§ 38a Úplné znění zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 196/1993 Sb., zákonem č. 321/1993 Sb., zákonem č. 42/1994 Sb., zákonem č. 136/1994 Sb., zákonem č. 258/1994 Sb., zákonem č. 133/1995 Sb., zákonem č. 151/1997 Sb., zákonem č. 208/1997 Sb., zákonem č. 129/1999 Sb., zákonem č. 17/2000 Sb., zákonem č. 22/2000 Sb. a zákonem č. 100/2000 Sb. – Dodatečné daňové přiznání

§ 38a Dodatečné daňové přiznání (1) V dodatečném daňovém přiznání uvádí plátce pouze rozdíly oproti poslední známé daňové povinnosti příslušného zdaňovacího období. (2) Dodatečné daňové přiznání je plátce povinen předložit v případě, že souhrnem oprav zvyšuje daňovou povinnost. (3) V případě, že plátce snižuje souhrnem oprav daňovou povinnost, může předložit dodatečné daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem.40c) (4) Plátce, který uplatňuje odpočet daně podle § 20, v případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění provede opravu odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění podléhajících úpravě podle § 20 s nově propočteným koeficientem za zdaňovací období s promítnutím všech oprav vztahujících se k opravovanému zdaňovacímu období, pokud tento zákon nestanoví jinak. (5) Plátce, který uplatňuje odpočet daně podle § 20, v případě opravy odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění podléhajících úpravě podle § 20, za zdaňovací období již vypořádaná, nový koeficient nepočítá a pro opravu odpočtu použije poslední vypočtený koeficient.