Zákon o Federální bezpečnostní informační službě a o používání zpravodajských prostředků

(1) Úkoly Federální informační služby plní příslušníci, kteří jsou k Federální informační službě ve služebním poměru.

(2) Příslušníkem Federální informační služby může být pouze občan České a Slovenské Federativní Republiky starší 21 let, který je občansky bezúhonný a má odpovídající zdravotní a odborné předpoklady pro výkon služby.

(3) Příslušník Federální informační služby skládá při nástupu do Federální informační služby služební přísahu, která zní:

„Slavnostně prohlašuji, že budu věrný České a Slovenské Federativní Republice.

Budu čestným, statečným, ukázněným a nestranným příslušníkem Federální bezpečnostní informační služby. Služební povinnosti budu plnit podle svých nejlepších schopností a ve své činnosti se budu řídit ústavou a zákony a budu chránit ústavní zřízení České a Slovenské Federativní Republiky, jakož i práva občanů. K tomu jsem připraven vynaložit všechny síly a schopnosti a nasadit i svůj život. Tak přísahám!“.

Příslušníci Federální informační služby jsou povinni při plnění úkolů dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní, jakož i toho, aby osobám v souvislosti s jejich činností nevznikla škoda nebo jiná újma.

Příslušník Federální informační služby podléhá pravomoci vojenských soudů.

Příslušníci Federální informační služby prokazují svou příslušnost k Federální informační službě služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením: „Federální bezpečnostní informační služba“.

Příslušníci Federální informační služby jsou při plnění služebních úkolů oprávněni zjišťovat potřebné informace. Nikdo nesmí být k podání informace nucen.

(1) Příslušník Federální informační služby je oprávněn nosit zbraň a použít ji v mezích tohoto zákona, aby

a) v případě nutné obrany odvrátil útok vedený proti jeho osobě nebo mu bezprostředně hrozící nebo útok na život jiné osoby,

b) nelze-li jinak odvrátit nebezpečný útok, který ohrožuje chráněný objekt, uzavřený střežený prostor nebo chráněnou osobu po předchozí marné výzvě, aby bylo od útoku upuštěno.

(2) Při použití zbraně je příslušník Federální informační služby povinen dbát nutné opatrnosti, aby zejména neohrozil život jiných osob a co nejvíce šetřil život osoby, proti níž použití zbraně směřuje.

(1) V oboru své působnosti (§ 2) je Federální informační služba oprávněna používat zpravodajských prostředků, jimiž jsou:

a) zpravodajská technika,

b) osoby jednající ve prospěch Federální informační služby,

c) krycí doklady,

d) sledování.

(2) Federální informační služba je povinna zabezpečit ochranu zpravodajských prostředků uvedených v odstavci 1 písm. a), c) a d) před vyzrazením, zneužitím, poškozením nebo zničením a ochranu osob uvedených v odstavci 1 písm. b) před vyzrazením nebo před způsobením újmy na cti, životě nebo zdraví.

Pro účely tohoto zákona se zpravodajskou technikou rozumí zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně chemické, radiotechnické, optické, mechanické a jiné technické prostředky a zařízení nebo jejich soubory, používané utajeným způsobem při

a) vyhledávání, otevírání a zkoumání dopravovaných zásilek a provádění jejich vyhodnocení za využití kriminalistických metod,

b) odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu,

c) pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů

v případech, kdy je Federální informační služba používá ke zjišťování skutečností v rozsahu své působnosti.

(1) Zpravodajskou techniku může Federální informační služba v oboru své působnosti podle § 2 použít jen na základě předchozího písemného povolení k použití zpravodajské techniky (dále jen „povolení“) vydaného prokurátorem a pouze v případech, kdy odhalování a dokumentování činností, pro něž má být použita, je jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztíženo.

(2) Použití zpravodajské techniky smí omezit nedotknutelnost obydlí, listovní tajemství a tajemství dopravovaných zpráv jen v nezbytně nutné míře.

Žádost o povolení se prokurátorovi předkládá písemně a musí obsahovat zejména

a) druh zpravodajské techniky, která má být použita, místo jejího použití, navrhovaná doba trvání jejího použití, údaje o osobě, ke které má být zpravodajská technika použita, pokud je její totožnost známa, a číslo telefonní stanice, pokud z ní má být pořizován zvukový záznam,

b) informaci o předchozím neúčinném nebo podstatně ztíženém odhalování a dokumentování činnosti, pro níž je použití zpravodajské techniky vyžadováno,

c) informaci o jakémkoliv předchozím požadavku na použití zpravodajské techniky ve vztahu k osobě uvedené v písmenu a), včetně rozhodnutí příslušného prokurátora o tomto požadavku,

d) důvody k použití zpravodajské techniky.

(1) Povolení vydávají

a) generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky nebo prokurátoři jím určení,

b) prokurátoři prokuratur v České republice a ve Slovenské republice, kteří jsou k tomu určeni generálním prokurátorem České a Slovenské Federativní Republiky v dohodě s generálním prokurátorem příslušné republiky.

(2) V povolení musí být výslovně uvedeno odůvodnění, druh zpravodajské techniky, která může být použita, místo použití, doba trvání jejího použití, údaje o osobě, ke které může být zpravodajské techniky použito, pokud je její totožnost známa, a číslo telefonní stanice, pokud z ní může být pořizován zvukový záznam.

(3) Prokurátor stanoví dobu trvání použití zpravodajské techniky nejdéle na dobu šesti měsíců; tuto dobu může na základě nové žádosti prodloužit, pokaždé však nejvýše o dalších šest měsíců. V takovém případě platí obdobně § 16 a 17 a ustanovení odstavců 1 a 2.

(1) Prokurátor, který vydal povolení, sleduje, zda důvody použití zpravodajské techniky trvají. Zjistí-li, že důvody pro její použití pominuly, povolení odejme.

(2) O ukončení používání zpravodajské techniky informuje Federální informační služba prokurátora, který povolení vydal.

(3) Informace získané použitím zpravodajské techniky podle tohoto zákona mohou být využity pouze v souladu s § 2, 24 až 27.

Ředitel upraví bližší podrobnosti používání zpravodajské techniky.

(1) Osobou jednající ve prospěch Federální informační služby se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která dobrovolně, utajeným způsobem poskytuje služby Federální informační službě při plnění úkolů v její působnosti (§ 2).

(2) Federální informační služba může vést evidenci osob jednajících ve prospěch Federální informační služby pouze po dobu plnění jednotlivých úkolů; údaje z těchto evidencí musí být po splnění úkolů zničeny.

(3) Ředitel upraví bližší podrobnosti zapojování osob jednajících ve prospěch Federální informační služby do jednotlivých případů.

(4) Na osobu uvedenou v odstavci 1 se po dobu plnění jednotlivých úkolů vztahuje ustanovení § 33 tohoto zákona.

(1) Pro účely tohoto zákona se krycími doklady rozumějí listiny a předměty sloužící k utajení skutečné totožnosti příslušníka Federální informační služby, který plní úkoly v oboru její působnosti. Krycími doklady nesmějí být průkazy poslanců zákonodárných sborů a služební průkazy soudců a prokurátorů.

(2) Krycí doklady vydává Federální informační služba jen na základě rozhodnutí ředitele.

(3) Federální informační služba vede evidenci krycích dokladů, a to i těch, které v oboru své působnosti používají příslušníci ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostní služby v působnosti České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, pokud tyto sbory a služby jsou k používání krycích dokladů oprávněny zákonem.

(4) Ředitel upraví bližší podrobnosti pro vydávání a používání krycích dokladů.

(5) Ředitel upraví bližší podrobnosti vedení evidence krycích dokladů.

(1) O použití sledování Federální informační službou k plnění úkolů v oboru její působnosti (§ 2) rozhoduje ředitel anebo jím pověřený příslušník Federální informační služby.

(2) Ředitel upraví způsob sledování a jeho evidenci.

(1) V oboru své působnosti je Federální informační služba oprávněna uchovávat a využívat údaje o osobách ve svých evidencích, jestliže

a) existují podložená podezření ze snah nebo činností uvedených v § 2,

b) je to potřebné ke zjištění a zhodnocení snah nebo činností uvedených v § 2.

(2) Údaje o chování nezletilých mladších 15 let nesmějí být vkládány do evidencí. Údaje o chování nezletilých starších 15 let musejí být po dvou letech od vložení přezkoumány a nejpozději po pěti letech uloženy tak, aby k nim nikdo jiný než soud neměl přístup, ledaže by po dovršení zletilosti těchto osob k nim získala Federální informační služba v oboru své působnosti (§ 2) další poznatky.

Pokud údaje o osobách uchovávané v evidencích Federální informační služby již nejsou k plnění úkolů Federální informační služby potřebné, nebo pokud je k tomu jiný zákonný důvod, uloží Federální informační služba tyto údaje způsobem, který zabrání každému, s výjimkou soudu, v přístupu k těmto údajům.

Pro každou evidenci ředitel upraví

a) označení evidence,

b) účel evidence,

c) oprávnění přístupu,

d) protokolování.

Federální informační služba je povinna zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích osob před vyzrazením, zneužitím, poškozením a nebo zničením.

Federální informační služba při plnění svých úkolů spolupracuje zejména s Radou obrany státu a orgány státní správy České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.

(1) Federální informační služba je oprávněna při plnění svých úkolů požadovat od státních orgánů účinnou pomoc a informace související se zabezpečením a plněním jejích úkolů v oboru její působnosti.

(2) Státní orgány jsou povinny požadovanou pomoc a informace poskytnout, pokud jim v tom nebrání důvody stanovené jinými obecně závaznými právními předpisy.

(1) Došlo-li u kohokoli k poškození zdraví nebo k jeho smrti v souvislosti s pomocí, kterou poskytl Federální informační službě nebo jejím příslušníkům na jejich žádost nebo s jejich vědomím, uhradí škodu tím vzniklou stát obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může nařízením stanovit, ve kterých případech a v jaké rozsahu

a) náleží tomu, kdo poskytl pomoc, vedle nároků na náhradu škody podle pracovněprávních předpisů i jednorázové mimořádné odškodnění,

b) se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po tom, kdo poskytl pomoc, a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na toho, kdo poskytl pomoc, odkázány výživou.

(2) Každému, kdo poskytl pomoc uvedenou v odstavci 1, stát nahradí též škodu na věcech, která mu vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to dobře možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému však může být přiznána úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.

(3) Stát uhradí i škodu způsobenou osobou uvedenou v odstavci 2 jinému v souvislosti s pomocí poskytnutou Federální informační službě nebo jejím příslušníkům.

(4) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením, ve kterých případech stát přizná náhradu i jiné škody nebo újmy, které vznikly osobě jednající ve prospěch Federální informační služby podle § 21

(5) Právo státu na náhradu škody vůči tomu, kdo za ni poškozenému odpovídá podle občanského zákoníku, není předchozími ustanoveními dotčeno.

(6) Odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem příslušníka Federální informační služby upravuje zvláštní předpis.2)

(7) Náhradu škody podle odstavců 1 až 4 a 6 poskytuje v zastoupení státu Federální informační služba.

Federální informační služba je povinna soustavně pečovat o zdravé a bezpečné podmínky výkonu služby svých příslušníků a poskytovat jim přiměřenou ochranu před nebezpečím, které jim hrozí pro výkon služby nebo v souvislosti s ní.

(1) Příslušníci Federální informační služby nesmějí být členy politických stran nebo politických hnutí a nesmějí se aktivně zúčastňovat jejich činnosti a působit v jejich prospěch.

(2) Příslušníci Federální informační služby nesmějí být členy orgánů společností, které se zabývají výdělečnou činností.

(1) Příslušníci Federální informační služby a každý, kdo plní úkoly na základě tohoto zákona, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících předmět státního tajemství, o kterých se dověděli v souvislosti s činností Federální informační služby.

(2) Na žádost orgánů činných v trestním řízení zprostí ředitel mlčenlivosti osoby uvedené v odstavci 1.

(3) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny předpisy o ochraně státního tajemství.3)

Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu podle zvláštního předpisu4) se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení podle § 7 odst. 3. Skutečnosti, o nichž se členové kontrolního orgánu dovědí při výkonu své funkce, oznamují v míře nezbytné pro dosažení účelu kontroly podle tohoto zákona.

(1) Příslušníci Sboru národní bezpečnosti služebně zařazení ve Federální informační službě se dnem účinnosti tohoto zákona stávají příslušníky Federální informační služby; tímto dnem přecházejí práva a povinnosti ze služebních poměrů a ze vztahů s nimi souvisejících z federálního ministerstva vnitra na Federální informační službu.

(2) Do přijetí předpisů upravujících služební poměry příslušníků Federální informační služby se na služební poměry příslušníků Federální informační služby přiměřeně vztahuje zvláštní předpis5) a předpisy vydané k jeho provedení.

(3) Pokud je ve zvláštních předpisech6) ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky zmocněn k jejich provedení ve vztahu k příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, má toto oprávnění ředitel ve vztahu k příslušníkům Federální informační služby.

Převod nemovitostí a dalších prostředků pro zabezpečení Federální informační služby z federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra České republiky a ministerstva vnitra Slovenské republiky na Federální informační službu upraví dohoda mezi příslušnými ministry vnitra a ředitelem.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1991.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

1) § 90 až 92 zákona č. 56/1991 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění.

2) Zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným postupem.

3) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb.

4) § 91 zákona č. 56/1991 Sb.

5) Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 100/1970 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.