252/2002 Sb. · 197 paragrafů
(K § 144u zákona)
Český železniční dopravce zajistí označení přední strany listů č. 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM, jehož vzor je uveden v příloze č. 40 k této vyhlášce, nálepkou, jejíž vzor je uveden v příloze č. 35 k této vyhlášce, nebo zeleným otiskem razítka, který odpovídá vzoru nálepky.
(K § 144w odst. 3 zákona)
(1) Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 139 zákona, vyznačí celní úřad odeslání na listech 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM, že je zboží přepravováno ve společném tranzitním režimu T2, tak, že do odstavce 35 listů 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM určeného pro záznamy celních orgánů zřetelně vyznačí podle potřeby kód T2 nebo T2F. U zboží přepravovaného v režimu T1 se kód T1 do mezinárodního nákladního listu CIM nemusí uvádět.
(2) Je-li přepravováno zboží z jednoho místa ve Společenství na jiné místo ve Společenství přes území České republiky, uvádí celní úřad odeslání do odstavce 35 listů 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM, určeného pro záznamy celních orgánů, kód
a) T1, je-li přepravováno zboží v režimu T1,
b) T2 nebo T2F, podle potřeby, je-li přepravováno zboží v režimu T2 a předpisy Společenství stanovují uvádění tohoto kódu.
(3) Je-li přepravováno zboží v režimu T1 z místa odeslání ve Společenství do místa určení v tuzemsku, uvádí celní úřad odeslání do odstavce 35 listů 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM, určeného pro záznamy celních orgánů, kód T1.
(4) V případech jiných než uvedených v odstavcích 2 a 3 je zboží, které je přepravováno z jednoho místa ve Společenství na jiné místo ve Společenství přes území České republiky, a zboží přepravované z místa odeslání ve Společenství do místa určení v tuzemsku propuštěno do režimu T2, a to po celou dobu přepravy, aniž by byl celnímu úřadu odeslání předkládán mezinárodní nákladní list CIM vztahující se ke přepravovanému zboží.
(5) Je-li přepravováno zboží z jednoho místa ve Společenství na jiné místo ve Společenství přes území České republiky, nemusí být mezinárodní nákladní list CIM označen nálepkou nebo razítkem podle § 56.
(K § 144w odst. 3 zákona)
(1) S výjimkou případů uvedených v § 144w odst. 1 zákona se jako celní prohlášení na propuštění zboží do režimu společného tranzitního režimu používají listy č. 1, 2, 3 mezinárodního nákladního listu CIM. Je-li přepravováno zboží v režimu T2, uvádí celní úřad odeslání do odstavce 35 těchto listů kód T2 nebo T2F. Je-li přepravováno zboží v režimu T1, nemusí celní úřad odeslání do tohoto odstavce kód T1 uvádět.
(2) Do odstavce 35 všech listů mezinárodního nákladního listu CIM uvádí pověřený zaměstnanec celního úřadu odeslání datum propuštění zboží, počet a označení celních závěr, popřípadě evidenční číslo o propuštění zboží do režimu tranzitu. Uvedené skutečnosti ověří otiskem služebního razítka a vlastnoručním podpisem. Zajistil-li železniční přepravce totožnost přepravovaného zboží, nemusí celní úřad přikládat na dopravní prostředky nebo nákladové kusy další závěry.
(1) Není-li mezinárodní nákladní list CIM tranzitním celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitního režimu a slouží pouze jako přepravní doklad, zajistí železniční dopravce, aby byl počet přiložených tranzitních dokladů a jejich evidenční čísla uvedeny do odstavce 36 všech listů mezinárodního nákladního listu CIM.
(2) Po propuštění zboží do společného tranzitního režimu obdrží listy č. 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM železniční dopravce.
(3) V souvislosti se vstupem zboží do tuzemska předkládá český železniční dopravce pohraničnímu celnímu úřadu vlastní evidenci o přestupu hranice.
(4) Je-li mezinárodní nákladní list CIM tranzitním celním prohlášením, doplní železniční dopravce evidenci podle odstavce 5 všemi mezinárodními nákladními listy CIM vztahujícími se k přepravovanému zboží.
(5) Je-li mezinárodní nákladní list CIM použit pouze jako přepravní doklad, předkládá český železniční dopravce společně s tímto nákladním listem všechna celní prohlášení vztahující se k přepravovanému zboží. Železniční dopravce zajistí uvedení počtu přiložených tranzitních celních prohlášení a jejich evidenční čísla do odstavce 36 všech listů mezinárodního nákladního listu CIM. Celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu, které je přiloženo k mezinárodnímu nákladnímu listu CIM, eviduje celní úřad v evidenci shodné s evidencí v silniční dopravě. Po zaevidování celního prohlášení ve své evidenci celní úřad zboží propustí do navrženého režimu.
(1) Není-li výstupní celní úřad také celním úřadem odeslání, předkládá český železniční dopravce tomuto celnímu úřadu vlastní evidenci o výstupu zboží z tuzemska.
(2) Je-li mezinárodní nákladní list CIM tranzitním celním prohlášením, dokládá se evidence podle odstavce 1 všemi mezinárodními nákladními listy CIM vztahujícími se na přepravované zboží.
(3) Je-li mezinárodní nákladní list CIM pouze přepravním dokladem, předkládá český železniční dopravce společně s tímto nákladním listem všechna celní prohlášení vztahující se k přepravovanému zboží. Železniční dopravce zajistí uvedení počtu přiložených tranzitních celních prohlášení a jejich evidenční čísla do odstavce 36 všech listů mezinárodního nákladního listu CIM. Celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu, které je přiloženo k mezinárodnímu nákladnímu listu CIM, eviduje celní úřad v evidenci shodné s evidencí v silniční dopravě. Po zaevidování celního prohlášení ve své evidenci celní úřad zboží propustí do navrženého režimu.
(1) Je-li tranzitní operace společného tranzitu ukončována v tuzemsku, předkládá český železniční dopravce listy č. 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM celnímu úřadu určení, kterým je celní úřad, v jehož územním obvodu se nachází železniční stanice určení uvedená v tomto nákladním listu nebo jiná železniční stanice, v níž je společný tranzit ukončen a přepravovanému zboží přiděleno jiné celně schválené určení.
(2) Není-li na listu č. 3 mezinárodního nákladního listu CIM označen celní status deklarovaného zboží kódem, má se za to, není-li dodatečně prokázán opak, že se jedná o zboží, které nemá celní status Společenství.
(3) Po potvrzení vrátí celní úřad určení železničnímu dopravci nebo osobě železničním dopravcem pověřené list č. 2 mezinárodního nákladního listu CIM a list č. 3 si ponechá.
(4) Je-li mezinárodní nákladní list CIM pouze přepravním dokladem, předkládá český železniční dopravce společně s tímto nákladním listem všechna tranzitní celní prohlášení vztahující se k přepravovanému zboží.
[K § 144x odst. 2 písm. a) zákona]
Pro účely této vyhlášky se dopravním podnikem rozumí Intercontainer - Interfrigo (ICF) S. C. se sídlem Margarethenstrasse 38, CH - 4008 Basilej, Švýcarsko (dále jen „Intercontainer“), jehož národními zástupci pro Českou republiku jsou
a) České dráhy, státní organizace, nábřeží Ludvíka Svobody 1222, 110 15 Praha 1,
b) Metrans a. s., Podleská 926, 104 00 Praha 10-Uhříněves a
c) Contrans s. r. o., Jankovcova 1446, 170 00 Praha 7.
[K § 144x odst. 2 písm. c) zákona]
(1) Předávací list TR, jehož vzor je uveden v příloze č. 41 k této vyhlášce, se skládá ze sedmi listů. Jednotlivé listy jsou označeny a určeny takto:
a) list č. 1 pro generální ředitelství dopravního podniku,
b) list č. 2 pro národního zástupce dopravního podniku v místě určení zásilky,
c) list č. 3A pro celní orgány,
d) list č. 3B pro příjemce zásilky,
e) list č. 4 pro generální ředitelství dopravního podniku,
f) list č. 5 pro národního zástupce dopravního podniku v místě odeslání zásilky,
g) list č. 6 pro odesilatele zásilky.
(2) V pravém horním rohu předávacího listu TR je uvedeno evidenční pořadové číslo, které se skládá z osmi číslic, před kterými jsou uvedena písmena „TR“.
(3) Listy předávacího listu TR, s výjimkou listu uvedeného v odstavci 1 písm. c), mají na pravé straně přibližně 4 centimetry široký zelený okraj.
[K § 144x odst. 2 písm. d) zákona]
(1) Přepravuje-li se zboží ve dvou nebo více velkých kontejnerech, je nedílnou součástí předávacího listu TR Soupis velkých kontejnerů (dále jen „Soupis“), jehož vzor je uveden v příloze č. 42 k této vyhlášce. Soupis se skládá ze sedmi listů. Jednotlivé listy jsou označeny a určeny takto:
a) list č. 1 pro generální ředitelství dopravního podniku,
b) list č. 2 pro národního zástupce dopravního podniku v místě určení zásilky,
c) list č. 3A pro celní orgány,
d) list č. 3B pro příjemce zásilky,
e) list č. 4 pro generální ředitelství dopravního podniku,
f) list č. 5 pro národního zástupce dopravního podniku v místě odeslání zásilky,
g) list č. 6 pro odesilatele zásilky.
(2) Soupis se vystavuje ve stejném počtu listů, jako je počet listů předávacího listu TR.
(3) V pravém horním rohu Soupisu je uvedeno evidenční pořadové číslo příslušného předávacího listu TR, jehož je součástí, a pořadové číslo Soupisu.
(4) Počet Soupisů připojených k předávacímu listu TR se uvádí do odstavce 3 předávacího listu TR.
(5) Všechny listy Soupisu, s výjimkou listu uvedeného v odstavci 1 písm. c), mají na pravé straně přibližně 4 centimetry široký zelený okraj.
(K § 144x odst. 4 zákona)
(1) Přijal-li celní úřad předávací list TR jako celní prohlášení na propuštění zboží do režimu společného tranzitu, používá se mezinárodní nákladní list CIM pouze jako přepravní doklad.
(2) V odstavci 36 všech listů mezinárodního nákladního listu CIM se uvádí poznámka „Předávací list TR“ a evidenční pořadové číslo předávacího listu TR. Mezinárodní nákladní list CIM se v tomto případě nálepkou neoznačuje.
(3) Listy č. 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM a listy č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR potvrzuje český železniční dopravce.
(K § 144x odst. 5 zákona)
Seznam států, jejichž celní orgány jsou oprávněny schvalovat série kontejnerů pro přepravu zboží pod celní závěrou, je uveden v příloze č. 43 k této vyhlášce.
(K § 144bb zákona)
Český dopravní podnik zajistí, aby listy č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR byly na levém okraji přední strany označeny nálepkou, jejíž vzor je uveden v příloze č. 35 k této vyhlášce, nebo zeleným otiskem razítka, který odpovídá vzoru nálepky. Nálepkou se označují také velké kontejnery se zbožím propouštěným v tuzemsku do režimu společného tranzitu.
(K § 144dd odst. 3 zákona)
(1) Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 139d zákona, vyznačí celní úřad odeslání na listech č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR, že je zboží přepravováno ve společném tranzitním režimu T2, a to tak, že na listech č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR do odstavce 15 zřetelně vyznačí kód T1, T2 nebo T2F. U zboží přepravovaného v režimu T1 se nemusí kód T1 do předávacího listu TR uvádět.
(2) Je-li přepravováno zboží z jednoho místa ve Společenství na jiné místo ve Společenství přes území České republiky, uvádí celní úřad odeslání na listech č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR do odstavce 15 kód
a) T1, přepravuje-li se zboží v režimu T1,
b) T2 nebo T2F, podle potřeby, přepravuje-li se zboží v režimu T2 a předpisy Společenství uvádění tohoto kódu stanoví.
(3) Přepravuje-li se zboží v režimu T1 z místa odeslání ve Společenství do místa určení v tuzemsku, uvádí celní úřad odeslání na listech č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR do odstavce 15 kód T1.
(4) V případech jiných než uvedených v odstavcích 2 a 3 je zboží přepravované
a) z jednoho místa ve Společenství přes území České republiky na jiné místo ve Společenství,
b) z místa odeslání ve Společenství do místa určení v tuzemsku,
propuštěno do režimu T2, po celou dobu přepravy od celního úřadu odeslání do celního úřadu určení, aniž by byl celnímu úřadu odeslání předkládán předávací list TR.
(5) Je-li použit předávací list TR společně se Soupisem, vyhotovuje se pro zboží mající stejný status samostatný Soupis. Do odstavce 15 listů č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR se uvádí sériové číslo Soupisu s kódem T1, T2 nebo T2F.
(6) Přepravuje-li se zboží z jednoho místa ve Společenství na jiné místo ve Společenství přes území České republiky, předávací list TR se nálepkou nebo otiskem razítka podle § 67 neoznačuje.
(K § 144dd odst. 3 zákona)
(1) S výjimkou případů uvedených v § 144dd odst. 1 zákona se jako celní prohlášení na propuštění zboží do režimu společného tranzitního režimu používají všechny listy předávacího listu TR. Je-li přepravováno zboží v režimu T2, uvádí celní úřad odeslání do odstavce 15 listů č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR kód T2 nebo T2F. Je-li přepravováno zboží v režimu T1, nemusí celní úřad odeslání kód T1 do tohoto odstavce uvádět.
(2) Do odstavce 15 listů č. 3A a 3B předávacího listu TR uvádí pověřený zaměstnanec celního úřadu odeslání datum propuštění zboží, počet a označení celních závěr, popřípadě evidenční číslo o propuštění zboží do režimu tranzitu. Uvedené skutečnosti ověří otiskem služebního razítka a vlastnoručním podpisem.
(3) Po propuštění zboží do společného tranzitního režimu vrátí celní úřad všechny listy předávacího listu TR dopravnímu podniku.
(1) Při vstupu zboží do tuzemska předkládá český železniční dopravce pohraničnímu celnímu úřadu vlastní evidenci o přestupu zboží přes hranice.
(2) Je-li předávací list TR tranzitním dokladem, doplní český železniční dopravce evidenci podle odstavce 1 všemi předávacími listy TR vztahujícími se k přepravovanému zboží.
(1) Není-li výstupní celní úřad také celním úřadem odeslání, předkládá český železniční dopravce tomuto celnímu úřadu vlastní evidenci o výstupu zboží z tuzemska.
(2) Je-li předávací list TR tranzitním celním prohlášením, dokládá český železniční dopravce evidenci podle odstavce 1 všemi předávacími listy TR, které se vztahují k přepravovanému zboží.
(1) Je-li tranzitní operace společného tranzitu ukončována v tuzemsku, předkládá český dopravní podnik celnímu úřadu určení spolu se zbožím listy č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR.
(2) Není-li na listu č. 3A předávacího listu TR označen status deklarovaného zboží kódem, má se za to, není-li dodatečně prokázán opak, že se jedná o zboží, které nemá celní status Společenství.
(3) Je-li zboží předložené celnímu úřadu určení propuštěno do režimu volný oběh nebo je mu přiděleno jiné celně schválené určení, vyznačí celní úřad určení na listech č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR poznámku „Procleno“.
(4) Celní úřad určení vyznačí na listech č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR datum předložení zboží celnímu úřadu určení, výsledek celní kontroly a evidenční číslo, pod kterým vede doklad ve své evidenci. Uvedené skutečnosti ověří pověřený zaměstnanec celního úřadu určení otiskem služebního razítka a vlastnoručním podpisem a listy č. 1 a 2 předávacího listu TR vrátí dopravnímu podniku nebo jím pověřené osobě a list č. 3A si celní úřad určení ponechá.
(K § 144ee odst. 1 zákona)
Je-li jako tranzitní celní prohlášení použit mezinárodní nákladní list CIM nebo předávací list TR, může k nim být přiložen Ložný list.
(K § 144ff odst. 1 zákona)
(1) Celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu, přepravovaného po železnici nebo ve velkých kontejnerech, může být podáno rovněž na tiskopisu Deklarace případně doplněném Doplňkovou deklarací nebo Ložným listem. V tomto případu při zahájení přepravy uvádí český železniční dopravce v příslušné části mezinárodního přepravního listu CIM nebo předávacího listu TR odkaz na Deklaraci, která je tranzitním dokladem, a to tak, že zde uvede označení celního úřadu odeslání, datum propuštění zboží do společného tranzitu, evidenční číslo uvedené celním úřadem odeslání v tranzitním dokladu a označení celního statusu deklarovaného zboží kódem T1, T2 nebo T2F.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 se postupuje podle § 144s a 144u nebo § 144y a 144bb zákona. Je-li doprava po železnici ve společném tranzitu ukončena v železniční stanici v tuzemsku, umožní český železniční dopravce pokračovat v tranzitní operaci jiným druhem dopravy na podkladu tranzitního dokladu, který je uveden v mezinárodním nákladním listu CIM nebo předávacím listu TR, pouze tehdy, ověřil-li si, že celní dluh je pro Českou republiku zajištěn, a opatřil současně list č. 1 mezinárodního nákladního listu CIM nebo listy č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR úředním záznamem, ve kterém osvědčí, že tranzitní operace pokračuje a zboží je dále dopravováno na podkladu jednoho nebo několika tranzitních dokladů. Není-li celní dluh pro Českou republiku zajištěn, neumožní český železniční dopravce pokračovat v tranzitní operaci a bez zbytečného odkladu o této skutečnosti informuje místně příslušný celní úřad, kterému předá tranzitní doklad. Tento celní úřad se stává novým celním úřadem určení.
(3) Převezme-li český železniční dopravce k dopravě po železnici zboží, které bylo propuštěno do společného tranzitu na podkladu jedné nebo více Deklarací, a toto zboží je přepravováno v kombinované dopravě silnice-železnice-silnice, odpovídá železniční dopravce za splnění celního dluhu, který vznikne porušením celních předpisů při dopravě po železnici, pouze tehdy, nebyl-li celní dluh zajištěn nebo je-li u hlavního povinného nebo ručitele nedobytný.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
(K § 144gg odst. 2 zákona)
(1) Při letecké dopravě může být letecké společnosti příslušným celním úřadem povoleno, aby podávala celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu na tiskopisu cargo manifestu, jehož obsah odpovídá dodatku 3 přílohy 9 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (dále jen „cargo manifest“).
(2) Vyplněný cargo manifest, který obsahuje název letecké společnosti přepravující zboží, číslo letu, datum letu a název letiště odeslání a letiště určení a který letecká společnost ověří uvedením data, podpisem oprávněné osoby, případně otiskem razítka a označí jej kódem T1, T2 nebo T2F, lze přijmout jako celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu.
(3) Cargo manifest obsahuje zejména tyto údaje:
a) název letecké společnosti, která zboží přepravuje,
b) číslo letu,
c) datum letu,
d) název letiště odeslání a letiště určení.
(4) Kromě údajů uvedených v odstavci 3 obsahuje cargo manifest pro každou zásilku uvedenou v tomto manifestu:
a) číslo leteckého nákladního listu,
b) počet nákladových kusů,
c) hrubou hmotnost,
d) obvyklé obchodní označení zboží obsahující všechny údaje potřebné pro jeho ztotožnění.
Při sběrných zásilkách lze popis zboží nahradit textem „Consolidation“, který lze uvést i ve zkrácené formě. V tomto případu však musí být obvyklé obchodní označení zboží uvedeno v příslušném nákladním listu.
(5) Cargo manifest se vyhotovuje samostatně pro zboží, jehož celní status se označuje kódem T1, a samostatně pro zboží, jehož celní status se označuje kódem T2 nebo T2F. Letecká společnost, která provádí přepravu zboží uvedeného v manifestu, se pro tyto operace stává hlavním povinným.
(1) Letecká společnost, která je hlavním povinným v režimu tranzitu, předkládá celnímu úřadu odeslání cargo manifest ve dvojím vyhotovení. Pověřený zaměstnanec celního úřadu uvede do manifestu evidenční číslo, pod kterým celní úřad odeslání doklad vede ve své evidenci, označení a počet celních závěr, byly-li přiloženy, otisk služebního razítka a vlastnoruční podpis s uvedením jména, příjmení a funkce. Jedno vyhotovení manifestu poté vrátí hlavnímu povinnému. Při provádění celního dohledu může celní úřad odeslání vyžadovat předložení všech leteckých nákladních listů k zásilkám uvedeným na cargo manifestu.
(2) Je-li hlavní povinný schváleným odesilatelem, nemusí v souvislosti se zahájením tranzitní operace cargo manifest celnímu úřadu odeslání předkládat.
(3) Cargo manifest opatřený záznamem podle odstavce 1 předkládá hlavní povinný celnímu úřadu určení, který si jedno vyhotovení ponechá, a oznámí mu název letiště odeslání. Celní úřad určení může od oznámení letiště odeslání upustit, není-li o tomto letišti vzhledem k trasám letů pochyb. Celní úřad určení může požadovat předložení všech leteckých nákladních listů k zásilkám uvedeným na cargo manifestu a všech manifestů, které se týkají předloženého zboží.
(1) Na žádost letecké společnosti, která uskutečňuje velký počet mezinárodních letů, může celní úřad odeslání a celní úřad určení povolit k podávání celního prohlášení použití cargo manifestu zasílaného prostřednictvím systémů elektronické výměny dat mezi leteckými společnostmi, prostřednictvím bilaterálních nebo multilaterálních dohod. Před udělením povolení si příslušný celní úřad vyžádá předběžný souhlas ministerstva.
(2) O podání žádosti informují české celní orgány celní orgány ostatních členských států, na jejichž území se nacházejí letiště odeslání a letiště určení, která jsou navzájem propojena systémy elektronické výměny dat, a vyžádají si jejich stanovisko.
(3) Povolení lze udělit leteckým společnostem, které
a) mají sídlo nebo stálé zastoupení v tuzemsku a používají k výměně dat mezi letišti odeslání a určení systémy elektronické výměny dat,
b) provozují značný počet leteckých linek mezi státy smluvních stran,
c) často odesílají a přijímají letecké zásilky,
d) vedou evidenci, která umožňuje celním orgánům provádět na letištích odeslání i určení účinné kontroly,
e) nebyly pravomocně postiženy za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,
f) umožní celním orgánům přístup ke svým evidencím týkajícím se společného tranzitu,
g) souhlasí s tím, že plně odpovídají celním orgánům za plnění svých povinností a spolupracují s nimi při řešení případných nesrovnalostí a porušení předpisů,
h) vedou evidenci celního statusu všech zásilek ve svých obchodních záznamech,
i) odpovídají celnímu úřadu určení za identifikaci a oznámení všech odchylek zjištěných na letišti určení,
j) zjištěné odchylky a nesrovnalosti řeší podle postupů dohodnutých leteckou společností a celními orgány na letišti odeslání a na letišti určení.
(1) Letecká společnost, která je hlavním povinným v režimu tranzitu, zašle cargo manifest vyhotovený na letišti odeslání letišti určení prostřednictvím systému elektronické výměny dat.
(2) Cargo manifest, kromě údajů uvedených v § 75 odst. 3 a 4, obsahuje u jednotlivých položek v manifestu označení celního statusu zboží, a to uvedením kódu T1, T2 nebo T2F, TD, C (ekvivalent ke kódu T2L), F (ekvivalent ke kódu T2LF) nebo X.
(3) Na žádost předloží letecká společnost celním orgánům na letišti odeslání a na letišti určení jeden výtisk cargo manifestu zaslaného prostřednictvím systému elektronické výměny dat.
(4) Společný tranzitní režim se považuje za ukončený, je-li manifest prostřednictvím elektronické výměny dat dán k dispozici celním orgánům na letišti určení a zboží je těmto orgánům předloženo.
(K § 144gg odst. 4 zákona)
(1) Letecká společnost vyhotoví seznam cargo manifestů, které jí byly předloženy v předchozím měsíci spolu s přepravovaným zbožím, a předá jej celnímu úřadu určení k ukončení společného tranzitu. Po potvrzení zasílá celní úřad určení jedenkrát měsíčně tento seznam celnímu úřadu odeslání. V tomto seznamu obsahuje popis každého cargo manifestu tyto údaje:
a) referenční číslo manifestu,
b) kód T1, T2 nebo T2F,
c) název letecké společnosti, která zboží přepravila,
d) číslo letu,
e) datum letu.
(2) Celní úřad odeslání může v povolení určit, že zasílání seznamů uvedených v odstavci 1 může vykonávat letecká společnost sama.
(3) Zjistí-li celní úřad určení nesrovnalosti v cargo manifestech uvedených v seznamu, neprodleně informuje celní úřad odeslání a též celní orgán, který povolení udělil, zejména uvede letecké nákladní listy pro zboží, na která se tato zjištění vztahují.
(4) Je-li v letecké dopravě celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitního režimu podáno na tiskopisu Deklarace případně doplněné Doplňkovou deklarací nebo Ložným listem, není cargo manifest použit jako celní prohlášení při letecké dopravě zboží v režimu společného tranzitu.
ČÁST OSMNÁCTÁ
(K § 107 odst. 8 zákona)
Vzor písemné plné moci a její náležitosti jsou stanoveny v přílohách č. 44 až 47 k této vyhlášce.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
(K § 124 odst. 4 zákona)
(1) Za údaje nutné ke ztotožnění zboží a příslušné obchodní operace, které musí obsahovat zjednodušené celní prohlášení ve formě neúplného celního prohlášení nebo obchodního nebo administrativního dokladu, se považují při propuštění zboží do režimu
a) volného oběhu údaje, které se uvádějí do odstavců 1 (levá a střední část), 14, 21, 31, 37, 40 a 54 Deklarace,
b) uskladňování v celním skladu údaje, které se uvádějí do odstavců 14, 31, 37, 40 a 54 Deklarace,
c) aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem a dočasného použití údaje, které se uvádějí do odstavců 14, 21, 31, 40 a 54 Deklarace, a údaj o množství deklarovaného zboží, jakož i odkaz na povolení k používání příslušného režimu s ekonomickým účinkem,
d) vývozu údaje, které se uvádějí do odstavců 1 (levá část), 2, 14, 17, 31, 33, 38, 44 (s připojenou poznámkou „ZJEDNODUŠENÝ VÝVOZ“ podle § 216a odst. 3 zákona, která se uvádí i na zjednodušené prohlášení ve formě obchodního nebo administrativního dokladu) a 54 Deklarace, a údaj o množství deklarovaného zboží; prohlásí-li deklarant, že deklarované zboží nepodléhá při vývozu žádným zákazům a omezením a celní orgány nemají důvod o pravdivosti tohoto prohlášení pochybovat, může celní úřad deklarantovi povolit neuvádění údajů, které se jinak uvádí do odstavců 17 a 33 Deklarace,
e) pasivního zušlechťovacího styku údaje, které se uvádějí do odstavců 1 (levá a střední část), 14, 31, 33 a 44 Deklarace, včetně odkazu na povolení k používání režimu pasivního zušlechťovacího styku.
(2) Dodatečné celní prohlášení, v němž se uvádějí údaje v rozsahu a způsobem stanoveným v příloze č. 21 k této vyhlášce, se podává na tiskopisech Deklarace a Doplňkové deklarace a přikládají se k němu zjednodušená celní prohlášení za období povolené celním úřadem.
(K § 134 odst. 1 a § 188 odst. 2 zákona)
(1) Žádost o povolení režimu s ekonomickým účinkem se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v části I přílohy č. 48 k této vyhlášce.
(2) K žádosti uvedené v odstavci 1 se přikládá doplňkový formulář na tiskopisu, jehož vzor je uveden v
a) v části II přílohy č. 48 k této vyhlášce, jedná-li se o žádost o povolení provozování celního skladu nebo použití skladu typu E,
b) v části III přílohy č. 48 k této vyhlášce, jedná-li se o žádost o povolení režimu aktivního zušlechťovacího styku,
c) v části IV přílohy č. 48 k této vyhlášce, jedná-li se o žádost o povolení režimu pasivního zušlechťovacího styku.
(K § 135 odst. 1 zákona)
(1) Rozhodnutí o povolení režimu s ekonomickým účinkem se vydává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v části I přílohy č. 49 k této vyhlášce.
(2) Součástí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 jsou rovněž údaje uvedené na tiskopisu doplňkového formuláře, jehož vzor je uveden
a) v části II přílohy č. 49 k této vyhlášce, jedná-li se o povolení k provozování celního skladu nebo použití skladu typu E,
b) v části III přílohy č. 49 k této vyhlášce, jedná-li se o povolení režimu aktivního zušlechťovacího styku,
c) v části IV přílohy č. 49 k této vyhlášce, jedná-li se o povolení režimu pasivního zušlechťovacího styku.
(K § 144i odst. 3 zákona)
Vzhled, rozměry, identifikační znaky, technické vlastnosti a parametry prostorových a kusových závěr jsou uvedeny v příloze č. 50 k této vyhlášce.
(K § 152 odst. 2 zákona)
České zboží, pro které zvláštní právní předpis11) stanoví jako důsledek uskladnění výhody, které se obvykle vztahují k vývozu zboží, může být uskladněno v celním skladu (soukromém i veřejném) nejdéle 3 měsíce.
(K § 153 odst. 3 zákona)
Postup při dopravě převáděného zboží z jednoho celního skladu do druhého je upraven v příloze č. 51 k této vyhlášce.
(K § 164 odst. 2 zákona)
Za pomocné zboží se považuje zboží, které není v zušlechtěném výrobku obsaženo, avšak umožňuje nebo usnadňuje výrobu tohoto výrobku, i když je ve výrobě zcela nebo zčásti spotřebováno, s výjimkou
a) zdrojů energie jiných než pohonných hmot potřebných k nezbytnému vyzkoušení zušlechtěných výrobků nebo zjištění vad zboží dovezeného na opravu,
b) mazadel jiných než potřebných k vyzkoušení zušlechtěných výrobků, kalibraci, zaměření apod.
(K § 165 odst. 4 zákona)
(1) V kalendářním roce 2004 může být uděleno povolení k použití režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému na zboží čísla a položek celního sazebníku,1) v celkovém množství nepřevyšujícím 1690 tun, jde-li o
a) 1701 – třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistou sacharózu v pevném stavu,
b) 1702 30 10, 1702 40 10, 1702 60 10 a 1702 90 30 – isoglukózu,
c) 1702 90 99 – ostatní cukry, včetně invertního, ostatní,
d) 2106 90 30 – sirupy s přísadou aromatických látek či barviv, z isoglukózy,
e) 2106 90 59 – sirupy s přísadou aromatických látek či barviv, ostatní a
f) 1806 10 90 – kakaový prášek obsahující 80 % hmotnosti nebo více sacharózy.
(2) Čerpání povoleného množství zboží se řídí časovým pořadím celních prohlášení podaných na propuštění zboží uvedeného v odstavci 4 do režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému a přijatých v jednom kalendářním dni.
(3) Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel provádí příděl množství zboží každý pracovní den.
(4) Je-li množství požadované k čerpání v jednom kalendářním dni větší než zůstatek, který je k dispozici z povoleného množství, určí Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel příděl množství zboží na tento kalendářní den poměrně.
[K § 167 odst. 1 písm. b) zákona]
(1) Není-li stanoveno jinak, považují se pro účely udělení povolení k použití režimu aktivního zušlechťovacího styku u dováženého zboží, které má obchodní charakter, ekonomické podmínky za splněné.
(2) U zemědělských výrobků a produktů rybolovu se ekonomické podmínky považují za splněné tehdy,
a) týkají-li se zpracovatelské operace zboží, které nemá obchodní charakter,
b) mají-li zpracovatelské operace formu pouhého zpracování zboží provedeného na základě smluv na zpracovatelskou práci,
c) jde-li o další zpracování zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem předchozích zpracovatelských operací uskutečněných na základě povolení k použití režimu aktivního zušlechťovacího styku, vydaného po přezkoumání ekonomických podmínek k použití tohoto režimu,
d) jde-li o běžnou manipulaci se zbožím způsobem uvedeným v příloze č. 52 k této vyhlášce, která byla povolena celním úřadem, s tím, že v důsledku použití běžné manipulace nesmí dojít ke změně osmimístné podpoložky celního sazebníku předmětného zboží, není-li v příloze č. 52 k této vyhlášce stanoveno jinak,
e) nepřesáhne-li celní hodnota zboží stejné osmimístné podpoložky celního sazebníku, dovezeného v jednom kalendářním roce jedním žadatelem, v kalendářním roce částku 4 500 000 Kč, nejde-li o zemědělské výrobky uvedené v § 87a odst. 1.
(3) S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 písm. a) až d) se však ekonomické podmínky za splněné nepovažují,
a) je-li v současnosti v tuzemsku vyráběno srovnatelné zboží, jako je dovážené zboží, které má být podrobeno zpracovatelským operacím; v současnosti v tuzemsku vyráběným srovnatelným zbožím se rozumí zboží, které má stejné podstatné technické parametry, přibližně stejnou cenu a jehož dodací lhůta v době objednávky není, vzhledem k obchodním zvyklostem, podstatně vyšší než dodací lhůta zboží, které má být dovezeno, anebo jestliže tato dodací lhůta není o tolik vyšší, aby tím bylo zamýšlené určení nebo použití zboží podstatně dotčeno,
b) stanoví-li příslušná smlouva, že zušlechtěné výrobky mají být vyrobeny ze zahraničního zboží vymezeného touto smlouvou.
(K § 168 odst. 1 zákona)
(1) Jsou-li do režimu aktivního zušlechťovacího styku dovážena živá zvířata, maso, mléko a mléčné výrobky, stanoví celní úřad k ukončení tohoto režimu lhůtu, která nesmí přesáhnout
a) 2 měsíce, jsou-li dovážena živá zvířata náležející do kapitoly 01 celního sazebníku, která mají být poražena bez výkrmu,
b) 3 měsíce, jsou-li dovážena živá zvířata náležející do čísel 0104 a 0105 celního sazebníku, která mají být buď vykrmena nebo vykrmena i poražena,
c) 4 měsíce, je-li dováženo mléko a mléčné výrobky,
d) 6 měsíců, jsou-li dovážena živá zvířata kapitoly 01 celního sazebníku jiná než uvedená v písmenu b), která mají být vykrmena i poražena,
e) 6 měsíců, je-li dováženo maso ke zpracování.
(2) Z důvodů hodných zřetele může celní úřad lhůtu uvedenou v odstavci 1 prodloužit, nejdéle však na 12 měsíců.
(K § 169 odst. 2 zákona)
Standardní procento výtěžnosti je pro vybrané druhy zboží, které byly propuštěny do režimu aktivního zušlechťovacího styku, a zušlechtěné výrobky stanoveno přílohou č. 53 k této vyhlášce.
(K § 178 odst. 3 zákona)
(1) Žádost o vrácení cla vybraného ze zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, obsahuje
a) číslo jednací rozhodnutí, kterým bylo povoleno použití režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, a označení celního úřadu, který toto povolení vydal,
b) množství zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, u něhož je požadováno vrácení cla, a to v měrných jednotkách a s uvedením podpoložek tohoto zboží podle celního sazebníku,
c) celní hodnotu a celní sazbu zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, u něhož je požadováno vrácení dovozního cla,
d) evidenční čísla celních prohlášení, na jejichž základě bylo zboží, u něhož je žádáno vrácení cla, propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, a označení celního úřadu, který o propuštění zboží rozhodl,
e) částku dovozního cla, o jejíž vrácení je žádáno,
f) doložení, zda bylo, či nebylo dodrženo procento výtěžnosti stanovené v povolení k použití režimu,
g) množství zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem zpracovatelských operací, nebo zboží v nezměněném stavu, a to v měrných jednotkách a s uvedením podpoložek tohoto zboží dle celního sazebníku,
h) popis dokladů svědčících o tom, že zušlechtěné výrobky nebo zboží v nezměněném stavu byly vyvezeny pod celním dohledem do zahraničí nebo jim bylo přiděleno jiné celně schválené určení zakládající vrácení dovozního cla, a to s označením čísel jednacích nebo čísel evidenčních těchto dokladů a celních orgánů, které tyto doklady potvrdily nebo vystavily.
(2) Žádost o vrácení cla dokládá žadatel originály dokladů, které jsou uvedeny v odstavci 1 písm. a), d) a h).
[K § 180 a § 182 písm. d) zákona]
(1) Není-li stanoveno jinak, může být režim přepracování pod celním dohledem použit tehdy, jde-li o zboží a zpracovatelské operace uvedené v příloze č. 54 k této vyhlášce. V tomto případě se ekonomické podmínky považují za splněné.
(2) V jiných případech než uvedených v odstavci 1 může být režim přepracování pod celním dohledem použit a povolení k použití tohoto režimu může být uděleno za předpokladu, že použití tohoto režimu umožní vytvořit nová pracovní místa nebo tato pracovní místa udržet.
(K § 192 odst. 2 zákona)
Do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla nelze propustit
a) spotřebitelné zboží,
b) zboží, jehož používání by mohlo způsobit újmu hospodářství České republiky, zejména z důvodů jeho hospodářské stability, s přihlédnutím ke lhůtě předpokládaného používání zboží.
(K § 200 odst. 2 zákona)
(1) Skutečnost, že zušlechtěné výrobky získané v režimu pasivního zušlechťovacího styku pocházejí z dočasně vyvezeného zboží, lze prokázat zejména
a) zajištěním totožnosti dočasně vyváženého zboží vhodným způsobem, zejména bezplatným odebráním vzorků v nezbytně nutném množství, uvedením značek a výrobních čísel v celních dokladech, vyobrazením nebo technickým popisem zboží,
b) analýzou dočasně vyváženého zboží i dovezených zušlechtěných výrobků,
c) technickou dokumentací ke zpracovatelským operacím a výrobním postupům, jejichž výsledkem jsou zušlechtěné výrobky.
(2) Pro účely udělení povolení k použití režimu pasivního zušlechťovacího styku se zásadní ekonomické zájmy českých výrobců považují za nedotčené, nelze-li zušlechťovací operace provést v tuzemsku buď z ekonomických nebo technických důvodů, případně mají-li být zušlechťovací operace provedeny v zahraničí na základě uzavřených smluv.