Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 5

§ 5 zákon, kterým se mění a doplňuje devizový zákon č. 528/1990 Sb. – Devizovými tuzemci jsou fyzické osoby

Zákon, kterým se mění a doplňuje devizový zákon č. 528/1990 Sb. · 228/1992 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 5 zákona č. 228/1992 Sb. definuje, kdo je devizový tuzemec a kdo devizový cizozemec pro účely devizového zákona. Devizový tuzemec je fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice. (§ 5 zákona č. 228/1992 Sb., zákon, kterým se mění a doplňuje devizový zákon č. 528/1990 Sb., stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: podnikatel, cizinec
  • Lhůta nebo doba (odst. 3): „…osoby vyplývající z dluhopisů znějících na československou měnu se splatností do jednoho roku.“.“
  • Odkazuje na: § 14, § 13a, Zákon o důchodové dani (157/1989 Sb.)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 228/1992 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Devizovými tuzemci jsou fyzické osoby, které mají v tuzemsku trvalý pobyt,2) a právnické osoby, které mají v tuzemsku své sídlo.

(2) Ostatní fyzické a právnické osoby jsou devizovými cizozemci. Devizovými cizozemci jsou rovněž mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku, zřízené a vyvíjející činnost v České a Slovenské Federativní Republice podle zvláštních předpisů.3)

(3) Práva a povinnosti devizových tuzemců - právnických osob se vztahují rovněž na devizové tuzemce, kteří jsou fyzickými osobami - podnikateli,3a) při vykonávání jejich podnikatelské činnosti.“.

Odkazy č. 2, 3 a 3a znějí:

„2) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.

Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

3) Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění zákona č. 157/1989 Sb.

3a) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb:, obchodní zákoník.“.

5. V § 6 odst. 2 písm. b) se za slovo „církvím“ vkládají čárka a slova „náboženským společnostem4)“ a v § 6 odst. 2 písm. b) se doplňují čárka a slova „pokud se nejedná o jejich podnikatelskou činnost;“.

Odkaz č. 4 zní:

„4) Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.“.

6. V § 6 odst. 2 písm. c) se doplňují slova „a fyzickým osobám - podnikatelům při vykonávání jejich podnikatelské činnosti.“.

7. § 7 odst. 2 písm. a) zní:

„a) s devizovými hodnotami, které podléhají nabídkové povinnosti (§ 11 odst. 1, § 17 odst. 1) a které devizová banka odmítla koupit (§ 12 odst. 3, § 17 odst. 7) a vydala jim o tom potvrzení,“.

8. V § 7 odst. 4 se vypouštějí slova „- fyzické osoby“.

9. § 7 odst. 5 zní:

„(5) Jiné osoby, kterým Státní banka československá udělila povolení k obchodování s devizovými hodnotami a k provádění platebního styku se zahraničím, mají v rozsahu tohoto povolení práva a povinnosti stanovené tímto zákonem devizové bance. Státní banka československá stanoví opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů podmínky pro provádění směnárenské činnosti těmito osobami.“.

10. § 8 odst. 1 zní:

„(1) Devizový tuzemec může platit do zahraničí a přijímat platby ze zahraničí, pokud z prováděcího předpisu nebo z povolení Státní banky československé nebo z povolení jiného devizového orgánu učiněného v dohodě se Státní bankou československou nevyplývá jinak, výhradně prostřednictvím devizové banky, pokud se platební styk uskutečňuje bezhotovostně.“.

11. Z nadpisu třetí části se vypouštějí slova „a devizových cizozemců“.

12. V § 9 odst. 1 se slova „na výzvu příslušného devizového orgánu ve stanovené lhůtě ohlásit mu“ nahrazují slovy „Státní bance československé ohlásit“ a slova „na podnikání“ se vypouštějí.

13. § 9 odst. 2 zní:

„(2) Prováděcí předpis stanoví lhůtu pro splnění ohlašovací povinnosti podle odstavce 1 a může stanovit, na které případy se tato povinnost nevztahuje. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - právnická osoba zproštěna ohlašovací povinnosti zcela nebo zčásti udělením devizového povolení.“.

14. V § 11 odst. 3 se slovo „kmenového“ nahrazuje slovem „základního“.

Odkaz č. 6 zní:

„6) Obchodní zákoník.“.

15. V § 11 odst. 6 se slova „obchodování s devizovými prostředky (§ 7 odst. 3)“ nahrazují slovy „případů uvedených v § 7 odst. 3 a § 14 odst. 1, a pokud nebylo vydáno devizové povolení podle odstavce 4 s účelovým určením použití těchto devizových prostředků“.

16. V § 12 odst. 2 se druhá věta nahrazuje tímto textem: „Koupě deviz se uskutečňuje podle kursu platného v den uvedený v platebním příkazu zahraniční banky. Není-li den uveden, uskutečňuje se koupě deviz podle kursu platného v den, kdy devizová banka obdržela platební příkaz zahraniční banky ve prospěch devizového tuzemce - právnické osoby. Pouze v případě, kdy devizová banka nemůže zjistit částku poukazovanou zahraniční bankou ve prospěch devizového tuzemce - právnické osoby jinak, než na základě výpisu z příslušného účtu, přepočte se tato částka podle kursu platného v den uvedený ve výpisu z účtu zahraniční banky.“.

17. V § 13 odst. 1 se za slova „na základě“ vkládá slovo „jiného“ a doplňuje se druhá věta, která zní: „To neplatí, pokud jde o peněžní závazek devizového tuzemce - právnické osoby vyplývající z dluhopisů znějících na československou měnu se splatností do jednoho roku.“.

18. § 13 odst. 2 a 3 znějí:

„(2) Úhrada devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu platného v den provedení úhrady, který je nezbytný pro dodržení splatnosti peněžního závazku. Není-li den splatnosti uveden, uskutečňuje se úhrada devizových prostředků podle kursu dohodnutého mezi devizovou bankou a devizovým tuzemcem - právnickou osobou. V ostatních případech se úhrada uskutečňuje podle kursu platného v den přijetí příkazu devizového tuzemce - právnické osoby k úhradě devizovou bankou.

(3) Státní banka československá určuje postup devizových bank při uskutečňování úhrad podle odstavce 1 a vyhlašuje jej opatřením ve Sbírce zákonů.“.

19. Za § 13 se vkládají § 13a, 13b a 13c, které znějí:

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Devizový tuzemec je fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice.
  • Devizový cizozemec je každá jiná fyzická nebo právnická osoba, která nesplňuje podmínky pro devizového tuzemce. Patří sem i mezinárodní organizace se sídlem v ČR.
  • Fyzické osoby – podnikatelé, kteří jsou devizovými tuzemci, mají při své podnikatelské činnosti stejná práva a povinnosti jako devizoví tuzemci – právnické osoby.

Příklad

Pan Novák má trvalý pobyt v Praze. Je devizovým tuzemcem. Společnost ABC s.r.o. má sídlo v Brně. Je devizovým tuzemcem. Pan Schmidt, německý občan žijící v Německu, je devizovým cizozemcem.

Na co si dát pozor

  • Definice trvalého pobytu pro fyzické osoby se řídí zákonem č. 135/1982 Sb. (pro občany) a zákonem č. 123/1992 Sb. (pro cizince).
  • Definice podnikatele pro fyzické osoby se řídí § 2 odst. 2 obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.).

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.