239/1998 Sb. · 128 paragrafů
(1) Objekty a zařízení uvedené do používání před nabytím účinnosti této vyhlášky se mohou používat za předpokladu, že vyhovují požadavkům právních předpisů platných v době jejich uvedení do používání.
(2) Opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu vydaná před nabytím účinnosti této vyhlášky uvede zaměstnavatel do souladu s ní nejpozději do 3 měsíců od nabytí její účinnosti.
Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření.
Zrušují se:
1. Výnos Českého báňského úřadu č. 17/1981 Ú. v. ČSR, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, (reg. v částce 33/1981 Sb.).
2. Výnos Českého báňského úřadu č. 18/1986 Ú. v. ČSR, kterým se mění a doplňuje výnos Českého báňského úřadu č. 17/1981 Ú. v. ČSR, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, (reg. v částce 18/1986 Sb. ).
3. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 6/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje výnos Českého báňského úřadu č. 17/1981 Ú. v. ČSR, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, ve znění výnosu č. 18/1986 Ú. v. ČSR, vyhlášky č. 72/1988 Sb., výnosu č. 443/1990 Sb. a vyhlášky č. 340/1992 Sb.
Ve výnosu Českého báňského úřadu č. 2/1990 ze dne 12. října 1990, kterým se mění a doplňují některé obecně závazné právní předpisy vydané v působnosti Českého báňského úřadu, (č. 443/1990 Sb.), se zrušuje článek VI.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1999.
Předseda:
doc. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 239/1998 Sb.
1. Geologická část projektu vrtu vždy určuje:
a) účel a lokalizaci vrtu včetně situačního plánu s určením účelu vrtu, projektované hloubky a směru a úklonu vrtu,
b) předpokládaný geologický profil, včetně předpokládané hloubky horizontů a kolektorských obzorů, velikosti tlaků apod. s určením hloubkových intervalů s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo hořlavých nebo škodlivých plynů,
c) hloubky předpokládaných obtíží při vrtání, jako například svírání a příchvaty nářadí a ztráty výplachu a cirkulace,
d) hloubkové intervaly odběrů vzorků hornin,
e) karotážní měření,
f) izolaci vrstev,
g) požadavky na čerpací pokusy,
h) způsoby otevření zjištěných obzorů (perforace).
2. Technická část projektu vrtu vždy určuje:
a) typ vrtné soupravy s uvedením parametrů jejích hlavních částí,
b) hloubku, úklon a směr vrtu, popřípadě dílčích částí vrtu,
c) konstrukci vrtu a její odůvodnění s určením rozměrových, konstrukčních a váhových parametrů a bezpečnostních koeficientů řídící, úvodní, technické a těžební kolony,
d) zařízení na ústí vrtu včetně typů protierupčních zařízení pro jednotlivé kolony, ovládací stanice, tlakových rozvodů, trysek apod., druh, lhůty a způsob jejich zkoušek na tlak a uzavření a umístění tlakové stanice s ovládacími ventily,
e) požadavky na hermetičnost kolon a zkoušky hermetičnosti kolon s uvedením zkušebních metod, tlaků a dovolených poklesů tlaků a lhůt zkoušek,
f) sestavu vrtné kolony s uvedením dovolených namáhání a dotahových kroutících momentů,
g) postup prací při hloubení vrtu, orientační parametry režimu vrtání s uvedením druhu a průměru dlát, přítlaku na dláto a otáček rotačního stolu,
h) požadavky a způsob odběru vzorků hornin,
i) druh, parametry a množství výplachu podle hloubkových intervalů vrtání, množství látek pro přípravu a úpravu výplachu včetně jejich minimální zásoby, cirkulační objem výplachu podle množství vyvrtané horniny, zásobu výplachu včetně havarijní zásoby, způsob a intervaly kontrol parametrů a množství výplachu, přístroje na měření parametrů výplachu a jejich umístění a interval doplňování výplachu při tažení nářadí,
j) požadavky na přípravu k pažení a cementaci,
k) konstrukci pažnicové kolony a způsob pažení, způsob a podmínky kontrol a zkoušek izolační schopnosti a hermetičnosti,
l) rozsah a lhůty inklinometrických a jiných měření ke zjištění prostorového průběhu vrtu,
m) opatření pro předcházení tlakovým projevům a erupcím, postup při zjištění přítoku ložiskového média do vrtu a při náhlé ztrátě výplachu, koncentrace hořlavých plynů vydělovaných z výplachu, jejichž překročení musí být automaticky signalizováno, druh a počet dalších kontrolních a měřicích přístrojů s ohledem na předpokládané vlastnosti provrtávaných hornin a rizikovost práce, způsob případného vypouštění nebo spalování ropy nebo plynu, popřípadě jiná opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu,
n) opatření k zabezpečení požadavků na ochranu životního prostředí,
o) způsob provedení čerpacích pokusů (testery),
p) opatření, která vyžadují vrtné práce a podmínky pracoviště, včetně opatření na ochranu veřejných zájmů, chráněná území a ochranná pásma,
q) způsob likvidace nepotřebné části vrtu pro případ, že bude nutné opravit průběh vrtu úhybem.
3. Přílohy technické části projektu vždy tvoří:
a) výpočet hydraulických ztrát ve vrtu pro jednotlivé kolony, mimo řídící kolonu,
b) prostorový průběh usměrněného vrtu,
c) schéma ústí vrtu, popřípadě sondy při vrtání a při čerpacím pokusu.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 239/1998 Sb.
Technická část projektu pro těžbu nerostů loužením vždy určuje:
a) množství vody, popřípadě přípravu, složení a množství loužicího roztoku na objem těžby nebo na vymezenou plochu loužicího pole,
b) způsob bezpečné manipulace s kyselinami a žíravinami,
c) odvádění a likvidaci odpadních vod a roztoků,
d) vystrojení vrtu, opatření k zajištění vrtu a jeho hermetičnosti,
e) režim zkušebního provozu, vlastní těžby a podmínky ukončení těžby,
f) velikost ochranných pilířů a bariér,
g) lhůty a způsob kontrol polohy a postupu šíření loužicích roztoků,
h) nejvyšší dovolený tlak loužicího roztoku,
i) přípustný rozsah a způsob kontroly rozšíření loužicích roztoků a zvláštní opatření na ochranu povrchu a povrchových a podzemních vod,
j) používaná elektrická a strojní zařízení,
k) opatření, která vyžadují podmínky pracoviště.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 239/1998 Sb.
Projekt vrtu pro ukládání kapalin do přírodních horninových struktur vždy určuje:
a) hodnocení izolační schopnosti ochranných vrstev a předpokládanou velikost jímací kapacity, popřípadě předpokládaný rozsah rozšíření ukládaných kapalin v přírodní horninové struktuře,
b) opatření ke kontrole rozšíření ukládaných kapalin v přírodní horninové struktuře,
c) opatření k zajištění těsnosti vtláčecího vrtu nebo sondy,
d) způsob sledování těsnosti vtláčecího vrtu nebo sondy a mezikruží a způsob hodnocení propustnosti hornin nacházejících se nad horninovou strukturou určenou pro ukládání kapalin,
e) při ukládání kapalin způsobujících korozi určení míst pro zabudování etalonů pro měření koroze,
f) podle potřeby i určení místa, lhůt a způsobu měření tlaku a provádění analýz vzorků média z první zvodnělé vrstvy, popřípadě z jiné vhodné vrstvy nad přírodní horninovou strukturou.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 239/1998 Sb.
Projekt geofyzikálních prací vždy určuje:
a) oblast, rozsah a druh prováděných prací,
b) předpokládaný začátek a ukončení prací,
c) chráněné zájmy a objekty s návrhem řešení přiměřené ochrany,
d) opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 239/1998 Sb.
I. Zásady bezpečného zajištění vrtů a sond
a) Vrt nebo sonda musí být vybaveny zařízením na ústí odpovídající tlakové dimenze umožňujícím zvládnutí předpokládaných tlakových projevů. Toto zařízení musí být chráněno proti poškození a zabezpečeno proti manipulaci neoprávněnou osobou.
b) Sonda musí být vystrojena kolonou čerpacích trubek v dostatečné délce umožňující její bezpečné umrtvení.
c) Projekt zajištění vrtu a sondy musí řešit také ochranu otevřeného obzoru.
II. Zásady bezpečné likvidace vrtů a sond
a) Každý otevřený obzor a každý úsek perforovaných pažnic se izoluje mostkem.
b) Zkontroluje se cementace mezikruží a docementují volné a nedostatečně zacementované úseky mezikruží.
c) Ústí vrtu nebo sondy se izoluje a likviduje podle bodu 6 přílohy č. 6 k této vyhlášce.
d) Pokud má být vytažena nezacementovaná část pažnicové kolony a dovoluje-li to stav vrtu nebo sondy, rozpojí se pažnicová kolona v co největší bezpečně dosažitelné hloubce a vytáhne se.
e) Místo rozpojení pažnicové kolony se izoluje cementovým mostkem o takové délce, aby mostek zasahoval alespoň 30 m do kolony pažnic nad i pod místem rozpojení; v případě izolace původně vysokotlakého obzoru se nad místem rozpojení pažnice postaví mechanický mostek a nad něj cementový mostek o délce alespoň 30 m.
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 239/1998 Sb.
1. Izolace obzorů v nezapaženém vrtu
Izolace obzoru v nezapaženém vrtu se provede cementovým mostkem o délce nejméně 50 m nad obzor a 30 m pod obzor (obr. 1.1).
obr. 1.1
2. Izolace obzorů v zapaženém perforováném vrtu nebo sondě
Každé místo perforace pažnic se izoluje tlakovou cementací s hlavou mostku nejméně 30 m nad obzorem (obr. 2.1). Je-li při cementaci použit cementační pakr (retainer), může být hlava cementového mostku jen 20 m nad cementačním pakrem (obr. 2.2).
V případě ztížených podmínek v zapaženém vrtu nebo sondě, které by bránily nebo nezaručovaly kvalitní izolaci obzoru pomocí cementového mostku, a v případě izolace obzoru, jehož původní tlak byl vyšší než tlak hydrostatický, se nad perforovaným intervalem usadí mechanický mostek a nad něj se postaví cementový mostek o délce nejméně 30 m (obr. 2.3).
obr. 2.1
obr. 2.2
obr. 2.3
3. Izolace nezapaženého nebo částečně zapaženého vrtu nebo sondy
Jsou-li vrt nebo sonda částečně zapaženy, postaví se cementový mostek od paty kolony pažnic nejméně v délce 50 m nad patou a 30 m pod patou pažnic (obr. 3.1). Je-li použit mechanický mostek, může být délka cementového mostku zkrácena až na 30 m nad hlavu mechanického mostku (obr. 3.2).
obr. 3.1
obr. 3.2
4. Izolace hlav linerů a míst rozpojení pažnic
Hlava lineru a místo rozpojení pažnic se izolují cementačním mostkem o délce nejméně 60 m, který je umístěn alespoň 30 m v každé koloně pažnic nad i pod hlavou lineru nebo místem rozpojení (obr. 4.1).
Je-li místo rozpojení v nezapaženém intervalu vrtu, postaví se v místě úřezu cementový mostek o délce nejméně 30 m nad místem úřezu a 30 m pod místem úřezu a v patě pažnicové kolony mostek o délce nejméně 50 m nad patou a 30 m pod patou pažnic (obr. 4.2).
Je-li použit mechanický mostek usazený nad hlavou lineru, stačí nad něj postavit cementový mostek o délce 30 m (obr 4.3).
obr. 4.1
obr. 4.2
obr. 4.3
5. Izolace mezikruží
Nezacementované nebo nedostatečně zacementované mezikruží musí být izolováno. Pro likvidaci nezacementované části pažnicové kolony platí část II přílohy č. 5 k této vyhlášce. Nezapažený interval vrtu nebo sondy se izoluje podle bodu 4.
V případě, že pažnice nejdou vytáhnout, izoluje se volné mezikruží přes místo rozpojení pažnic nebo přes tzv. okno situované co nejníže nad hlavou cementu v mezikruží. Nad místem rozpojení nebo oknem se postaví tlakový cementový mostek, a v případě, že tlakový cementový mostek nejde postavit, postaví se cementový mostek, s hlavou nejméně 30 m nad místem rozpojení nebo oknem.
6. Izolace a likvidace ústí vrtu nebo sondy pod povrchem
Izolace ústí vrtu nebo sondy pod povrchem se provádí pomocí cementového mostku o délce nejméně 30 m. Zemina kolem ústí sondy se odkope do hloubky 1,8 m pod úroveň terénu. V hloubce nejméně 1,5 m od povrchu okolního terénu se odřežou všechny kolony pažnic. Pažnice se dolijí cementovou kaší a po ztuhnutí cementu se ústí sondy hermetizuje navařením ocelové desky o min. tloušťce 10 mm na každou kolonu pažnic.
Nad poslední navařenou ocelovou deskou se zhotoví betonová deska o mocnosti nejméně 0,2 m a ústí vrtu a sondy se označí podle § 71d; tím se považuje vrt nebo sonda za zlikvidovanou (obr. 6.1).
obr. 6.1
1) § 2 a 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 169/1993 Sb.
2) § 273 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
3) § 8 odst. 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
4) § 133 odst. 3 zákoníku práce.
5) § 6 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb.
6) Například vyhláška č. 340/1992 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých předpisů vydaných Českým báňským úřadem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, a vyhláška č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).
7) Výnos Českého báňského úřadu č. 7/1988 Ú.v. ČSR, o plánech zdolávání závažných provozních nehod při vrtných a geofyzikálních pracích a při těžbě, úpravě a podzemním skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, (reg. v částce 10/1988 Sb.), ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb. a vyhlášky č. 341/1992 Sb., o báňské záchranné službě.
8) § 380 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
9) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 22/1997 Sb.
11) § 14 zákona č. 61/1988 Sb.
Vyhláška č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 158/1997 Sb.
Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákona č. 369/1992 Sb.
12) Bod 1.7.4 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení.
13) Bod 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy v prostředí s nebezpečím výbuchu.
14) § 2 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb.
15) Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb.
16) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994Sb., zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 163/1998 Sb.
ČSN 33 2320 Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro elektrické zařízení v místech s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par.
ČSN 33 2000-3 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 3: Stanovení základních charakteristik.
ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady.
17) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb., vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 97/1982 Sb. a vyhlášky č. 551/1990 Sb., vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 552/1990 Sb., a vyhláška č. 21/1979 Sb., ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb.
18) § 3 a násl. zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
19) Vyhláška č. 99/1989 Sb.
20) § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 298/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb.
21) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
22) ČSN EN 197-1 Cement – část 1: Složení, specifikace a kritéria shody cementu pro obecné použití.
ČSN EN ISO 10426-1 Naftový a plynárenský průmysl – Cementy a materiály pro cementování vrtů – Část 1: Specifikace.
ČSN EN ISO 10426-2 Naftový a plynárenský průmysl – Cementy a materiály pro cementování vrtů – Část 2: Zkoušení cementů.
23) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 205/2002 Sb.