§ 63 Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky – O uložení kázeňského trestu je třeba rozhodnout nejpozději…

§ 63 (1) O uložení kázeňského trestu je třeba rozhodnout nejpozději do tří dnů od vyšetření kázeňského přestupku. Kázeňský trest nelze uložit, jestliže od spáchání kázeňského přestupku uplynula doba jednoho roku. (2) Má-li příslušník Sboru za to, že by odsouzenému měl být uložen přísnější kázeňský trest, než jaký má právo uložit, postoupí věc nadřízenému příslušníkovi Sboru se širší kázeňskou pravomocí nad odsouzenými. (3) O kázeňském přestupku odsouzeného se sepíše záznam na předepsaném tiskopise. Ze záznamu musí být zřejmé konkrétní údaje o jednání, v němž je spatřován kázeňský přestupek, včetně označení místa, času, způsobu spáchání přestupku a okolností, za nichž byl přestupek spáchán, popřípadě též předpokládaná pohnutka takového jednání. Důkazní prostředky musí být označeny konkrétně, a to takovým způsobem, aby je bylo možno prověřit. Jsou-li důkazním prostředkem výpovědi svědků, uvede se stručný obsah jejich výpovědí s jejich vlastnoručním podpisem. Doznání odsouzeného nezbavuje příslušného služebního funkcionáře Sboru povinnosti přezkoumat a všemi dostupnými prostředky prověřit všechny okolnosti skutku. Důkazním prostředkem je vše, co může přispět k objasnění skutku, zejména vlastní zjištění příslušníka Sboru, výpovědi jiných osob, výpovědi odsouzených, věci a listiny, ohledání apod. (4) Před uložením kázeňského trestu musí být odsouzenému umožněno, aby se k věci vyjádřil. Vyjádření odsouzeného se písemně uvede v „Hlášení ke kázeňskému řízení“ a odsouzený je podepíše s připojením data. Odmítne-li odsouzený vyjádření podepsat, uvede příslušný služební funkcionář Sboru tuto skutečnost v „Hlášení ke kázeňskému řízení“ včetně důvodu odmítnutí a připojí datum a svůj podpis. (5) Kázeňský trest lze uložit pouze tehdy, je-li vina odsouzeného prokázána. Při rozhodování o uložení kázeňského trestu je příslušník Sboru povinen přihlédnout též k závažnosti kázeňského přestupku a okolnostem, za nichž byl spáchán, jakož i k dosavadnímu chování odsouzeného. Kázeňský přestupek lze řešit též výchovným pohovorem bez uložení kázeňského trestu; tato skutečnost se vyznačí v záznamu o kázeňském přestupku. Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu se vydává písemně a musí obsahovat poučení o opravných prostředcích. Odsouzený potvrdí oznámení rozhodnutí svým podpisem. Odmítne-li, postupuje se obdobně, jako když odsouzený odmítne podepsat své vyjádření. (6) Odsouzenému se uložení kázeňského trestu sdělí dříve, než se přistoupí k jeho výkonu. (7) Záznam o uložení kázeňského trestu se založí do osobního spisu odsouzeného; druh a důvod uložení kázeňského trestu se zaznamená do osobní karty odsouzeného.