Úplné znění zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se v řízení u Úřadu podle správního řádu. Ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu48a) se nepoužije. Pro účely složení rozkladové komise se členové Rady Úřadu, s výjimkou jejího předsedy, nepovažují za zaměstnance ústředního správního úřadu.

(2) V případě uplatnění regulace cen na trzích pro koncové uživatele nejsou koncoví uživatelé účastníky řízení.

(3) Současně s uvědoměním účastníků řízení o zahájení řízení o vydání rozhodnutí podle § 107 odst. 8 písm. b) bodů 3 až 5 vyzve Úřad účastníky řízení k podání vyjádření včetně návrhů důkazů s uvedením, v jaké lhůtě a jakým způsobem lze vyjádření podat. Lhůta nesmí být kratší než 7 dnů. K později podaným vyjádřením nebo návrhům důkazů Úřad nepřihlíží, s výjimkou vyjádření a návrhů důkazů ke skutečnostem, které účastník bez své viny nemohl ve stanovené lhůtě uplatnit. Na tuto skutečnost musí být účastník řízení výslovně upozorněn.

(4) Za průtahy řízení může Úřad uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.

(5) Úřad je povinen dát účastníkům možnost, aby se před vydáním rozhodnutí mohli vyjádřit k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění, popřípadě navrhnout jeho doplnění.

(6) Je-li počet účastníků větší než 5 (dále jen „řízení s větším počtem účastníků“), není-li účastník znám, není-li znám jeho pobyt či sídlo nebo nedaří-li se účastníkovi prokazatelně doručovat, provádí Úřad doručování účastníkům veřejnou vyhláškou, s výjimkou doručování předvolání a doručování rozhodnutí ve věci samé.

(7) V řízení s větším počtem účastníků je Úřad oprávněn postup podle odstavce 5 nahradit zveřejněním konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí s uvedením, v jaké lhůtě, kde a jakým způsobem lze proti konceptu podat námitky a navrhovat doplnění řízení. Lhůta nesmí být kratší než 10 dnů. K později podaným námitkám a návrhům doplnění řízení Úřad nepřihlíží. Na tuto skutečnost musí být účastník řízení výslovně upozorněn. Po zveřejnění konceptu nelze uplatňovat námitky, které účastník mohl uplatnit již dříve v řízení.

(8) K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů uvedeným v odvolání nebo rozkladu se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které by po právní moci rozhodnutí odůvodňovaly obnovu řízení.

(9) Splnění povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou nebo podnikateli rozhodnutím podle § 17 odst. 2, § 30 odst. 1, § 33 odst. 9, § 38 odst. 2, § 51 odst. 3, 4, 8 a 9, § 57 odst. 1 a 4, § 60 odst. 2, § 61 odst. 2, § 70, § 71 odst. 1, § 72 odst. 1, § 74 odst. 1, § 76 odst. 4, § 77, § 79 odst. 2, § 82, § 83 odst. 7, § 84, § 86 odst. 2 a 5, § 100 odst. 7 a § 114 odst. 2 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10 000 000 Kč.

(10) V případě, kde tento zákon stanoví, že Úřad, předseda Rady nebo Rada změní nebo může změnit vydané rozhodnutí, Úřad, předseda Rady nebo Rada provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci48b).

(1) O rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním stupni nevydal předseda Rady, rozhoduje předseda Rady.

(2) Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí předseda Rady, při rozhodování o odvolání nebo rozkladu v Radě nehlasuje.

(1) Opatření obecné povahy jsou závazná pro právnické a fyzické osoby vykonávající komunikační činnosti podle § 7. Součástí odůvodnění opatření obecné povahy je vypořádání připomínek vzešlých z konzultace podle § 130 a 131.

(2) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne uveřejnění v Telekomunikačním věstníku, nestanoví-li Úřad počátek účinnosti pozdější. Vyžaduje-li to veřejný zájem, lze stanovit dřívější počátek účinnosti opatření obecné povahy, nejdříve však dnem uveřejnění.

(3) Povinnost, která je stanovena zákonem a jejíž rozsah je v mezích zákona určen opatřením obecné povahy, lze vymáhat v exekučním řízení jedině tehdy, jestliže bylo vydáno rozhodnutí, které existenci této povinnosti prohlásilo a v němž byla osoba, jež tuto povinnost má, jmenovitě uvedena.

(1) Opatření obecné povahy, rozhodnutí, informace a další dokumenty nebo skutečnosti, pro které tento zákon požaduje uveřejnění Úřadem, Úřad uveřejní v rozsahu podle odstavců 2 a 3 v Telekomunikačním věstníku nebo na elektronické úřední desce Úřadu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dnem uveřejnění v Telekomunikačním věstníku je den vydání příslušné částky Telekomunikačního věstníku, uvedený v jejím záhlaví, prostřednictvím portálu veřejné správy49).

(2) Úřad v Telekomunikačním věstníku uveřejňuje

a) opatření obecné povahy v plném znění, jeho změny a zrušení,

b) rozhodnutí o ceně v plném znění, jeho změny a zrušení,

c) výsledky analýzy relevantních trhů (§ 51),

d) vyhlášení, změny, ukončení a výsledky výběrového řízení konaného na základě tohoto zákona,

e) sdělení o vydaných rozhodnutích Úřadu uvedených v odstavci 3 písm. a),

f) síťové plány (§ 62).

V Telekomunikačním věstníku Úřad uveřejňuje též sdělení o opravě tiskové chyby.

(3) Na elektronické úřední desce Úřad bezodkladně uveřejňuje zejména

a) rozhodnutí Úřadu o sporech mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti a rozhodnutí Rady uvedená v § 107 odst. 8 písm. b) bodech 3 až 5 v plném znění,

b) rozhodnutí Úřadu o sporech mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem, popřípadě uživatelem v plném znění v případě, že předmět sporu se týká většího počtu účastníků, popřípadě uživatelů,

c) informace, ostatní dokumenty a skutečnosti podle tohoto zákona.

(4) Úřad je povinen uveřejňovat zejména informace

a) o právech, povinnostech, podmínkách, postupech a poplatcích v souvislosti se všeobecným oprávněním, přídělem, individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů a oprávněním k využívání čísel,

b) o zvláštních povinnostech uložených subjektům podle § 11,

c) o určení relevantních trhů podle § 52.

(5) Úřad je dále povinen uveřejňovat informace týkající se postupů a podmínek spojených s právy na výstavbu sítí elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu41) a informace týkající se sítí pro rozhlasovou službu podle zvláštního právního předpisu11).

(6) Jsou-li informace podle odstavce 4 písm. a) a odstavce 5 k dispozici u různých úřadů veřejné správy, Úřad vytvoří uživatelský přehled dostupnosti těchto informací, včetně informací o příslušných úřadech veřejné správy.

(7) Úřad dbá na přehlednost, uživatelskou dostupnost a aktualizaci uveřejněných informací.

(8) Úřad neuveřejní údaje, které jsou předmětem obchodního tajemství5) nebo jejichž uveřejnění brání zvláštní právní předpis34), 48), zejména informace o podnikatelích, o jejich obchodních vztazích nebo o jejich nákladových položkách. To nebrání uveřejňování informací o podmínkách spojených s udílením práv využívat rádiové spektrum, nejsou-li tyto informace důvěrného charakteru.

(9) Ustanovením odstavce 8 není dotčeno plnění povinností Úřadu poskytnout informace oprávněným orgánům.

(1) Telekomunikační věstník je publikační sbírka správních úřadů v oblasti elektronických komunikací.

(2) Název „Telekomunikační věstník“ je dovoleno užívat pouze pro označení Telekomunikačního věstníku podle tohoto zákona.

(3) Formu Telekomunikačního věstníku, způsob uveřejňování údajů uvedených v § 125 odst. 2 a způsob jejich předávání k uveřejnění stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Předseda Rady rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti (§ 7) na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Podání návrhu podléhá správnímu poplatku. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců.

(2) Za řádně neomluvenou nebo opakovanou neúčast na řádně oznámeném ústním jednání nebo za neposkytnutí součinnosti je předseda Rady oprávněn uložit dotčené osobě pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně.

(3) Úřad rozhodnutí o sporu uveřejní.

(4) Předseda Rady přizná účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku řízení, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může předseda Rady náhradu nákladů poměrně rozdělit, popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může mu předseda Rady přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze předsedy Rady. Předseda Rady přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.

(5) Pro případ sporu, k jehož řešení je současně příslušný regulační úřad jiného členského státu, postupuje předseda Rady podle ustanovení tohoto zákona ve spolupráci s regulačním úřadem tohoto jiného členského státu. Předseda Rady je oprávněn odmítnout projednání sporu podle § 128 jen se souhlasným stanoviskem regulačního orgánu jiného členského státu.

(1) Úřad je oprávněn odmítnout rozhodnout spor podle § 127, pokud na základě ústního jednání za účasti všech stran sporu dojde k závěru, že jiné způsoby řešení by lépe přispěly k včasnému vyřešení sporu v souladu s § 5 odst. 2 až 4. Úřad vydá o odmítnutí rozhodnout spor rozhodnutí, proti kterému nelze podat opravný prostředek.

(2) V případě nevyřešení sporu do 4 měsíců ode dne vydání rozhodnutí podle odstavce 1 postupuje Úřad na návrh jedné ze stran podle § 127, pokud se strana, která podala návrh na rozhodnutí sporu k Úřadu, neobrátila na soud.

(3) Návrh na zahájení řízení o rozhodnutí sporu podle § 127, který se týká sporu mezi stranami, z nichž ani jedna není podnikem s významnou tržní silou na relevantním trhu, je podnětem k šetření, o jehož přijetí, odmítnutí či postoupení jinému orgánu Úřad písemně uvědomí navrhovatele bez vydání rozhodnutí.

(1) Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Úřad rovněž rozhoduje spory v případech, kdy na straně osoby vykonávající komunikační činnost (§ 7) nebo účastníka, popřípadě uživatele, došlo ke změně na jinou osobu, zejména z důvodu postoupení pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k závazku49a). Podání návrhu podléhá správnímu poplatku. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců.

(2) Návrh na rozhodnutí sporu podle odstavce 1, který se týká povinnosti účastníka, popřípadě uživatele, k peněžitému plnění, se podává Úřadu na elektronickém formuláři. Vzory formulářů návrhů a technické náležitosti jejich užívání stanoví prováděcí právní předpis. Úřad stanoví prováděcí právní předpis. Úřad formuláře zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Nevyhoví-li podnikatel poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací reklamaci podané podle § 64 odst. 7 až 9, je účastník, popřípadě uživatel oprávněn podat u Úřadu návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace, jinak právo uplatnit reklamaci zanikne. Podáním námitky není dotčena povinnost podle § 64 odst. 1, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podáním námitky se splnění povinnosti podle § 64 odst. 1 odkládá až do rozhodnutí o námitce. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.

(4) Úřad přizná účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku řízení, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může Úřad náhradu nákladů poměrně rozdělit, popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může mu Úřad přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze Úřadu.

(1) Úřad je povinen při výkonu své působnosti konzultovat

a) návrhy opatření obecné povahy a rozhodnutí o ceně,

b) rozhodnutí mající významný vliv na relevantní trh,

c) jiné úkony Úřadu, stanoví-li povinnost konzultace tento zákon,

(dále jen „opatření“) s dotčenými subjekty, zejména se sdruženími koncových uživatelů a spotřebitelů, včetně zdravotně postižených, a sdruženími výrobců a podnikatelů zajišťujících sítě anebo poskytujících služby elektronických komunikací, a to formou veřejné konzultace. Účelem konzultace je, v souladu s naplněním zásad transparentnosti a objektivity, získání připomínek, stanovisek a názorů dotčených subjektů k návrhu opatření přijímaných Úřadem.

(2) Konzultace podle odstavce 1 se nevztahuje na rozhodování sporů podle tohoto zákona.

(3) Dotýká-li se navrhované opatření ochrany hospodářské soutěže, Úřad je v rámci konzultace podle odstavce 1 konzultuje rovněž s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, dotýká-li se rozhlasového nebo televizního vysílání, rovněž s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, a dotýká-li se ochrany osobních údajů, rovněž s Úřadem pro ochranu osobních údajů.

(4) S Ministerstvem je Úřad povinen v rámci konzultace podle odstavce 1 konzultovat navrhovaná opatření v případech, kdy si to Ministerstvo vyžádá.

(5) Pro účely veřejných konzultací podle odstavce 1 Úřad zřídí a spravuje diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledek konzultace.

(6) K návrhu opatření Úřadu se může kdokoliv, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením přímo dotčeny, vyjádřit způsobem podle odstavce 8 nebo uplatnit písemné připomínky u Úřadu do 1 měsíce ode dne uveřejnění návrhu. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je Úřad oprávněn tuto dobu přiměřeně zkrátit. Lhůta k uplatnění připomínek však nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.

(7) Výsledky veřejné konzultace, včetně vypořádání připomínek, Úřad uveřejní na elektronické úřední desce do 1 měsíce od uplynutí lhůty pro předkládání připomínek.

(8) Úřad stanoví pravidla pro vedení konzultace na diskusním místě podle odstavce 5.

(1) Pokud opatření podle § 51, 52, 59, 79, 80 a 84 ovlivní obchod mezi členskými státy, Úřad návrh opatření společně s odůvodněním zpřístupní Komisi a regulačním úřadům ostatních členských států. Jsou-li součástí návrhu opatření skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, Úřad tyto skutečnosti takto označí.

(2) Úřad v co nejvyšší míře zohlední připomínky regulačních úřadů ostatních členských států a Komise, byly-li podány ve lhůtě do 1 měsíce od oznámení podle odstavce 1.

(3) Pokud opatření uvedené v § 51 nebo § 52 odst. 1 by mělo dopad na obchod mezi členskými státy a podle stanoviska Komise by vytvořilo překážku pro jednotný trh nebo má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právními předpisy Společenství, zejména s cíli uvedenými v § 5, odloží Úřad přijetí navrhovaného opatření a vyčká rozhodnutí Komise. Pokud Komise do 2 měsíců od konce lhůty podle odstavce 2 rozhodnutí nevydá, je Úřad oprávněn navrhované opatření přijmout.

(4) Úřad oznamuje Komisi každé přijaté opatření uvedené v odstavci 1.

(5) V případě naléhavé potřeby jednat v zájmu ochrany hospodářské soutěže a ochrany zájmů uživatelů je Úřad oprávněn v souladu se zásadou proporcionality přijmout opatření odchylně od postupu podle odstavců 1 až 3. Platnost tohoto opatření je omezena nejvýše na dobu 2 měsíců. Úřad poskytne opatření bezodkladně po jeho přijetí, v souladu s odstavcem 1, a s odůvodněním potřeby vyloučení postupu podle odstavců 1 až 3, Komisi a regulačním úřadům ostatních členských států. Úřad s ohledem na připomínky Komise nebo regulačních úřadů jiných členských států podle odstavců 2 a 3 opatření zruší, změní, nebo prodlouží dobu jeho platnosti.

(1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, jinak.

(2) Při vydávání opatření obecné povahy podle tohoto zákona se ode dne nabytí jeho účinnosti postupuje podle ustanovení správního řádu o vydávání opatření obecné povahy.

(1) Úřad vyměřuje, vybírá a vymáhá

a) správní poplatky,

b) poplatky za právo využívat rádiové kmitočty (§ 24),

c) poplatky za právo využívat čísla (§ 37).

(2) Poplatky podle odstavce 1 písm. a) a c) jsou příjmem státního rozpočtu České republiky. Poplatky podle odstavce 1 písm. b) jsou příjmem státního rozpočtu České republiky a radiokomunikačního účtu v poměru, který vláda stanoví nařízením.

(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

d) adresa místa pobytu,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů50).

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) rodné číslo,

c) pohlaví,

d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům včetně údajů vedených o opatrovníkovi.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) rodné číslo, bylo-li přiděleno,

c) pohlaví,

d) druh a adresa místa pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu51),

e) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

f) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky,

g) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům včetně údajů vedených o opatrovníkovi.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

(1) Ministerstvo vnitra poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy z evidence občanských průkazů52)

a) jméno, popřípadě jména, příjmení občana,

b) číslo, popřípadě sérii občanského průkazu,

c) datum vydání občanského průkazu,

d) označení úřadu, který občanský průkaz vydal,

e) dobu platnosti občanského průkazu,

f) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty nebo odcizení občanského průkazu.

(2) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje se poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Před Úřadem se jedná v jazyce českém. Veškerá písemná podání se předkládají v češtině a listinné důkazy, pokud nejsou v češtině, musí být opatřeny úředním překladem. Úřad může při ústním jednání připustit tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků, pokud si jej na své náklady obstará osoba jednající s Úřadem.

(2) Občané České republiky příslušející k národnostním a etnickým menšinám mohou jednat před Úřadem ve svém jazyce, musí si však obstarat tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků. Náklady na tohoto tlumočníka nese Úřad. Povinnost obstarat si tlumočníka se nevztahuje na občany, jejichž mateřským jazykem je slovenský jazyk.

(3) Občané neslyšící a hluchoslepí mohou jednat před úřadem v jimi zvoleném komunikačním systému neslyšících a hluchoslepých osob, musí si však sami obstarat tlumočníka. Náklady na tohoto tlumočníka nese Úřad.

(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 24 odst. 5, § 25 odst. 3, § 27 odst. 5, § 37 odst. 2, § 38 odst. 8, § 43 odst. 5, § 99 odst. 11, § 133 odst. 2.

(2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 16 odst. 1, 7 a 8, § 26 odst. 5, § 29 odst. 4, § 40 odst. 7, § 43 odst. 3, § 47 odst. 5, § 48 odst. 7, § 53 odst. 4, § 80 odst. 7, § 99 odst. 12, § 113 odst. 9 a § 126 odst. 3.

(3) Ministerstvo vydá ve spolupráci s Ministerstvem vnitra vyhlášku k provedení § 33 odst. 10 a § 97 odst. 4.

(4) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 97 odst. 5 a 9.

(5) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 33 odst. 5, § 97 odst. 7 a 12, § 113 odst. 6 a 7 a § 129 odst. 2.

Zrušuje se:

1. Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

2. Nařízení vlády č. 181/2000 Sb., kterým se stanoví výše poplatků za přidělené kmitočty a za přidělená čísla.

3. Vyhláška č. 182/2000 Sb., o schvalovací značce pro telekomunikační koncová a rádiová zařízení.

4. Vyhláška č. 191/2000 Sb., o technických podmínkách pro připojení a provoz zařízení pro odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu.

5. Vyhláška č. 195/2000 Sb., kterou se stanoví druhy a charakteristika koncových bodů a rozhraní veřejné telekomunikační sítě.

6. Vyhláška č. 196/2000 Sb., kterou se stanoví charakteristiky, parametry a ukazatele kvality služeb poskytovaných v rámci univerzální služby držiteli telekomunikační licence.

7. Vyhláška č. 197/2000 Sb., o rozsahu pronájmu telekomunikačních okruhů a o jejich technických parametrech.

8. Vyhláška č. 198/2000 Sb., o náležitostech návrhu na uzavření smlouvy o propojení a přístupu k síti a o technických a provozních podmínkách přístupu k síti a propojení sítí a připojení neveřejných telekomunikačních sítí k veřejným telekomunikačním sítím.

9. Vyhláška č. 199/2000 Sb., o způsobu prokazování finanční způsobilosti k vykonávání telekomunikační činnosti.

10. Vyhláška č. 200/2000 Sb., o způsobu tvorby volacích značek, jejich používání a o druzích radiokomunikačních služeb, pro které jsou vyžadovány.

11. Vyhláška č. 201/2000 Sb., o technických a provozních podmínkách amatérské radiokomunikační služby.

12. Vyhláška č. 202/2000 Sb., o náležitostech přihlášky ke zkoušce k prokázání zvláštní způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení, o rozsahu znalostí potřebných pro jednotlivé druhy zvláštní způsobilosti, o způsobu provádění zkoušek, o druzích průkazů způsobilosti a době jejich platnosti.

13. Vyhláška č. 92/2001 Sb., kterou se stanoví seznam speciálně vybavených koncových telefonních zařízení.

14. Vyhláška č. 235/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o výpočtu a úhradě prokazatelné ztráty z poskytování univerzální služby držitelem telekomunikační licence.

Těmito ustanoveními byly novelizovány jiné zákony.

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. května 2005).

* * *

1. Zákon č. 290/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o Vojenském zpravodajství, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. srpna 2005).

2. Zákon č. 361/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. října 2005.

3. Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.

4. Zákon č. 235/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (1. června 2006).

5. Zákon č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), nabyl účinnosti dnem 1. července 2006.

6. Zákon č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. června 2007).

7. Zákon č. 261/2008 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008.

8. Zákon č. 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. ledna 2008).

9. Zákon č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2008.

10. Zákon č. 177/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2008.

11. Zákon č. 189/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. července 2008).

12. Zákon č. 247/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. září 2008).

13. Zákon č. 384/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů a další související zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (20. října 2008).

14. Zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, nabyl účinnosti dnem 1. července 2010.

15. Zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, nabude účinnosti dnem 1. ledna 2011.

16. Zákon č. 153/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. července 2010).

Předseda vlády:

RNDr. Nečas v. r.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích).

Směrnice Komise 2002/77/ES o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES o rádiových a koncových telekomunikačních zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody.

2) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.

3) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

5) Například § 60, 60a, 70 trestního zákona.

5a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

5a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a o změně směrnice 2002/21/ES.

6) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7) Čl. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

8) Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.

9) Zákon č. 110/1998 Sb.

10) § 40 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

10a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

10a) Rozhodnutí Komise 2007/344/ES ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství.

11) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.

16) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.

15) § 1 odst. 7 zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.

16a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/214/ES, kterou se mění směrnice Rady č. 87/372/EHS o frekvenčních pásmech vyhrazených pro koordinované zavedení veřejných celoevropských buňkových digitálních pozemních mobilních komunikačních systémů ve Společenství.

16b) § 473 až § 475a a § 477 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

16c) § 175f zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

17) Vyhláška č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních cestách.

18) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).

18a) Rozhodnutí Komise 2007/116/ES ze dne 15. února 2007 o vyhrazení vnitrostátního číselného rozsahu pro harmonizovaná čísla harmonizovaných služeb se sociální hodnotou.

19) Vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

20) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

23) Čl. 15 odst. 1 a 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice).

24) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

24a) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

25) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

26) Nařízení vlády č. 426/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rádiová a na telekomunikační koncová zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

27) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.

28) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

29) Rozhodnutí Komise č. 2003/548/ES o minimálním souboru pronajatých okruhů s harmonizovanými vlastnostmi a o souvisejících normách podle článku 18 směrnice o univerzální službě.

30) § 66a zákona č. 513/1991 Sb.

31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice), příloha II.

32) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

33) Zákon č. 513/1991 Sb.

34) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

35) § 5 zákona č. 101/2000 Sb.

36) § 88 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

37) § 6 až 8 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

37a) § 9 a 10 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.

37b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES.

39) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

38) § 18 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

40) Nařízení vlády č. 18/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.

41) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

42) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

43) § 32 odst. 1 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb.

44) § 32 odst. 1 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb.

44a) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).

45) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

46) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

46a) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.

47) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

48) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 240/2000 Sb.

48a) § 152 odst. 5 správního řádu.

48b) § 101 písm. e) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

49) § 2 písm. r) a § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

49a) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

50) Například zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

51) Například § 46b písm. a) občanského soudního řádu.

52) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.