261/2007 Sb. · 143 paragrafů
Provozovatel distribuční soustavy2), provozovatel přepravní soustavy3) a provozovatel podzemního zásobníku plynu4) vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství
a) plynu použitého pro vlastní spotřebu s výjimkou plynu osvobozeného od daně, s uvedením účelu použití plynu,
b) plynu osvobozeného od daně použitého pro vlastní spotřebu.
Evidence podle § 18 až 20 se uchovává po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ke kterému se evidence vztahuje.
(1) Nárok na vrácení daně vzniká na základě principu vzájemnosti těmto osobám požívajícím výsad a imunit:
a) diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem (dále jen „konzulární úřad“) akreditovaným pro Českou republiku jako orgány cizích států se sídlem na daňovém území České republiky,
b) členovi diplomatické mise nebo konzulárního úřadu se sídlem na daňovém území České republiky, který je akreditován pro Českou republiku a není státním občanem České republiky, s výjimkou člena služebního personálu,
c) zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu a zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, pokud Ministerstvo zahraničních věcí udělilo souhlas s jejich zřízením podle zákona o zahraniční službě,
d) členovi zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo členovi zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, podle písmene c).
(2) Nárok na vrácení daně vzniká na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, těmto osobám požívajícím výsad a imunit:
a) mezinárodní organizaci se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěnému na daňovém území České republiky,
b) subjektu Evropské unie; subjektem Evropské unie se pro účely daně z plynu rozumí orgán Evropské unie, Evropské společenství pro atomovou energii, Evropská investiční banka a subjekt založený Evropskou unií,
c) úředníkovi mezinárodní organizace se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného na daňovém území České republiky akreditovanému pro Českou republiku, který není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu úřední funkce na daňovém území České republiky,
d) členovi rodiny úředníka mezinárodní organizace se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného na daňovém území České republiky podle písmene c), který není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.
(3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem dodání zdaněného plynu.
(4) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem vzniku tohoto nároku a skončí
a) uplynutím prvního kalendářního měsíce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém začala běžet, nebo
b) v případě subjektu Evropské unie uplynutím lhůty pro stanovení daně.
(5) Hodlá-li osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 uplatnit nárok na vrácení daně, je Ministerstvu zahraničních věcí povinna předložit daňové přiznání pro vrácení daně a seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na daňovém dokladu uvedeni jako osoby, pro které se dodává zdaněný plyn. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí v tomto daňovém přiznání
a) naplnění principu vzájemnosti, pokud v případě nákupu zdaněného plynu je v cizím státě v souladu s principem vzájemnosti české osobě obdobné této osobě požívající výsad a imunit vracena daň,
b) skutečnost, že osoby uvedené na tomto seznamu jsou členové rodiny osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d), kteří tvoří součást domácnosti této osoby.
(6) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba požívající výsad a imunit povinna přiložit
a) daňový doklad a
b) v případě osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na daňovém dokladu uvedeni jako osoby, pro které se dodává zdaněný plyn.
(7) Daňové přiznání pro vrácení daně nelze podat elektronicky.
(8) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně Ministerstvu zahraničních věcí informace získané při správě daně v oblasti vracení daně osobě požívající výsad a imunit.
(1) Nárok na vrácení daně v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí českého právního řádu, vzniká dnem dodání zdaněného plynu
a) příslušníkovi ozbrojených sil a členovi jeho rodiny, kteří nakoupí zdaněný plyn, nebo
b) dalším osobám, o kterých tak stanoví tato mezinárodní smlouva.
(2) Osobě podle odstavce 1 vzniká nárok na vrácení daně dnem dodání zdaněného plynu.
(3) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba podle odstavce 1 povinna přiložit
a) daňový doklad a
b) další písemnost, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu.
(1) Na správu vracení daně podle § 22 se ustanovení zákona upravujícího spotřební daně upravující vracení daně osobě požívající výsad a imunit použijí obdobně.
(2) Na správu vracení daně podle § 23 se ustanovení zákona upravujícího spotřební daně upravující vracení daně příslušníkovi ozbrojených sil a dalším osobám podle mezinárodní smlouvy použijí obdobně.
Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.
Dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost může plátce daně uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel dopustí přestupku tím, že
a) dodá na daňovém území plyn osvobozený od daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně,
b) dodá na daňovém území plyn bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí plynu bez daně, nebo
c) nevystaví daňový doklad nebo doklad o prodeji podle § 17.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), nebo
b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b).
K řízení o přestupcích podle této části je příslušný správce daně.
Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam plátců daně, konečných spotřebitelů, kteří jsou držiteli povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně, a držitelů povolení k nabytí plynu bez daně; to neplatí v případě ozbrojených sil podle § 8 odst. 2. Seznam obsahuje tyto údaje:
a) identifikační údaje,
b) typ a výrobní číslo měřicího zařízení, kterým je osazeno odběrné místo8) určené pro odběr plynu osvobozeného od daně, které je uvedeno v povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně, je-li plyn nabýván prostřednictvím plynárenského zařízení6),
c) správce daně příslušného osobě uvedené v tomto seznamu,
d) datum vydání, zániku a zrušení povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně a povolení k nabytí plynu bez daně.
(1) Pokud vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit v období od 1. ledna 2008 do 31. ledna 2008, podá plátce daně návrh na registraci k dani u celního úřadu nejpozději do 31. ledna 2008.
(2) Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba podá návrh na vydání povolení k nabytí plynu bez daně nebo na vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně nejpozději do 15. ledna 2008, považuje se taková osoba od počátku roku 2008 za držitele povolení k nabytí plynu bez daně nebo za držitele povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně, bylo-li návrhu vyhověno.
(3) Předmětem daně není plyn, který byl prostřednictvím plynárenského zařízení6) dodán konečnému spotřebiteli do 1. ledna 2008. U konečných spotřebitelů vybavených měřením typu A nebo B podle zvláštního právního předpisu15) se množství plynu dodaného do 1. ledna 2008 určí odečtem měřicího zařízení k 31. prosinci 2007. U konečných spotřebitelů vybavených měřením typu C podle zvláštního právního předpisu15) se množství plynu dodané do 1. ledna 2008 určí odečtem měřicího zařízení k 31. prosinci 2007, podle typového diagramu dodávky přiřazeného podle zvláštního právního předpisu15) a platného pro období od data minulého dne dodání do 31. prosince 2007 a od 1. ledna 2008 do data dalšího dne dodání, nebo rozdělením naměřeného množství plynu od data minulého dne dodání do 31. prosince 2007 a od 1. ledna 2008 do data dalšího dne dodání podle zvláštního právního předpisu16).
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ
Čl. LXXIII
(1) V této části jsou zapracovány příslušné předpisy Evropské unie1) a upraveny podmínky zdaňování pevných paliv daní z pevných paliv.
(2) Správu daně vykonávají orgány Celní správy České republiky.
(1) Pro účely této části se rozumí
a) daňovým územím území České republiky,
b) dodavatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nabývá pevná paliva bez daně za účelem jejich dalšího prodeje,
c) konečným spotřebitelem fyzická nebo právnická osoba, která není držitelem povolení k nabytí pevných paliv bez daně,
d) kódem nomenklatury číselné označení výrobků uvedené v nařízení Rady celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku2), ve znění platném k 1. lednu 2002,
e) výrobou i těžba,
f) identifikačními údaji
1. obchodní firma nebo jméno,
2. sídlo nebo místo pobytu,
3. daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno.
(2) Pro účely této části se považuje za
a) bezúhonného ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za hospodářský trestný čin, nebo ten, na něhož se hledí, jako by nebyl odsouzen,
b) den dodání první den, kdy může nabyvatel s pevnými palivy nakládat jako vlastník.
(1) Plátcem daně je
a) dodavatel, který na daňovém území dodal pevná paliva konečnému spotřebiteli,
b) fyzická nebo právnická osoba, která použila pevná paliva osvobozená od daně k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, nebo
c) fyzická nebo právnická osoba, která spotřebovala nezdaněná pevná paliva, s výjimkou pevných paliv osvobozených od daně.
(2) Plátce daně podá návrh na registraci k dani u správce daně nejpozději v den vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.
(3) Postavení plátce daně bez povinnosti se registrovat má dodavatel, kterému nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.
Předmětem daně jsou tato pevná paliva:
a) černé uhlí, brikety, bulety a podobná pevná paliva vyrobená z černého uhlí uvedená pod kódem nomenklatury 2701,
b) hnědé uhlí, hnědouhelné brikety, též aglomerované hnědé uhlí kromě gagátu (černého jantaru) uvedené pod kódem nomenklatury 2702,
c) koks a polokoks z černého uhlí, hnědého uhlí nebo rašeliny, též aglomerovaný, retortové uhlí uvedené pod kódem nomenklatury 2704,
d) ostatní uhlovodíky uvedené pod kódy nomenklatury 2706, 2708, 2713 až 2715, pokud jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro výrobu tepla,
e) rašelina, včetně rašelinového steliva, též aglomerovaná, uvedená pod kódem nomenklatury 2703, pokud je určena k použití, nabízena k prodeji nebo používána pro výrobu tepla.
(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká dnem
a) dodání pevných paliv konečnému spotřebiteli na daňovém území,
b) spotřeby pevných paliv osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje, nebo
c) spotřeby nezdaněných pevných paliv, s výjimkou pevných paliv osvobozených od daně.
(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud fyzická nebo právnická osoba, která nabyla zdaněná pevná paliva nebo pevná paliva osvobozená od daně, dodá taková pevná paliva jiné fyzické nebo právnické osobě.
(1) Základem daně je množství pevných paliv vyjádřené v GJ spalného tepla v původním vzorku.
(2) Sazba daně činí 8,50 Kč/GJ spalného tepla v původním vzorku.
(3) Spalné teplo v původním vzorku se prokazuje výsledky měření akreditované laboratoře, které nesmí být starší než 1 rok. Pokud nelze spalné teplo v původním vzorku takto prokázat, stanoví se spalné teplo ve výši 33 GJ na tunu pevných paliv.
(4) Akreditovaná laboratoř má způsobilost zkušební laboratoře uznané národním akreditačním orgánem k provádění zkoušek nebo vzorkování vymezených v Osvědčení o akreditaci podle ČSN EN ISO 17025.
Výše daně se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně.
(1) Od daně jsou osvobozena pevná paliva určená k použití, nabízená k prodeji nebo použitá
a) k výrobě elektřiny,
b) pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v generátorech s minimální stanovenou účinností podle zvláštního právního předpisu, pokud je teplo z kombinované výroby elektřiny a tepla dodáváno domácnostem,
c) jako pohonná hmota nebo palivo pro plavby po vodách na daňovém území. Toto osvobození se netýká pevných paliv používaných pro soukromá rekreační plavidla vymezená v zákoně o spotřebních daních3),
d) v chemických redukčních procesech ve vysokých pecích,
e) k výrobě koksu,
f) k jinému účelu než pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, i když při takovém použití vzniká technologické teplo, nebo
g) k technologickým účelům v podniku, ve kterém byla pevná paliva vyrobena.
(2) Od daně jsou osvobozena pevná paliva určená k použití nebo použitá ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen, pokud jde o ozbrojené síly
a) jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky,
b) státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, s výjimkou ozbrojených sil České republiky, nebo
c) státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, která je součástí českého právního řádu, a to v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.
(3) Nabýt pevná paliva osvobozená od daně podle odstavce 1 nebo 2 jinak než výrobou může pouze konečný spotřebitel, který je držitelem povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně.
(4) Od daně jsou dále osvobozena pevná paliva maximálně do výše technicky zdůvodněných skutečných ztrát při dopravě a skladování. Správce daně je oprávněn posoudit, zda vzniklé ztráty pevných paliv odpovídají charakteru činnosti plátce daně a obvyklé výši ztrát jiných plátců daně při stejné nebo obdobné činnosti, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.
(1) O vydání povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně rozhoduje správce daně.
(2) Návrh na vydání povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně obsahuje
a) identifikační údaje navrhovatele,
b) předpokládané roční množství odebraných pevných paliv osvobozených od daně v GJ spalného tepla v původním vzorku,
c) výpis z obchodního rejstříku, výpis z živnostenského rejstříku4) nebo, je-li navrhovatel zahraniční osobou, výpis z jiného obdobného rejstříku, které nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 dnů; to neplatí, jsou-li navrhovatelem ozbrojené síly podle § 8 odst. 2.
(3) Návrh na vydání povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně musí rovněž obsahovat popis účelu a způsob použití pevných paliv osvobozených od daně včetně odkazu na ustanovení této části, podle něhož jsou pevná paliva osvobozena od daně.
(1) Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 9 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si správce daně výpis z evidence Rejstříku trestů. V případě právnické osoby si správce daně vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů; to neplatí, jsou-li navrhovatelem ozbrojené síly podle § 8 odst. 2.
(2) Správce daně vydá povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně, jsou-li splněny následující podmínky:
a) návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 9 odst. 2 a 3,
b) navrhovatel je bezúhonný,
c) navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona a
d) navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 11 odst. 3 písm. b) nebo c).
(3) Povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně se vydává na dobu 5 let.
(4) Vydává-li správce daně povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně ozbrojeným silám podle § 8 odst. 2, nezkoumá splnění podmínek podle odstavce 2 písm. b) až d).
(1) Držitel povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně je povinen oznámit správci daně každou změnu údajů uvedených v § 9 odst. 2 písm. c) do 15 dnů ode dne jejich změny.
(2) Povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně zanikne
a) uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,
b) zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení právnickou osobou,
c) dnem nabytí právní moci usnesení soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele povolení,
d) dnem nabytí právní moci usnesení soudu o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku držitele povolení, nebo
e) dnem zániku živnostenského oprávnění5) nebo jiného obdobného oprávnění držitele povolení.
(3) Správce daně zruší povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně, jestliže
a) držitel povolení o zrušení povolení požádá,
b) držitel povolení použil pevná paliva osvobozená od daně k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, a nepřiznal daň odpovídající jinému účelu použití pevných paliv, nebo
c) držiteli povolení byla opakovaně uložena pokuta za nevedení evidence podle § 19.
Nabýt pevná paliva bez daně může na daňovém území pouze dodavatel, a to pouze na základě povolení k nabytí pevných paliv bez daně. To neplatí pro nabytí pevných paliv bez daně výrobou.
(1) O vydání povolení k nabytí pevných paliv bez daně rozhoduje správce daně.
(2) Návrh na vydání povolení k nabytí pevných paliv bez daně obsahuje
a) identifikační údaje navrhovatele,
b) předpokládané roční množství odebraných pevných paliv bez daně v GJ spalného tepla v původním vzorku,
c) výpis z obchodního rejstříku, výpis z živnostenského rejstříku4), nebo výpis z jiného obdobného rejstříku, je-li navrhovatelem zahraniční osoba; výpis nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 dnů.
(1) Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 13 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si správce daně výpis z evidence Rejstříku trestů. V případě právnické osoby si správce daně vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů.
(2) Správce daně vydá povolení k nabytí pevných paliv bez daně, jsou-li splněny následující podmínky:
a) návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 13 odst. 2,
b) navrhovatel je bezúhonný,
c) navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona a
d) navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 15 odst. 2 písm. b) nebo c).
(3) Povolení k nabytí pevných paliv bez daně se vydává na dobu 5 let.
(1) Povolení k nabytí pevných paliv bez daně zanikne
a) uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,
b) zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení právnickou osobou,
c) dnem nabytí právní moci usnesení soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele povolení,
d) dnem nabytí právní moci usnesení soudu o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku držitele povolení, nebo
e) dnem zániku živnostenského oprávnění5) nebo jiného obdobného oprávnění držitele povolení.
(2) Správce daně zruší povolení k nabytí pevných paliv bez daně, jestliže
a) držitel povolení o zrušení povolení požádá,
b) držitel povolení nabývá pevná paliva bez daně převážně za jiným účelem než za účelem jejich dalšího prodeje, nebo
c) držitel povolení opakovaně porušil zákaz stanovený v § 16, nebo povinnost stanovenou v § 17, nebo mu byla opakovaně uložena pokuta za nevedení evidence podle § 18.
(1) Dodavatel nesmí na daňovém území dodat pevná paliva osvobozená od daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně.
(2) Dodavatel nesmí na daňovém území dodat pevná paliva bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí pevných paliv bez daně.
(1) Při dodání pevných paliv konečnému spotřebiteli vystavuje dodavatel daňový doklad. Při dodání pevných paliv bez daně jinému dodavateli vystavuje dodavatel doklad o prodeji.
(2) Daňový doklad podle odstavce 1, který je dodavatel povinen vystavit do 15 dnů ode dne dodání pevných paliv konečnému spotřebiteli, obsahuje tyto údaje:
a) identifikační údaje dodavatele,
b) identifikační údaje konečného spotřebitele,
c) množství a druh dodaných pevných paliv v GJ spalného tepla v původním vzorku, s výjimkou pevných paliv osvobozených od daně,
d) množství a druh dodaných pevných paliv osvobozených od daně v GJ spalného tepla v původním vzorku,
e) výši daně celkem v Kč,
f) den dodání,
g) datum vystavení daňového dokladu,
h) číslo daňového dokladu.
(3) Pokud jsou konečnému spotřebiteli na základě povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně dodána pevná paliva osvobozená od daně, musí být na daňovém dokladu uvedeno, že se jedná o pevná paliva osvobozená od daně s odkazem na příslušné ustanovení této části, na základě něhož jsou tato pevná paliva osvobozena od daně.
(4) Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je dodavatel povinen vystavit do 15 dnů ode dne dodání pevných paliv bez daně jinému dodavateli, obsahuje tyto údaje:
a) identifikační údaje dodavatele, který dodává pevná paliva,
b) identifikační údaje dodavatele, který nabývá pevná paliva,
c) množství a druh dodaných pevných paliv v GJ spalného tepla v původním vzorku,
d) den dodání,
e) datum vystavení dokladu o prodeji,
f) číslo dokladu o prodeji.
(5) Daňový doklad nebo doklad o prodeji lze vystavit se souhlasem fyzické nebo právnické osoby, která jej přijímá, v elektronické podobě, pokud je podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo zapečetěn uznávanou elektronickou pečetí dodavatele.
(1) Dodavatel vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství a druzích
a) nabytých pevných paliv,
b) dodaných pevných paliv, s výjimkou pevných paliv osvobozených od daně a pevných paliv dodaných bez daně,
c) dodaných pevných paliv osvobozených od daně,
d) dodaných pevných paliv bez daně,
e) spotřebovaných pevných paliv, s výjimkou pevných paliv osvobozených od daně,
f) spotřebovaných pevných paliv osvobozených od daně,
g) zásob pevných paliv.
(2) Evidence podle odstavce 1 se člení podle fyzických nebo právnických osob, od kterých jsou pevná paliva nabyta a kterým jsou pevná paliva dodána, a obsahuje jejich identifikační údaje. Evidence pevných paliv podle odstavce 1 písm. b) nemusí být členěna podle jednotlivých fyzických nebo právnických osob.
(1) Plátce daně podle § 3 odst. 1 písm. c) a držitel povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně s výjimkou ozbrojených sil podle § 8 odst. 2 vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství a druzích
a) nabytých pevných paliv,
b) spotřebovaných pevných paliv, s výjimkou pevných paliv osvobozených od daně,
c) spotřebovaných pevných paliv osvobozených od daně,
d) zásob pevných paliv.
(2) Evidence podle odstavce 1 se člení podle fyzických nebo právnických osob, od kterých jsou pevná paliva nabyta, a obsahuje jejich identifikační údaje.
Evidence podle § 18 a 19 se uchovává po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ke kterému se evidence vztahuje.
(1) Nárok na vrácení daně vzniká na základě principu vzájemnosti těmto osobám požívajícím výsad a imunit:
a) diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem (dále jen „konzulární úřad“) akreditovaným pro Českou republiku jako orgány cizích států se sídlem na daňovém území České republiky,
b) členovi diplomatické mise nebo konzulárního úřadu se sídlem na daňovém území České republiky, který je akreditován pro Českou republiku a není státním občanem České republiky, s výjimkou člena služebního personálu,
c) zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu a zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, pokud Ministerstvo zahraničních věcí udělilo souhlas s jejich zřízením podle zákona o zahraniční službě,
d) členovi zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo členovi zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, podle písmene c).
(2) Nárok na vrácení daně vzniká na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, těmto osobám požívajícím výsad a imunit:
a) mezinárodní organizaci se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěnému na daňovém území České republiky,
b) subjektu Evropské unie; subjektem Evropské unie se pro účely daně z pevných paliv rozumí orgán Evropské unie, Evropské společenství pro atomovou energii, Evropská investiční banka a subjekt založený Evropskou unií,
c) úředníkovi mezinárodní organizace se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného na daňovém území České republiky akreditovanému pro Českou republiku, který není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu úřední funkce na daňovém území České republiky,
d) členovi rodiny úředníka mezinárodní organizace se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného na daňovém území České republiky podle písmene c), který není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.
(3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem dodání zdaněných pevných paliv.
(4) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem vzniku tohoto nároku a skončí
a) uplynutím prvního kalendářního měsíce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém začala běžet, nebo
b) v případě subjektu Evropské unie uplynutím lhůty pro stanovení daně.
(5) Hodlá-li osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 uplatnit nárok na vrácení daně, je Ministerstvu zahraničních věcí povinna předložit daňové přiznání pro vrácení daně a seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na daňovém dokladu uvedeni jako osoby, pro které se dodávají zdaněná pevná paliva. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí v tomto daňovém přiznání
a) naplnění principu vzájemnosti, pokud v případě nákupu pevných paliv je v cizím státě v souladu s principem vzájemnosti české osobě obdobné této osobě požívající výsad a imunit vracena daň,
b) skutečnost, že osoby uvedené na tomto seznamu jsou členové rodiny osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d), kteří tvoří součást domácnosti této osoby.
(6) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba požívající výsad a imunit povinna přiložit
a) daňový doklad a
b) v případě osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na daňovém dokladu uvedeni jako osoby, pro které se dodávají zdaněná pevná paliva.
(7) Daňové přiznání pro vrácení daně nelze podat elektronicky.
(8) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně Ministerstvu zahraničních věcí informace získané při správě daně v oblasti vracení daně osobě požívající výsad a imunit.
(1) Nárok na vrácení daně v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí českého právního řádu, vzniká dnem dodání pevných paliv
a) příslušníkovi ozbrojených sil a členovi jeho rodiny, kteří nakoupí zdaněná pevná paliva, nebo
b) dalším osobám, o kterých tak stanoví tato mezinárodní smlouva.
(2) Osobě podle odstavce 1 vzniká nárok na vrácení daně dnem dodání zdaněných pevných paliv.
(3) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba podle odstavce 1 povinna přiložit
a) daňový doklad a
b) další písemnost, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu.
(1) Na správu vracení daně podle § 21 se ustanovení zákona upravujícího spotřební daně upravující vracení daně osobě požívající výsad a imunit použijí obdobně.
(2) Na správu vracení daně podle § 22 se ustanovení zákona upravujícího spotřební daně upravující vracení daně příslušníkovi ozbrojených sil a dalším osobám podle mezinárodní smlouvy použijí obdobně.
Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.
Dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost může plátce daně uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel dopustí přestupku tím, že
a) dodá na daňovém území pevná paliva osvobozená od daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně,
b) dodá na daňovém území pevná paliva bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí pevných paliv bez daně, nebo
c) nevystaví daňový doklad nebo doklad o prodeji podle § 17.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), nebo
b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b).
K řízení o přestupcích podle této části je příslušný správce daně.
Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam plátců daně, konečných spotřebitelů, kteří jsou držiteli povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně, a držitelů povolení k nabytí pevných paliv bez daně; to neplatí v případě ozbrojených sil podle § 8 odst. 2. Seznam obsahuje tyto údaje:
a) identifikační údaje,
b) správce daně příslušného osobě uvedené v tomto seznamu,
c) datum vydání, zániku a zrušení povolení k nabytí pevných paliv bez daně nebo povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně.
(1) Pokud vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit v období od 1. ledna 2008 do 31. ledna 2008, podá plátce daně návrh na registraci k dani u celního úřadu nejpozději do 31. ledna 2008.
(2) Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba podá návrh na vydání povolení k nabytí pevných paliv bez daně nebo na vydání povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně nejpozději do 15. ledna 2008, považuje se taková osoba od počátku roku 2008 za držitele povolení k nabytí pevných paliv bez daně nebo za držitele povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně, bylo-li návrhu vyhověno.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ
Čl. LXXIV
(1) V této části jsou zapracovány příslušné předpisy Evropské unie1) a upraveny podmínky zdaňování elektřiny daní z elektřiny.
(2) Správu daně vykonávají orgány Celní správy České republiky.
(1) Pro účely této části se rozumí
a) daňovým územím území České republiky,
b) dodavatelem obchodník s elektřinou2), výrobce3) podle energetického zákona a operátor trhu s elektřinou4),
c) konečným spotřebitelem fyzická nebo právnická osoba, která není držitelem povolení k nabytí elektřiny bez daně; konečným spotřebitelem není provozovatel distribuční soustavy5), provozovatel přenosové soustavy6),
d) ekologicky šetrnou elektřinou elektřina
1. pocházející ze sluneční energie, větrné energie nebo geotermální energie,
2. vyrobená ve vodních elektrárnách,
3. vyrobená z biomasy podle zákona upravujícího podporované zdroje energie nebo produktů vyrobených z biomasy,
4. vyrobená z emisí metanu z uzavřených uhelných dolů, nebo
5. vyrobená z palivových článků,
e) kódem nomenklatury číselné označení výrobků uvedené v nařízení Rady o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku8), ve znění platném k 1. lednu 2002,
f) identifikačními údaji
1. obchodní firma nebo jméno,
2. sídlo nebo místo pobytu,
3. daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno.
(2) Pro účely této části se považuje za
a) bezúhonného ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za hospodářský trestný čin, nebo ten, na něhož se hledí, jako by nebyl odsouzen,
b) den dodání
1. den vyhotovení dokladu o vyúčtování podle energetického zákona, nejpozději však den uplynutí lhůty pro poskytnutí takového vyúčtování podle energetického zákona, nebo
2. den zjištění skutečné spotřeby elektřiny, pokud energetický zákon nestanoví povinnost poskytovat vyúčtování podle bodu 1.
(1) Plátcem daně je
a) dodavatel, který na daňovém území dodal elektřinu konečnému spotřebiteli,
b) provozovatel distribuční soustavy5) a provozovatel přenosové soustavy6),
c) fyzická nebo právnická osoba, která použila elektřinu osvobozenou od daně podle § 8 odst. 2 k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, nebo
d) fyzická nebo právnická osoba, která spotřebovala nezdaněnou elektřinu, s výjimkou elektřiny osvobozené od daně.
(2) Plátce daně podá návrh na registraci k dani u správce daně nejpozději v den vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.
(3) Postavení plátce daně bez povinnosti se registrovat má dodavatel, kterému nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.
Předmětem daně je elektřina uvedená pod kódem nomenklatury 2716.
(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká dnem
a) dodání elektřiny konečnému spotřebiteli na daňovém území,
b) spotřeby elektřiny osvobozené od daně podle § 8 odst. 2 k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, nebo
c) spotřeby nezdaněné elektřiny, s výjimkou elektřiny osvobozené od daně.
(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud fyzická nebo právnická osoba, která nabyla zdaněnou elektřinu nebo elektřinu osvobozenou od daně, dodá takovou elektřinu jiné fyzické nebo právnické osobě.
(1) Základem daně je množství elektřiny v MWh.
(2) Sazba daně činí 28,30 Kč/MWh.
Výše daně se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně.
(1) Od daně je osvobozena elektřina
a) ekologicky šetrná vyrobená v odběrných místech podle energetického zákona, pokud
1. je v těchto odběrných místech současně výrobcem elektřiny nebo jinou osobou spotřebována nebo je sdílena výrobcem elektřiny do jiného odběrného místa podle energetického zákona a
2. instalovaný výkon výrobny elektřiny podle energetického zákona nepřesahuje 50 kW,
b) vyrobená v dopravních prostředcích, pokud je tam spotřebována,
c) vyrobená ze zdaněných výrobků, které jsou předmětem daně ze zemního plynu, daně z pevných paliv nebo spotřební daně, v zařízeních se jmenovitým elektrickým výkonem do 2 MW, pokud je taková elektřina spotřebována přímo nebo je dodávána prostřednictvím vedení, kterým je dodávána výhradně taková elektřina.
(2) Od daně je osvobozena také elektřina určená k použití nebo použitá
a) k technologickým účelům nezbytným pro výrobu elektřiny nebo kombinovanou výrobu elektřiny a tepla9),
b) k technologickým účelům nezbytným k udržení schopnosti vyrábět elektřinu nebo kombinovanou výrobu elektřiny a tepla9),
c) ke krytí ztrát v přenosové nebo distribuční soustavě,
d) při provozování dráhy a drážní dopravy pro přepravu osob a věcí na dráze železniční, tramvajové a trolejbusové, nebo
e) při elektrolytických procesech.
(3) Od daně je osvobozena elektřina určená k použití nebo použitá ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen, pokud jde o ozbrojené síly
a) jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky,
b) státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, s výjimkou ozbrojených sil České republiky, nebo
c) státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, která je součástí českého právního řádu, a to v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.
(4) Nabýt elektřinu osvobozenou od daně podle odstavce 2 nebo 3 jinak než výrobou může pouze konečný spotřebitel, který je držitelem povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně.
(5) Je-li elektřina uvedená v odstavci 2 nebo 3 odebírána konečným spotřebitelem od dodavatele, je taková elektřina osvobozena od daně pouze tehdy, pokud byla odebrána do odběrného místa10) určeného pro odběr elektřiny osvobozené od daně, jehož registrační číslo11) je uvedeno v povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně.
(1) O vydání povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně rozhoduje správce daně.
(2) Návrh na vydání povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně obsahuje
a) identifikační údaje navrhovatele,
b) předpokládané roční množství odebrané elektřiny osvobozené od daně v MWh,
c) registrační číslo11) odběrného místa10) určeného pro odběr elektřiny osvobozené od daně,
d) rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny, výpis z obchodního rejstříku, výpis z živnostenského rejstříku12) nebo, je-li navrhovatel zahraniční osobou, výpis z jiného obdobného rejstříku, které nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 dnů; to neplatí, jsou-li navrhovatelem ozbrojené síly podle § 8 odst. 3.
(3) Návrh na vydání povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně musí rovněž obsahovat
a) popis účelu a způsobu použití elektřiny osvobozené od daně včetně odkazu na ustanovení této části, podle něhož je elektřina osvobozená od daně,
b) schéma zobrazující odběrné elektrické zařízení v odběrném místě navrhovatele odpovídající skutečnému stavu, včetně zařízení využívajících elektřinu osvobozenou od daně.
(1) Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 9 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si správce daně výpis z evidence Rejstříku trestů. V případě právnické osoby si správce daně vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů; to neplatí, jsou-li navrhovatelem ozbrojené síly podle § 8 odst. 3.
(2) Správce daně vydá povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně, jsou-li splněny následující podmínky:
a) návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 9 odst. 2 a 3,
b) navrhovatel je bezúhonný,
c) navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona a
d) navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 11 odst. 4 písm. b) nebo c).
(3) Povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně se vydává na dobu 5 let.
(4) Vydává-li správce daně povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně ozbrojeným silám podle § 8 odst. 3, nezkoumá splnění podmínek podle odstavce 2 písm. b) až d).
(1) Držitel povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně je povinen oznámit správci daně každou změnu údajů uvedených v § 9 odst. 2 písm. c) a d) a v § 9 odst. 3 do 15 dnů ode dne jejich změny.
(2) Dojde-li ke změně registračního čísla11) odběrného místa10) určeného pro odběr elektřiny osvobozené od daně, správce daně na základě oznámení rozhodne do 30 dnů o změně původního povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně.
(3) Povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně zanikne
a) uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,
b) zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení právnickou osobou,
c) dnem nabytí právní moci usnesení soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele povolení,
d) dnem nabytí právní moci usnesení soudu o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku držitele povolení, nebo
e) dnem zániku živnostenského oprávnění13) nebo jiného obdobného oprávnění držitele povolení.
(4) Správce daně zruší povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně, jestliže
a) držitel povolení o zrušení povolení požádá,
b) držitel povolení použil elektřinu osvobozenou od daně k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, a nepřiznal daň odpovídající jinému účelu použití elektřiny, nebo
c) držiteli povolení byla opakovaně uložena pokuta za nevedení evidence podle § 19.
Nabýt elektřinu bez daně může na daňovém území pouze obchodník s elektřinou, a to pouze na základě povolení k nabytí elektřiny bez daně. To neplatí pro nabytí elektřiny bez daně výrobou a nabytí elektřiny operátorem trhu s elektřinou4).
(1) O vydání povolení k nabytí elektřiny bez daně rozhoduje správce daně.
(2) Návrh na vydání povolení k nabytí elektřiny bez daně obsahuje
a) identifikační údaje navrhovatele,
b) předpokládané roční množství odebrané elektřiny bez daně v MWh,
c) výpis z obchodního rejstříku, výpis z živnostenského rejstříku12), nebo výpis z jiného obdobného rejstříku, je-li navrhovatelem zahraniční osoba; výpis nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 dnů,
d) doklad prokazující, že navrhovatel je držitelem licence na obchod s elektřinou.
(1) Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 13 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si správce daně výpis z evidence Rejstříku trestů. V případě právnické osoby si správce daně vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů.
(2) Správce daně vydá povolení k nabytí elektřiny bez daně, jsou-li splněny následující podmínky:
a) návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 13 odst. 2,
b) navrhovatel je bezúhonný,
c) navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona a
d) navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 15 odst. 2 písm. b) nebo c).
(3) Povolení k nabytí elektřiny bez daně se vydává na dobu 5 let.
(1) Povolení k nabytí elektřiny bez daně zanikne
a) uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,
b) zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení právnickou osobou,
c) dnem nabytí právní moci usnesení soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele povolení,
d) dnem nabytí právní moci usnesení soudu o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku držitele povolení,
e) dnem zániku nebo zrušení licence podle § 13 odst. 2 písm. d), nebo
f) dnem zániku živnostenského oprávnění13) nebo jiného obdobného oprávnění držitele povolení.
(2) Správce daně zruší povolení k nabytí elektřiny bez daně, jestliže
a) držitel povolení o zrušení povolení požádá,
b) držitel povolení nabývá elektřinu bez daně převážně za jiným účelem než za účelem jejího dalšího prodeje, nebo
c) držitel povolení opakovaně porušil zákaz stanovený v § 16 nebo povinnost stanovenou v § 17, nebo mu byla opakovaně uložena pokuta za nevedení evidence podle § 18.
(1) Dodavatel nesmí na daňovém území dodat elektřinu osvobozenou od daně podle § 8 odst. 2 nebo 3 fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně.
(2) Dodavatel nesmí na daňovém území dodat elektřinu bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí elektřiny bez daně.
(1) Při dodání elektřiny konečnému spotřebiteli vystavuje dodavatel daňový doklad. Při dodání elektřiny bez daně obchodníkovi s elektřinou vystavuje dodavatel doklad o prodeji.
(2) Daňový doklad podle odstavce 1, který je dodavatel povinen vystavit do 15 dnů ode dne dodání elektřiny konečnému spotřebiteli, obsahuje tyto údaje:
a) identifikační údaje dodavatele,
b) identifikační údaje konečného spotřebitele,
c) registrační číslo11) odběrného místa10),
d) množství dodané elektřiny v MWh, s výjimkou elektřiny osvobozené od daně,
e) množství dodané elektřiny osvobozené od daně v MWh,
f) výši daně celkem v Kč,
g) den dodání,
h) datum vystavení daňového dokladu,
i) číslo daňového dokladu.
(3) Pokud je konečnému spotřebiteli na základě povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně dodána elektřina osvobozená od daně podle § 8 odst. 2, musí být na daňovém dokladu uvedeno, že se jedná o elektřinu osvobozenou od daně s odkazem na příslušné ustanovení této části, na základě něhož je dodaná elektřina osvobozena od daně.
(4) Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je dodavatel povinen vystavit do 15 dnů ode dne dodání elektřiny bez daně obchodníkovi s elektřinou, obsahuje tyto údaje:
a) identifikační údaje dodavatele,
b) identifikační údaje obchodníka s elektřinou,
c) množství dodané elektřiny v MWh,
d) den dodání,
e) datum vystavení dokladu o prodeji,
f) číslo dokladu o prodeji.
(5) Daňový doklad nebo doklad o prodeji lze vystavit se souhlasem fyzické nebo právnické osoby, která jej přijímá, v elektronické podobě, pokud je podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo zapečetěn uznávanou elektronickou pečetí dodavatele.
(1) Dodavatel vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství
a) nabyté elektřiny osvobozené od daně,
b) nabyté elektřiny bez daně,
c) dodané elektřiny, s výjimkou elektřiny osvobozené od daně a elektřiny dodané bez daně,
d) dodané elektřiny osvobozené od daně,
e) dodané elektřiny bez daně,
f) elektřiny použité pro vlastní spotřebu, s výjimkou elektřiny osvobozené od daně, pokud dodavatel dodává takovou elektřinu sám sobě,
g) elektřiny osvobozené od daně použité pro vlastní spotřebu, pokud dodavatel dodává takovou elektřinu sám sobě.
(2) Evidence podle odstavce 1 se člení podle fyzických nebo právnických osob, od kterých je elektřina nabyta a kterým je elektřina dodána, a obsahuje jejich identifikační údaje. Evidence elektřiny podle odstavce 1 písm. c) nemusí být členěna podle jednotlivých fyzických nebo právnických osob.
(1) Plátce daně podle § 3 odst. 1 písm. d) a držitel povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně s výjimkou ozbrojených sil podle § 8 odst. 3 vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství
a) nabyté elektřiny, s výjimkou elektřiny osvobozené od daně,
b) nabyté elektřiny osvobozené od daně,
c) spotřebované elektřiny, s výjimkou elektřiny osvobozené od daně,
d) spotřebované elektřiny osvobozené od daně.
(2) Evidence podle odstavce 1 se člení podle fyzických nebo právnických osob, od kterých je elektřina nabyta, a obsahuje jejich identifikační údaje.
Provozovatel distribuční soustavy5) a provozovatel přenosové soustavy6) vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství
a) elektřiny použité pro vlastní spotřebu, s výjimkou elektřiny osvobozené od daně,
b) elektřiny osvobozené od daně použité pro vlastní spotřebu.
Evidence podle § 18 až 20 se uchovává po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ke kterému se evidence vztahuje.
(1) Nárok na vrácení daně vzniká na základě principu vzájemnosti těmto osobám požívajícím výsad a imunit:
a) diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem (dále jen „konzulární úřad“) akreditovaným pro Českou republiku jako orgány cizích států se sídlem na daňovém území České republiky,
b) členovi diplomatické mise nebo konzulárního úřadu se sídlem na daňovém území České republiky, který je akreditován pro Českou republiku a není státním občanem České republiky, s výjimkou člena služebního personálu,
c) zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu a zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, pokud Ministerstvo zahraničních věcí udělilo souhlas s jejich zřízením podle zákona o zahraniční službě,
d) členovi zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo členovi zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, podle písmene c).
(2) Nárok na vrácení daně vzniká na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, těmto osobám požívajícím výsad a imunit:
a) mezinárodní organizaci se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěnému na daňovém území České republiky,
b) subjektu Evropské unie; subjektem Evropské unie se pro účely daně z elektřiny rozumí orgán Evropské unie, Evropské společenství pro atomovou energii, Evropská investiční banka a subjekt založený Evropskou unií,
c) úředníkovi mezinárodní organizace se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného na daňovém území České republiky akreditovanému pro Českou republiku, který není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu úřední funkce na daňovém území České republiky,
d) členovi rodiny úředníka mezinárodní organizace se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného na daňovém území České republiky podle písmene c), který není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.
(3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem dodání zdaněné elektřiny.
(4) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem vzniku tohoto nároku a skončí
a) uplynutím prvního kalendářního měsíce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém začala běžet, nebo
b) v případě subjektu Evropské unie uplynutím lhůty pro stanovení daně.
(5) Hodlá-li osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 uplatnit nárok na vrácení daně, je Ministerstvu zahraničních věcí povinna předložit daňové přiznání pro vrácení daně a seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na daňovém dokladu uvedeni jako osoby, pro které se dodává zdaněná elektřina. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí v tomto daňovém přiznání
a) naplnění principu vzájemnosti, pokud v případě nákupu zdaněné elektřiny je v cizím státě v souladu s principem vzájemnosti české osobě obdobné této osobě požívající výsad a imunit vracena daň,
b) skutečnost, že osoby uvedené na tomto seznamu jsou členové rodiny osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d), kteří tvoří součást domácnosti této osoby.
(6) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba požívající výsad a imunit povinna přiložit
a) daňový doklad a
b) v případě osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na daňovém dokladu uvedeni jako osoby, pro které se dodává zdaněná elektřina.
(7) Daňové přiznání pro vrácení daně nelze podat elektronicky.
(8) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně Ministerstvu zahraničních věcí informace získané při správě daně v oblasti vracení daně osobě požívající výsad a imunit.
(1) Nárok na vrácení daně v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí českého právního řádu, vzniká dnem dodání zdaněné elektřiny
a) příslušníkovi ozbrojených sil a členovi jeho rodiny, kteří nakoupí zdaněnou elektřinu, nebo
b) dalším osobám, o kterých tak stanoví tato mezinárodní smlouva.
(2) Osobě podle odstavce 1 vzniká nárok na vrácení daně dnem dodání zdaněné elektřiny.
(3) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba podle odstavce 1 povinna přiložit
a) daňový doklad a
b) další písemnost, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu.
(1) Na správu vracení daně podle § 22 se ustanovení zákona upravujícího spotřební daně upravující vracení daně osobě požívající výsad a imunit použijí obdobně.
(2) Na správu vracení daně podle § 23 se ustanovení zákona upravujícího spotřební daně upravující vracení daně příslušníkovi ozbrojených sil a dalším osobám podle mezinárodní smlouvy použijí obdobně.
(1) Zdaňovacím obdobím je
a) kalendářní měsíc, nebo
b) kalendářní pololetí v případě plátce,
1. který byl plátcem po celý bezprostředně předcházející kalendářní rok a
2. jehož základ daně za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřekročil 350 MWh.
(2) Pokud je zdaňovacím obdobím plátce kalendářní pololetí a v prvním kalendářním pololetí daného kalendářního roku překročí jeho základ daně 250 MWh, je pro kalendářní pololetí bezprostředně následující po kalendářním pololetí, ve kterém základ daně překročil tuto výši, jeho zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.
Dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost může plátce daně uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel dopustí přestupku tím, že
a) dodá na daňovém území elektřinu osvobozenou od daně podle § 8 odst. 2 fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně,
b) dodá na daňovém území elektřinu bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí elektřiny bez daně, nebo
c) nevystaví daňový doklad nebo doklad o prodeji podle § 17.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), nebo
b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b).
K řízení o přestupcích podle této části je příslušný správce daně.
Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam plátců daně, konečných spotřebitelů, kteří jsou držiteli povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně, a držitelů povolení k nabytí elektřiny bez daně; to neplatí v případě ozbrojených sil podle § 8 odst. 3. Seznam obsahuje tyto údaje:
a) identifikační údaje,
b) registrační číslo11) odběrného místa10) určeného pro odběr elektřiny osvobozené od daně uvedeného v povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně,
c) správce daně příslušného osobě uvedené v tomto seznamu,
d) datum vydání, zániku a zrušení povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně a povolení k nabytí elektřiny bez daně.
(1) Pokud vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit v období od 1. ledna 2008 do 31. ledna 2008, podá plátce daně návrh na registraci k dani u celního úřadu nejpozději do 31. ledna 2008.
(2) Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba podá návrh na vydání povolení k nabytí elektřiny bez daně nebo na vydání povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně nejpozději do 15. ledna 2008, považuje se taková osoba od počátku roku 2008 za držitele povolení k nabytí elektřiny bez daně nebo za držitele povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně, bylo-li návrhu vyhověno.
(3) Předmětem daně není elektřina, která byla dodána konečnému spotřebiteli do 1. ledna 2008. U konečných spotřebitelů vybavených měřením typu A nebo B podle zvláštního právního předpisu17) se množství elektřiny dodané do 1. ledna 2008 určí odečtem měřicího zařízení k 31. prosinci 2007. U konečných spotřebitelů vybavených měřením typu C podle zvláštního právního předpisu17) se množství elektřiny dodané do 1. ledna 2008 určí odečtem měřicího zařízení k 31. prosinci 2007, podle typového diagramu dodávky přiřazeného podle zvláštního právního předpisu17) a platného pro období od data minulého dne dodání do 31. prosince 2007 a od 1. ledna 2008 do data dalšího dne dodání, nebo rovnoměrným rozdělením dodané elektřiny na části úměrné délce období od data minulého dne dodání do 31. prosince 2007 a od 1. ledna 2008 do data dalšího dne dodání.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ
Čl. LXXVII
V § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., se za slova „v Cenovém věstníku,“ vkládají slova „Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví,“.
ČÁST PADESÁTÁ
Čl. LXXVIII
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 69/2007 Sb., se mění takto:
V § 1 odst. 2 písmeno e) se číslo „15 000 000“ nahrazuje číslem „25 000 000“.
Čl. LXXIX
1. Ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto zákona, se použijí poprvé v účetním období, které započalo v roce 2008, pokud dále není stanoveno jinak.
2. Na fyzické osoby, které se staly účetními jednotkami podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na účetní jednotky, které byly účetními jednotkami podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které ke dni účinnosti tohoto zákona nejsou účetní jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) až d) a f) až h) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a jejichž obrat podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v kalendářním roce 2006 nepřesáhl částku 25 000 000 Kč se nevztahuje povinnost ukončit vedení účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po sobě jdoucích účetních obdobích.
3. Na fyzické osoby, které se staly účetními jednotkami podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které ke dni účinnosti tohoto zákona nejsou účetní jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) až d) a f) až h) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a jejichž obrat podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v kalendářním roce 2006 nepřesáhl částku 25 000 000 Kč se nevztahuje povinnost podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ
Čl. LXXX
Zrušuje se:
1. Zákon č. 494/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách).
2. Nařízení vlády č. 588/2006 Sb., kterým se pro účely nemocenského pojištění upravují částky pro stanovení výpočtových základů.
ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ
Čl. LXXXI
1. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008, s výjimkou ustanovení
a) čl. XXVIII bodů 37 a 38, 40 až 49, 51, čl. XXIX bodu 1, čl. XXXV bodu 7 a čl. XXXVI bodu 1, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení,
b) čl. XXXIX a čl. XL, která nabývají účinnosti dnem 31. prosince 2007,
c) čl. I bodů 65, čl. XX bodů 4 a 7, čl. XXIII bodů 4, 11 a 27, čl. XXV bodu 13, čl. XXXV bodů 3, 6 a 17, čl. XXXVI bodů 6 až 11 a 14, čl. XLII bodu 2, čl. XLIII bodu 2, čl. XLIV bodu 2, čl. XLV bodu 2, čl. XLVI bodu 3, čl. XLVII bodu 2, čl. XLIX bodu 6, čl. L bodu 2 a čl. LII až LVIII, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2009,
d) čl. XXVIII bodu 36, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2009,
e) čl. I bodu 66, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r.
1) Například § 8 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv.
2) § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 582/2006 Sb., o vyhlášení platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2007.
1) Například § 16 odst. 4 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění zákona č. 626/2004 Sb.
2) § 3 odst. 3 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 583/2006 Sb., o vyhlášení platové základny pro určení platu podle zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2007.
1) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost některých členských států uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění a směrnice Rady 2004/75/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost Kypru uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění.
Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnice Rady 92/108/EHS ze dne 14. prosince 1992, kterou se mění směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani a směrnice 92/81/EHS, směrnice Rady 94/74/ES ze dne 22. prosince 1994, kterou se mění směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, směrnice 92/81/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů a směrnice 92/82/EHS o sbližování sazeb spotřebních daní z minerálních olejů, směrnice Rady 96/99/ES ze dne 30. prosince 1996, kterou se mění směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, směrnice Rady 2000/44/ES ze dne 30. června 2000, kterou se mění směrnice 92/12/EHS, pokud jde o dočasná množstevní omezení u výrobků podléhajících spotřební dani, které se dovážejí do Švédska z jiných členských států, směrnice Rady 2000/47/ES ze dne 20. července 2000, kterou se mění směrnice 69/169/EHS a 92/12/EHS, pokud jde o dočasná množstevní omezení při dovozu piva do Finska, nařízení Rady (ES) č. 807/2003 ze dne 14. dubna 2003 o přizpůsobení ustanovení týkajících se výborů, které jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí, stanovených v právních aktech Rady přijatých konzultačním postupem (jednomyslnost), ustanovením rozhodnutí 1999/468/ES a směrnice Rady 2004/106/ES ze dne 16. listopadu 2004, kterou se mění směrnice 77/799/EHS o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní, některých spotřebních daní a daní z pojistného a 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani.
2) § 2 odst. 2 písm. b) bod 19 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3) § 2 odst. 2 písm. b) bod 21 zákona č. 458/2000 Sb.
4) § 2 odst. 2 písm. b) bod 20 zákona č. 458/2000 Sb.
5) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2031/2001 ze dne 6. srpna 2001.
6) § 2 odst. 2 písm. b) bod 11 zákona č. 458/2000 Sb.
7) § 49 odst. 11 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10) § 10 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
11) § 57 a 58 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15) Vyhláška č. 524/2006 Sb., o pravidlech pro organizování trhu s plynem a tvorbě, přiřazení a užití typových diagramů dodávek plynu.
1) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost některých členských států uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění a směrnice Rady 2004/75/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost Kypru uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění.
Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnice Rady 92/108/EHS ze dne 14. prosince 1992, kterou se mění směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani a směrnice 92/81/EHS, směrnice Rady 94/74/ES ze dne 22. prosince 1994, kterou se mění směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, směrnice 92/81/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů a směrnice 92/82/EHS o sbližování sazeb spotřebních daní z minerálních olejů, směrnice Rady 96/99/ES ze dne 30. prosince 1996, kterou se mění směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, směrnice Rady 2000/44/ES ze dne 30. června 2000, kterou se mění směrnice 92/12/EHS, pokud jde o dočasná množstevní omezení u výrobků podléhajících spotřební dani, které se dovážejí do Švédska z jiných členských států, směrnice Rady 2000/47/ES ze dne 20. července 2000, kterou se mění směrnice 69/169/EHS a 92/12/EHS, pokud jde o dočasná množstevní omezení při dovozu piva do Finska, nařízení Rady (ES) č. 807/2003 ze dne 14. dubna 2003 o přizpůsobení ustanovení týkajících se výborů, které jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí, stanovených v právních aktech Rady přijatých konzultačním postupem (jednomyslnost), ustanovením rozhodnutí 1999/468/ES a směrnice Rady 2004/106/ES ze dne 16. listopadu 2004, kterou se mění směrnice 77/799/EHS o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní, některých spotřebních daní a daní z pojistného a 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani.
2) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2031/2001 ze dne 6. srpna 2001.
3) § 49 odst. 11 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 10 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5) § 57 a 58 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8) Například vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2001 Sb. m. s., o přijetí Dohody o právním postavení Organizace Severoatlantické smlouvy, zástupců států a mezinárodního personálu.
1) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost některých členských států uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění a směrnice Rady 2004/75/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost Kypru uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění.
Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnice Rady 92/108/EHS ze dne 14. prosince 1992, kterou se mění směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani a směrnice 92/81/EHS, směrnice Rady 94/74/ES ze dne 22. prosince 1994, kterou se mění směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, směrnice 92/81/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů a směrnice 92/82/EHS o sbližování sazeb spotřebních daní z minerálních olejů, směrnice Rady 96/99/ES ze dne 30. prosince 1996, kterou se mění směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, směrnice Rady 2000/44/ES ze dne 30. června 2000, kterou se mění směrnice 92/12/EHS, pokud jde o dočasná množstevní omezení u výrobků podléhajících spotřební dani, které se dovážejí do Švédska z jiných členských států, směrnice Rady 2000/47/ES ze dne 20. července 2000, kterou se mění směrnice 69/169/EHS a 92/12/EHS, pokud jde o dočasná množstevní omezení při dovozu piva do Finska, nařízení Rady (ES) č. 807/2003 ze dne 14. dubna 2003 o přizpůsobení ustanovení týkajících se výborů, které jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí, stanovených v právních aktech Rady přijatých konzultačním postupem (jednomyslnost), ustanovením rozhodnutí 1999/468/ES a směrnice Rady 2004/106/ES ze dne 16. listopadu 2004, kterou se mění směrnice 77/799/EHS o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní, některých spotřebních daní a daní z pojistného a 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani.
2) § 2 odst. 2 písm. a) bod 11 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).
3) § 2 odst. 2 písm. a) bod 28 zákona č. 458/2000 Sb.
4) § 27 zákona č. 458/2000 Sb.
5) § 2 odst. 2 písm. a) bod 20 zákona č. 458/2000 Sb.
6) § 2 odst. 2 písm. a) bod 21 zákona č. 458/2000 Sb.
7) § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů).
8) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2031/2001 ze dne 6. srpna 2001.
9) § 2 odst. 2 písm. a) bod 7 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 670/2004 Sb.
10) § 2 odst. 2 písm. a) bod 14 zákona č. 458/2000 Sb.
11) § 2 odst. 1 písm. q) vyhlášky č. 541/2005 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění vyhlášky č. 552/2006 Sb.
12) § 10 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
13) § 57 a 58 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16) Například vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2001 Sb. m. s., o přijetí Dohody o právním postavení Organizace Severoatlantické smlouvy, zástupců států a mezinárodního personálu.
17) Vyhláška č. 541/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 552/2006 Sb.