244/1948 Sb. · 20 paragrafů
Na zásadě jednotné státní mzdové politiky se upraví zákonem platové (mzdové) poměry
a) veřejných zaměstnanců, které jsou dosud upraveny zvláštními pro ně vydanými zákonnými předpisy nebo předpisy, vydanými na jejich podkladě nebo které jsou upraveny podle obdoby těchto předpisů,
b) duchovenstva církví a náboženských společností státem uznaných, po případě recipovaných.
Úřady a orgány veřejné správy a orgány zájmových zastupitelstev zaměstnanců v závodech jsou povinny v mezích své působnosti spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.
Písemnosti a úřední úkony, jichž je třeba výlučně k řízení podle tohoto zákona, jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.
(1) Jednání a opomenutí příčící se ustanovením § 2, odst. 1, §§ 3, 6, 8, 9, 10, 11 nebo § 12, odst. 2 nebo opatřením vydaným podle tohoto zákona potrestají, nejde-li o čin přísněji trestný, okresní národní výbory jako správní přestupek pokutou do 100 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 6 měsíců nebo oběma těmito tresty. Pro případ nedobytnosti pokuty vyměří zároveň okresní národní výbor podle míry zavinění náhradní trest na svobodě do 6 měsíců.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na orgány veřejné správy.
(3) Dopustí-li se trestného jednání nebo opomenutí podle odstavce 1 v podniku nebo zařízení právnické osoby fysická osoba, která neodpovídá podle zákona nebo stanov za jejich správu nebo je skutečně samostatně nespravuje, trestá se podle odstavce 1 též fysická osoba, která odpovídá za správu podniku nebo zařízení nebo je skutečně spravuje, pokud o trestném činu věděla nebo zanedbala povinnou péči. Došlo-li k trestnému činu na podkladě správního úkonu více fysických osob odpovídajících jako sbor za správu podniku nebo zařízení právnické osoby nebo spravující skutečně podnik nebo zařízení, jsou trestné všechny osoby, které se vyslovily pro jednání nebo opomenutí zakládající trestný čin, po případě o trestném činu podle předchozí věty věděly nebo zanedbaly povinnou péči.
Vláda může nařízením přenésti působnost ministerstva sociální péče podle § 2, odst. 1, § 3, odst. 1 a § 5 na úřady ochrany práce. V takovém případě platí předpisy o řízení před těmito úřady.
(1) Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů o věcech upravených tímto zákonem, zejména použivatelnost vládního nařízení ze dne 21. prosince 1939, č. 330 Sb., o státním řízení mzdové politiky, ve znění předpisů je měnících a doplňujících, vládního nařízení ze dne 7. prosince 1942, č. 404 Sb., o zajištění stability mezd a platů a pracovní morálky, zákona ze dne 29. října 1940, č. 283 Sl. z., o určování mezd (platů) a pracovních podmínek, a nařízení s mocí zákona ze dne 11. února 1942, č. 21 Sl. z., o upravování mezd (platů) a pracovních podmínek po dobu branné pohotovosti státu.
(2) Opatření učiněná podle předpisů, jejichž platnost, po případě použivatelnost se zrušuje podle odstavce 1, zůstávají nedotčena.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Gottwald v. r.
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Erban v. r.