Trestní řád

O odvolání proti rozsudku okresního soudu rozhoduje nadřízený krajský soud a o odvolání proti rozsudku vojenského obvodového soudu rozhoduje nadřízený vyšší vojenský soud. O odvolání proti rozsudku krajského nebo vyššího vojenského soudu jako soudu prvního stupně rozhoduje nadřízený vrchní soud.“.

27. V § 266 odst. 1 větě první se slova „u nejvyššího soudu“ nahrazují slovy „podle povahy věci u vrchního soudu nebo nejvyššího soudu“.

28. V § 266 odst. 6 větě první se slova „nejvyšší soud“ nahrazují slovy „soud rozhodující o stížnosti pro porušení zákona“ a ve větě druhé se slovo „nejvyššího“ nahrazuje slovem „tohoto“.

29. § 266a zní:

(1) Jestliže stížnost pro porušení zákona směřuje proti rozhodnutí okresního soudu, krajského soudu, vojenského obvodového soudu nebo vyššího vojenského soudu, prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu, rozhoduje o ní vrchní soud, v jehož obvodu má sídlo orgán, který napadené rozhodnutí vydal. Jestliže stížnost pro porušení zákona směřuje proti rozhodnutí vrchního soudu, rozhoduje o ní nejvyšší soud.

(2) Pokud se v dalších ustanoveních této hlavy mluví o nejvyšším soudu, rozumí se tím podle povahy věci též vrchní soud.“.

30. V § 324 odst. 1 se slovo „náčelníka“ nahrazuje slovem „ředitele“.

31. V § 331 odst. 1 větě první a odstavci 2 větě druhé se slovo „náčelníka“ nahrazuje slovem „ředitele“.

32. V § 379 odst. 1 větě druhé se slova „československého občana“ nahrazují slovy „občana České republiky“.

33. § 383a včetně nadpisu zní:

O návrhu příslušného orgánu cizího státu, aby trestní stíhání občana České republiky, který na území tohoto státu spáchal soudně trestný čin, převzaly příslušné orgány České republiky, rozhoduje Generální prokuratura České republiky, která v případě kladného rozhodnutí o návrhu dá bezodkladně podnět věcně a místně příslušnému orgánu k trestnímu stíhání podle ustanovení tohoto zákona.“.

34. V § 383b se slova „na území České a Slovenské Federativní republiky, může Generální prokuratura České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „na území České republiky, může generální prokuratura“.

35. V § 383c větě první se slova „Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní republiky“ nahrazují slovy „nejvyšší soud“.

36. § 384a zní:

Má-li být podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, vykonán rozsudek cizozemského soudu v trestní věci, předloží ministerstvo spravedlnosti věc nejvyššímu soudu s návrhem, aby rozhodl o uznání rozhodnutí cizozemského soudu na území České republiky. Nejvyšší soud rozhodne o návrhu po slyšení generálního prokurátora rozsudkem.“.

37. V § 391a odst. 1 se slova „Federální ministerstvo“ nahrazují slovem „Ministerstvo“.

38. V § 391a odst. 2 se slova „Ministerstvo spravedlnosti České republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky se zmocňují“ nahrazují slovy „Ministerstvo spravedlnosti se zmocňuje“.

39. § 391b zní:

Ministerstvo financí se zmocňuje, aby v dohodě s generální prokuraturou, ministerstvem spravedlnosti a ministerstvem obrany upravilo obecně závazným právním předpisem postup příslušných orgánů při zabezpečování a správě zajištěného majetku.“.

Čl. II

1. K řízení ve věcech, v nichž byla podle dosavadních předpisů založena příslušnost Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, s výjimkou řízení o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím vyšších vojenských soudů, je příslušný nejvyšší soud, pokud ve věci v prvním stupni rozhodoval orgán činný v trestním řízení se sídlem na území České republiky.

2. Došel-li Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky návrh na uznání rozhodnutí cizozemského soudu a ke dni účinnosti tohoto zákona o něm nebylo rozhodnuto, je k dalšímu řízení příslušný nejvyšší soud, týká-li se rozhodnutí osoby, která má trvalé bydliště na území České republiky.

3. K řízení o stížnosti pro porušení zákona ve věcech, v nichž rozhodl bývalý Státní soud nebo bývalý Nejvyšší soud jako soud prvního stupně, je příslušný nejvyšší soud, pokud by podle nyní platných předpisů byl ve věci příslušný konat řízení v prvním stupni soud se sídlem na území České republiky.

4. K řízení o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím vyšších vojenských soudů, o nichž ke dni účinnosti tohoto zákona Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky nerozhodl, je příslušný vrchní soud, v jehož obvodu má vyšší vojenský soud sídlo.

5. V řízení o odnětí věci soudu se sídlem v České republice a jeho přikázání soudu ve Slovenské republice a naopak se od účinnosti tohoto zákona nepokračuje.

6. Rozhodnutí soudů bývalé České a Slovenské Federativní Republiky, pokud měly sídlo na území České republiky, jsou vykonatelná za stejných podmínek, jako rozhodnutí soudů České republiky.

7. Jestliže bylo před účinností tohoto zákona započato na území České republiky s výkonem rozhodnutí soudu Slovenské republiky nebo soudu bývalé České a Slovenské Federativní Republiky, který měl sídlo na území Slovenské republiky, pokračuje se v něm, jako by se jednalo o rozhodnutí soudu České republiky, pokud mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Uhde v. r.

Klaus v. r.