§ 21 Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech – Odpovědnost za výkon znalecké činnosti
Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech · 254/2019 Sb. · § 21 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 21 zákona č. 254/2019 Sb. stanoví, že znalec je odpovědný za škodu, kterou způsobí při výkonu své znalecké činnosti, ledaže prokáže, že škodě nebylo možné zabránit ani při vynaložení veškerého požadovaného úsilí.
§ 21 Odpovědnost za výkon znalecké činnosti
(1) Znalec je povinen nahradit újmu, kterou způsobil v souvislosti s výkonem znalecké činnosti.
(2) Znalec se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.
Paragraf 21 zákona č. 254/2019 Sb. stanoví, že znalec je odpovědný za škodu, kterou způsobí při výkonu své znalecké činnosti, ledaže prokáže, že škodě nebylo možné zabránit ani při vynaložení veškerého požadovaného úsilí.
Co to znamená v praxi
Pokud znalec svou činností způsobí někomu újmu (škodu), je povinen ji nahradit.
Znalec se může této odpovědnosti zprostit, pokud prokáže, že i přes veškeré úsilí, které se od něj dalo očekávat, nemohl vzniku újmy zabránit.
Odpovědnost se vztahuje na újmu způsobenou "v souvislosti s výkonem znalecké činnosti", což zahrnuje například chybný posudek.
Na co si dát pozor
Důkazní břemeno ohledně zproštění se odpovědnosti leží na znalci. Musí aktivně prokázat, že vynaložil veškeré úsilí a újmě přesto nešlo zabránit.
Zákon neupřesňuje, jaké konkrétní "veškeré úsilí" se od znalce očekává, což může být předmětem posuzování v konkrétním případě.