Zákon o komoditních burzách

(1) Osoby oprávněné k burzovním obchodům podle § 21 odst. 1 písm. b) mohou uzavírat jednotlivé burzovní obchody jen prostřednictvím dohodců. Osoby oprávněné k burzovním obchodům podle § 21 odst. 1 písm. a) a c) mohou uzavírat burzovní obchody i přímo, to je svým jménem a na vlastní účet, bez zprostředkování dohodcem.

(2) Zprostředkovávat burzovní obchody jsou oprávněni pouze burzovní dohodci (§ 29) nebo soukromí dohodci.

(3) Soukromým dohodcem je osoba, která zprostředkovává obchody na základě živnostenského oprávnění.5) Ustanovení § 30, § 31 odst. 1 a 2 a § 32 platí obdobně i na soukromé dohodce.

(4) Z burzovního obchodu ani z jeho zprostředkování nemůže vzniknout přímé oprávnění nebo závazek burze.

(1) Osoby oprávněné k burzovním obchodům jsou povinny:

a) dodržovat předpisy, jež se týkají burzovních obchodů,

b) přistoupit ke způsobu zúčtování burzovního obchodu určenému statutem,

c) oznámit cenu z přímého obchodu podle § 27 odst. 3.

(2) Podrobnější vymezení povinností těchto osob může určit statut.

(1) Při burzovních obchodech musí být všem účastníkům dostupné ve stejnou dobu stejné informace o skutečnostech významných pro vývoj kursů komodit, s nimiž je na burze obchodováno.

(2) Je zakázáno uzavírat burzovní obchody zaměřené k poškozování třetích osob.

(3) Osoby, které mají ze svého zaměstnání nebo postavení na burze dříve než ostatní účastníci burzovního obchodu informace o skutečnostech, které mohou ovlivnit vývoj kursů komodit a komoditních derivátů, s nimiž je na burze obchodováno, nesmějí uzavírat obchody s těmito komoditami a komoditními deriváty nebo tyto informace využít ve prospěch jiných osob, dokud se tyto informace nestanou veřejně známými; dále nesmějí vědomě rozšiřovat nepravdivé zprávy, které by mohly mít vliv na vývoj kursů komodit a komoditních derivátů, s nimiž je na burze obchodováno, nebo poškodit účastníky trhu.

(4) Členové burzy a burzovní komory, jakož i zaměstnanci burzy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které získali ze svého postavení a které mají význam pro vývoj kursů komodit, s nimiž je na burze obchodováno.

(1) Na burze lze obchodovat pouze s těmi komoditami, které jsou zapsány v obchodním rejstříku [§ 8 odst. 2 písm. e)] a s komoditními deriváty, které nejsou investičním nástrojem podle zvláštního právního předpisu1), pokud přijetí komodit a komoditních derivátů k burzovnímu obchodu (§ 2) schválil příslušný orgán stanovený statutem burzy.

(2) O možnosti sjednávat obchody, při kterých mezi uzavřením smlouvy a plněním ze smlouvy uplyne delší lhůta (dále jen „termínové obchody“), pokud byly zapsány jako druh přípustného burzovního obchodu do obchodního rejstříku, rozhoduje burzovní komora.

(3) Při uzavření termínového obchodu je kupující povinen složit kauci způsobem a ve výši určené statutem.

(4) Termínované obchody mohou uzavírat osoby oprávněné k burzovním obchodům.

(1) Cena z burzovního obchodu musí být zaznamenána na burze způsobem určeným tímto zákonem a statutem.

(2) Ceny z obchodů zprostředkovaných dohodci se zaznamenávají v obchodní knize [§ 30 odst. 1 písm. b)].

(3) Osoby, které jsou oprávněny sjednávat burzovní obchody přímo bez prostřednictví dohodců, jsou povinny oznámit uzavření tohoto obchodu burzovnímu orgánu určenému statutem v době konání burzovního shromáždění, a je-li obchod uzavřen mimo burzovní shromáždění, na nejbližším dalším shromáždění. Podrobný postup pro splnění oznamovací povinnosti určí statut.

(4) Je-li na burze používán automatizovaný systém zpracování dat, musí být obchod zaevidován v tomto systému. Burzovní komora je povinna učinit taková opatření, aby do tohoto systému neměly přístup nepovolané osoby, a zajistit ochranu a utajení dat v něm obsažených.

(5) Kurs komodit a komoditních derivátů, s nimiž je na burze obchodováno, stanoví burzovní komora po skončení burzovního shromáždění na základě údajů dohodců a členů burzy, kteří jsou oprávněni k přímým burzovním obchodům, o cenách, za které bylo v období vymezeném statutem obchodováno (cenová kótace).

(6) Pokud se na burze používá automatický výpočetní systém, vypočítává se kurs tímto systémem.

(7) Burza uveřejňuje aktuální kursy a historii kursů za 5 bezprostředně předcházejících let způsobem umožňujícím dálkový přístup. Kursy se uvádějí v kursovním listě. Burza uchovává kursovní listy v listinné a elektronické podobě po dobu nejméně 5 let ode dne jejich uveřejnění a umožňuje ve svém sídle do nich nahlédnout.

(1) Při burze může působit burzovní rozhodčí soud jako stálý nezávislý orgán pro rozhodování sporů uvedených v odstavci 3 nezávislými rozhodci.

(3) Spory z burzovních obchodů (§ 2), které jsou jinak příslušné rozhodovat soudy,6) se rozhodují, jestliže se strany o tom dohodnou, v rozhodčím řízení před burzovním rozhodčím soudem. To platí i pro obchodní spory6) z mimoburzovních obchodů, jejichž předmětem jsou komodity, jimiž se na burze obchoduje.

(1) Burzovní dohodce je zprostředkovatelem burzovních obchodů. Je jmenován a odvoláván burzovní komorou s předchozím souhlasem burzovního komisaře. Počet míst burzovních dohodců určuje burzovní komora.

(2) Výběr burzovních dohodců se provádí na základě konkursu vyhlášeného burzovní komorou. Burzovním dohodcem může být jen fyzická osoba, která je starší 21 let, způsobilá k právním úkonům, pokud prokáže potřebnou odbornou způsobilost zkouškou, složenou před komisí jmenovanou příslušným orgánem státní správy.

(3) Burzovní dohodci mohou vykonávat jinou výdělečnou činnost, která souvisí s obchodem, výrobou, zpracováním nebo užitím komodit, které jsou předmětem burzovních obchodů, pouze tehdy, jestliže s provozováním jiné výdělečné činnosti burzovních dohodců souhlasí burzovní komisař a burzovní komora a je-li to umožněno statutem.

(4) Burzovní komora a burzovní komisař mohou udělený souhlas k provozování jiné výdělečné činnosti burzovních dohodců písemně odvolat. Důvod odvolání souhlasu musí být uveden v rozhodnutí o odvolání souhlasu. Burzovní dohodce je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost ukončit způsobem vyplývajícím z příslušných právních předpisů.

(5) Statut upraví způsob uveřejnění jmenného seznamu burzovních dohodců, kteří provozují i jinou výdělečnou činnost, a rozsah údajů týkajících se této výdělečné činnosti, který musí zahrnout alespoň úplný výčet těchto činností a v jakém postavení výdělečnou činnost provozují.

(6) Burzovní dohodce, který vykonává jinou výdělečnou činnost podle odstavce 3, nemůže být členem burzovní komory a burzovních výborů ani rozhodcem nebo jiným funkcionářem burzovního rozhodčího soudu.

(7) Burzovním dohodcem přestává být ten,

a) kdo písemně oznámil, že se vzdává činnosti burzovního dohodce,

b) kdo byl odvolán burzovní komorou (§ 32),

c) komu byla činnost burzovního dohodce zakázána pravomocným rozhodnutím soudu.

(8) Oznámení podle odstavce 7 písm. a) musí být doručeno burzovní komoře nejméně 3 měsíce přede dnem ukončení činnosti. Činnost burzovního dohodce může být ukončena jen k poslednímu dni v měsíci.

(1) Burzovní dohodci jsou povinni:

a) zprostředkovávat burzovní obchody s těmi komoditami a komoditními deriváty, které jim burzovní komora přidělila, a to na základě pokynů prodávajícího i kupujícího,

b) vést obchodní knihu, do které chronologicky zaznamenávají obchody, které zprostředkovali za burzovní den,

c) vydat po uzavření obchodu zúčastněným stranám závěrkový list s uvedením dohodnutých podmínek obchodu. Závěrkový list může být nahrazen výstupním dokumentem z automatizovaného výpočetního systému obsahujícím potřebné údaje o uzavřeném obchodu.

(2) Burzovní dohodci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o pokynech, příkazech, jednáních, smlouvách a údajích o smluvních stranách, jež se týkají burzovních obchodů, pokud je strany této povinnosti nezprostí, a jsou povinni zachovávat obchodní tajemství.7)

(3) Burzovní dohodce nesmí zprostředkovat burzovní obchod, má-li důvodné podezření, že účastník burzovního obchodu nepostupuje v souladu s právními nebo burzovními předpisy nebo je platebně neschopný.

(4) Burzovní dohodce je povinen zprostředkovávat burzovní obchody osobně. V případě své nepřítomnosti je povinen zajistit své zastupování jiným burzovním dohodcem.

(5) Do obchodní knihy [odstavec 1 písm. b)] se zapisuje označení smluvních stran, doba ujednání obchodu, předmět a podmínky obchodu, popřípadě další náležitosti určené ve statutu. Statut může také určit podrobná pravidla pro vedení obchodní knihy. Obchodní kniha může být nahrazena výstupními sestavami z automatizovaného výpočetního systému, jež musí být potvrzeny burzovním dohodcem. Do obchodní knihy se zapisují i odmítnutí zprostředkování obchodu podle odstavce 3.

(1) Burzovní dohodce má právo na odměnu za zprostředkování obchodu, jakmile obchod zprostředkoval (dále jen „dohodné“).

(2) Pokud je uzavření obchodu vázáno na smluvní podmínky, má burzovní dohodce nárok na dohodné až po jejich splnění. Bude-li splnění podmínek zmařeno burzovním dohodcem, právo na dohodné zaniká.

(3) Výši dohodného burzovního dohodce určuje burzovní komora se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Nebylo-li dohodnuto nebo statutem určeno jinak, platí dohodné účastníci burzovního obchodu rovným dílem.

(1) Dozor nad činností burzovních dohodců vykonává burzovní komora způsobem určeným ve statutu a dále burzovní komisař.

(2) Poruší-li burzovní dohodce své povinnosti nebo nemůže-li po dobu delší než tři měsíce tyto povinnosti vykonávat, může jej burzovní komora se souhlasem nebo na návrh burzovního komisaře odvolat.

(3) Porušuje-li burzovní dohodce závažným způsobem nebo opakovaně své povinnosti, burzovní komora jej na návrh burzovního komisaře nebo i bez tohoto návrhu odvolá. V tomto případě nemůže být tento burzovní dohodce znovu jmenován burzovním dohodcem na žádné burze po dobu tří let.

(4) Burzovní komora se souhlasem burzovního komisaře odvolá burzovního dohodce, pokud ztratil předpoklady pro výkon činnosti burzovního dohodce stanovené tímto zákonem (§ 29 odst. 2).

(5) Burzovní dohodce se může do jednoho měsíce ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí burzovní komory o jeho odvolání, domáhat, aby soud jeho odvolání prohlásil za neplatné, odporuje-li zákonu nebo statutu.

(1) Státní dozor nad burzou a činností burzovních dohodců vykonává příslušný orgán státní správy prostřednictvím jím jmenovaného a odvolávaného burzovního komisaře; tento orgán rovněž jmenuje a odvolává zástupce burzovního komisaře, který burzovního komisaře v době jeho nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jeho pravomocí a povinností.

(2) Při výkonu dozoru postupuje burzovní komisař podle základních pravidel kontrolní činnosti stanovených zvláštními zákony.

(3) Dohled nad provozováním regulovaného trhu a mnohostranného obchodního systému burzou vykonává podle zvláštního právního předpisu Česká národní banka.

(4) Příslušný orgán státní správy spolupracuje s Českou národní bankou při udělování povolení a výkonu dozoru nad burzou, která vykonává nebo hodlá vykonávat činnost organizátora regulovaného trhu. Povolení podle tohoto zákona vydává po dohodě s Českou národní bankou. Příslušný orgán státní správy a Česká národní banka se vzájemně informují vždy o řízení o uložení správního trestu, o řízení o odnětí povolení k provozování burzy a opatřeních burzovního komisaře.

(1) Burzovní komisař je v rámci výkonu státního dozoru oprávněn kontrolovat,

a) zda burzovní obchody probíhají v souladu s tímto zákonem a burzovními předpisy a hledisky uvedenými v § 6 odst. 1 písm. b),

b) zda činnost burzy, burzovních orgánů, členů burzy, dohodců a osob podle § 21 odst. 1 písm. b) a c) a § 25 odst. 3 je v souladu s tímto zákonem a statutem,

c) zda neexistují u burzy důvody, které mohou vést k pozastavení činnosti burzy nebo omezení povolení k provozování burzy podle § 35 odst. 1 nebo k odejmutí povolení podle § 35 odst. 2 a 3,

d) zda jiné osoby než burzy zřízené podle tohoto zákona ve své obchodní firmě nebo názvu, označení poskytovaných služeb nebo v jakékoliv souvislosti se svojí činností nepoužívají označení „komoditní burza“ nebo jiné označení od těchto slov odvozené nebo s ním zaměnitelné, anebo takové označení, které vyvolává dojem, že jde o činnost burzy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

(2) Zjistí-li burzovní komisař při výkonu státního dozoru podle odstavce 1 nedostatky, je oprávněn:

a) vytknout nedostatky a požadovat jejich odstranění ve stanovené lhůtě,

b) pozastavit burzovní obchod, jestliže nelze jinak zabránit velkým hospodářským škodám,

c) pozastavit provádění rozhodnutí valné hromady a burzovní komory, pokud odporuje tomuto zákonu nebo statutu, do doby, než o jejich platnosti rozhodne soud, a nejdéle do jednoho měsíce navrhnout, aby soud prohlásil pozastavené rozhodnutí za neplatné; po marném uplynutí této lhůty platí, že k pozastavení rozhodnutí nedošlo.

(3) Burzovní komisař dává souhlas ke jmenování a odvolání burzovních dohodců a ke stanovení výše dohodného.

(4) Burzovní komisař je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se burzovních obchodů, jejich účastníků a dohodců, s nimiž se při výkonu své funkce seznámil, nejde-li o skutečnosti, které jsou v rozporu s právními předpisy, a dále o skutečnostech, které tvoří předmět obchodního tajemství burzy, členů burzy nebo osob, jež se účastní burzovních obchodů.

(1) Příslušný orgán státní správy může pozastavit činnost burzy nebo omezit povolení k provozování burzy, a to nejdéle na 2 roky, pokud burza porušuje povinnosti podle § 8a odst. 1.

(2) Pokud burza ve stanovené lhůtě nedostatky odstraní, příslušný orgán státní správy pozastavení činnosti burzy nebo omezení povolení k provozování burzy zruší. Pokud burza nedostatky neodstraní, příslušný orgán státní správy povolení k provozování burzy odejme.

(3) Příslušný orgán státní správy povolení odejme vždy, pokud

a) vyjde najevo, že povolení bylo uděleno na základě nepravdivých skutečností,

b) činnost burzy nebyla zahájena do 12 měsíců ode dne nabytí právní moci povolení,

c) ve 12 měsících předcházejících zahájení správního řízení o odejmutí povolení se nekonala valná hromada,

d) ve 12 měsících předcházejících zahájení správního řízení o odejmutí povolení nebyli zvoleni členové burzovní komory, jejichž volba přísluší valné hromadě a kterým skončilo funkční období před více než 1 rokem,

e) počet členů burzy je nejméně po dobu 90 dnů nižší než 3,

f) burza ve 12 měsících předcházejících zahájení správního řízení o odejmutí povolení neorganizovala burzovní obchody podle § 8a odst. 1 písm. a), nebo

g) burza o odnětí povolení požádala.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 1 odst. 4 užívá neoprávněně označení „komoditní burza“ nebo jiné označení od těchto slov odvozené nebo s ním zaměnitelné, anebo takové označení, které vyvolává dojem, že jde o činnost burzy, nebo

b) vykonává činnost burzy bez povolení podle § 5 odst. 1 nebo 5.

(2) Fyzická osoba se jako osoba, která se zúčastní burzovního shromáždění, dopustí přestupku tím, že poruší povinnost podle § 20 odst. 3.

(3) Fyzická osoba se jako burzovní dohodce dopustí přestupku tím, že uzavře burzovní obchod v rozporu s § 21 odst. 3.

(4) Fyzická osoba se jako osoba oprávněná k burzovním obchodům dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 24 odst. 1.

(5) Fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 25 odst. 3 dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 25 odst. 3.

(6) Fyzická osoba se jako člen burzy nebo burzovní komory nebo jako zaměstnanec burzy dopustí přestupku tím, že poruší povinnost podle § 25 odst. 4.

(7) Fyzická osoba se jako burzovní dohodce dopustí přestupku tím, že

a) vykonává jinou výdělečnou činnost v rozporu s § 29 odst. 3 nebo 4, nebo

b) poruší některou z povinností podle § 30 odst. 1, 2 nebo 3.

(8) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 5, nebo 6,

b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, 3, 4 nebo 7.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 1 odst. 4 užívá neoprávněně označení „komoditní burza“ nebo jiné označení od těchto slov odvozené nebo s ním zaměnitelné, anebo takové označení, které vyvolává dojem, že jde o činnost burzy, nebo

b) vykonává činnost burzy bez povolení podle § 5 odst. 1 nebo 5.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která se zúčastní burzovního shromáždění, dopustí přestupku tím, že poruší povinnost podle § 20 odst. 3.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako soukromý dohodce dopustí přestupku tím, že uzavře burzovní obchod v rozporu s § 21 odst. 3.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k burzovním obchodům dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 24 odst. 1.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k burzovním obchodům podle § 21 odst. 1 písm. b) dopustí přestupku tím, že uzavře burzovní obchod v rozporu s § 23 odst. 1.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 25 odst. 3 dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 25 odst. 3.

(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako člen burzy nebo burzovní komory dopustí přestupku tím, že poruší povinnost podle § 25 odst. 4.

(8) Podnikající fyzická osoba se jako soukromý dohodce dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 30 odst. 1, 2 nebo 3.

(9) Burza se dopustí přestupku tím, že

a) neuveřejní nebo nezpřístupní statut a řád burzovního rozhodčího soudu, pokud se zřizuje podle § 4 odst. 2,

b) organizuje burzovní obchody v rozporu s § 8a odst. 1 písm. a),

c) nevede seznam osob podle § 8a odst. 1 písm. b),

d) nekontroluje dodržování povinností členů burzy, dohodců a jiných oprávněných osob k burzovním obchodům podle § 8a odst. 1 písm. c),

e) v rozporu s § 8a odst. 1 písm. d) nevyloučila člena burzy, který přestal splňovat podmínky členství,

f) v rozporu s § 8a odst. 1 písm. e) neuveřejnila nebo nezpřístupnila platné znění statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu,

g) nezabezpečila působení burzovního rozhodčího soudu podle § 8a odst. 1 písm. f),

h) v rozporu s § 8a odst. 1 písm. g) nezpracovala, neuveřejnila nebo nezpřístupnila výroční zprávu o činnosti burzy,

i) v rozporu s § 22 odst. 2 nevyloučí z burzovních obchodů osoby podle § 22 odst. 1,

j) v rozporu s § 27 odst. 7 neuveřejní aktuální kursy nebo historii kursů nebo neuchovává kursovní listy nebo neumožní nahlédnutí do nich, nebo

k) v rozporu s § 32 odst. 4 neodvolá dohodce.

(10) Za přestupek se uloží pokuta do

a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 6, 7 nebo 8,

b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 9 písm. b), d), e) nebo g),

c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,

d) 750 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 9 písm. c), h), i), j) nebo k),

e) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, 3 nebo 4,

f) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 9 písm. a) nebo f).

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává příslušný orgán státní správy podle § 5 odst. 1.

(2) Promlčecí doba činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání.

(3) U přestupků podle § 36a nelze upustit od uložení správního trestu.

(1) Burza se zrušuje a vstupuje do likvidace:

a) dnem uvedeným v usnesení valné hromady o zrušení burzy, jinak dnem, kdy bylo usnesení o zrušení burzy přijato,

b) dnem právní moci rozhodnutí příslušného orgánu státní správy o odnětí povolení k provozování burzy, pokud se v rozhodnutí nestanoví den pozdější.

(2) Dnem zrušení burzy je zakázáno provádět na burze burzovní obchody. Týmž dnem zaniká pravomoc burzovního rozhodčího soudu rozhodovat spory, s výjimkou sporů, kde bylo řízení již zahájeno.

(1) Likvidaci majetku burzy provádí likvidátor určený valnou hromadou v rozhodnutí o zrušení burzy nebo jmenovaný příslušným orgánem státní správy v rozhodnutí o odnětí povolení k provozování burzovních obchodů.

(2) Na likvidaci burzy se použijí obdobně ustanovení obchodního zákoníku o likvidaci obchodních společností.

(3) Likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy burzy podle poměru jimi dosud splacených členských příspěvků a zápisného, pokud není ve statutu určen jiný způsob rozdělení.

(1) Burza zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku. Tímto dnem zaniká též burzovní rozhodčí soud, pokud byl u burzy zřízen.

(2) Návrh na výmaz burzy z obchodního rejstříku podává po rozdělení likvidačního zůstatku likvidátor.

(1) Pokud tento zákon nebo statut nestanoví jinak, řídí se vnitřní poměry burzy ustanoveními obchodního zákoníku o společnostech s ručením omezeným, s výjimkou minimální výše základního jmění, minimální výše vkladu a omezení počtu společníků.

(2) Zmocněncem, členem burzy, burzovním dohodcem, generálním sekretářem burzy, burzovním komisařem a jeho zástupcem může být jen osoba bezúhonná.

Odvolání proti rozhodnutí ve věcech podle § 34 odst. 2 písm. b) nemá odkladný účinek.

Do doby vydání obecného předpisu o rozhodčím řízení použijí se na řízení před burzovním rozhodčím soudem přiměřeně ustanovení právních předpisů o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku.12).

Zákony národních rad určí příslušné orgány státní správy, jež budou mít působnost podle tohoto zákona.

(1) Právnické osoby, které vznikly přede dnem účinnosti tohoto zákona a které mají ve svém obchodním jménu označení „burza“ nebo provozují činnost uvedenou v § 1, jsou povinny do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona získat povolení burzy a přizpůsobit své právní poměry tomuto zákonu, jinak je soud i bez návrhu zruší a nařídí jejich likvidaci.

(2) Soud zruší také právnickou osobu, která má ke dni účinnosti tohoto zákona ve svém obchodním jménu označení „burza“ a neprovozuje činnost uvedenou v § 1 nebo činnost uvedenou v jiném burzovním zákoně, pokud nezmění své obchodní jméno do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(1) Burza může být založena i jako akciová společnost podle obchodního zákoníku.

(2) Na burzu, která je akciovou společností podle odstavce 1, se použijí ustanovení tohoto zákona s výjimkou § 1 odst. 2 a 3, § 5 odst. 2 písm. a) bod 4 po dobu členství na burze, § 8 odst. 1 a § 8 odst. 2 písm. a) až d), § 9 odst. 1, § 10 odst. 1, 2 a 5, § 18 odst. 1 a § 40 odst. 1.

(3) Členové burzy, která je akciovou společností, mají za podmínek vymezených tímto zákonem a statutem právo být voleni do orgánů burzy a navštěvovat burzovní shromáždění.

(4) Burzovní komisař podle § 33 má právo účasti na jednání všech orgánů burzy, která je akciovou společností.

(5) Změna stanov, která se týká pravidel pro svolávání a jednání valné hromady, vyžaduje předchozí souhlas příslušného orgánu dozoru.

(6) Burza se může přeměnit na akciovou společnost.

(7) Orgán státního dozoru podle § 33 je oprávněn zahájit správní řízení o přezkoumání podmínek povolení podle § 5 do tří měsíců od přeměny na akciovou společnost.

Zrušují se:

1. nařízení č. 79/1903 ř. z., jak se povolávají členové do správ zemědělských burs,

2. zákon č. 69/1922 Sb. z. a n., o plodinové burse v Bratislavě a o zákazu termínových obchodů s obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

1) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

1b) Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů.

1c) § 11 občanského zákoníku.

Zákon č. 55/1950 Sb., o užívání a změně jména a příjmení, ve znění pozdějších předpisů.

3a) § 13 odst. 2 a § 15 odst. 2 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

3b) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

4) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

5) § 10 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

6) § 9 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (úplné znění č. 70/1992 Sb.).

7) § 17 obchodního zákoníku.

8) Část třetí zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.

12) Zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů.

13) § 13 odst. 2 a § 15 odst. 2 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

15) § 26e zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

16) § 22d zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

17) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb.

18) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

19) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.