Zákon o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození

(1) Pro osoby uvedené v § 1, odst. 1, č. 1, písm. a) až d) a č. 2 platí tato ustanovení:

1. příslušníci ročníků narození 1920 a starších, kteří nesplnili svou presenční služební povinnost buď vůbec nebo ji splnili jen zčásti, propustí se, pokud se tak již nestalo, z činné služby ihned a přeloží se do zálohy dnem následujícím po dni jejich propuštění z činné služby (demobilisace) nebo ze služby u partyzánské jednotky.

2. Příslušníci ročníků narození 1921 a 1922, kteří nesplnili svou presenční služební povinnost buď vůbec nebo ji splnili jen zčásti, propustí se, pokud se tak již nestalo, z činné služby ihned, konali-li službu v poli aspoň tři měsíce. Do zálohy se přeloží dnem následujícím po dni jejich propuštění z činné služby (demobilisace) nebo ze služby u partyzánské jednotky. Jinak jsou povinni v činné službě pokračovat, až tato dosáhne délky šesti měsíců, a pak se přeloží do zálohy.

3. Příslušníci ročníků narození 1923 a mladší, kteří nesplnili svou presenční služební povinnost buď vůbec anebo ji splnili jen zčásti, propustí se, pokud se tak již nestalo, z činné služby ihned, konali-li službu v poli aspoň šest měsíců. Do zálohy se přeloží dnem následujícím po dni jejich propuštění z činné služby (demobilisace) nebo ze služby u partyzánské jednotky. Jinak jsou povinni v činné službě pokračovat, až tato dosáhne délky zákonité presenční služby, a pak se přeloží do zálohy.

(2) Přesahuje-li doba vymezená v § 15 u osob uvedených v odst. 1 délku zákonité presenční služby, započítá se do služební povinnosti v záloze, a to tak, že se za prvých a druhých šest měsíců přesahujících délku zákonité presenční služby promine po jednom cvičení v záloze. Podle tohoto ustanovení nelze však prominout mimořádná a výjimečná cvičení nařízená podle § 22, odst. 4 branného zákona republiky Československé ze dne 19. března 1920, č. 103 Sb., ve znění pozdějších zákonů (§§ 179 a 180 branných předpisů vydaných vlád. nař. ze dne 16. září 1927, č. 141 Sb., jímž se vydávají nové branné předpisy).

(3) Osobám uvedeným v odstavci 1 pod č. 2 a 3, které jsou povinny v činné službě pokračovat, může být podle obdoby ustanovení o odkladu presenční služby na žádost odloženo pokračování v činné službě, chtějí-li dokončit studia nebo jinou přípravu k budoucímu povolání nebo pro jiné důvody zvláštního zřetele hodné; takovým osobám se udělí nezbytně nutná trvalá dovolená.

(4) Na osoby uvedené v odst. 1 se nevztahují ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 30. září 1946, č. 84 Sb., o přechodné úpravě délky presenční služby.

(5) O dobrovolnících na dobu války, kteří vstoupili do československé armády v zahraničí, platí ustanovení § 73 branných předpisů.

(1) Kdo sebe nebo jiného vědomě neprávem vydává za některou z osob, uvedených v § 1, odst. 1, č. 1, písm. a) až c), e) až g), č. 2 nebo v odst. 2 téhož paragrafu, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, okresním národním výborem pro správní přestupek pokutou do 50.000 Kčs nebo vězením do šesti měsíců nebo oběma těmito tresty.

(2) Stejně se potrestá

a) kdo v podáních (žádostech, jejich přílohách, návrzích, oznámeních a jiných sděleních) nebo v zápisech během řízení o vydání osvědčení podle § 8 vědomě uvede nebo potvrdí nepravdivé okolnosti,

b) zaměstnavatel (orgán subjektů) uvedený v § 3, písm. c) a d) a v § 4, písm. a) a b), nevyhoví-li povinnostem uloženým v § 11 nebo propůjčí-li místo proti předpisům tohoto zákona.

(3) Byla-li uložena pokuta, vyměří se zároveň v případě její nedobytnosti náhradní trest vězení podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě.

(4) Pokuty připadají státu.

(5) Správní přestupek podle odstavců 1 a 2 se promlčuje ve lhůtě dvou let.

Veřejnými zaměstnanci podle § 16 jsou

a) zaměstnanci státu,

b) zaměstnanci svazku územní a zájmové samosprávy, jakož i jiných veřejnoprávních korporací a nadací,

c) zaměstnanci ústavů, podniků, fondů a zařízení, které náležejí subjektům uvedeným pod písm. a) a b) nebo jsou jimi spravovány, jejichž služební a platové poměry jsou upraveny platovými zákony nebo předpisy vydanými podle § 210, odst. 1 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon),

d) zaměstnanci, pro něž platí zákon ze dne 24. června 1926, č. 104 Sb., o úpravě platových a služebních poměrů učitelů obecných a občanských škol (učitelský zákon),

e) poživatelé odpočivných (zaopatřovacích) platů a čekatelného, kteří jsou v pensijním zaopatření některého ze subjektů uvedených pod písm. a) až c).

Právní listiny a jiné písemnosti, jichž je třeba k uplatňování nároků podle tohoto zákona nebo k jeho provádění, jsou osvobozeny od kolků a poplatků, slouží-li výhradně k uvedenému účelu. Příslušné úřední úkony jsou osvobozeny od dávek za úřední úkony ve věcech správních.

(1) Tímto zákonem nejsou dotčena ustanovení zákona ze dne 24. července 1919, č. 462 Sb., o propůjčování míst legionářům, a § 81 zákona ze dne 17. února 1922, č. 76 Sb., o vojenských požitcích zaopatřovacích, ani předpisy o včleňování válečných poškozenců do práce, vydané podle příslušných zákonných ustanovení v oboru působnosti ministerstva sociální péče.

(2) Ustanovení §§ 3 a 4 pozbývají platnosti dnem 18. června 1949. To však neplatí pro účastníky národního boje za osvobození, kteří dokončili studia; ti mohou uplatnit práva podle uvedených paragrafů do šesti měsíců po skončení studia nebo presenční služby vojenské i po uvedeném datu.

(3) Dnem, kdy nabude tento zákon účinnosti, zrušuje se zákon ze dne 15. května 1946, č. 136 Sb., o umisťování a jiném zaopatření účastníků národního boje za osvobození.

(4) Kde se jiné předpisy odvolávají na zákon č. 136/1946 Sb., rozumí se tím tento zákon.

(5) Veškerá práva, nároky a oprávnění vzniklá podle zákona č. 136/1946 Sb., zůstávají zachována.

Všude tam, kde se v jiných zákonných předpisech mluví o československé armádě v zahraničí, o zahraniční armádě, nebo o zahraničním vojsku z druhé světové války, jakož i o příslušnících těchto vojenských útvarů, rozumí se tím československé vojenské jednotky uvedené v § 2, odst. 1, č. 1 a osoby uvedené pod č. 1 téhož ustanovení.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 18. června 1946; provede jej ministr národní obrany v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Dr. Beneš v. r.

Gottwald v. r.

arm. gen. Svoboda v. r.