Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí zvířata, za podmínky, že budou vyvezena zpět do 12 měsíců ode dne, kdy byla propuštěna do režimu dočasného použití.

(1) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla se propustí

a) služební vozidla zahraničních ozbrojených sil nebo civilní složky dovážená po vlastní ose nebo jiným způsobem,

b) osobní majetek příslušníků ozbrojených sil nebo civilní složky, přijíždějí-li služebně do tuzemska, nebo

c) osobní majetek osob závislých na příslušnících ozbrojených sil nebo civilní složky, přijíždějí-li do tuzemska s cílem připojit se k těmto příslušníkům.

(2) Jiný osobní majetek podle odstavce 1 písm. b) a c) než osobní motorová vozidla a jejich přívěsy se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla pouze při prvním příjezdu do tuzemska.

(3) Zboží uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla s podmínkou, že

a) bude používáno v tuzemsku pouze příslušníky ozbrojených sil nebo civilní složky, nebo osobami na nich závislými, a

b) před propuštěním do volného oběhu nebude prodáno nebo darováno bez souhlasu celního úřadu.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí jak na zboží dovezené přímo ze zahraničí a propuštěné do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla, tak na zboží propuštěné do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla z režimu uskladňování v celním skladu, z režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému nebo které bylo umístěno ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu.

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

HLAVA I

(K § 144f odst. 3 zákona)

(1) Nejsou-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení nezajišťovat celní dluh v informačním systému celní správy, prokazuje osoba, které bylo povolení uděleno, tuto skutečnost

a) Osvědčením o povolení nezajišťovat celní dluh, jehož vzor je uveden v příloze č. 66 k této vyhlášce, který má hnědý podtisk, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu,

b) TC 33 - Osvědčením o povolení nezajišťovat celní dluh, jehož vzor je uveden v příloze č. 67 k této vyhlášce, který má světle modrý podtisk, jedná-li se o společný tranzit,

c) Osvědčením o povolení nezajišťovat celní dluh v národním tranzitu, jehož vzor je uveden v příloze č. 68 k této vyhlášce, který má růžový podtisk, jedná-li se o národní tranzit.

(2) Osoba, která uplatňuje osvědčení podle odstavce 1 (dále jen „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“) celnímu úřadu, uvede jeho číslo do

a) odstavce 44 Deklarace, nemusí-li být celní dluh nezajišťován pro jiné operace než režim tranzitu,

b) odstavce 52 Deklarace, nemusí-li být celní dluh nezajišťován v režimu tranzit.

(3) Celní úřad, kterému bylo Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh předloženo, je po ověření platnosti a správnosti vrátí zpět deklarantovi.

(4) Při vystavení Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh nebo kdykoliv později během jeho platnosti určí deklarant (hlavní povinný) osoby, které jsou oprávněny podepisovat a jeho jménem podávat celní prohlášení. Oprávnění osoby činit tyto úkony jménem deklaranta (hlavního povinného) se potvrdí tak, že v odstavci 8, popřípadě 10, na zadní straně Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh se uvede jméno a příjmení oprávněné osoby a její podpisový vzor a deklarant (hlavní povinný) každý takovýto záznam opatří svým podpisem v odstavci 9, popřípadě 11, na zadní straně Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh. Nepoužité rubriky na zadní straně Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh může zúčastněný proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může deklarant kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky „Zrušeno“. Předložením Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh prokazují oprávněné osoby, že mohou za deklaranta (hlavního povinného) jednat v rozsahu uvedených právních úkonů, a to bez zajištění celního dluhu dle uděleného povolení.

(5) Jsou-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení nezajišťovat celní dluh obsaženy v informačním systému celní správy a Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh se podle § 144f zákona nevydává, uvádí se v celním prohlášení evidenční číslo příslušného rozhodnutí, kterým se povoluje nezajišťovat celní dluh, a to do odstavců Deklarace uvedených v odstavci 2.

Doba platnosti Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh nesmí být delší než 2 roky. Dobu platnosti lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky.

Tiskopis Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě uvedené v § 151 odst. 1, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m2. Tiskopis obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu a může být opatřen bezpečnostním prvkem.

Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh se vyplňuje psacím strojem nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Text zapsaný na přední straně není po vydání Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh přípustné přepisovat, doplňovat ani jinak měnit. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.

HLAVA II

(K § 256 odst. 8 zákona)

Vzor záruční listiny pro globální zajištění celního dluhu (dále jen „globální záruka“) je uveden pro

a) národní tranzit v příloze č. 69 k této vyhlášce,

b) společný tranzit v příloze č. 70 k této vyhlášce,

c) jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 71 k této vyhlášce.

Nejsou-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení zajišťovat celní dluh globální zárukou v informačním systému celní správy, prokazuje osoba, které bylo povolení uděleno, tuto skutečnost

a) Osvědčením o globální záruce v režimu tranzitu, jehož vzor je uveden v příloze č. 72 k této vyhlášce, které má modrý podtisk, jedná-li se o národní tranzit,

b) TC 31 - Osvědčením o globální záruce, jehož vzor je uveden v příloze č. 73 k této vyhlášce, které má zelený podtisk, jedná-li se o společný tranzit, nebo

c) Osvědčením o globální záruce, jehož vzor je uveden v příloze č. 74 k této vyhlášce, které má modrý podtisk, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu,

která mohou být opatřena bezpečnostním prvkem.

(1) Osvědčení uvedená v § 156 (dále jen „Osvědčení“) se předkládají při podání celního prohlášení na propuštění zboží do

a) režimu tranzitu celnímu úřadu odeslání a číslo Osvědčení se uvádí do odstavce 52 Deklarace,

b) jiného režimu než tranzitu celnímu úřadu, který globální zajištění celního dluhu povolil, a číslo Osvědčení se uvádí do odstavce 44 Deklarace.

(2) Celní úřad, kterému bylo Osvědčení předloženo, je po ověření platnosti a správnosti vrací zpět.

(1) Oprávnění fyzické osoby činit úkony jménem uživatele globální záruky se v Osvědčení potvrdí tak, že na zadní straně Osvědčení v odstavci 10, popřípadě 11, se uvede jméno a příjmení oprávněné osoby a její podpisový vzor, které zúčastněný opatří svým podpisem v odstavci 11, popřípadě 12. Nepoužité rubriky na zadní straně Osvědčení může zúčastněný proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může zúčastněný kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky „Zrušeno“. Předložením Osvědčení prokazují oprávněné osoby, uvedené zúčastněným na jeho zadní straně, že jsou oprávněny za zúčastněného jednat v rozsahu uvedených právních úkonů a zajišťovat celní dluh globální zárukou.

(2) Jsou-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení užívat zajištění celního dluhu globální zárukou obsaženy v informačním systému celní správy a osvědčení o povolení užívat zajištění celního dluhu globální zárukou se podle § 260e zákona nevydává, uvádí se v celním prohlášení evidenční číslo rozhodnutí, kterým bylo povoleno zajišťovat celní dluh globální zárukou, a to do odstavců Deklarace uvedených v § 157odst. 1.

Tiskopis Osvědčení má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě podle § 156, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m2. Tiskopis Osvědčení obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu.

Osvědčení se vyplňuje psacím strojem nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Text zapsaný na přední straně není po vydání Osvědčení přípustné přepisovat, doplňovat ani jinak měnit. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.

(1) Zaručená částka může být za podmínek uvedených v § 259a zákona snížena na 50 % nebo 30 % referenční částky.

(2) Referenční částka se stanoví tak, aby odpovídala částce celního dluhu, který může vzniknout na zboží propuštěném pro hlavního povinného do režimu tranzitu po dobu minimálně jednoho týdne. Nejsou-li potřebné údaje pro stanovení výše referenční částky k dispozici, předpokládá se částka celního dluhu

a) ve společném tranzitu v korunách českých odpovídající ekvivalentu 7 000 Euro v přepočtu podle kurzu České národní banky platného první pracovní den v měsíci říjnu roku, který předchází roku, v němž je poskytnutá záruka přijata,

b) v národním tranzitu 250 000 Kč.

(3) Zaručená částka uvedená v záručních listinách, kterými je zaručován celní dluh v režimu národního tranzitu, které celní orgány přijaly do 30. června 2002, se považuje za referenční částku.

(4) Zaručená částka u jiných operací než režim tranzitu se stanoví podle § 257 zákona tak, že

a) vznikl-li celní dluh propuštěním zboží do režimu volného oběhu, dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla a aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, porušením podmínek stanovených pro režim s podmíněným osvobozením od cla nebo podmínek stanovených pro dočasné uskladnění činí zaručená částka 100 % částky tohoto celního dluhu,

b) mohl-li by celní dluh vzniknout propuštěním zboží do režimu s ekonomickým účinkem, činí zaručená částka nejvýše 10 % částky tohoto celního dluhu.

(K § 259a odst. 3 zákona)

(1) Dlouhodobá finanční stabilita se považuje za prokázanou předložením podkladů uvedených v § 260a, na základě kterých bude provedena finanční analýza posuzující základní poměrové ukazatele, kterými jsou rentabilita, likvidita a finanční stabilita. Na základě finanční analýzy bude stanovena schopnost plnit platební povinnosti a dostát svým závazkům, jakož i schopnost dlouhodobě uhrazovat své finanční závazky ve vztahu k části stanovené referenční částky, která není kryta zaručenou částkou, nebo k celkové referenční částce u zboží uvedeného v § 260g odst. 1 zákona.

(2) Při hodnocení finanční analýzy se jako rozhodné ukazatele posuzují zejména

a) rentabilita celkového kapitálu, kterou se rozumí podíl zisku před úroky a zdaněním k celkovým aktivům vyjádřený v procentech,

b) rentabilita vlastního kapitálu, kterou se rozumí podíl zisku po zdanění k vlastnímu kapitálu vyjádřený v procentech,

c) okamžitá likvidita, kterou se rozumí poměr finančního majetku ke krátkodobým závazkům,

d) provozní pohotová likvidita, kterou se rozumí poměr finančního majetku a krátkodobých pohledávek ke krátkodobým závazkům,

e) běžná likvidita, kterou se rozumí poměr oběžných aktiv ke krátkodobým závazkům,

f) krytí zásob pracovním kapitálem, kterým se rozumí poměr pracovního kapitálu k zásobám,

g) krytí dluhové služby, kterým se rozumí poměr zisku, odpisů a úroků k úrokům a krátkodobým bankovním úvěrům,

h) doba splacení dluhů, kterou se rozumí poměr dluhů k zisku a odpisům,

i) úrokové krytí, kterým se rozumí poměr zisku před úroky a zdaněním k úrokům,

j) úrokové zatížení, kterým se rozumí poměr úroků k součtu zisku a úroků,

k) podíl vlastních zdrojů na aktivech, kterým se rozumí podíl vlastního kapitálu k aktivům vyjádřený v procentech,

l) věřitelské riziko, kterým se rozumí podíl celkových závazků k aktivům vyjádřený v procentech,

m) míra zadluženosti, kterou se rozumí podíl celkových závazků k vlastnímu kapitálu vyjádřený v procentech,

n) krytí dluhu peněžními toky, kterým se rozumí podíl zisku a odpisů k dluhům vyjádřený v procentech.

(3) Pro zpracování finanční analýzy a výpočtu poměrových ukazatelů žadatel předloží podklady, které jsou uvedeny v § 260a zákona, a další doklady za každé účetní období, pokud nejsou součástí přílohy k účetní závěrce, a to zejména

a) přehled o peněžních tocích (výkaz cash flow),

b) přehled poskytnutých úvěrů a půjček včetně splatnosti a úrokových sazeb,

c) přehled uzavřených leasingových smluv,

d) přehled drobného hospodářského majetku zatíženého zástavním právem,

e) celkovou výši nákladových úroků,

f) v případě odvodů na zdravotní pojistné osvědčení o řádném plnění odvodových povinností ne starší 60 dnů,

g) bankovní reference,

h) pojistné smlouvy, je-li sjednáno pojištění celních dluhů, pojištění proti podnikatelským rizikům.

(4) Dostatečné zkušenosti s režimem tranzitu jsou prokázány jeho předchozím řádným prováděním hlavním povinným, a to ve lhůtě

a) 1 rok, bude-li zaručená částka činit 50 % referenční částky pro jiné zboží než uvedené v § 260g odst. 1 zákona, nebo 100 % pro zboží uvedené v § 260g odst. 1 zákona,

b) 2 roky, bude-li zaručená částka činit 30 % referenční částky pro jiné zboží než uvedené v § 260g odst. 1 zákona, nebo 50 % pro zboží uvedené v § 260g odst. 1 zákona, a

c) 3 roky, bude-li zaručená částka činit 0 % referenční částky (nezajišťování celního dluhu) pro jiné zboží než uvedené v § 260g odst. 1 zákona, nebo 30% pro zboží uvedené v § 260g odst. 1 zákona.

(5) Lhůty uvedené v odstavci 4 se sníží o jeden rok, podává-li se celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu elektronicky.

(6) Vysoké úrovně spolupráce s celními orgány v režimu tranzitu dosahuje hlavní povinný, zapracoval-li do řízení jím prováděných operací specifická opatření umožňující celním orgánům snadnější provádění kontrol a ochranu příslušných zájmů, jimiž jsou zejména

a) specifické metody vyhotovování celních prohlášení (např. podávání celních prohlášení elektronicky),

b) uvádění dalších nepovinných údajů v celních prohlášeních,

c) způsob plnění formalit při propouštění zboží do režimu tranzitu (např. hlavní povinný vždy předkládá celní prohlášení stejnému celnímu úřadu).

(7) Účinný systém kontroly dopravních operací v režimu tranzitu se považuje za prokázaný, pokud hlavní povinný

a) provádí sám tranzitní operace a používá vysoké bezpečnostní standardy,

b) používá na základě dlouhodobých smluv služby dopravce, který poskytuje vysoké bezpečnostní standardy, nebo

c) používá služeb zprostředkovatele smluvně svázaného s dopravcem, který poskytuje vysoké bezpečnostní standardy.

(K § 141a zákona)

Je-li do režimu tranzitu propouštěno zboží, které je podle § 260g odst. 2 zákona vyloučeno z používání globální záruky, opatří hlavní povinný všechny listy Deklarace poznámkou „ZÁKAZ GLOBÁLNÍ ZÁRUKY“. Poznámka se uvádí na jednotlivých listech diagonálně, červenými velkými písmeny a ve formátu nejméně 100 x 10 mm.

Díl 2

(K § 260h odst. 1 zákona)

(1) Není-li stanoveno jinak, poskytuje se individuální zajištění celního dluhu nejméně ve výši uvedené v § 257 zákona.

(2) Při poskytnutí individuálního zajištění celního dluhu na zboží, jehož seznam je uveden v příloze č. 75 k této vyhlášce a které je propouštěno do režimu tranzitu, nesmí být zajištění celního dluhu nižší, než je minimální sazba individuální záruky ve sloupci 5 uvedeného seznamu.

Vzor záruční listiny pro individuální zajištění celního dluhu s použitím záručního dokladu je uveden pro

a) národní tranzit v příloze č. 76 k této vyhlášce,

b) společný tranzit v příloze č. 77 k této vyhlášce,

c) jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 78 k této vyhlášce.

(1) Byl-li ručitel povolen celními orgány, předává se celnímu úřadu jako doklad o individuálním zajištění celního dluhu s použitím záručního dokladu

a) Záruční doklad individuální záruky pro národní tranzit, jehož vzor je uveden v příloze č. 79 k této vyhlášce, který má modrý podtisk, jedná-li se o národní tranzit,

b) T.C.32 - Záruční doklad individuální záruky, jehož vzor je uveden v příloze č. 80 k této vyhlášce, který má červený podtisk, jedná-li se o společný tranzit, nebo

c) Záruční doklad individuální záruky, jehož vzor je uveden v příloze č. 81 k této vyhlášce, který má zelený podtisk, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu,

které mohou být opatřeny bezpečnostním prvkem.

(2) Záruční doklad se v souvislosti se zajištěním celního dluhu odevzdává celnímu úřadu.

(3) Celní úřad si předložený Záruční doklad po ověření jeho platnosti a správnosti ponechává.

(4) Tiskopis Záručního dokladu je formátu 148 x 105 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě podle odstavce 1, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisů se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 55 g/m2. Tiskopis Záručního dokladu obsahuje název nebo značku tiskárny, označení tiskopisu a sériové číslo pro rozlišení jednotlivých tiskopisů.

(5) Tiskopisy Záručního dokladu vyhotovené podle vzorů platných před 1. červencem 2002 lze použít k zajištění celního dluhu i v období od 1. července 2002 do 31. prosince 2002 včetně, bude-li v horní části přední strany tiskopisu škrtnuto slovo „paušální“ a nahrazeno slovem „individuální“.

Na zboží propouštěné do společného tranzitu jedním celním prohlášením se předkládá jeden nebo několik Záručních dokladů, v nichž je uvedena paušální částka 7 000 Euro.

(K § 260i zákona)

Ručitel může omezit rozsah použití jím vydávaných Záručních dokladů tím, že je opatří úhlopříčně poznámkou „OMEZENÁ PLATNOST“. Takto označené Záruční doklady neplatí pro tranzitní operace se zbožím uvedeným v příloze č. 75 k této vyhlášce.

Vzor záruční listiny pro individuální zajištění celního dluhu s použitím záruční listiny je uveden pro

a) národní tranzit v příloze č. 82 k této vyhlášce,

b) pro společný tranzit v příloze č. 83 k této vyhlášce,

c) pro jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 84 k této vyhlášce.

(K § 260g odst. 1 zákona)

(1) Seznam zboží, u něhož je v režimu tranzitu zjišťováno mimořádné riziko podvodů, je uveden v příloze č. 75 k této vyhlášce.

(2) Týká-li se některé ustanovení vyhlášky seznamu podle odstavce 1, uplatňují se opatření týkající se zboží uvedeného v tomto seznamu pouze tehdy, překročí-li jeho množství stanovené minimální množství.

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

(K § 286 odst. 3 zákona)

(1) Celní úřad vrátí nebo promine dovozní clo v těchto případech:

a) zahraniční zboží, které bylo propuštěno do režimu s částečným nebo úplným osvobozením od dovozního cla, bylo odcizeno a následně bylo zajištěno a vráceno do původního celně schváleného určení,

b) zahraniční zboží, které bylo omylem vyňato z režimu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla, bylo okamžitě po zjištění tohoto omylu vráceno do původního režimu,

c) zboží, které již bylo předtím propuštěno do volného oběhu, není možné z dopravního prostředku vyložit na místě určení, protože nelze otevřít dopravní prostředek, a toto zboží je neprodleně vyvezeno zpět do zahraničí,

d) zboží propuštěné do volného oběhu, které je následně v rámci režimu pasivního zušlechťovacího styku vyvezeno původnímu zahraničnímu dodavateli, aby mohl

1. bezplatně odstranit závady vyskytující se na zboží již před jeho propuštěním do volného oběhu, i když byly tyto závady zjištěny až po propuštění, nebo

2. uvést zboží do stavu odpovídajícímu ustanovením obchodní smlouvy, na jejímž základě bylo toto zboží propuštěno do volného oběhu,

a zahraniční dodavatel se rozhodne ponechat si předmětné zboží, protože není schopen závady odstranit nebo proto, že by odstranění závad bylo neekonomické,

e) celní orgány po vyměření cla zapsaly do evidence cla částku cla skutečně splatnou u zboží propuštěného do volného oběhu s úplným osvobozením od dovozního cla, a bylo zjištěno, že předmětné zboží bylo vyvezeno zpět do zahraničí bez celního dohledu, je-li doloženo, že podmínky stanovené zákonem pro vrácení nebo prominutí cla by byly v době zpětného vývozu splněny a clo bylo vyměřeno v době propuštění předmětného zboží do volného oběhu,

f) soud zakázal prodej zboží, které již dříve bylo propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, je-li předmětné zboží následně vyvezeno do zahraničí nebo zničeno pod celním dohledem a je doloženo, že předmětné zboží nebylo v tuzemsku použito,

g) zboží bylo propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, přičemž deklarant jednal v nepřímém zastoupení a zboží nebylo možno příjemci dodat bez zavinění deklaranta,

h) zboží bylo příjemci adresováno chybou odesílajícího,

i) bylo zjištěno, že v důsledku zjevné chyby v objednávce zboží není vhodné pro účel, který příjemce zamýšlel,

j) po propuštění zboží do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla bylo zjištěno, že zboží v době propuštění do tohoto režimu nesplňovalo podmínky stanovené právními předpisy vztahující se na jeho prodej či použití a zboží tak nemůže být použito pro účel, který příjemce zamýšlel,

k) použití zboží způsobem, který příjemce zamýšlel, je znemožněno nebo podstatně omezeno v důsledku obecně platných opatření přijatých příslušným orgánem po propuštění zboží do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla,

l) zboží bylo doručeno příjemci po závazném datu dodání určeném v obchodní smlouvě, na jejímž základě bylo zboží propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla,

m) nebylo možné zboží v tuzemsku prodat, a proto je následně bezplatně dodáno charitativním organizacím činným

1. v zahraničí majícím v tuzemsku své zastoupení, nebo

2. v tuzemsku, pokud mají nárok na osvobození zboží od dovozního cla při propuštění do volného oběhu u obdobného zahraničního zboží.

(2) Bez dotčení ustanovení odstavce 3 je vrácení nebo prominutí dovozního cla v případech uvedených v odstavci 1 písm. c), e) až m), s výjimkou případů, kdy je zboží na základě příkazu orgánu veřejné správy zničeno nebo kdy je dodáno bezplatně charitativním organizacím v tuzemsku, podmíněno vývozem zboží do zahraničí pod dohledem celních orgánů.

(3) Celní orgán na žádost povolí, aby byl vývoz podle odstavce 2 nahrazen

a) zničením zboží pod celním dohledem,

b) propuštěním zboží do režimu společného tranzitu nebo uskladňování v celním skladu,

c) umístěním zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma,

za účelem jeho vývozu do zahraničí.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. g) a i) může celní orgán na žádost povolit, aby vývoz zboží byl nahrazen jeho umístěním do celního skladu, svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.

(5) Pro účely odstavců 3 a 4 se předmětné zboží považuje za zahraniční zboží. Celní orgány v tomto případě přijmou potřebná opatření, aby mohlo být toto zboží následně identifikováno jako zahraniční zboží.

(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. h) a i) je vrácení nebo prominutí dovozního cla podmíněno vývozem předmětného zboží původnímu zahraničnímu dodavateli nebo na jiné místo, které tento dodavatel určí.

(7) Příslušný celní orgán se přesvědčí, zda před vývozem předmětného zboží nedošlo k jeho prodeji nebo použití.

(1) Celní úřad dovozní clo vrátí nebo promine, jestliže

a) zboží bylo omylem navrženo do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla namísto do jiného režimu a bylo vyvezeno do zahraničí, aniž by předtím bylo propuštěno do zamýšleného režimu, a jsou splněny podmínky uvedené v § 287 zákona,

b) zboží bylo v souladu s § 288 odst. 3 zákona zničeno pod celním dohledem nebo vyvezeno zpět do zahraničí a podmínky stanovené v § 288 jsou splněny,

c) zboží uvedené v § 171 odst. 1 písm. c), f) až m) bylo zničeno bez dohledu celních orgánů, jsou-li další podmínky uvedené v § 171 odst. 2 až 7 splněny.

(2) Celní úřad clo podle odstavce 1 vrátí, předloží-li žadatel spolu s žádostí veškeré doklady prokazující, že zboží bylo skutečně vyvezeno zpět do zahraničí nebo bylo zničeno pod přímým dohledem celních orgánů nebo osob oprávněných toto zničení potvrdit.

(1) Pro účely § 171 odst. 2 až 7 se za doklad prokazující, že zboží bylo skutečně vyvezeno zpět do zahraničí, považuje

a) originál nebo ověřená kopie vývozního celního prohlášení,

b) potvrzení celního úřadu, přes který předmětné zboží skutečně vystoupilo do zahraničí, které může být nahrazeno potvrzením zahraničního celního úřadu, že zboží skutečně do zahraničí vstoupilo, nebo originálem nebo ověřenou kopií celního prohlášení zahrnující předmětné zboží, které bylo vyhotoveno v zahraničí.

(2) K dokladům uvedeným v odstavci 1 musí být přiložena obchodní nebo administrativní dokumentace, která umožní přesvědčit se, že zboží vyvezené z tuzemska je totožné se zbožím, které bylo původně propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla.

(3) Za doklad prokazující, že předmětné zboží bylo skutečně zničeno pod dohledem celních orgánů nebo osob oprávněných toto zničení úředně potvrdit, se považuje

a) protokol nebo prohlášení o zničení zboží vydané orgánem, pod jehož dohledem bylo zboží zničeno, nebo ověřená kopie takového dokladu, nebo

b) osvědčení vydané osobou oprávněnou toto zničení úředně potvrdit, ke kterému bude přiložen důkaz o oprávnění příslušné osoby.

Tyto doklady musí obsahovat dostatečně podrobný popis zničeného zboží (obchodní popis, množství, značky, případně jiné identifikační náležitosti), který celním orgánům umožní, po porovnání s údaji obsaženými v celním prohlášení na propuštění zboží do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla a doklady k němu přiloženými, přesvědčit se, že zboží bylo skutečně zničeno.

(4) Pokud důkazy uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 nepostačují k tomu, aby celní orgán rozhodující o vrácení nebo prominutí cla vydal příslušné rozhodnutí o vrácení nebo prominutí cla, nebo pokud některé z důkazů nejsou k dispozici, může celní orgán požadovat předložení jiného dokladu potvrzujícího skutečnosti v žádosti uvedené.

Celní orgány clo nevrátí nebo neprominou, jestliže je žádost odůvodněna pouze

a) vývozem zboží, které bylo předtím propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, do zahraničí z jiných důvodů než uvedených v § 287 a 288 zákona, příp. v § 171 a 172, zejména z důvodu jeho neprodejnosti,

b) zničením zboží, které bylo předtím propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, bez ohledu na důvod tohoto zničení s výjimkou případů výslovně stanovených zvláštním právním předpisem,

c) předložení dokladů, o kterých bylo následně zjištěno, že jsou neplatné, nepravé nebo padělané, které umožňovaly přiznání sazebních výhod u zboží navrženého do volného oběhu, a to i tehdy, byly-li tyto doklady předloženy v dobré víře.

(K § 316 odst. 3 zákona)

Se zbožím, u něhož bylo vysloveno propadnutí nebo které bylo zabráno v řízení konaném o celních přestupcích nebo v řízení konaném o celních deliktech, zbožím, u něhož bylo vysloveno propadnutí nebo které bylo zabráno v trestním řízení o trestných činech spáchaných při dovozu, vývozu, tranzitu nebo jiném nakládání se zbožím, jakož i se zbožím, které deklarant přenechal státu, přísluší hospodařit14) celnímu úřadu, nebylo-li prodáno.

Forma, obsah, náležitosti a způsob použití tiskopisů celní výměr jsou stanoveny v přílohách č. 85 a 86 k této vyhlášce.

Vzor karnetu TIR je uveden v příloze č. 87 k této vyhlášce a údaje potřebné k celnímu prohlášení podanému na listech karnetu TIR jsou uvedeny v příloze č. 88 k této vyhlášce. Vzor karnetu ATA je uveden v příloze č. 89 k této vyhlášce a údaje potřebné k celnímu prohlášení podanému na listech karnetu ATA jsou uvedeny v příloze č. 90 k této vyhlášce.

(1) Za písemné celní prohlášení na propuštění zboží do národního tranzitu na podkladu karnetu TIR (Transport international routier), jehož vzor je uveden v příloze č. 87 k této vyhlášce, se považuje také písemné celní prohlášení podané podle mezinárodní smlouvy.15)

(2) Přepravuje-li se zboží na podkladu karnetu TIR, může hlavní povinný prohlásit status deklarovaného českého zboží tím, že uvede do sloupce určeného pro popis zboží na všech příslušných listech použitého karnetu TIR před jeho předložením celnímu úřadu k ověření označení „české“ a připojí svůj podpis. Na listech karnetu TIR, na nichž je uvedeno označení „české“, ověří toto označení pověřený zaměstnanec celního úřadu odeslání otiskem služebního razítka a svým podpisem.

(3) Vztahuje-li se karnet TIR na české i zahraniční zboží, uvede hlavní povinný každou kategorii zboží samostatně a označení „české“ umístí tak, aby bylo zřejmé, že se vztahuje pouze na české zboží.

(1) Zboží přepravované v tuzemsku na podkladě karnetu TIR se považuje za zahraniční zboží, není-li prokázáno, že se jedná o české zboží.

(2) Skutečnost, že se jedná o české zboží, může hlavní povinný prokázat

a) údajem ve sloupci určeném pro popis zboží na všech příslušných listech použitého karnetu TIR,

b) celním prohlášením, na jehož podkladě bylo předmětné zboží propuštěno do režimu vývozu.

Způsob uvádění údajů v karnetu TIR pro propouštění zboží do režimu národního tranzitu a pro jeho ukončení je uveden v příloze č. 88 k této vyhlášce.

(1) Vznikl-li celní dluh v režimu tranzitu prováděného na podkladu karnetu TIR podle § 240 zákona, vyměří příslušný celní úřad dlužníkovi (§ 240 odst. 3 zákona) celní dluh ve výši odpovídající částce cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu.

(2) Není-li celní dluh podle odstavce 1 uhrazen dlužníkem, vyměří příslušný celní úřad tento celní dluh českému záručnímu sdružení. V tomto případě však nesmí být částka celního dluhu vyšší než částka uvedená v mezinárodní smlouvě.16)

(3) Celní dluh vyměří příslušný celní úřad na tiskopisu Celní výměr, jehož vzor je uveden v příloze č. 85 k této vyhlášce, a podle pokynů v něm uvedených. Celní úřad zašle záručnímu sdružení Celní výměr nejdříve po uplynutí lhůty 3 měsíců od doručení oznámení stanoveného v mezinárodní smlouvě,17) nejpozději však do lhůty stanovené v mezinárodní smlouvě.18)

(4) Celní výměr se vyhotovuje ve dvou výtiscích. Originál je určen záručnímu sdružení, kopii si ponechává celní úřad, který oznámení vyhotovil.

(1) Za písemné celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzit, vývoz, dočasné použití, volný oběh na podkladu karnetu ATA (Admission temporaire/Temporary admission) se považuje písemné celní prohlášení podané podle mezinárodní smlouvy.19)

(2) Za žádost o přidělení celně schváleného určení zpětný vývoz zboží na podkladu karnetu ATA se považuje písemná žádost podaná podle mezinárodní smlouvy.19)

(3) Karnet ATA, jehož vzor je uveden v příloze č. 89 k této vyhlášce, použitý podle odstavce 1 přijme celní úřad pouze tehdy, je-li

a) vydán v zemi, která je smluvní stranou mezinárodní smlouvy o dočasném použití,9) nebo smluvní stranou mezinárodní smlouvy o karnetech ECS a karnetu ATA,20)

b) v příslušném odstavci na první stránce potvrzen celním úřadem,

c) v tuzemsku platný.

(1) Zboží přepravované v tuzemsku a propuštěné do režimu tranzitu na podkladu karnetu ATA se považuje za zahraniční zboží, není-li prokázáno, že se jedná o české zboží.

(2) Skutečnost, že se jedná o české zboží, může hlavní povinný prokázat

a) údajem ve sloupci určeném pro popis zboží na všech příslušných listech použitého karnetu ATA,

b) celním prohlášením, na jehož podkladě bylo předmětné zboží propuštěno do režimu vývozu.

(1) Karnet ATA může být předložen jako celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu pouze tehdy, obsahuje-li nejméně jeden pár dosud nepoužitých tranzitních listů.

(2) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží do režimu tranzitu a pro jeho ukončení je uveden v příloze č. 90 této vyhlášky.

(1) Vznikl-li celní dluh v režimu tranzitu prováděném na podkladu karnetu ATA podle § 240 zákona, vyměří příslušný celní úřad celní dluh odpovídající výši cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu českému záručnímu sdružení.

(2) Celní dluh vyměří příslušný celní úřad na tiskopisu Celní výměr, jehož vzor je uveden v příloze č. 86 k této vyhlášce, a podle pokynů v něm uvedených. Celní úřad zašle záručnímu sdružení Celní výměr po uplynutí lhůty 6 měsíců od doručení oznámení.21) Na žádost záručního sdružení však může celní úřad zaslat Celní výměr již po uplynutí lhůty 3 měsíců od doručení oznámení.

(3) Celní výměr se vyhotovuje ve dvou výtiscích. Originál je určen záručnímu sdružení, kopii si ponechává celní úřad, který oznámení vyhotovil.

Karnet ATA lze pro propuštění zboží do režimu vývoz a pro dočasný vývoz zboží použít tehdy, jestliže karnet ATA

a) je vydán v tuzemsku a potvrzen českým záručním sdružením, které je součástí mezinárodního záručního systému,

b) se týká pouze českého zboží,

1. při jehož vývozu z tuzemska nebylo provedeno řízení směřující k vyplacení náhrad nebo jiných částek vyplácených na základě zemědělské politiky při vývozu,

2. při jehož vývozu z tuzemska nevznikl na základě zemědělské politiky žádný finanční nárok či prospěch podmíněný povinností toto zboží vyvézt,

3. při jehož vývozu nebo v souvislosti s vývozem nebyla nebo nebude předložena žádost o vyplacení jakékoliv náhrady vyplývající z vývozu tohoto zboží,

c) je doložen přepravními doklady, požaduje-li je celní úřad,

d) je vystaven na zboží, které má být dovezeno zpět.

Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží do režimu vývoz a pro dočasný vývoz je uveden v příloze č. 90 k této vyhlášce.

(1) Bylo-li české zboží propuštěno do režimu vývoz a dočasně vyvezeno na podkladu karnetu ATA podle § 186, může být toto zboží na základě tohoto dokladu dovezeno také zpět a propuštěno do režimu volného oběhu.

(2) Má-li být dočasný vývoz původně českého zboží ukončen propuštěním zboží do volného oběhu jiným celním úřadem než celním úřadem vstupním, k přepravě předmětného zboží od vstupního celního úřadu k celnímu úřadu, kde celní řízení bude provedeno, se žádné další řízení neprovádí.

(3) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží ve zpětném dovozu je uveden v příloze č. 90 k této vyhlášce.