§ 267 Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Ve stížnosti pro porušení zákona musí být vedle obecných…
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 265/2001 Sb. · § 267 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 267 zákona 265/2001 stanoví, jaké náležitosti musí mít stížnost pro porušení zákona podaná ministrem spravedlnosti a jakým způsobem ji Nejvyšší soud přezkoumává.
§ 267
(1) Ve stížnosti pro porušení zákona musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se ministr spravedlnosti domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ministr spravedlnosti je povinen ve stížnosti pro porušení zákona uvést, zda ji podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.
(2) Podanou a ve lhůtě uvedené v § 266a odst. 2 též odůvodněnou stížnost pro porušení zákona již nelze v průběhu řízení před Nejvyšším soudem měnit.
(3) Nejvyšší soud přezkoumá zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. K vadám výroků, které nebyly stížností pro porušení zákona napadeny, Nejvyšší soud přihlíží, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž byla podána stížnost pro porušení zákona.
(4) Jestliže ministr spravedlnosti podá důvodně stížnost pro porušení zákona proti výroku o vině, přezkoumá Nejvyšší soud v návaznosti na vytýkané vady vždy i výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, bez ohledu na to, zda byla i proti těmto výrokům podána stížnost pro porušení zákona.
(5) Byla-li stížností pro porušení zákona napadena část rozhodnutí týkající se jen některé z více osob, o nichž bylo rozhodnuto týmž rozhodnutím, přezkoumá Nejvyšší soud uvedeným způsobem jen tu část rozhodnutí a předcházejícího řízení, která se týká této osoby.“.
198. V § 268 odstavec 1 zní:
„(1) Nejvyšší soud zamítne stížnost pro porušení zákona,
a) není-li přípustná,
b) byla-li podána opožděně (§ 266a odst. 1), nebo
c) není-li důvodná.“.
199. V § 272 odst. 1 a 2 se slova „do tří měsíců od jejího podání“ nahrazují slovy „do šesti měsíců od jejího podání“.
200. § 274 zní:
Paragraf 267 zákona 265/2001 stanoví, jaké náležitosti musí mít stížnost pro porušení zákona podaná ministrem spravedlnosti a jakým způsobem ji Nejvyšší soud přezkoumává.
Co to znamená v praxi
Stížnost pro porušení zákona musí být velmi konkrétní – musí přesně označit napadené rozhodnutí, jeho konkrétní části (výroky), rozsah napadení, důvody a návrh na rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Ministr spravedlnosti musí ve stížnosti jasně uvést, zda ji podává ve prospěch, nebo v neprospěch obviněného.
Jakmile je stížnost podána a odůvodněna, nelze ji v průběhu řízení před Nejvyšším soudem měnit.
Nejvyšší soud se při přezkumu zaměřuje na ty části rozhodnutí a řízení, které jsou ve stížnosti výslovně napadeny, ale v případě napadení výroku o vině přezkoumá i související výroky o trestu a další.
Na co si dát pozor
Pokud stížnost pro porušení zákona napadá pouze část rozhodnutí týkající se jedné z více osob, Nejvyšší soud přezkoumá jen tuto konkrétní část.
Nejvyšší soud přihlíží k vadám nenapadených výroků pouze tehdy, pokud by mohly ovlivnit správnost výroků, proti nimž byla stížnost podána.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.