239/1998 Sb. · 128 paragrafů
Provoz odlučovače, dochlazovače, vzdušníku a jejich spojovacího potrubí je dovolen pouze tehdy, je-li splněn požadavek na čištění
a) u odlučovače a dochlazovače jednou za rok,
b) u vzdušníku a příslušného spojovacího potrubí jednou za 3 roky,
c) u potrubí vždy, dosáhla-li tloušťka usazeniny více než 2 mm.
(1) Na kompresor na zemní plyn a jeho rozvodná potrubí se vztahují obdobně ustanovení § 104 a 105 s tím, že těsnění rozvodného potrubí a kryty musí být z nehořlavého materiálu. Kompresor musí být dále vybaven
a) automatickým zařízením, které zamezí překročení nejvyššího provozního tlaku na výtlačné straně a poklesu provozního tlaku na vstupní straně pod určenou mez,
b) automatickým hasicím zařízením nebo zařízením pro nepřetržité zjišťování koncentrace hořlavých plynů v ovzduší, které při překročení vedoucím pracovníkem určené koncentrace bude tento stav signalizovat do dispečinku nebo na jiné určené místo se stálou obsluhou a současně automaticky zastaví chod kompresoru,
c) automatickou signalizací dosažení nejvyšších dovolených teplot na výstupu z kompresoru.
(2) Čištění tlakových filtrů se považuje za práci spojenou se zvýšeným nebezpečím.
(3) Tlakový filtr lze otevřít, pokud se v jeho blízkosti nenachází nepovolané osoby ani otevřený oheň, filtr je bez tlaku a jsou uzavřeny armatury na připojovacích potrubích.
(4) Při profukování tlakového filtru není dovoleno manipulovat s hlavními uzávěry.
(1) Za cestu pro chůzi se pro účely této vyhlášky považuje každý prostor, který je určen pro chůzi. Prostory, které se nesmí používat pro chůzi, je nutno označit zákazem vstupu nebo vstupu do nich zabránit jiným způsobem. Za chůzi se považuje i lezení po žebříku.
(2) Cestu pro chůzi je nutno zřizovat a udržovat nezavodněnou a tak, aby chůze po ní byla bezpečná a aby svým provedením odpovídala předpokládanému zatížení a provozním podmínkám. Cestu s úklonem větším než 30 ° je nutno vybavit držadly a stupadly, popřípadě schody nebo žebříky.
(3) Cesta určená pro únik zaměstnanců z míst ohrožených havárií (záchranná cesta) musí být trvale volně průchodná, udržována v dobrém stavu a označena s udáním směru úniku. Počet, rozmístění a rozměry záchranných cest a nouzových východů musí být určeny v závislosti na využívání, vybavení a rozměrech pracoviště a nejvyšším možném počtu přítomných zaměstnanců.
(4) Cestu pro chůzi ve výšce větší než 1,5 m a cestu podél nebezpečných prohlubní je nutno opatřit na volných stranách pevným a dobře zakotveným zábradlím s vrchním madlem upevněným ve výšce 1,1 m a další podélnou tyčí přibližně v polovině výšky.
(5) Cestu pro chůzi vedenou nad jinou cestou nebo místem, kde se mohou zdržovat osoby, je nutno opatřit u podlahy ochrannou lištou o výšce nejméně 0,1 m, není-li pádu předmětů z ní zabráněno jinak.
(1) Rozměry cest musí umožňovat bezpečnou chůzi a vyproštění postiženého při úrazu.
(2) Nelze-li ze závažných důvodů dodržet výšku 2,1 m nebo šířku 0,8 m, musí být místa zmenšených průřezů cest pro chůzi výrazně označena.
(1) Žebřík se staví tak, aby byl zajištěn proti podklouznutí nebo převážení. Světlá šířka žebříku nesmí být menší než 0,3 m, vzdálenost mezi příčkami nebo stupadly větší než 0,3 m a volný prostor pro chodidla za příčkami menší než 0,18 m. Je-li více žebříků nad sebou, musí být stavěny tak, aby kryly výstupní otvory. Přesah žebříku nad výstupní otvor nebo plošinu nesmí být menší než 1,1 m, pokud nad nimi nejsou upevněna do stejné výše pevná madla.
(2) Na témže žebříku nesmí vystupovat nebo sestupovat současně 2 nebo více osob a nesmí se používat k vynášení nebo snášení břemen o hmotnosti větší než 20 kg.
(3) Při nastavení žebříku nesmí být v místě spojení sklon žebříku ani vzdálenost mezi příčkami měněna.
(4) Žebřík a stupadlový žebřík delší než 5 m musí být od výšky 3 m vybaven ochranným košem nebo jiným bezpečnostním zařízením.
(1) Dopravní cestou se pro účely této vyhlášky rozumí cesta pro ruční nebo strojní dopravu osob nebo nákladů s výjimkou pozemních komunikací.18)
(2) Přístup k dopravní cestě, která se nesmí používat k chůzi v době dopravy, je nutno označit zákazem vstupu nebo vstupu jinak zabránit.
(1) Provoz na dopravních cestách se řídí zvláštním právním předpisem.19)
(2) Řidič smí přenechat řízení vozidla jen zaměstnanci, kterého zacvičuje na příkaz zaměstnavatele. Dovolit spolujízdu osob smí jen na těch dopravních prostředcích, které jsou k tomu přizpůsobeny výrobcem.
(3) Každý, kdo vstupuje na dopravní cestu, musí věnovat zvýšenou pozornost provozu vozidel.
(4) Mezi vozidly se smí procházet, jen když stojí.
(1) Hmoty a předměty smí být na vozidlo ukládány jen tak, aby při nakládání, překládání, přepravě nebo vykládání nedošlo k jejich nežádoucímu pohybu.
(2) Vykládané hmoty a předměty smí být ukládány jen tak, aby nezasahovaly do průjezdního průřezu dopravní cesty.
(3) Při ručním nakládání a vykládání je nutno vozidlo zajistit proti nežádoucímu pohybu. Na vozidlo v pohybu je zakázáno ručně nakládat a vykládat z něho jakékoli hmoty nebo předměty, kromě sypkých hmot.
(4) Ručně smí být vyklápěno pouze stojící vozidlo zajištěné proti posunutí a převrácení.
(5) Stoupat na vozidlo nebo jeho část při vyklápění je zakázáno.
(6) Výklopné a samovýklopné vozidlo je nutno zajistit tak, aby se při přepravě nemohlo samovolně vyklopit nebo vyprázdnit a při vyklápění převrátit. Vyklápění a vyprazdňování vozidel smí být prováděno jen tak, aby hmotami nebyl nikdo ohrožen.
(1) Skladovací plochy musí být rovné, odvodněné a označené bezpečnostními tabulkami se zákazem vstupu nepovolaných osob.
(2) Skladovaný materiál musí být uložen tak, aby byla po celou dobu skladování zajištěna jeho stabilita.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 a § 114 a 115 platí i pro přechodné uložení hmot a materiálů.
Při ručním ukládání a odebírání smí být sypké hmoty skladovány jen do výšky 2 m. Při ukládání a odebírání sypkých hmot strojním způsobem je nutno odběr upravit tak, aby výška stěny nepřesáhla devět desetin dovoleného dosahu nakládacího stroje a aby nevznikaly převisy.
(1) Zařízení pro skladování hmot a materiálů, popřípadě opěrné konstrukce musí být zhotoveny tak, aby umožňovaly ukládání, skladování a odběr materiálu, kapalin a obalů v souladu s požadavky výrobce.
(2) Konstrukční prvky, které při skladování na sebe těsně doléhají a nemají úchytné prvky umožňující bezpečné uchopení, popřípadě zavěšení pomocí oka, držadla apod., smí být ukládány jen na podklady; kulatina a vrstvené podklady nesmí být použity.
(3) Kusový materiál pravidelných tvarů smí být skladován ručně do výšky 2 m. Kusový materiál nepravidelných tvarů smí být v pevné hranici rovnán ručně jen do výšky 1,5 m.
(4) Oblé předměty při zajištění stability smí být ručně ukládány na sebe jen do výšky 2 m. Dlouhé a oblé předměty je nutno zajistit proti sesunutí.
(5) Pytle se sypkým materiálem smí být ručně ukládány do výšky 1,5 m, při ukládaní mechanizovaným způsobem do výšky 3 m. Okraje hromad musí být zajištěny pomocným zařízením nebo pytle uloženy v bezpečném sklonu a vazbě, aby nedošlo k jejich sesutí.
(6) Nádoby s kapalinami nesmí zůstat otevřené. Smí být ukládány jen tak, že plnicí (vyprazdňovací) otvor je vždy nahoře. Sudy a podobné nádoby smí být uloženy nastojato jen v jedné vrstvě. Naležato smí být uloženy ve více vrstvách za předpokladu, že jednotlivé vrstvy jsou vzájemně stabilizovány, popřípadě jsou uloženy v konstrukci zabezpečující jejich stabilitu.
(7) Kyseliny a jiné nebezpečné látky je nutno skladovat v obalech s označením druhu látky.
(8) Upínání a odepínání vázacích prostředků při manipulaci s materiálem smí být prováděno ze země nebo z bezpečných plošin nebo podlah tak, aby vázání nebylo prováděno ve větší pracovní výšce než 1,5 m. Upínat a odepínat vázací prostředky z povrchu skladovaného materiálu lze jen v případě, kdy je vyloučen samovolný pohyb skladovaného materiálu. Manipulace s materiálem je možná až poté, kdy se zaměstnanec vzdálil na bezpečné místo.
(1) Objekty a zařízení uvedené do používání před nabytím účinnosti této vyhlášky se mohou používat za předpokladu, že vyhovují požadavkům právních předpisů platných v době jejich uvedení do používání.
(2) Opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu vydaná před nabytím účinnosti této vyhlášky uvede zaměstnavatel do souladu s ní nejpozději do 3 měsíců od nabytí její účinnosti.
Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření.
Zrušují se:
1. Výnos Českého báňského úřadu č. 17/1981 Ú. v. ČSR, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, (reg. v částce 33/1981 Sb.).
2. Výnos Českého báňského úřadu č. 18/1986 Ú. v. ČSR, kterým se mění a doplňuje výnos Českého báňského úřadu č. 17/1981 Ú. v. ČSR, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, (reg. v částce 18/1986 Sb. ).
3. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 6/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje výnos Českého báňského úřadu č. 17/1981 Ú. v. ČSR, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, ve znění výnosu č. 18/1986 Ú. v. ČSR, vyhlášky č. 72/1988 Sb., výnosu č. 443/1990 Sb. a vyhlášky č. 340/1992 Sb.
Ve výnosu Českého báňského úřadu č. 2/1990 ze dne 12. října 1990, kterým se mění a doplňují některé obecně závazné právní předpisy vydané v působnosti Českého báňského úřadu, (č. 443/1990 Sb.), se zrušuje článek VI.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1999.
Předseda:
doc. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 239/1998 Sb.
1. Geologická část projektu vrtu vždy určuje:
a) účel a lokalizaci vrtu včetně situačního plánu s určením účelu vrtu, projektované hloubky a směru a úklonu vrtu,
b) předpokládaný geologický profil, včetně předpokládané hloubky horizontů a kolektorských obzorů, velikosti tlaků apod. s určením hloubkových intervalů s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo hořlavých nebo škodlivých plynů,
c) hloubky předpokládaných obtíží při vrtání, jako například svírání a příchvaty nářadí a ztráty výplachu a cirkulace,
d) hloubkové intervaly odběrů vzorků hornin,
e) karotážní měření,
f) izolaci vrstev,
g) požadavky na čerpací pokusy,
h) způsoby otevření zjištěných obzorů (perforace).
2. Technická část projektu vrtu vždy určuje:
a) typ vrtné soupravy s uvedením parametrů jejích hlavních částí,
b) hloubku, úklon a směr vrtu, popřípadě dílčích částí vrtu,
c) konstrukci vrtu a její odůvodnění s určením rozměrových, konstrukčních a váhových parametrů a bezpečnostních koeficientů řídící, úvodní, technické a těžební kolony,
d) zařízení na ústí vrtu včetně typů protierupčních zařízení pro jednotlivé kolony, ovládací stanice, tlakových rozvodů, trysek apod., druh, lhůty a způsob jejich zkoušek na tlak a uzavření a umístění tlakové stanice s ovládacími ventily,
e) požadavky na hermetičnost kolon a zkoušky hermetičnosti kolon s uvedením zkušebních metod, tlaků a dovolených poklesů tlaků a lhůt zkoušek,
f) sestavu vrtné kolony s uvedením dovolených namáhání a dotahových kroutících momentů,
g) postup prací při hloubení vrtu, orientační parametry režimu vrtání s uvedením druhu a průměru dlát, přítlaku na dláto a otáček rotačního stolu,
h) požadavky a způsob odběru vzorků hornin,
i) druh, parametry a množství výplachu podle hloubkových intervalů vrtání, množství látek pro přípravu a úpravu výplachu včetně jejich minimální zásoby, cirkulační objem výplachu podle množství vyvrtané horniny, zásobu výplachu včetně havarijní zásoby, způsob a intervaly kontrol parametrů a množství výplachu, přístroje na měření parametrů výplachu a jejich umístění a interval doplňování výplachu při tažení nářadí,
j) požadavky na přípravu k pažení a cementaci,
k) konstrukci pažnicové kolony a způsob pažení, způsob a podmínky kontrol a zkoušek izolační schopnosti a hermetičnosti,
l) rozsah a lhůty inklinometrických a jiných měření ke zjištění prostorového průběhu vrtu,
m) opatření pro předcházení tlakovým projevům a erupcím, postup při zjištění přítoku ložiskového média do vrtu a při náhlé ztrátě výplachu, koncentrace hořlavých plynů vydělovaných z výplachu, jejichž překročení musí být automaticky signalizováno, druh a počet dalších kontrolních a měřicích přístrojů s ohledem na předpokládané vlastnosti provrtávaných hornin a rizikovost práce, způsob případného vypouštění nebo spalování ropy nebo plynu, popřípadě jiná opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu,
n) opatření k zabezpečení požadavků na ochranu životního prostředí,
o) způsob provedení čerpacích pokusů (testery),
p) opatření, která vyžadují vrtné práce a podmínky pracoviště, včetně opatření na ochranu veřejných zájmů, chráněná území a ochranná pásma,
q) způsob likvidace nepotřebné části vrtu pro případ, že bude nutné opravit průběh vrtu úhybem.
3. Přílohy technické části projektu vždy tvoří:
a) výpočet hydraulických ztrát ve vrtu pro jednotlivé kolony, mimo řídící kolonu,
b) prostorový průběh usměrněného vrtu,
c) schéma ústí vrtu, popřípadě sondy při vrtání a při čerpacím pokusu.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 239/1998 Sb.
Technická část projektu pro těžbu nerostů loužením vždy určuje:
a) množství vody, popřípadě přípravu, složení a množství loužicího roztoku na objem těžby nebo na vymezenou plochu loužicího pole,
b) způsob bezpečné manipulace s kyselinami a žíravinami,
c) odvádění a likvidaci odpadních vod a roztoků,
d) vystrojení vrtu, opatření k zajištění vrtu a jeho hermetičnosti,
e) režim zkušebního provozu, vlastní těžby a podmínky ukončení těžby,
f) velikost ochranných pilířů a bariér,
g) lhůty a způsob kontrol polohy a postupu šíření loužicích roztoků,
h) nejvyšší dovolený tlak loužicího roztoku,
i) přípustný rozsah a způsob kontroly rozšíření loužicích roztoků a zvláštní opatření na ochranu povrchu a povrchových a podzemních vod,
j) používaná elektrická a strojní zařízení,
k) opatření, která vyžadují podmínky pracoviště.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 239/1998 Sb.
Projekt vrtu pro ukládání kapalin do přírodních horninových struktur vždy určuje:
a) hodnocení izolační schopnosti ochranných vrstev a předpokládanou velikost jímací kapacity, popřípadě předpokládaný rozsah rozšíření ukládaných kapalin v přírodní horninové struktuře,
b) opatření ke kontrole rozšíření ukládaných kapalin v přírodní horninové struktuře,
c) opatření k zajištění těsnosti vtláčecího vrtu nebo sondy,
d) způsob sledování těsnosti vtláčecího vrtu nebo sondy a mezikruží a způsob hodnocení propustnosti hornin nacházejících se nad horninovou strukturou určenou pro ukládání kapalin,
e) při ukládání kapalin způsobujících korozi určení míst pro zabudování etalonů pro měření koroze,
f) podle potřeby i určení místa, lhůt a způsobu měření tlaku a provádění analýz vzorků média z první zvodnělé vrstvy, popřípadě z jiné vhodné vrstvy nad přírodní horninovou strukturou.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 239/1998 Sb.
Projekt geofyzikálních prací vždy určuje:
a) oblast, rozsah a druh prováděných prací,
b) předpokládaný začátek a ukončení prací,
c) chráněné zájmy a objekty s návrhem řešení přiměřené ochrany,
d) opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 239/1998 Sb.
I. Zásady bezpečného zajištění vrtů a sond
a) Vrt nebo sonda musí být vybaveny zařízením na ústí odpovídající tlakové dimenze umožňujícím zvládnutí předpokládaných tlakových projevů. Toto zařízení musí být chráněno proti poškození a zabezpečeno proti manipulaci neoprávněnou osobou.
b) Sonda musí být vystrojena kolonou čerpacích trubek v dostatečné délce umožňující její bezpečné umrtvení.
c) Projekt zajištění vrtu a sondy musí řešit také ochranu otevřeného obzoru.
II. Zásady bezpečné likvidace vrtů a sond
a) Každý otevřený obzor a každý úsek perforovaných pažnic se izoluje mostkem.
b) Zkontroluje se cementace mezikruží a docementují volné a nedostatečně zacementované úseky mezikruží.
c) Ústí vrtu nebo sondy se izoluje a likviduje podle bodu 6 přílohy č. 6 k této vyhlášce.
d) Pokud má být vytažena nezacementovaná část pažnicové kolony a dovoluje-li to stav vrtu nebo sondy, rozpojí se pažnicová kolona v co největší bezpečně dosažitelné hloubce a vytáhne se.
e) Místo rozpojení pažnicové kolony se izoluje cementovým mostkem o takové délce, aby mostek zasahoval alespoň 30 m do kolony pažnic nad i pod místem rozpojení; v případě izolace původně vysokotlakého obzoru se nad místem rozpojení pažnice postaví mechanický mostek a nad něj cementový mostek o délce alespoň 30 m.
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 239/1998 Sb.
1. Izolace obzorů v nezapaženém vrtu
Izolace obzoru v nezapaženém vrtu se provede cementovým mostkem o délce nejméně 50 m nad obzor a 30 m pod obzor (obr. 1.1).
obr. 1.1
2. Izolace obzorů v zapaženém perforováném vrtu nebo sondě
Každé místo perforace pažnic se izoluje tlakovou cementací s hlavou mostku nejméně 30 m nad obzorem (obr. 2.1). Je-li při cementaci použit cementační pakr (retainer), může být hlava cementového mostku jen 20 m nad cementačním pakrem (obr. 2.2).
V případě ztížených podmínek v zapaženém vrtu nebo sondě, které by bránily nebo nezaručovaly kvalitní izolaci obzoru pomocí cementového mostku, a v případě izolace obzoru, jehož původní tlak byl vyšší než tlak hydrostatický, se nad perforovaným intervalem usadí mechanický mostek a nad něj se postaví cementový mostek o délce nejméně 30 m (obr. 2.3).
obr. 2.1
obr. 2.2
obr. 2.3
3. Izolace nezapaženého nebo částečně zapaženého vrtu nebo sondy
Jsou-li vrt nebo sonda částečně zapaženy, postaví se cementový mostek od paty kolony pažnic nejméně v délce 50 m nad patou a 30 m pod patou pažnic (obr. 3.1). Je-li použit mechanický mostek, může být délka cementového mostku zkrácena až na 30 m nad hlavu mechanického mostku (obr. 3.2).
obr. 3.1
obr. 3.2
4. Izolace hlav linerů a míst rozpojení pažnic
Hlava lineru a místo rozpojení pažnic se izolují cementačním mostkem o délce nejméně 60 m, který je umístěn alespoň 30 m v každé koloně pažnic nad i pod hlavou lineru nebo místem rozpojení (obr. 4.1).
Je-li místo rozpojení v nezapaženém intervalu vrtu, postaví se v místě úřezu cementový mostek o délce nejméně 30 m nad místem úřezu a 30 m pod místem úřezu a v patě pažnicové kolony mostek o délce nejméně 50 m nad patou a 30 m pod patou pažnic (obr. 4.2).
Je-li použit mechanický mostek usazený nad hlavou lineru, stačí nad něj postavit cementový mostek o délce 30 m (obr 4.3).
obr. 4.1
obr. 4.2
obr. 4.3
5. Izolace mezikruží
Nezacementované nebo nedostatečně zacementované mezikruží musí být izolováno. Pro likvidaci nezacementované části pažnicové kolony platí část II přílohy č. 5 k této vyhlášce. Nezapažený interval vrtu nebo sondy se izoluje podle bodu 4.
V případě, že pažnice nejdou vytáhnout, izoluje se volné mezikruží přes místo rozpojení pažnic nebo přes tzv. okno situované co nejníže nad hlavou cementu v mezikruží. Nad místem rozpojení nebo oknem se postaví tlakový cementový mostek, a v případě, že tlakový cementový mostek nejde postavit, postaví se cementový mostek, s hlavou nejméně 30 m nad místem rozpojení nebo oknem.
6. Izolace a likvidace ústí vrtu nebo sondy pod povrchem
Izolace ústí vrtu nebo sondy pod povrchem se provádí pomocí cementového mostku o délce nejméně 30 m. Zemina kolem ústí sondy se odkope do hloubky 1,8 m pod úroveň terénu. V hloubce nejméně 1,5 m od povrchu okolního terénu se odřežou všechny kolony pažnic. Pažnice se dolijí cementovou kaší a po ztuhnutí cementu se ústí sondy hermetizuje navařením ocelové desky o min. tloušťce 10 mm na každou kolonu pažnic.
Nad poslední navařenou ocelovou deskou se zhotoví betonová deska o mocnosti nejméně 0,2 m a ústí vrtu a sondy se označí podle § 71d; tím se považuje vrt nebo sonda za zlikvidovanou (obr. 6.1).
obr. 6.1
1) § 2 a 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 169/1993 Sb.
2) § 273 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
3) § 8 odst. 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
4) § 133 odst. 3 zákoníku práce.
5) § 6 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb.
6) Například vyhláška č. 340/1992 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých předpisů vydaných Českým báňským úřadem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, a vyhláška č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).
7) Výnos Českého báňského úřadu č. 7/1988 Ú.v. ČSR, o plánech zdolávání závažných provozních nehod při vrtných a geofyzikálních pracích a při těžbě, úpravě a podzemním skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, (reg. v částce 10/1988 Sb.), ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb. a vyhlášky č. 341/1992 Sb., o báňské záchranné službě.
8) § 380 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
9) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 22/1997 Sb.
11) § 14 zákona č. 61/1988 Sb.
Vyhláška č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 158/1997 Sb.
Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákona č. 369/1992 Sb.
12) Bod 1.7.4 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení.
13) Bod 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy v prostředí s nebezpečím výbuchu.
14) § 2 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb.
15) Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb.
16) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994Sb., zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 163/1998 Sb.
ČSN 33 2320 Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro elektrické zařízení v místech s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par.
ČSN 33 2000-3 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 3: Stanovení základních charakteristik.
ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady.
17) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb., vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 97/1982 Sb. a vyhlášky č. 551/1990 Sb., vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 552/1990 Sb., a vyhláška č. 21/1979 Sb., ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb.
18) § 3 a násl. zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
19) Vyhláška č. 99/1989 Sb.
20) § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 298/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb.
21) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
22) ČSN EN 197-1 Cement – část 1: Složení, specifikace a kritéria shody cementu pro obecné použití.
ČSN EN ISO 10426-1 Naftový a plynárenský průmysl – Cementy a materiály pro cementování vrtů – Část 1: Specifikace.
ČSN EN ISO 10426-2 Naftový a plynárenský průmysl – Cementy a materiály pro cementování vrtů – Část 2: Zkoušení cementů.
23) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 205/2002 Sb.