252/2002 Sb. · 197 paragrafů
(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí zboží, které bude používáno ve veřejném zájmu pod dohledem a za odpovědnosti orgánů veřejné správy ke stavbě, opravám nebo údržbě infrastruktury v příhraničních okresech za podmínky, že zboží je ve vlastnictví zahraniční osoby, která má sídlo nebo bydliště v protilehlém příhraničním regionu.
(2) Lhůta pro zpětný vývoz zboží uvedeného v odstavci 1 propuštěného do režimu dočasného použití je nejméně 24 měsíců.
(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla na dobu nepřesahující 3 měsíce se propustí zboží, které je vlastnictvím zahraniční osoby, dočasně dovážené do tuzemska, jehož celní hodnota nepřesahuje částku 150 000 Kč.
(2) Osvobození od dovozního cla se nevztahuje na osobní majetek.
Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí
a) zboží dovážené výlučně pro pedagogické, vědecké nebo kulturní účely,
b) náhradní díly pro vědecký a pedagogický materiál, který je propuštěn do režimu dočasného použití, jakož i nářadí určené speciálně pro údržbu, kontrolu, měření nebo opravu tohoto materiálu.
(1) Zbožím dováženým pro pedagogické, vědecké nebo kulturní účely podle § 134 písm. a) se rozumí vědecký a pedagogický materiál, popř. jiné zboží dovážené v rámci výchovné, vědecké nebo kulturní činnosti.
(2) Vědeckým a pedagogickým materiálem podle odstavce 1 se rozumí modely, nástroje, přístroje, stroje a příslušenství k nim, používané k účelům vědeckého výzkumu, výuky nebo přípravy pro výkon povolání.
(3) Seznamy pedagogického materiálu a jiného zboží dováženého v rámci výchovné, vědecké nebo kulturní činnosti jsou uvedeny v přílohách č. 63 a 64 k této vyhlášce.
Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí zboží podle § 134 za podmínky, že zboží dovezené pro pedagogické, vědecké nebo kulturní účely zůstává vlastnictvím zahraniční osoby a bylo dovezeno oprávněnými osobami v množství úměrném účelu dovozu a toto zboží nebude použito k obchodním účelům.
Lhůta pro zpětný vývoz zboží dovezeného pro pedagogické, vědecké nebo kulturní účely je nejméně 12 měsíců ode dne, kdy toto zboží bylo propuštěno do režimu dočasného použití.
(1) Celní úřad propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla zdravotnické prostředky, lékařská, chirurgická a laboratorní zařízení určená pro nemocnice a ostatní zdravotnické instituce za podmínky, že tyto prostředky a zařízení
a) zůstávají vlastnictvím zahraniční osoby,
b) jsou poskytovány příležitostně a zapůjčovány bezúplatně,
c) jsou určeny pro diagnostické nebo terapeutické účely.
(2) Zdravotnickým prostředkem a zařízením poskytovaným příležitostně se rozumí zdravotnické prostředky a lékařská, chirurgická a laboratorní zařízení poskytnutá na žádost nemocnice nebo jiného zdravotnického zařízení, které se ocitlo v mimořádné situaci a nutně takovéto zdravotnické prostředky nebo zařízení potřebuje a nemá je k dispozici.
(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí turistický propagační materiál.
(2) Turistickým propagačním materiálem podle odstavce 1 se rozumí zboží dovážené do tuzemska s cílem získat veřejnost, aby navštívila stát vývozce materiálu, zejména, aby se tam zúčastnila zasedání nebo kulturních, náboženských, turistických, sportovních nebo odborných akcí. Informativní seznam zboží, které je považováno za turistický propagační materiál, je uveden v příloze č. 65 k této vyhlášce.
(3) Ustanovení odstavce 1 se použije tehdy, jestliže turistický propagační materiál zůstává vlastnictvím zahraniční osoby a jeho množství je úměrné účelu jeho určení.
(4) Lhůta pro zpětný vývoz turistického propagačního materiálu je nejméně 12 měsíců ode dne, kdy byl tento materiál propuštěn do režimu dočasného použití.
(1) Zboží dovážené v pohraničním styku se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla.
(2) Zbožím dováženým v pohraničním styku podle odstavce 1 se rozumí
a) zboží, které s sebou přivážejí při výkonu svého zaměstnání nebo povolání (řemeslníci, lékaři atd.) osoby, které mají obvyklé místo pobytu v příhraničním území (dále jen „hraničář“),
b) osobní majetek hraničářů, který přivážejí k opravě, zpracování nebo přepracování,
c) zboží určené k využití nemovitostí, které se nacházejí v příhraničním území v tuzemsku,
d) zboží náležející oprávněné osobě, dovážené v rámci pomoci (požár, povodeň apod.).
(3) Příhraničním územím podle odstavce 2 se rozumí území přilehlé k pozemní hranici, jehož hloubka nepřesahuje 15 km, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak, a jehož vymezení slouží k odlišení pohraničního styku od jiných styků.
(4) Pohraničním stykem podle odstavce 1 se rozumí dovozy uskutečňované hraničáři mezi dvěma přilehlými příhraničními územími.
Ustanovení § 140 se použije pouze tehdy, jestliže
a) zboží dovážené v pohraničním styku zůstává vlastnictvím hraničáře přilehlého příhraničního území v zahraničí,
b) zboží určené k využití nemovitostí zůstává vlastnictvím hraničáře přilehlého příhraničního území v zahraničí a bude tímto hraničářem použito k obdělávání půdy nebo jiným zemědělským pracím nebo při lesních pracích při zpracování dřeva nebo přepravě dřeva nebo při rybářských pracích v příhraničním území v tuzemsku,
c) pohraniční styk k opravám, zpracování nebo přepracování nemá obchodní povahu.
Lhůta k zpětnému vývozu zboží dovezeného v pohraničním styku je nejméně 12 měsíců ode dne, kdy bylo toto zboží propuštěno do režimu dočasného použití s podmínkou, že zboží určené k využití nemovitostí musí být vyvezeno zpět nejpozději po provedení práce.
Zboží dovážené k humanitárním účelům se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla.
(1) Zbožím dováženým k humanitárním účelům podle § 143 se rozumí zdravotnické prostředky a zásilky s pomocí.
(2) Zásilkou s pomocí podle odstavce 1 se rozumí veškeré zboží, zejména vozidla nebo jiné dopravní prostředky, přikrývky, stany nebo jiné zboží první potřeby, vypravené za účelem pomoci obětem přírodních katastrof nebo podobných událostí.
Ustanovení § 143 se použije pouze tehdy, zůstává-li zboží dovážené k humanitárním účelům ve vlastnictví zahraniční osoby a je zasíláno zdarma a jestliže
a) zdravotnické prostředky jsou určeny pro nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, která je, vzhledem k výjimečným okolnostem, naléhavě potřebují, a toto zboží se nenachází v tuzemsku v dostatečném množství,
b) zásilky s pomocí jsou určeny státním organizacím a oprávněným osobám.
(1) Lhůta ke zpětnému vývozu zdravotnických prostředků je na dobu jejich použití.
(2) Lhůta ke zpětnému vývozu zásilek s pomocí je nejméně 12 měsíců ode dne, kdy bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití.
(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí zvířata, která zůstávají ve vlastnictví zahraniční osoby a která jsou dovážena k
a) výcviku,
b) tréninku,
c) rozmnožování,
d) kování nebo vážení,
e) veterinárnímu léčení,
f) zkouškám, například s úmyslem koupě,
g) účasti na přehlídkách, výstavách, soutěžích, závodech nebo předvádění,
h) vystoupení, například cirkusová zvířata,
i) doprovodu osob na turistických cestách,
j) aktivnímu výcviku, například policejní psi nebo koně, hledací psi, psi slepců,
k) záchranným pracím,
l) výkonu práce nebo předvedení,
m) lékařskému použití.
(2) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se rovněž propustí zvířata, která zůstávají ve vlastnictví zahraniční osoby a která jsou dovážena při stěhování stád, například k pastvě.
Zvířaty podle § 147 se rozumějí živí živočichové všeho druhu.
Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí zvířata, za podmínky, že budou vyvezena zpět do 12 měsíců ode dne, kdy byla propuštěna do režimu dočasného použití.
(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla se propustí
a) služební vozidla zahraničních ozbrojených sil nebo civilní složky dovážená po vlastní ose nebo jiným způsobem,
b) osobní majetek příslušníků ozbrojených sil nebo civilní složky, přijíždějí-li služebně do tuzemska, nebo
c) osobní majetek osob závislých na příslušnících ozbrojených sil nebo civilní složky, přijíždějí-li do tuzemska s cílem připojit se k těmto příslušníkům.
(2) Jiný osobní majetek podle odstavce 1 písm. b) a c) než osobní motorová vozidla a jejich přívěsy se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla pouze při prvním příjezdu do tuzemska.
(3) Zboží uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla s podmínkou, že
a) bude používáno v tuzemsku pouze příslušníky ozbrojených sil nebo civilní složky, nebo osobami na nich závislými, a
b) před propuštěním do volného oběhu nebude prodáno nebo darováno bez souhlasu celního úřadu.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí jak na zboží dovezené přímo ze zahraničí a propuštěné do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla, tak na zboží propuštěné do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla z režimu uskladňování v celním skladu, z režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému nebo které bylo umístěno ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
HLAVA I
(K § 144f odst. 3 zákona)
(1) Nejsou-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení nezajišťovat celní dluh v informačním systému celní správy, prokazuje osoba, které bylo povolení uděleno, tuto skutečnost
a) Osvědčením o povolení nezajišťovat celní dluh, jehož vzor je uveden v příloze č. 66 k této vyhlášce, který má hnědý podtisk, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu,
b) TC 33 - Osvědčením o povolení nezajišťovat celní dluh, jehož vzor je uveden v příloze č. 67 k této vyhlášce, který má světle modrý podtisk, jedná-li se o společný tranzit,
c) Osvědčením o povolení nezajišťovat celní dluh v národním tranzitu, jehož vzor je uveden v příloze č. 68 k této vyhlášce, který má růžový podtisk, jedná-li se o národní tranzit.
(2) Osoba, která uplatňuje osvědčení podle odstavce 1 (dále jen „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“) celnímu úřadu, uvede jeho číslo do
a) odstavce 44 Deklarace, nemusí-li být celní dluh nezajišťován pro jiné operace než režim tranzitu,
b) odstavce 52 Deklarace, nemusí-li být celní dluh nezajišťován v režimu tranzit.
(3) Celní úřad, kterému bylo Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh předloženo, je po ověření platnosti a správnosti vrátí zpět deklarantovi.
(4) Při vystavení Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh nebo kdykoliv později během jeho platnosti určí deklarant (hlavní povinný) osoby, které jsou oprávněny podepisovat a jeho jménem podávat celní prohlášení. Oprávnění osoby činit tyto úkony jménem deklaranta (hlavního povinného) se potvrdí tak, že v odstavci 8, popřípadě 10, na zadní straně Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh se uvede jméno a příjmení oprávněné osoby a její podpisový vzor a deklarant (hlavní povinný) každý takovýto záznam opatří svým podpisem v odstavci 9, popřípadě 11, na zadní straně Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh. Nepoužité rubriky na zadní straně Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh může zúčastněný proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může deklarant kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky „Zrušeno“. Předložením Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh prokazují oprávněné osoby, že mohou za deklaranta (hlavního povinného) jednat v rozsahu uvedených právních úkonů, a to bez zajištění celního dluhu dle uděleného povolení.
(5) Jsou-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení nezajišťovat celní dluh obsaženy v informačním systému celní správy a Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh se podle § 144f zákona nevydává, uvádí se v celním prohlášení evidenční číslo příslušného rozhodnutí, kterým se povoluje nezajišťovat celní dluh, a to do odstavců Deklarace uvedených v odstavci 2.
Doba platnosti Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh nesmí být delší než 2 roky. Dobu platnosti lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky.
Tiskopis Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě uvedené v § 151 odst. 1, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m2. Tiskopis obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu a může být opatřen bezpečnostním prvkem.
Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh se vyplňuje psacím strojem nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Text zapsaný na přední straně není po vydání Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh přípustné přepisovat, doplňovat ani jinak měnit. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.
HLAVA II
(K § 256 odst. 8 zákona)
Vzor záruční listiny pro globální zajištění celního dluhu (dále jen „globální záruka“) je uveden pro
a) národní tranzit v příloze č. 69 k této vyhlášce,
b) společný tranzit v příloze č. 70 k této vyhlášce,
c) jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 71 k této vyhlášce.
Nejsou-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení zajišťovat celní dluh globální zárukou v informačním systému celní správy, prokazuje osoba, které bylo povolení uděleno, tuto skutečnost
a) Osvědčením o globální záruce v režimu tranzitu, jehož vzor je uveden v příloze č. 72 k této vyhlášce, které má modrý podtisk, jedná-li se o národní tranzit,
b) TC 31 - Osvědčením o globální záruce, jehož vzor je uveden v příloze č. 73 k této vyhlášce, které má zelený podtisk, jedná-li se o společný tranzit, nebo
c) Osvědčením o globální záruce, jehož vzor je uveden v příloze č. 74 k této vyhlášce, které má modrý podtisk, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu,
která mohou být opatřena bezpečnostním prvkem.
(1) Osvědčení uvedená v § 156 (dále jen „Osvědčení“) se předkládají při podání celního prohlášení na propuštění zboží do
a) režimu tranzitu celnímu úřadu odeslání a číslo Osvědčení se uvádí do odstavce 52 Deklarace,
b) jiného režimu než tranzitu celnímu úřadu, který globální zajištění celního dluhu povolil, a číslo Osvědčení se uvádí do odstavce 44 Deklarace.
(2) Celní úřad, kterému bylo Osvědčení předloženo, je po ověření platnosti a správnosti vrací zpět.
(1) Oprávnění fyzické osoby činit úkony jménem uživatele globální záruky se v Osvědčení potvrdí tak, že na zadní straně Osvědčení v odstavci 10, popřípadě 11, se uvede jméno a příjmení oprávněné osoby a její podpisový vzor, které zúčastněný opatří svým podpisem v odstavci 11, popřípadě 12. Nepoužité rubriky na zadní straně Osvědčení může zúčastněný proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může zúčastněný kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky „Zrušeno“. Předložením Osvědčení prokazují oprávněné osoby, uvedené zúčastněným na jeho zadní straně, že jsou oprávněny za zúčastněného jednat v rozsahu uvedených právních úkonů a zajišťovat celní dluh globální zárukou.
(2) Jsou-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení užívat zajištění celního dluhu globální zárukou obsaženy v informačním systému celní správy a osvědčení o povolení užívat zajištění celního dluhu globální zárukou se podle § 260e zákona nevydává, uvádí se v celním prohlášení evidenční číslo rozhodnutí, kterým bylo povoleno zajišťovat celní dluh globální zárukou, a to do odstavců Deklarace uvedených v § 157odst. 1.
Tiskopis Osvědčení má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě podle § 156, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m2. Tiskopis Osvědčení obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu.
Osvědčení se vyplňuje psacím strojem nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Text zapsaný na přední straně není po vydání Osvědčení přípustné přepisovat, doplňovat ani jinak měnit. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.
(1) Zaručená částka může být za podmínek uvedených v § 259a zákona snížena na 50 % nebo 30 % referenční částky.
(2) Referenční částka se stanoví tak, aby odpovídala částce celního dluhu, který může vzniknout na zboží propuštěném pro hlavního povinného do režimu tranzitu po dobu minimálně jednoho týdne. Nejsou-li potřebné údaje pro stanovení výše referenční částky k dispozici, předpokládá se částka celního dluhu
a) ve společném tranzitu v korunách českých odpovídající ekvivalentu 7 000 Euro v přepočtu podle kurzu České národní banky platného první pracovní den v měsíci říjnu roku, který předchází roku, v němž je poskytnutá záruka přijata,
b) v národním tranzitu 250 000 Kč.
(3) Zaručená částka uvedená v záručních listinách, kterými je zaručován celní dluh v režimu národního tranzitu, které celní orgány přijaly do 30. června 2002, se považuje za referenční částku.
(4) Zaručená částka u jiných operací než režim tranzitu se stanoví podle § 257 zákona tak, že
a) vznikl-li celní dluh propuštěním zboží do režimu volného oběhu, dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla a aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, porušením podmínek stanovených pro režim s podmíněným osvobozením od cla nebo podmínek stanovených pro dočasné uskladnění činí zaručená částka 100 % částky tohoto celního dluhu,
b) mohl-li by celní dluh vzniknout propuštěním zboží do režimu s ekonomickým účinkem, činí zaručená částka nejvýše 10 % částky tohoto celního dluhu.
(K § 259a odst. 3 zákona)
(1) Dlouhodobá finanční stabilita se považuje za prokázanou předložením podkladů uvedených v § 260a, na základě kterých bude provedena finanční analýza posuzující základní poměrové ukazatele, kterými jsou rentabilita, likvidita a finanční stabilita. Na základě finanční analýzy bude stanovena schopnost plnit platební povinnosti a dostát svým závazkům, jakož i schopnost dlouhodobě uhrazovat své finanční závazky ve vztahu k části stanovené referenční částky, která není kryta zaručenou částkou, nebo k celkové referenční částce u zboží uvedeného v § 260g odst. 1 zákona.
(2) Při hodnocení finanční analýzy se jako rozhodné ukazatele posuzují zejména
a) rentabilita celkového kapitálu, kterou se rozumí podíl zisku před úroky a zdaněním k celkovým aktivům vyjádřený v procentech,
b) rentabilita vlastního kapitálu, kterou se rozumí podíl zisku po zdanění k vlastnímu kapitálu vyjádřený v procentech,
c) okamžitá likvidita, kterou se rozumí poměr finančního majetku ke krátkodobým závazkům,
d) provozní pohotová likvidita, kterou se rozumí poměr finančního majetku a krátkodobých pohledávek ke krátkodobým závazkům,
e) běžná likvidita, kterou se rozumí poměr oběžných aktiv ke krátkodobým závazkům,
f) krytí zásob pracovním kapitálem, kterým se rozumí poměr pracovního kapitálu k zásobám,
g) krytí dluhové služby, kterým se rozumí poměr zisku, odpisů a úroků k úrokům a krátkodobým bankovním úvěrům,
h) doba splacení dluhů, kterou se rozumí poměr dluhů k zisku a odpisům,
i) úrokové krytí, kterým se rozumí poměr zisku před úroky a zdaněním k úrokům,
j) úrokové zatížení, kterým se rozumí poměr úroků k součtu zisku a úroků,
k) podíl vlastních zdrojů na aktivech, kterým se rozumí podíl vlastního kapitálu k aktivům vyjádřený v procentech,
l) věřitelské riziko, kterým se rozumí podíl celkových závazků k aktivům vyjádřený v procentech,
m) míra zadluženosti, kterou se rozumí podíl celkových závazků k vlastnímu kapitálu vyjádřený v procentech,
n) krytí dluhu peněžními toky, kterým se rozumí podíl zisku a odpisů k dluhům vyjádřený v procentech.
(3) Pro zpracování finanční analýzy a výpočtu poměrových ukazatelů žadatel předloží podklady, které jsou uvedeny v § 260a zákona, a další doklady za každé účetní období, pokud nejsou součástí přílohy k účetní závěrce, a to zejména
a) přehled o peněžních tocích (výkaz cash flow),
b) přehled poskytnutých úvěrů a půjček včetně splatnosti a úrokových sazeb,
c) přehled uzavřených leasingových smluv,
d) přehled drobného hospodářského majetku zatíženého zástavním právem,
e) celkovou výši nákladových úroků,
f) v případě odvodů na zdravotní pojistné osvědčení o řádném plnění odvodových povinností ne starší 60 dnů,
g) bankovní reference,
h) pojistné smlouvy, je-li sjednáno pojištění celních dluhů, pojištění proti podnikatelským rizikům.
(4) Dostatečné zkušenosti s režimem tranzitu jsou prokázány jeho předchozím řádným prováděním hlavním povinným, a to ve lhůtě
a) 1 rok, bude-li zaručená částka činit 50 % referenční částky pro jiné zboží než uvedené v § 260g odst. 1 zákona, nebo 100 % pro zboží uvedené v § 260g odst. 1 zákona,
b) 2 roky, bude-li zaručená částka činit 30 % referenční částky pro jiné zboží než uvedené v § 260g odst. 1 zákona, nebo 50 % pro zboží uvedené v § 260g odst. 1 zákona, a
c) 3 roky, bude-li zaručená částka činit 0 % referenční částky (nezajišťování celního dluhu) pro jiné zboží než uvedené v § 260g odst. 1 zákona, nebo 30% pro zboží uvedené v § 260g odst. 1 zákona.
(5) Lhůty uvedené v odstavci 4 se sníží o jeden rok, podává-li se celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu elektronicky.
(6) Vysoké úrovně spolupráce s celními orgány v režimu tranzitu dosahuje hlavní povinný, zapracoval-li do řízení jím prováděných operací specifická opatření umožňující celním orgánům snadnější provádění kontrol a ochranu příslušných zájmů, jimiž jsou zejména
a) specifické metody vyhotovování celních prohlášení (např. podávání celních prohlášení elektronicky),
b) uvádění dalších nepovinných údajů v celních prohlášeních,
c) způsob plnění formalit při propouštění zboží do režimu tranzitu (např. hlavní povinný vždy předkládá celní prohlášení stejnému celnímu úřadu).
(7) Účinný systém kontroly dopravních operací v režimu tranzitu se považuje za prokázaný, pokud hlavní povinný
a) provádí sám tranzitní operace a používá vysoké bezpečnostní standardy,
b) používá na základě dlouhodobých smluv služby dopravce, který poskytuje vysoké bezpečnostní standardy, nebo
c) používá služeb zprostředkovatele smluvně svázaného s dopravcem, který poskytuje vysoké bezpečnostní standardy.
(K § 141a zákona)
Je-li do režimu tranzitu propouštěno zboží, které je podle § 260g odst. 2 zákona vyloučeno z používání globální záruky, opatří hlavní povinný všechny listy Deklarace poznámkou „ZÁKAZ GLOBÁLNÍ ZÁRUKY“. Poznámka se uvádí na jednotlivých listech diagonálně, červenými velkými písmeny a ve formátu nejméně 100 x 10 mm.
Díl 2
(K § 260h odst. 1 zákona)
(1) Není-li stanoveno jinak, poskytuje se individuální zajištění celního dluhu nejméně ve výši uvedené v § 257 zákona.
(2) Při poskytnutí individuálního zajištění celního dluhu na zboží, jehož seznam je uveden v příloze č. 75 k této vyhlášce a které je propouštěno do režimu tranzitu, nesmí být zajištění celního dluhu nižší, než je minimální sazba individuální záruky ve sloupci 5 uvedeného seznamu.
Vzor záruční listiny pro individuální zajištění celního dluhu s použitím záručního dokladu je uveden pro
a) národní tranzit v příloze č. 76 k této vyhlášce,
b) společný tranzit v příloze č. 77 k této vyhlášce,
c) jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 78 k této vyhlášce.
(1) Byl-li ručitel povolen celními orgány, předává se celnímu úřadu jako doklad o individuálním zajištění celního dluhu s použitím záručního dokladu
a) Záruční doklad individuální záruky pro národní tranzit, jehož vzor je uveden v příloze č. 79 k této vyhlášce, který má modrý podtisk, jedná-li se o národní tranzit,
b) T.C.32 - Záruční doklad individuální záruky, jehož vzor je uveden v příloze č. 80 k této vyhlášce, který má červený podtisk, jedná-li se o společný tranzit, nebo
c) Záruční doklad individuální záruky, jehož vzor je uveden v příloze č. 81 k této vyhlášce, který má zelený podtisk, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu,
které mohou být opatřeny bezpečnostním prvkem.
(2) Záruční doklad se v souvislosti se zajištěním celního dluhu odevzdává celnímu úřadu.
(3) Celní úřad si předložený Záruční doklad po ověření jeho platnosti a správnosti ponechává.
(4) Tiskopis Záručního dokladu je formátu 148 x 105 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě podle odstavce 1, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisů se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 55 g/m2. Tiskopis Záručního dokladu obsahuje název nebo značku tiskárny, označení tiskopisu a sériové číslo pro rozlišení jednotlivých tiskopisů.
(5) Tiskopisy Záručního dokladu vyhotovené podle vzorů platných před 1. červencem 2002 lze použít k zajištění celního dluhu i v období od 1. července 2002 do 31. prosince 2002 včetně, bude-li v horní části přední strany tiskopisu škrtnuto slovo „paušální“ a nahrazeno slovem „individuální“.
Na zboží propouštěné do společného tranzitu jedním celním prohlášením se předkládá jeden nebo několik Záručních dokladů, v nichž je uvedena paušální částka 7 000 Euro.
(K § 260i zákona)
Ručitel může omezit rozsah použití jím vydávaných Záručních dokladů tím, že je opatří úhlopříčně poznámkou „OMEZENÁ PLATNOST“. Takto označené Záruční doklady neplatí pro tranzitní operace se zbožím uvedeným v příloze č. 75 k této vyhlášce.
Vzor záruční listiny pro individuální zajištění celního dluhu s použitím záruční listiny je uveden pro
a) národní tranzit v příloze č. 82 k této vyhlášce,
b) pro společný tranzit v příloze č. 83 k této vyhlášce,
c) pro jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 84 k této vyhlášce.
(K § 260g odst. 1 zákona)
(1) Seznam zboží, u něhož je v režimu tranzitu zjišťováno mimořádné riziko podvodů, je uveden v příloze č. 75 k této vyhlášce.
(2) Týká-li se některé ustanovení vyhlášky seznamu podle odstavce 1, uplatňují se opatření týkající se zboží uvedeného v tomto seznamu pouze tehdy, překročí-li jeho množství stanovené minimální množství.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
(K § 286 odst. 3 zákona)
(1) Celní úřad vrátí nebo promine dovozní clo v těchto případech:
a) zahraniční zboží, které bylo propuštěno do režimu s částečným nebo úplným osvobozením od dovozního cla, bylo odcizeno a následně bylo zajištěno a vráceno do původního celně schváleného určení,
b) zahraniční zboží, které bylo omylem vyňato z režimu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla, bylo okamžitě po zjištění tohoto omylu vráceno do původního režimu,
c) zboží, které již bylo předtím propuštěno do volného oběhu, není možné z dopravního prostředku vyložit na místě určení, protože nelze otevřít dopravní prostředek, a toto zboží je neprodleně vyvezeno zpět do zahraničí,
d) zboží propuštěné do volného oběhu, které je následně v rámci režimu pasivního zušlechťovacího styku vyvezeno původnímu zahraničnímu dodavateli, aby mohl
1. bezplatně odstranit závady vyskytující se na zboží již před jeho propuštěním do volného oběhu, i když byly tyto závady zjištěny až po propuštění, nebo
2. uvést zboží do stavu odpovídajícímu ustanovením obchodní smlouvy, na jejímž základě bylo toto zboží propuštěno do volného oběhu,
a zahraniční dodavatel se rozhodne ponechat si předmětné zboží, protože není schopen závady odstranit nebo proto, že by odstranění závad bylo neekonomické,
e) celní orgány po vyměření cla zapsaly do evidence cla částku cla skutečně splatnou u zboží propuštěného do volného oběhu s úplným osvobozením od dovozního cla, a bylo zjištěno, že předmětné zboží bylo vyvezeno zpět do zahraničí bez celního dohledu, je-li doloženo, že podmínky stanovené zákonem pro vrácení nebo prominutí cla by byly v době zpětného vývozu splněny a clo bylo vyměřeno v době propuštění předmětného zboží do volného oběhu,
f) soud zakázal prodej zboží, které již dříve bylo propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, je-li předmětné zboží následně vyvezeno do zahraničí nebo zničeno pod celním dohledem a je doloženo, že předmětné zboží nebylo v tuzemsku použito,
g) zboží bylo propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, přičemž deklarant jednal v nepřímém zastoupení a zboží nebylo možno příjemci dodat bez zavinění deklaranta,
h) zboží bylo příjemci adresováno chybou odesílajícího,
i) bylo zjištěno, že v důsledku zjevné chyby v objednávce zboží není vhodné pro účel, který příjemce zamýšlel,
j) po propuštění zboží do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla bylo zjištěno, že zboží v době propuštění do tohoto režimu nesplňovalo podmínky stanovené právními předpisy vztahující se na jeho prodej či použití a zboží tak nemůže být použito pro účel, který příjemce zamýšlel,
k) použití zboží způsobem, který příjemce zamýšlel, je znemožněno nebo podstatně omezeno v důsledku obecně platných opatření přijatých příslušným orgánem po propuštění zboží do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla,
l) zboží bylo doručeno příjemci po závazném datu dodání určeném v obchodní smlouvě, na jejímž základě bylo zboží propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla,
m) nebylo možné zboží v tuzemsku prodat, a proto je následně bezplatně dodáno charitativním organizacím činným
1. v zahraničí majícím v tuzemsku své zastoupení, nebo
2. v tuzemsku, pokud mají nárok na osvobození zboží od dovozního cla při propuštění do volného oběhu u obdobného zahraničního zboží.
(2) Bez dotčení ustanovení odstavce 3 je vrácení nebo prominutí dovozního cla v případech uvedených v odstavci 1 písm. c), e) až m), s výjimkou případů, kdy je zboží na základě příkazu orgánu veřejné správy zničeno nebo kdy je dodáno bezplatně charitativním organizacím v tuzemsku, podmíněno vývozem zboží do zahraničí pod dohledem celních orgánů.
(3) Celní orgán na žádost povolí, aby byl vývoz podle odstavce 2 nahrazen
a) zničením zboží pod celním dohledem,
b) propuštěním zboží do režimu společného tranzitu nebo uskladňování v celním skladu,
c) umístěním zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma,
za účelem jeho vývozu do zahraničí.
(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. g) a i) může celní orgán na žádost povolit, aby vývoz zboží byl nahrazen jeho umístěním do celního skladu, svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.
(5) Pro účely odstavců 3 a 4 se předmětné zboží považuje za zahraniční zboží. Celní orgány v tomto případě přijmou potřebná opatření, aby mohlo být toto zboží následně identifikováno jako zahraniční zboží.
(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. h) a i) je vrácení nebo prominutí dovozního cla podmíněno vývozem předmětného zboží původnímu zahraničnímu dodavateli nebo na jiné místo, které tento dodavatel určí.
(7) Příslušný celní orgán se přesvědčí, zda před vývozem předmětného zboží nedošlo k jeho prodeji nebo použití.