 29 Kázeňské tresty a jejich ukládání (Zákon o průběhu základní nebo náhradní s)§ 87 Kázeňské tresty (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)§ 29 Kázeňské tresty (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)§ 23 KÁZEŇSKÁ PRAVOMOC, KÁZEŇSKÉ ODMĚNY, KÁZEŇSKÉ (Zákon o průběhu základní nebo náhradní s)