§ 2 zákon o úpravě některých poměrů členů národních výborů a členů jejich složek – Zaměstnanec má za dobu pracovního (služebního) volna
Zákon o úpravě některých poměrů členů národních výborů a členů jejich složek · 235/1948 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 235/1948 Sb. § 2 upravuje nárok zaměstnance na pracovní požitky během pracovního volna poskytnutého k výkonu funkcí v národním výboru, přičemž rozlišuje podmínky pro zachování plných požitků v závislosti na délce zameškané pracovní doby a na typu zaměstnavatele. Zaměstnanec má nárok na plné pracovní požitky, pokud zamešká méně než 8 hodin týdně nebo zameškanou dobu nahradí zvýšeným výkonem. (§ 2 zákona č. 235/1948 Sb., zákon o úpravě některých poměrů členů národních výborů a členů jejich složek, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…pracoval, jestliže svým uvolněním nezameškal v jednom kalendářním týdnu více než 8 pracovních hodin nebo jestliže nahradil podle dohody se zaměstnavatelem zvýšeným výkonem zameškanou…“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…požitky, i když svým uvolněním zameškali v jednom kalendářním týdnu více než 8 pracovních hodin“
- Odkazuje na: § 1
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 235/1948 Sb.
(1) Zaměstnanec má za dobu pracovního (služebního) volna, poskytnutého mu podle § 1, vůči svému zaměstnavateli nárok na veškeré pracovní (služební) požitky, jako kdyby po tuto dobu pro něho pracoval, jestliže svým uvolněním nezameškal v jednom kalendářním týdnu více než 8 pracovních hodin nebo jestliže nahradil podle dohody se zaměstnavatelem zvýšeným výkonem zameškanou pracovní dobu. Nahrazuje-li takto zaměstnanec zameškanou pracovní dobu náhradní prací mimo normální pracovní dobu, nepříslušejí mu za tuto práci případné příplatky za práci přes čas, práci noční, nedělní a sváteční.
(2) Státní a jiní veřejní zaměstnanci s výjimkou těch, kteří jsou zaměstnáni v závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, mají za dobu pracovního (služebního) volna, poskytnutého jim podle § 1, nárok na veškeré pracovní (služební) požitky, i když svým uvolněním zameškali v jednom kalendářním týdnu více než 8 pracovních hodin; jsou však povinni podle svých sil zameškanou pracovní dobu nahraditi. Ustanovení odstavce 1, poslední věty platí obdobně.
(3) Srážky poměrné části mzdy (platu) za celou pracovní dobu zameškanou uvolněním podle § 1, pokud jsou podle odstavce 1 přípustné, musejí býti provedeny nejpozději ve druhém výplatním termínu poté, kdy zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní (služební) volno, jinak oprávnění k provedení srážky zaniká.
(4) Poměrná část mzdy (platu), stanovené jinak než podle hodin, dnů nebo delších časových období, se vypočítá podle průměrného výdělku za poslední předcházející mzdové zúčtovací (platové) období.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanec má nárok na plné pracovní požitky, pokud zamešká méně než 8 hodin týdně nebo zameškanou dobu nahradí zvýšeným výkonem.
- Státní a jiní veřejní zaměstnanci (s určitými výjimkami) mají nárok na plné požitky i při zameškání více než 8 hodin týdně, ale jsou povinni zameškanou dobu nahradit.
- Při náhradě zameškané doby mimo normální pracovní dobu nevzniká nárok na příplatky za práci přesčas, noční, nedělní a sváteční.
- Případné srážky ze mzdy musí být provedeny nejpozději ve druhém výplatním termínu po poskytnutí volna, jinak právo na srážku zaniká.
Na co si dát pozor
- Rozhodující je délka zameškané pracovní doby v kalendářním týdnu pro určení nároku na plné požitky.
- Pro státní a veřejné zaměstnance platí odlišná pravidla ohledně náhrady zameškané doby.
- Termín pro provedení srážek ze mzdy je striktně omezen.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.