§ 3 krizový zákon – Stav nebezpečí
Zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) · 240/2000 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 3 zákona č. 240/2000 Sb. definuje stav nebezpečí jako bezodkladné opatření pro situace, kdy jsou ohroženy životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí, pokud intenzita ohrožení nedosahuje značného rozsahu a běžné prostředky k odvrácení ohrožení nestačí. (§ 3 zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Stav nebezpečí
- Týká se: obec, ministerstvo
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Hejtman, který stav nebezpečí vyhlásil, o tom neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra, sousední kraje a pokud mohou být krizovou…“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů“
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu“
- Judikatura: na § 3 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 240/2000 Sb.
(1) Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu,4) a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury.
(2) Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu a pro celé území kraje nebo pro jeho část. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah. Změna krizových opatření musí být rovněž vyhlášena. V části rozhodnutí obsahující důvod vyhlášení stavu nebezpečí se také uvede, zda je stav nebezpečí vyhlášen na základě mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému2).
(3) Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“). Hejtman, který stav nebezpečí vyhlásil, o tom neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra, sousední kraje a pokud mohou být krizovou situací dotčeny, též další kraje.
(4) Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády.
(5) Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu. Platnost krizových opatření vyhlášených hejtmanem končí dnem vyhlášení nouzového stavu35), pokud vláda nerozhodne jinak. Krizová opatření, jejichž platnost zůstane zachována, se dále považují za krizová opatření nařízená vládou.
(6) Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů5). Rozhodnutí nabývá účinnosti okamžikem, který se v něm stanoví. Rozhodnutí se zveřejňuje na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen. Krajský úřad zveřejní rozhodnutí též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu.
(7) Stav nebezpečí nelze vyhlásit z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů.
(8) Stav nebezpečí končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud hejtman nebo vláda nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby. Vláda stav nebezpečí zruší též, pokud nejsou splněny podmínky pro jeho vyhlášení.
(9) Rozhodnutí vlády o zrušení stavu nebezpečí se zveřejní na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde byl stav nebezpečí vyhlášen, zveřejní se v hromadných informačních prostředcích a vyhlásí se ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Účinnosti nabývá okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Stav nebezpečí může být vyhlášen hejtmanem kraje (v Praze primátorem) na nezbytně nutnou dobu a pro konkrétní území, přičemž musí být uvedeny důvody a rozsah krizových opatření.
- Maximální doba trvání stavu nebezpečí je 30 dnů, prodloužení je možné pouze se souhlasem vlády.
- Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí se zveřejňuje ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a na úředních deskách, a to i dalšími obvyklými způsoby.
- Pokud stav nebezpečí nestačí k odvrácení ohrožení, hejtman musí požádat vládu o vyhlášení nouzového stavu.
Na co si dát pozor
- Stav nebezpečí nelze vyhlásit z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů.
- Vláda může zrušit stav nebezpečí, pokud nejsou splněny podmínky pro jeho vyhlášení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 3
Jak soudy aplikují § 3
… a to, že výjimečně bude uvedený znak kvalifikované skutkové podstaty naplněn, přestože nebyl nouzový stav vyhlášen, pokud půjde o událost, která svou povahou vážně ohrožuje život a zdraví většího počtu osob, kdy může být přijato jiné opatření než vyhlášení nouzového stavu (je např. vyhlášen stav nebezpečí podle § 3 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), či v té době nebude vyhlášeno žádné opatření, ale z hlediska vzniklé situace nebude pochyb o tom, že jde o událost, která svou povahou …
Související
§ 38 Vyhlášení stavu kybernetického nebezpečí (Zákon o kybernetické bezpečnosti)§ 21 Nebezpečí za přepravy (Vyhláška Státní arbitráže Československé)§ 21 STAV KYBERNETICKÉHO NEBEZPEČÍ (Zákon o kybernetické bezpečnosti a o změ)§ 5 Zařazování důlních děl (Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpeč)§ 9b Nebezpečí (Vyhláška Českého báňského úřadu o požada)