§ 63 vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky – Pravidla pro ukládání kázeňských trestů
Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky · 247/1992 Sb. · Školství a vzdělávání · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 63 stanovuje pravidla pro ukládání kázeňských trestů odsouzeným ve vězení, včetně lhůt pro rozhodnutí, postupu při vyšetřování přestupku a práv odsouzeného. Rozhodnutí o trestu musí padnout do tří dnů od vyšetření přestupku, nejpozději však do jednoho roku od jeho spáchání. (§ 63 zákona č. 247/1992 Sb., vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech České republiky, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: odsouzený
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „O uložení kázeňského trestu je třeba rozhodnout nejpozději do tří dnů od vyšetření kázeňského přestupku“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…trest nelze uložit, jestliže od spáchání kázeňského přestupku uplynula doba jednoho roku.“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 247/1992 Sb.
(1) O uložení kázeňského trestu je třeba rozhodnout nejpozději do tří dnů od vyšetření kázeňského přestupku. Kázeňský trest nelze uložit, jestliže od spáchání kázeňského přestupku uplynula doba jednoho roku.
(2) Má-li příslušník Sboru za to, že by odsouzenému měl být uložen přísnější kázeňský trest, než jaký má právo uložit, postoupí věc nadřízenému příslušníkovi Sboru se širší kázeňskou pravomocí nad odsouzenými.
(3) O kázeňském přestupku odsouzeného se sepíše záznam na předepsaném tiskopise. Ze záznamu musí být zřejmé konkrétní údaje o jednání, v němž je spatřován kázeňský přestupek, včetně označení místa, času, způsobu spáchání přestupku a okolností, za nichž byl přestupek spáchán, popřípadě též předpokládaná pohnutka takového jednání. Důkazní prostředky musí být označeny konkrétně, a to takovým způsobem, aby je bylo možno prověřit. Jsou-li důkazním prostředkem výpovědi svědků, uvede se stručný obsah jejich výpovědí s jejich vlastnoručním podpisem. Doznání odsouzeného nezbavuje příslušného služebního funkcionáře Sboru povinnosti přezkoumat a všemi dostupnými prostředky prověřit všechny okolnosti skutku. Důkazním prostředkem je vše, co může přispět k objasnění skutku, zejména vlastní zjištění příslušníka Sboru, výpovědi jiných osob, výpovědi odsouzených, věci a listiny, ohledání apod.
(4) Před uložením kázeňského trestu musí být odsouzenému umožněno, aby se k věci vyjádřil. Vyjádření odsouzeného se písemně uvede v „Hlášení ke kázeňskému řízení“ a odsouzený je podepíše s připojením data. Odmítne-li odsouzený vyjádření podepsat, uvede příslušný služební funkcionář Sboru tuto skutečnost v „Hlášení ke kázeňskému řízení“ včetně důvodu odmítnutí a připojí datum a svůj podpis.
(5) Kázeňský trest lze uložit pouze tehdy, je-li vina odsouzeného prokázána. Při rozhodování o uložení kázeňského trestu je příslušník Sboru povinen přihlédnout též k závažnosti kázeňského přestupku a okolnostem, za nichž byl spáchán, jakož i k dosavadnímu chování odsouzeného. Kázeňský přestupek lze řešit též výchovným pohovorem bez uložení kázeňského trestu; tato skutečnost se vyznačí v záznamu o kázeňském přestupku. Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu se vydává písemně a musí obsahovat poučení o opravných prostředcích. Odsouzený potvrdí oznámení rozhodnutí svým podpisem. Odmítne-li, postupuje se obdobně, jako když odsouzený odmítne podepsat své vyjádření.
(6) Odsouzenému se uložení kázeňského trestu sdělí dříve, než se přistoupí k jeho výkonu.
(7) Záznam o uložení kázeňského trestu se založí do osobního spisu odsouzeného; druh a důvod uložení kázeňského trestu se zaznamená do osobní karty odsouzeného.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Rozhodnutí o trestu musí padnout do tří dnů od vyšetření přestupku, nejpozději však do jednoho roku od jeho spáchání.
- Před uložením trestu musí být sepsán záznam o přestupku s konkrétními údaji a odsouzený musí dostat možnost se k němu vyjádřit.
- Trest lze uložit jen tehdy, je-li vina odsouzeného prokázána, a je třeba zohlednit závažnost přestupku a chování odsouzeného.
- Rozhodnutí o trestu musí být písemné, obsahovat poučení o opravných prostředcích a odsouzenému se sdělí před jeho výkonem.
Na co si dát pozor
- Pokud příslušník Sboru považuje za nutné uložit přísnější trest, než jaký může sám uložit, musí věc postoupit nadřízenému s širší pravomocí.
- I když se odsouzený k přestupku přizná, příslušný funkcionář Sboru má povinnost prověřit všechny okolnosti skutku.
- Odmítne-li odsouzený podepsat své vyjádření nebo oznámení rozhodnutí, musí se tato skutečnost zaznamenat včetně důvodu odmítnutí.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 146 Řízení před orgánem, proti jehož usnesení stí (Nález Ústavního soudu ze dne 30. listopa)