§ 22 Zákon o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození – Tímto zákonem nejsou dotčena ustanovení zákona ze dne 24
Zákon o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození · 255/1946 Sb. · § 22 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 22 zákona č. 255/1946 Sb. upravuje vztah tohoto zákona k jiným právním předpisům, stanovuje časové omezení pro uplatnění některých práv a ruší předchozí zákon o umisťování účastníků národního boje za osvobození, přičemž zachovává práva vzniklá podle zrušeného zákona.
§ 22
(1) Tímto zákonem nejsou dotčena ustanovení zákona ze dne 24. července 1919, č. 462 Sb., o propůjčování míst legionářům, a § 81 zákona ze dne 17. února 1922, č. 76 Sb., o vojenských požitcích zaopatřovacích, ani předpisy o včleňování válečných poškozenců do práce, vydané podle příslušných zákonných ustanovení v oboru působnosti ministerstva sociální péče.
(2) Ustanovení §§ 3 a 4 pozbývají platnosti dnem 18. června 1949. To však neplatí pro účastníky národního boje za osvobození, kteří dokončili studia; ti mohou uplatnit práva podle uvedených paragrafů do šesti měsíců po skončení studia nebo presenční služby vojenské i po uvedeném datu.
(3) Dnem, kdy nabude tento zákon účinnosti, zrušuje se zákon ze dne 15. května 1946, č. 136 Sb., o umisťování a jiném zaopatření účastníků národního boje za osvobození.
(4) Kde se jiné předpisy odvolávají na zákon č. 136/1946 Sb., rozumí se tím tento zákon.
(5) Veškerá práva, nároky a oprávnění vzniklá podle zákona č. 136/1946 Sb., zůstávají zachována.
Paragraf 22 zákona č. 255/1946 Sb. upravuje vztah tohoto zákona k jiným právním předpisům, stanovuje časové omezení pro uplatnění některých práv a ruší předchozí zákon o umisťování účastníků národního boje za osvobození, přičemž zachovává práva vzniklá podle zrušeného zákona.
Co to znamená v praxi
Zákon č. 255/1946 Sb. nezasahuje do již existujících právních úprav týkajících se propůjčování míst legionářům, vojenských zaopatřovacích požitků a začleňování válečných poškozenců do práce.
Práva podle paragrafů 3 a 4 tohoto zákona bylo možné uplatnit pouze do 18. června 1949, s výjimkou účastníků národního boje za osvobození, kteří dokončili studia nebo prezenční vojenskou službu, ti měli prodlouženou lhůtu šesti měsíců po skončení studia/služby.
Zákon č. 136/1946 Sb. o umisťování a jiném zaopatření účastníků národního boje za osvobození byl zrušen dnem účinnosti tohoto zákona, ale všechna práva a nároky, které podle něj vznikly, zůstaly zachovány.
Pokud se jiné právní předpisy odkazují na zrušený zákon č. 136/1946 Sb., má se tím na mysli právě tento zákon (č. 255/1946 Sb.).
Na co si dát pozor
Lhůta pro uplatnění práv podle §§ 3 a 4 je již dávno prošlá, s výjimkou specifických situací pro studenty a vojáky, která je rovněž historicky překonaná.
Ačkoli byl zákon č. 136/1946 Sb. zrušen, práva a nároky, které podle něj vznikly, jsou stále platné a chráněné.