Zákon o investičních společnostech a investičních fondech

(1) Vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu se pozastavuje okamžikem uvedeným v zápise podle § 134 odst. 3 písm. e).

(2) Od okamžiku uvedeného v zápise podle § 134 odst. 3 písm. e) nelze až do dne obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů podle § 141 vydat ani odkoupit podílový list tohoto fondu, s výjimkou podílových listů, o jejichž vydání nebo odkoupení bylo požádáno před okamžikem uvedeným v zápise podle § 134 odst. 3 písm. e) a u nichž ještě nedošlo k jejich vydání nebo k vyplacení protiplnění za odkoupení. Tato výjimka se neuplatní v případě, že obhospodařovatel rozhodl, že se rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování vztahuje i na tyto podílové listy.

(1) Doba, na kterou se vydávání nebo odkupování podílových listů pozastavuje, nesmí být delší než 3 měsíce.

(2) Statut otevřeného podílového fondu investujícího do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti může lhůtu pro pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů určit odchylně; určit tuto lhůtu delší než 2 roky se zakazuje.

(3) Statut otevřeného podílového fondu, který je fondem kvalifikovaných investorů, může lhůtu pro pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů určit odchylně; určit tuto lhůtu delší než 2 roky se zakazuje.

(1) Administrátor otevřeného podílového fondu bez zbytečného odkladu po vypracování zápisu uvedeného v § 134 odst. 3 zajistí uveřejnění tohoto zápisu na internetových stránkách tohoto fondu.

(2) Obhospodařovatel, který rozhodl o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů, zašle orgánům dohledu jiných členských států, v nichž jsou podílové listy tohoto podílového fondu veřejně nabízeny, bez zbytečného odkladu zápis o tomto svém rozhodnutí. V oznámení zejména uvede přijatá opatření a další skutečnosti směřující k odstranění příčin pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů.

(1) Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí bez zbytečného odkladu po oznámení rozhodnutí České národní banky o zrušení rozhodnutí obhospodařovatele o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů uveřejnění tohoto rozhodnutí na internetových stránkách tohoto fondu.

(2) Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí bez zbytečného odkladu po oznámení předběžného opatření, které má dopad na pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů, uveřejnění tohoto předběžného opatření na internetových stránkách tohoto fondu.

(1) Bylo-li obnoveno vydávání nebo odkupování podílových listů podle § 141 písm. a), pak administrátor

a) bez zbytečného odkladu po dni podle § 141 písm. a) zajistí vydání a odkoupení všech podílových listů, o jejichž vydání nebo odkoupení bylo požádáno a u nichž nedošlo k vyplacení protiplnění za odkoupení nebo k vydání podílových listů, a to za částku, která se rovná jejich

1. aktuální hodnotě určené ke dni podání žádosti, nebo

2. první aktuální hodnotě určené ke dni obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů podle § 141 písm. a); v takovém případě neprovádí po dobu pozastavení výpočet aktuální hodnoty podílových listů, nebo

b) k žádostem o vydání nebo odkoupení podílových listů, u nichž nedošlo k vyplacení protiplnění za odkoupení nebo k vydání podílových listů, nepřihlíží a osoby, které takovou žádost podaly, se bez zbytečného odkladu po dni podle § 141 písm. a) vyzve, aby svou žádost podaly znovu, jestliže jejich zájem trvá.

(2) Zrušila-li Česká národní banka rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů, pak administrátor bez zbytečného odkladu po dni podle § 141 písm. b) zajistí vydání a odkoupení všech podílových listů, o jejichž vydání nebo odkoupení podílníci požádali a u nichž nedošlo k vyplacení protiplnění za odkoupení nebo k vydání podílových listů, a to za částku, která se rovná jejich aktuální hodnotě určené ke dni podání žádosti.

(3) Bylo-li obnoveno vydávání nebo odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem, pak se postupuje způsobem uvedeným v zápise podle § 134 odst. 3 písm. d).

(1) Podílník nemá právo na úrok z prodlení za dobu pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu; to neplatí,

a) je-li administrátor otevřeného podílového fondu ke dni pozastavení již v prodlení s vyplacením protiplnění za odkoupení, nebo

b) zrušila-li Česká národní banka rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů a nebylo-li podílníkovi vyplaceno protiplnění za odkoupení.

(2) Obhospodařovatel a administrátor otevřeného podílového fondu jsou zavázáni uhradit úrok z prodlení podle odstavce 1 společně a nerozdílně.

Dnem obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů je

a) den následující po dni, kterým uplynula doba, na kterou bylo vydávání nebo odkupování podílových listů pozastaveno,

b) den nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, kterým se zrušuje rozhodnutí obhospodařovatele otevřeného podílového fondu o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů tohoto fondu, nebo

c) den následující po dni, kterým uplynula doba, na kterou bylo pozastaveno vydávání nebo odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem.

S podílovým listem vydaným uzavřeným podílovým fondem není spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet fondu.

Označení uzavřeného podílového fondu obsahuje slova „uzavřený podílový fond“.

Nerozhodne-li obhospodařovatel uzavřeného podílového fondu vytvořeného na dobu určitou do uplynutí této doby, zda tento podílový fond vstoupí do likvidace nebo se přemění na otevřený podílový fond nebo akciovou společnost s proměnným základním kapitálem, vstoupí podílový fond po uplynutí této doby do likvidace.

(1) Pro vydávání podílových listů uzavřeným podílovým fondem se § 130 použije obdobně.

(2) Uzavřený podílový fond nemůže vydat nebo mít vydány podílové listy, které nemají jmenovitou hodnotu.

(1) Statut uzavřeného podílového fondu může určit, že podílník má v době trvání uzavřeného podílového fondu právo na odkoupení podílového listu na účet tohoto podílového fondu v určených lhůtách, delších než 1 rok. Statut uzavřeného podílového fondu, který je fondem kolektivního investování a který je vytvořen na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 10 let, umožní podílníkům odkoupení jimi vlastněných podílových listů po 10 letech ode dne vzniku fondu a dále ve lhůtě uvedené ve statutu, delší než 1 rok, přinejmenším však každých 10 let; jinak uplynutím 10 let ode dne vzniku fondu vzniká podílníkovi právo na odkoupení jeho podílových listů na účet podílového fondu.

(2) Pro odkoupení podílových listů uzavřeného podílového fondu se § 131 až 141 použijí obdobně.

(1) Rozhodne-li soud v případě uzavřeného podílového fondu podle § 121 odst. 1 písm. b), může vlastník podílového listu, o jehož druhu bylo rozhodnuto, požadovat, aby od něj obhospodařovatel podílového fondu na účet podílového fondu tento podílový list do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu za přiměřenou cenu koupil, ledaže byla pochybnost o obsahu zvláštního práva spojeného s podílovým listem zřejmá již v době, kdy podílový list získal. Obhospodařovatel od oprávněného vlastníka koupí podílový list do 15 pracovních dnů ode dne, kdy mu došel návrh na uzavření smlouvy.

(2) Nesplní-li obhospodařovatel povinnost stanovenou v odstavci 1, může se oprávněný vlastník podílových listů domáhat uzavření smlouvy o koupi podílových listů u soudu nebo požadovat náhradu újmy, a to nejpozději ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy došel obhospodařovateli návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 1.

(1) Investiční fond se jako svěřenský fond vytváří na základě smlouvy; jiným právním jednáním nelze tento svěřenský fond vytvořit. Vytvořit svěřenský fond nelze vyčleněním majetku z fondu kolektivního investování. Právní jednání týkající se vytvoření investičního fondu jako svěřenského fondu vyžaduje písemnou formu, jinak je neplatné; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

(2) Investiční fond, který se vytváří jako svěřenský fond, může mít více zakladatelů. Má-li investiční fond vytvořený jako svěřenský fond více zakladatelů, přijímají rozhodnutí po vzájemné dohodě, neurčuje-li statut svěřenského fondu, že rozhoduje jen jeden z nich nebo že se rozhodnutí přijímá jinak.

(3) Svěřenský fond se stává investičním fondem dnem zápisu do příslušného seznamu vedeného Českou národní bankou. Poté, co se svěřenský fond stane investičním fondem, nelze zakladatelské právní jednání prohlásit za neplatné a nelze z tohoto důvodu zrušit jeho zápis v seznamu investičních fondů majících právní formu svěřenského fondu.

(4) Pro investiční fond jako svěřenský fond se § 114 použije obdobně.

Ustanovení § 1452 občanského zákoníku se pro investiční fond jako svěřenský fond nepoužije. Kde občanský zákoník používá pojem „statut svěřenského fondu“, rozumí se tím v případě investičního fondu jako svěřenského fondu statut tohoto fondu.

(1) Investiční fond jako svěřenský fond má jednoho správce.

(2) Tímto správcem může být jen ten, kdo je podle tohoto zákona oprávněn obhospodařovat takový investiční fond.

(3) Ustanovení tohoto zákona o pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu, nejsou odstavcem 1 dotčena.

(4) Ustanovení § 1454 občanského zákoníku se pro investiční fond jako svěřenský fond nepoužije.

Investiční společnost může být, za podmínek stanovených tímto zákonem, svěřenským správcem i svěřenského fondu, který není investičním fondem.

(1) Dohled nad správou svěřenského fondu, který je investičním fondem, vykonává obhospodařovatel tohoto fondu.

(2) Ustanovení § 150 odst. 3 se použije obdobně.

Ustanovení § 1465 občanského zákoníku se pro investiční fond jako svěřenský fond nepoužije.

(1) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem je akciová společnost, která vydává akcie, s nimiž je spojeno právo akcionáře na jejich odkoupení na účet společnosti, a jejíž obchodní firma obsahuje označení „investiční fond s proměnným základním kapitálem“, které může být nahrazeno zkratkou „SICAV“.

(2) Akciovou společností s proměnným základním kapitálem může být pouze investiční fond.

(1) Základní kapitál akciové společnosti s proměnným základním kapitálem se rovná jejímu fondovému kapitálu. Do obchodního rejstříku se jako její základní kapitál zapisuje částka vložená úpisem zakladatelských akcií (zapisovaný základní kapitál); zapisovaný základní kapitál se uvede ve stanovách namísto základního kapitálu.

(2) Výše zapisovaného základního kapitálu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem je alespoň 1 Kč, nebo 1 EUR; ustanovení § 246 odst. 2 zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev se pro základní kapitál akciové společnosti s proměnným základním kapitálem nepoužije.

(1) Stanovy akciové společnosti s proměnným základním kapitálem obsahují také

a) údaj o tom, zda společnost může vytvářet podfondy,

b) způsob určení úplaty za její obhospodařování a provádění její administrace jako investičního fondu,

c) určení druhů nákladů, které mohou vznikat v souvislosti s jejím obhospodařováním a prováděním její administrace jako investičního fondu,

d) zásady hospodaření s majetkem a pravidla pro výplatu podílů na zisku,

e) způsob určování aktuální hodnoty investičních akcií a četnost takového určování,

f) postupy a podmínky pro vydávání a odkupování investičních akcií,

g) určení dolní a horní hranice rozpětí základního kapitálu, ve kterém společnost vydává a odkupuje investiční akcie, a

h) způsob, jak se oznámí záměr některého z vlastníků zakladatelských akcií tyto akcie převést (§ 160 odst. 1).

(2) Připouštějí-li stanovy možnost vytvářet podfondy, určí také pravidla pro jejich vytváření a pravidla pro úhradu nákladů, které mohou vznikat v souvislosti s jejich obhospodařováním a prováděním jejich administrace.

(3) Pro akciovou společnost s proměnným základním kapitálem se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o uvádění počtu akcií a celkového počtu hlasů ve společnosti ve stanovách.

(1) Pro akciovou společnost s proměnným základním kapitálem se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, jež se týkají jmenovité hodnoty, a ustanovení o upisování a nabývání vlastních akcií, o finanční asistenci, o emisním kurzu a emisním ážiu a o vydávání opčních listů.

(2) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem, jejíž valná hromada rozhodla o vyřazení investičních akcií z obchodování na evropském regulovaném trhu, nemusí učinit veřejný návrh smlouvy.

(3) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem nemusí tvořit rezervní fondy.

(1) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem vydává kusové akcie jako akcie, které nemají jmenovitou hodnotu.

(2) Zakladatelské akcie akciové společnosti s proměnným základním kapitálem jsou akcie, které upsali zakladatelé akciové společnosti; zakladatelskými akciemi zůstávají být i ty zakladatelské akcie, které upsala jiná osoba než vlastník zakladatelských akcií, neboť žádný z těchto vlastníků nevyužil svého předkupního práva podle § 160, a zakladatelské akcie, které nabyla jiná osoba než vlastník zakladatelských akcií, neboť žádný z těchto vlastníků nevyužil svého přednostního práva na úpis nových zakladatelských akcií podle § 161.

(3) Ostatní akcie akciové společnosti s proměnným základním kapitálem jsou investiční akcie.

(4) Zakladatelská akcie obsahuje označení, že jde o zakladatelskou akcii; investiční akcie obsahuje označení, že jde o investiční akcii, a údaj, z něhož plyne, zda je akcií s hlasovacím právem.

(1) Se zakladatelskou akcií nemůže být spojeno právo na její odkoupení na účet společnosti ani jiné zvláštní právo.

(2) Zakladatelská akcie nemůže být přijata k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu.

(3) Pro akciovou společnost s proměnným základním kapitálem se ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o změně výše základního kapitálu akciové společnosti a o rozhodování valné hromady ve vztahu ke změně výše základního kapitálu akciové společnosti použijí jen ve vztahu k zapisovanému základnímu kapitálu a zakladatelským akciím.

(1) Hodlá-li některý z vlastníků zakladatelských akcií převést své zakladatelské akcie, mají ostatní vlastníci zakladatelských akcií k těmto akciím po dobu 6 měsíců ode dne, kdy jim tuto skutečnost oznámil, předkupní právo, ledaže vlastník zakladatelských akcií zakladatelské akcie převádí jinému vlastníkovi zakladatelských akcií. Není-li ujednáno ve stanovách, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit zakladatelské akcie poměrně podle velikosti svých podílů.

(2) Předkupní právo mají vlastníci zakladatelských akcií i v případě, že některý z vlastníků zakladatelských akcií převádí zakladatelské akcie bezúplatně; tehdy mají vlastníci zakladatelských akcií právo zakladatelské akcie vykoupit za obvyklou cenu. To platí i v jiných případech zákonného předkupního práva.

Každý vlastník zakladatelských akcií má přednostní právo upsat část nových zakladatelských akcií v rozsahu jeho podílu. Neurčí-li stanovy jinak, má každý vlastník zakladatelských akcií přednostní právo na upsání i těch zakladatelských akcií, které v souladu se zákonem neupsal jiný akcionář. V dalším se § 485 až 490 zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev použijí obdobně.

(1) S investiční akcií je spojeno právo na její odkoupení na žádost jejího vlastníka na účet společnosti, nebo podfondu, k němuž byla vydána. Investiční akcie odkoupením zanikají.

(2) S investiční akcií není spojeno hlasovací právo, neurčí-li stanovy jinak. Vlastníkům investičních akcií bez hlasovacího práva není svolavatel valné hromady povinen zaslat pozvánku na valnou hromadu podle § 406 odst. 1 věty první zákona o obchodních korporacích, ledaže zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev vyžaduje hlasování na valné hromadě podle druhu akcií a vlastník investiční akcie bez hlasovacího práva je oprávněn na valné hromadě hlasovat.

(1) Investiční akcie se upisují na základě veřejné výzvy k jejich úpisu.

(2) Pro vydávání a odkupování investičních akcií se § 130 až 140 použijí obdobně.

(3) Dnem obnovení vydávání nebo odkupování investičních akcií je

a) den následující po dni, kterým uplynula doba, na kterou bylo vydávání nebo odkupování investičních akcií pozastaveno,

b) den nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, kterým se zrušuje rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování investičních akcií, nebo

c) den následující po dni, kterým uplynula doba, na kterou bylo pozastaveno vydávání nebo odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem.

(4) V případě dosažení dolní či horní hranice rozpětí uvedeného v § 156 odst. 1 písm. g) obhospodařovatel investičního fondu, který je akciovou společností s proměnným základním kapitálem, přijme bez zbytečného odkladu účinné opatření ke zjednání nápravy, nebo rozhodne o zrušení fondu. Účinným opatřením může být rozhodnutí o pozastavení vydávání a odkupování investičních akcií s tím, že odstavec 3 a § 131 až 140 se použijí obdobně.

(1) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem, která nevytváří podfondy, účetně a majetkově odděluje majetek a dluhy ze své investiční činnosti od svého ostatního jmění.

(2) K uspokojení pohledávky věřitele nebo akcionáře za akciovou společností s proměnným základním kapitálem nevytvářející podfondy, která vznikla v souvislosti s její investiční činností, lze použít pouze majetek z této investiční činnosti. Majetek z investiční činnosti této společnosti nelze použít ke splnění dluhu, který není dluhem z její investiční činnosti.

(3) Práva akcionáře podílet se na zisku a na likvidačním zůstatku, jakož i další majetková práva, spojená s investiční akcií akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, která nevytváří podfondy, se vztahují jen k majetku a dluhům z investiční činnosti této společnosti. Tím není dotčeno, aby taková společnost vydala různé druhy investičních akcií za podmínek, které stanoví zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev.

Akciová společnost s proměnným základním kapitálem, která dosud nevytvářela podfondy, může z majetku a dluhů z její investiční činnosti vytvořit jeden nebo více podfondů, připouštějí-li její stanovy jejich vytváření.

(1) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem může vytvářet podfondy, připouští-li to její stanovy. Podfond je účetně a majetkově oddělená část jejího jmění. O majetkových poměrech podfondu, jakož i o dalších skutečnostech, se vede účetnictví tak, aby umožnilo sestavení účetní závěrky za každý jednotlivý podfond.

(2) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem zahrnuje do podfondu nebo podfondů majetek a dluhy ze své investiční činnosti. Nezahrnuje-li akciová společnost s proměnným základním kapitálem do podfondu nebo podfondů také majetek a dluhy, které nejsou součástí majetku a dluhů této společnosti z investiční činnosti, netvoří tento majetek a dluhy podfond.

(3) Podfond má vlastní investiční strategii, neurčí-li stanovy něco jiného.

(4) K uspokojení pohledávky věřitele nebo akcionáře za akciovou společností s proměnným základním kapitálem vytvářející podfondy, která vznikla v souvislosti s její investiční činností v rámci určitého podfondu, lze použít pouze majetek v tomto podfondu. Majetek v podfondu nelze použít ke splnění dluhu, který není dluhem téhož podfondu.

(5) Do obchodního rejstříku se u akciové společnosti s proměnným základním kapitálem zapisuje také údaj o tom, zda společnost může vytvářet podfondy.

Označení podfondu musí obsahovat příznačný prvek obchodní firmy akciové společnosti s proměnným základním kapitálem a slovo „podfond“, popřípadě jinak vyjádřit jeho vlastnost podfondu.

(1) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem vydává ke každému podfondu investiční akcie, které představují stejné podíly na fondovém kapitálu toho podfondu. S investičními akciemi vydanými k podfondu je spojeno právo týkající se podílu na zisku jen z hospodaření tohoto podfondu a na likvidačním zůstatku jen při zániku tohoto podfondu s likvidací. Tím není vyloučeno, aby akciová společnost vydala různé druhy investičních akcií k témuž podfondu za podmínek, které stanoví zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev.

(2) Vydat k podfondu investiční akcie nelze, dokud nejsou údaje nutné k identifikaci podfondu zapsány v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou.

(3) Investiční akcie uvedená v odstavci 1 obsahuje označení podfondu, k němuž se práva uvedená v odstavci 1 vztahují, popřípadě další zvláštní práva, která jsou s ní spojena.

(4) Stanovy mohou určit, že o záležitostech, které se týkají pouze podfondu a nemají významný dopad na jiné podfondy, hlasují pouze vlastníci investičních akcií vydaných k tomuto podfondu, přičemž není rozhodné, zda jsou vlastníky akcií s hlasovacím právem. V takovém případě stanovy současně tyto záležitosti podrobněji vymezí.

Vyžaduje-li jiný právní předpis nebo právní jednání údaje o vlastníkovi, uvede se označení podfondu a údaje o investičním fondu, o jehož podfond se jedná.

(1) Každý podfond musí mít statut. Statut podfondu může být začleněn do statutu investičního fondu, nesnižuje-li to srozumitelnost statutu pro investory.

(2) Sdělení klíčových informací fondu kolektivního investování, jehož stanovy vytvoření podfondu připustily, se vyhotovuje za každý podfond.

Používá-li tento zákon pojem „investiční fond“, „fond kolektivního investování“ nebo „fond kvalifikovaných investorů“, rozumí se jím v případě investičního fondu, který vytváří podfondy, podfond investičního fondu, ledaže z tohoto zákona plyne něco jiného.

(1) Akciová společnost s fixním základním kapitálem je investiční fond, který je akciovou společností a není akciovou společností s proměnným základním kapitálem podle § 154.

(2) Obchodní firma akciové společnosti s fixním základním kapitálem může obsahovat označení „investiční fond s fixním základním kapitálem“, které může být nahrazeno zkratkou „SICAF“.

(3) Ustanovení § 156 odst. 1 písm. a) až e), § 156 odst. 2 a 3, § 157 odst. 2 a 3, § 165, 166, 168 a 169 se pro akciovou společnost s fixním základním kapitálem použijí obdobně.

(1) Komanditní společnost na investiční listy je komanditní společnost, v níž pouze jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (dále jen „komplementář“ ) a alespoň jeden společník za její dluhy neručí (dále jen „komanditista“). Podíly komanditistů komanditní společnosti na investiční listy jsou představovány investičními listy.

(2) Obchodní firma obsahuje označení „komanditní společnost na investiční listy“, které může být nahrazeno zkratkou „kom. spol. na invest. listy“ nebo „k. s. i. l.“.

(3) Komanditní společností na investiční listy může být pouze investiční fond nebo osoba podle § 15 odst. 1.

(4) Investiční fond, který je komanditní společností na investiční listy, může vytvářet podfondy.

(5) Ustanovení § 165 až 169 se pro komanditní společnost na investiční listy, která vytváří podfondy, použijí obdobně; dovolávají-li se tato ustanovení

a) akcionáře, rozumí se tím společník,

b) investičních akcií, rozumí se tím investiční listy,

c) stanov, rozumí se tím společenská smlouva.

(6) Společenská smlouva může určit jakékoli dělení zisku a ztráty mezi společnost a komplementáře.

(1) Společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů. Investiční listy, které představují podíly, s nimiž jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh. Investiční list, který představuje podíl, s nímž nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, je základní investiční list.

(2) Určí-li tak společenská smlouva, může komanditista vlastnit více podílů, a to i různého druhu. Je-li podle společenské smlouvy dovolen vznik více podílů pro jednoho komanditistu, vydá společnost investiční list pro každý podíl, nebo vydá hromadný investiční list; společenská smlouva obsahuje také označení investičního listu, kterým je podíl představován.

(3) Různé druhy podílů, zvláštní práva a povinnosti a jejich obsah se určí ve společenské smlouvě.

(4) Upravuje-li společenská smlouva různé druhy podílů, do obchodního rejstříku se u komanditní společnosti na investiční listy zapisuje také údaj o druhu podílu a popis práv a povinností s ním spojených, a to alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloženou ve sbírce listin obchodního rejstříku. Do obchodního rejstříku se u komanditní společnosti na investiční listy nezapisují údaje o komanditistech. Soud, který vede obchodní rejstřík, znepřístupní veřejnosti i údaje o komanditistech obsažené ve společenské smlouvě komanditní společnosti na investiční listy založené do sbírky listin. Kromě případů stanovených zvláštním právním předpisem může opis společenské smlouvy včetně údajů o komanditistech obdržet jen ten, kdo na tom má oprávněný zájem.

(5) Pro případ vzniku pochybnosti o obsahu zvláštního práva nebo obsahu zvláštní povinnosti spojené s investičním listem se § 121 a 147 použijí obdobně.