Stručně: Paragraf 16 zákona 231/2025 stanovuje povinnosti vedoucího orgánu veřejné správy ve vztahu k internímu auditu, zejména co se týče jeho zřízení, fungování a zajištění nezávislosti.
§ 16 Interní audit
Vedoucí orgánu veřejné správy
a) vydá statut útvaru interního auditu, ve kterém stanoví rozsah práv a povinností zaměstnanců vykonávajících interní audit, osob přizvaných k účasti na interním auditu a auditovaných osob,
b) zajistí přístup útvaru interního auditu k informacím, zaměstnancům a majetku potřebným k plnění úkolů interního auditu,
c) zajistí, aby interní audit vykonávaly bezúhonné osoby s odpovídajícími předpoklady pro jeho výkon,
d) zajistí, aby útvar interního auditu byl funkčně nezávislý a organizačně oddělený od řídících struktur.
Paragraf 16 zákona 231/2025 stanovuje povinnosti vedoucího orgánu veřejné správy ve vztahu k internímu auditu, zejména co se týče jeho zřízení, fungování a zajištění nezávislosti.
Co to znamená v praxi
Vedoucí orgánu veřejné správy musí vydat vnitřní předpis (statut), který jasně vymezí, co mohou a nemohou dělat zaměstnanci interního auditu, osoby přizvané k auditu a auditované osoby.
Je nutné zajistit, aby interní auditoři měli přístup ke všem informacím, zaměstnancům a majetku, které potřebují pro svou práci.
Vedoucí orgánu veřejné správy odpovídá za to, že interní audit provádí lidé, kteří jsou bezúhonní a mají potřebné znalosti a dovednosti.
Interní audit musí být nastaven tak, aby byl nezávislý na běžném řízení a nebyl součástí jiných řídících struktur.
Na co si dát pozor
Nedostatečné vymezení práv a povinností ve statutu může vést k nejasnostem a sporům při provádění auditu.
Omezení přístupu k informacím nebo zdrojům může znemožnit efektivní práci interního auditu.
Nedostatečná kvalifikace nebo bezúhonnost auditorů může ohrozit důvěryhodnost a objektivitu auditních zjištění.
Pokud interní audit není funkčně nezávislý a organizačně oddělený, může být zpochybněna jeho objektivita a účinnost.